Zimování zvonků

Správné zazimování je klíčovým krokem v celoroční péči o zvonky, který zajistí jejich přežití během chladných měsíců a bohaté kvetení v následující sezóně. Ačkoliv je většina druhů zvonků pěstovaných v našich zahradách plně mrazuvzdorná, některé citlivější druhy nebo rostliny v extrémních podmínkách mohou vyžadovat určitou ochranu. Zvláštní pozornost je pak třeba věnovat zvonkům pěstovaným v nádobách, jejichž kořenový systém je mnohem více vystaven promrzání. Cílem zimní přípravy není rostliny „zabalit do peřin“, ale spíše jim pomoci překonat nepříznivé období s co nejmenším poškozením a stresem.

Příprava na zimu začíná již na konci léta a na podzim. Postupně omez a nakonec úplně ukonči hnojení, zejména dusíkatými hnojivy, která podporují růst měkkých pletiv náchylných k namrzání. Naopak je vhodné aplikovat podzimní hnojivo s vyšším obsahem draslíku, který podporuje vyzrávání pletiv a zvyšuje mrazuvzdornost rostlin. Dále omez i zálivku a nechej půdu mezi jednotlivými zavlažováními více proschnout. Rostliny by měly vstoupit do zimy s mírně vlhkou, ale v žádném případě ne přemokřenou půdou.

Důležitou součástí podzimní přípravy je úklid záhonů. Odstraň veškerý plevel a spadané listí z okolí rostlin. Nadzemní části většiny druhů zvonků na podzim samy odumírají a zatahují se. Tyto suché stonky a listy je nejlepší ponechat na záhoně až do jara. Poskytují přirozenou ochranu kořenovému krčku a přízemní listové růžici před mrazem a zimním sluncem. Jejich odstranění na podzim by mohlo rostlinu zbytečně oslabit a vystavit ji nepřízni počasí.

U stálezelených nebo polostálezelených druhů zvonků, jako je například zvonek dalmatský (Campanula portenschlagiana), je důležité zajistit ochranu před zimním sluncem a vysušujícím větrem, zejména v oblastech bez stabilní sněhové pokrývky. Sníh je totiž nejlepší přirozenou izolací. Pokud sníh chybí, může zimní slunce v kombinaci s mrazem způsobit fyziologické sucho, kdy rostlina odpařuje vodu z listů, ale zmrzlé kořeny ji nemohou přijímat. V takovém případě je vhodné rostliny lehce přikrýt chvojím.

Příprava záhonových zvonků na zimu

Většina trvalkových zvonků pěstovaných v záhonech v našich klimatických podmínkách je plně mrazuvzdorná a nevyžaduje žádnou speciální zimní ochranu. Druhy jako zvonek karpatský, klubkatý nebo broskvolistý přečkají zimu bez problémů, pokud jsou pěstovány v dobře propustné půdě. Největším nebezpečím pro ně není samotný mráz, ale zimní vlhkost a přemokření, které může vést k hnilobě kořenů. Proto je kvalitní drenáž, zajištěná již při výsadbě, naprosto zásadní.

Jak již bylo zmíněno, po prvních mrazech, kdy nadzemní část rostliny zhnědne a odumře, ji nestříhej. Ponechané suché stonky a listy chrání srdíčko rostliny, tedy místo, odkud na jaře vyraší nové výhony. Teprve brzy na jaře, ještě před začátkem rašení, odstraň všechny staré a odumřelé části, abys uvolnil místo pro nový růst. Tento postup napodobuje přirozený cyklus v přírodě, kde stará vegetace chrání tu novou.

V oblastech s holomrazy, tedy silnými mrazy bez sněhové pokrývky, je prospěšné přihrnout k bázi rostlin vrstvu lehkého materiálu, jako je vyzrálý kompost nebo spadané listí. Tato vrstva funguje jako izolační peřina, která chrání kořenový krček a mělce kořenící druhy před největšími mrazy. Na jaře tuto vrstvu buď ponechej jako mulč, nebo ji lehce zaprav do půdy. Kompost navíc dodá rostlině startovací dávku živin pro novou sezónu.

U choulostivějších druhů zvonků nebo u nově vysazených rostlin, které ještě nejsou plně zakořeněné, je vhodné použít lehkou přikrývku z chvojí. Chvojí je ideální materiál, protože je vzdušné, neplesniví a nezadržuje přebytečnou vlhkost, na rozdíl od neprodyšných materiálů. Přikrývka z chvojí chrání rostliny nejen před mrazem, ale také před ostrým zimním sluncem a vysušujícím větrem, a zároveň pod ní může stále proudit vzduch, což zabraňuje hnilobě.

Zimování zvonků v nádobách

Zvonky pěstované v květináčích, truhlících a jiných nádobách jsou v zimě mnohem zranitelnější než jejich protějšky v záhonech. Kořenový systém v nádobě je vystaven mrazu ze všech stran a může promrznout mnohem snadněji a hlouběji. Proto je nezbytné věnovat jejich zazimování zvýšenou pozornost. Bez odpovídající ochrany by většina zvonků zimu v nádobě nepřežila, i když se jedná o jinak plně mrazuvzdorný druh.

Prvním krokem je výběr správného místa pro přezimování. Ideální je chráněné, stinné stanoviště, například u severní zdi domu, v nevytápěné garáži, kůlně nebo studeném skleníku. Důležité je, aby nádoby nebyly vystaveny přímému zimnímu slunci, které v kombinaci s mrazem může kořenový bal poškodit. Pokud nemáš možnost nádoby přemístit, je nutné je důkladně zaizolovat přímo na místě.

Samotnou izolaci nádoby lze provést několika způsoby. Květináč můžeš obalit bublinkovou fólií, jutou, starými dekami nebo polystyrenem. Je také velmi účinné vložit celou nádobu do větší krabice a prostor mezi nimi vyplnit izolačním materiálem, jako je sláma, listí nebo zmačkané noviny. Nádoba by nikdy neměla stát přímo na studené zemi nebo dlažbě. Vždy ji podlož dřevěnými špalíky, polystyrenovou deskou nebo alespoň vrstvou kartonu, aby nepromrzala odspodu.

Během zimy je nutné rostliny v nádobách občas mírně zalít. Substrát nesmí zcela vyschnout, protože to by vedlo k úhynu rostliny. Zálivku prováděj pouze v dnech, kdy nemrzne, a použij jen malé množství vody, aby substrát byl jen nepatrně vlhký. Přemokření v zimě je fatální a vede k hnilobě kořenů. Cílem je pouze zabránit úplnému vyschnutí kořenového balu.

Ochrana před zimní vlhkostí

Pro mnoho druhů zvonků, zejména pro ty pocházející z alpinských a skalnatých oblastí, je v zimě větším nebezpečím nadměrná vlhkost než samotný mráz. Tyto druhy jsou adaptovány na suché, mrazivé zimy pod sněhovou pokrývkou a nesnášejí mokro u kořenového krčku, které často panuje v našich zimách s častými oblevami a deštěm. Právě hniloba kořenového krčku je častou příčinou jejich úhynu.

Základní prevencí je, jak již bylo mnohokrát zdůrazněno, výsadba do dokonale propustné, písčité až štěrkovité půdy. Pro citlivé skalničkové druhy je ideální vytvořit vyvýšený záhon nebo skalku, kde je zajištěn rychlý odtok přebytečné vody. Při výsadbě je také dobré obsypat kořenový krček vrstvou hrubého písku nebo jemného štěrku. Tato vrstva udrží bázi rostliny v suchu a zabrání jejímu přímému kontaktu s vlhkou půdou.

Během zimy je možné citlivé druhy chránit před nadměrnými srážkami pomocí jednoduchého krytu. Může to být například tabulka skla nebo polykarbonátu opřená o kameny tak, aby nad rostlinou vytvářela malou stříšku. Důležité je, aby kryt byl umístěn tak, aby pod ním mohl volně proudit vzduch a nedocházelo k zapařování. Tento způsob ochrany je účinný zejména u vzácnějších a choulostivějších druhů skalniček.

Dalším rizikovým faktorem je tající sníh. Pokud máš zvonky vysazené například pod okapem nebo na místě, kam se v zimě shrnuje sníh, může při tání dojít k extrémnímu a dlouhodobému zamokření. Takovým místům je lepší se při výsadbě vyhnout. Pokud již rostliny na takovém místě máš, snaž se v zimě zabránit hromadění velkého množství sněhu přímo na nich.

Péče na konci zimy a brzy na jaře

S příchodem prvních teplejších dnů na konci zimy a brzy na jaře začíná pro zvonky nové vegetační období. Toto období je však zrádné kvůli častým výkyvům počasí, kdy se střídají teplé dny s nočními mrazíky. Je čas postupně odstraňovat zimní ochranu. S odstraňováním chvojí a dalšího krytu nespěchej. Učiň tak postupně, ideálně během zamračených dnů, aby si rostliny mohly zvyknout na přímé slunce a změny teplot.

Jakmile pomine nebezpečí silných mrazů, je čas na jarní úklid. Opatrně odstraň všechny suché a odumřelé nadzemní části z loňského roku. Použij ostré nůžky a stříhej opatrně, abys nepoškodil nové, rašící výhony, které se často objevují již velmi brzy u země. Tento jarní řez uvolní místo pro nový růst, zlepší přístup světla a vzduchu k bázi rostliny a celkově podpoří její zdravý vývoj.

Po vyčištění trsů je vhodná doba na první přihnojení. Lehce prokypři půdu kolem rostlin a zaprav do ní tenkou vrstvu vyzrálého kompostu. Kompost dodá rostlinám potřebné živiny pro bujný růst a zároveň zlepší strukturu půdy. Pokud jsi na podzim aplikoval mulč z listí, můžeš ho buď nechat na místě, nebo ho také lehce zapravit do půdy, kde se postupně rozloží.

S nástupem jarního růstu začni také s pravidelnou kontrolou vlhkosti půdy a v případě suchého počasí začni s mírnou zálivkou. Zvonky v nádobách, které přezimovaly na chráněném místě, začni postupně otužovat a zvykat na venkovní podmínky, než je umístíš na jejich finální letní stanoviště. Pečlivá jarní péče je odměnou za úspěšné přezimování a položí základ pro bohaté kvetení v nadcházející sezóně.