Zimní období představuje pro všechny dřeviny v našich klimatických podmínkách zkoušku odolnosti. Ačkoliv je dospělý svitel latnatý považován za plně mrazuvzdorný strom, který zimu zvládá bez větších problémů, správná příprava na toto klidové období je klíčová, zejména u mladých a čerstvě vysazených jedinců. Pochopení procesů, kterými se strom na zimu připravuje, a poskytnutí adekvátní ochrany tam, kde je to potřeba, zajistí, že tvůj svitel bez úhony přečká mrazy a na jaře vstoupí do nové vegetační sezóny plný síly. Tento článek ti poskytne detailní návod, jak svitel latnatý efektivně připravit na zimu a jaké aspekty zimování je důležité nepodcenit.
Svitel latnatý je dřevina pocházející z mírného pásma východní Asie, kde jsou zimy často chladné a mrazivé. Díky tomu si vyvinul přirozené mechanismy, jak se s nízkými teplotami vyrovnat. Dospělé, dobře zakořeněné stromy jsou v našich podmínkách mrazuvzdorné přibližně do -23 °C až -25 °C (zóna USDA 6), což pro většinu lokalit v České republice dostačuje. Problémy mohou nastat v horských oblastech, mrazových kotlinách nebo na exponovaných, větrných stanovištích. Nejcitlivější jsou však mladé stromky v prvních dvou až třech letech po výsadbě, jejichž pletiva ještě nejsou plně vyzrálá a kořenový systém není dostatečně hluboký.
Příprava stromu na zimu je postupný proces, který začíná již na konci léta. S klesající délkou dne a snižujícími se teplotami strom postupně omezuje svůj růst a začíná přesouvat zásobní látky (cukry a živiny) z listů do větví, kmene a kořenů. Tento proces, nazývaný dormance, je nezbytný pro přežití. Zásobní látky fungují v buňkách jako přirozená nemrznoucí směs, která snižuje bod mrazu buněčné šťávy a zabraňuje tak tvorbě ledových krystalů, které by buňky mechanicky poškodily. Naším úkolem je tento přirozený proces podpořit a nevhodnými zásahy ho nenarušit.
Klíčem k úspěšnému přezimování je tedy především podpora vyzrání dřeva. Toho dosáhneme tím, že strom nebudeme v pozdním létě a na podzim hnojit dusíkatými hnojivy, která by podporovala růst nových, měkkých výhonů. Tyto nevyzrálé výhony by byly první, které by mráz poškodil. Naopak hnojiva s vyšším obsahem draslíku, aplikovaná v létě, mohou podpořit vyzrávání pletiv a zvýšit tak mrazuvzdornost. Důležitá je také správná podzimní zálivka, která zajistí, že strom vstoupí do zimy s dostatečnou zásobou vody v pletivech.
Podzimní příprava
Pečlivá příprava na zimu začíná již na podzim, po opadu listů. Prvním krokem je důkladný úklid spadaného listí z okolí stromu. Ačkoliv se to může zdát jako banální úkon, je velmi důležitý z fytosanitárního hlediska. Ve spadaném listí mohou přezimovat zárodky houbových chorob a vajíčka škůdců, které by na jaře mohly strom napadnout. Shrabáním a bezpečnou likvidací listí (ideálně horkým kompostováním) toto riziko významně snížíš.
Dalším klíčovým krokem, zejména u mladých stromů, je zajištění dostatečné vlhkosti před zámrazem. Pokud byl podzim suchý, je nezbytné strom důkladně a hluboce zalít ještě před příchodem prvních silnějších mrazů. Tomuto úkonu se říká zimní zálivka. Strom i v zimě, byť minimálně, odpařuje vodu z větví a kmene, a pokud nemá dostatečnou zásobu v půdě, může dojít k jeho poškození tzv. fyziologickým suchem neboli vymrzáním. To nastává, když je půda promrzlá, kořeny nemohou přijímat vodu, ale nadzemní část ji stále ztrácí, zejména za slunečných a větrných zimních dnů.
Po poslední zálivce je ideální čas na aplikaci mulče. Vrstva organického materiálu, jako je listí, sláma, štěpka nebo drcená kůra, o výšce 10-15 cm, rozprostřená kolem kmene, funguje jako izolační deka. Chrání kořenový systém, zejména u mladých stromů, před hlubokým promrznutím a pomáhá udržet v půdě stabilnější teplotu a vlhkost. Mulč by se neměl dotýkat přímo kmene, aby se předešlo riziku zahnívání kůry. Ponechání malého volného prostoru kolem kmene zajistí dostatečnou cirkulaci vzduchu.
V oblastech s výskytem zajíců nebo srnek je nezbytné ochránit kmen mladých stromků před ohryzem. Zvěř v zimě, kdy je nouze o potravu, s oblibou ohlodává kůru mladých dřevin, což může vést k jejich vážnému poškození nebo i úhynu. Nejúčinnější ochranou je použití plastových chráničů, pletiva nebo jutových pásů, kterými se kmen omotá do výšky alespoň jednoho metru. Tato ochrana by měla být instalována na podzim a odstraněna na jaře.
Ochrana kmene a koruny
Kmen mladých stromů je v zimě náchylný nejen k ohryzu, ale také k poškození mrazem, konkrétně k tvorbě mrazových trhlin. Ty vznikají v důsledku velkých teplotních rozdílů mezi dnem a nocí. Během slunečného zimního dne se tmavá kůra na jižní a jihozápadní straně kmene silně zahřeje, což vede k rozpínání pletiv. V noci pak teplota prudce klesne, pletiva se rychle smrští, a v důsledku tohoto pnutí může kůra a dřevo pod ní prasknout. Tyto rány se špatně hojí a jsou vstupní branou pro infekce.
Nejlepší ochranou proti mrazovým trhlinám je natření kmene a silnějších větví vápenným mlékem. Bílá barva odráží sluneční paprsky a zabraňuje tak přehřívání kmene během dne, čímž se snižují teplotní výkyvy. Nátěr se provádí na podzim, za suchého a bezmrazého počasí. Vápenné mléko lze zakoupit jako hotový produkt nebo si ho namíchat z hašeného vápna a vody. Nátěr má navíc i mírné dezinfekční účinky. Alternativou k nátěru je obalení kmene bílou jutovinou, rákosovou rohoží nebo speciálními papírovými páskami.
Ochrana koruny je nutná pouze u velmi mladých stromků pěstovaných v extrémních podmínkách nebo v mrazových kotlinách. U takových jedinců mohou první zimy poškodit nevyzrálé koncové větvičky. Pokud se obáváš silných mrazů, můžeš korunku mladého stromku volně obalit bílou netkanou textilií. Ta rostlinu částečně ochrání před mrazem a ledovým větrem, ale zároveň je prodyšná a propouští světlo. Je důležité, aby obal nebyl příliš těsný a aby pod ním mohl proudit vzduch.
U starších, dobře zavedených stromů není žádná ochrana koruny nutná. Jejich dřevo je již dostatečně vyzrálé a odolné. Jediné, co je může ohrozit, je tíha mokrého a těžkého sněhu, která by mohla polámat větve. Pokud napadne velká vrstva těžkého sněhu, je rozumné jej z větví opatrně setřást, například pomocí dlouhé hole. Tím se předejde mechanickému poškození koruny.
Péče během zimy
Zimní období je pro svitel časem klidu a odpočinku, a proto vyžaduje jen minimální péči. Hlavní úkoly byly splněny na podzim. Během zimy je dobré strom občas zkontrolovat, zejména po silném větru, sněžení nebo velkých mrazech. Zkontroluj, zda je ochrana kmene neporušená, zda opěrný kůl stále pevně drží a zda nedošlo k polámání větví.
Jak již bylo zmíněno, v případě mírných zim bez sněhové pokrývky, kdy teploty vystoupají nad bod mrazu na delší dobu, je možné a dokonce vhodné mladé stromky mírně zalít. Půda může v takových podmínkách vysychat a doplňková zálivka pomůže předejít poškození suchem. Zalévá se vždy jen v bezmrazých dnech, aby voda mohla vsáknout do půdy a nezmrzla na povrchu. Starší stromy tuto péči obvykle nevyžadují.
Konec zimy, obvykle únor nebo začátek března, je ideálním obdobím pro provedení předjarního řezu. Strom je stále v plné dormanci, takže řez dobře snáší a rány se na jaře rychle zacelí. V této době se odstraňují především větve poškozené zimou, sněhem nebo mrazem. Je to také vhodný čas pro prosvětlení koruny a odstranění křížících se nebo nevhodně rostoucích větví. Tento řez připraví strom na jarní růst.
Během zimních měsíců se vyhni jakýmkoliv činnostem, které by mohly narušit zimní klid stromu. Nešlapej v blízkosti kmene, zejména pokud je půda rozmoklá, aby nedošlo k jejímu zhutnění a poškození kořenů. Skladování sněhu z odklizených cest u kmene stromu také není vhodné, zejména pokud sníh obsahuje posypovou sůl, která by mohla poškodit kořeny.
Přechod do jara
S příchodem jara a oteplováním je čas postupně odstraňovat zimní ochranu. Načasování je klíčové – ochranu je třeba odstranit včas, aby se pod ní strom nezačal zapařovat, ale ne příliš brzy, aby ho nepoškodily pozdní jarní mrazíky. Vápenný nátěr se nemusí odstraňovat, postupně se smyje deštěm. Obaly z juty nebo netkané textilie odstraňuj postupně, ideálně za oblačného počasí, aby si kůra a pupeny mohly zvyknout na přímé slunce.
Po odstranění ochrany kmene a odhrnutí mulče je vhodné zkontrolovat stav stromu. Prohlédni kmen, zda se na něm neobjevily mrazové trhliny nebo jiné poškození. Menší praskliny se obvykle zahojí samy, větší je vhodné ošetřit stromovým balzámem. Odhrabání mulče od kmene umožní půdě rychleji se prohřát a provzdušnit. Část mulče můžeš zapravit do půdy jako organické hnojivo.
Jaro je také časem pro první jarní hnojení. Jakmile půda rozmrzne a začnou se nalévat pupeny, je ideální doba na aplikaci kompostu nebo pomalu rozpustného hnojiva. To dodá stromu potřebnou energii pro rašení a počáteční růst. Následná vydatná zálivka pomůže živinám dostat se ke kořenům a zároveň doplní zimní vláhový deficit v půdě.
Po zimě mohou být některé konečky větví namrzlé, což je u mladých stromků normální. Počkej, až strom plně vyraší, a teprve potom odstraň poškozené části. Budeš tak mít jistotu, které části jsou skutečně mrtvé a které ještě obrazí. Správná péče po zimě zajistí plynulý přechod do nové vegetační sezóny a je základem pro zdravý růst a bohaté kvetení v nadcházejícím roce.
📷 Flickr / Szerző: Plant Image Library / Licence: CC BY-SA 2.0
