Úspěšné přezimování je pro dlouhověkost a bohaté kvetení půdopokryvných růží v následující sezóně naprosto klíčové. Ačkoliv je mnoho moderních odrůd poměrně mrazuvzdorných, správná příprava a ochrana před zimními nástrahami, jako jsou silné mrazy, vysušující vítr a zimní slunce, jim pomůže přečkat toto náročné období bez úhony. Zimování není pouze o jednorázovém zakrytí rostlin, ale o sérii promyšlených kroků, které začínají již na konci léta a končí s příchodem jara. Cílem je zajistit, aby rostliny vstoupily do zimy silné a dobře vyzrálé a aby byly chráněny jejich nejcitlivější části, především kořenový krček.
Příprava na zimu začíná již v srpnu, kdy je třeba ukončit hnojení dusíkatými hnojivy, která podporují růst nových, měkkých výhonů. Místo toho se aplikují hnojiva s vysokým obsahem draslíku, který podporuje vyzrávání dřeva a zvyšuje odolnost rostlinných buněk proti poškození mrazem. Stejně tak se postupně omezuje zálivka, aby rostliny zpomalily svůj růst a přešly do klidového stavu.
Na podzim se již neprovádí žádný radikální řez. Odstraňují se pouze odkvetlá květenství, aby se rostlina nevysilovala tvorbou šípků, a případně se mohou mírně zakrátit příliš dlouhé výhony, které by se mohly pod tíhou sněhu zlomit. Hlavní řez se provádí až na jaře. Důležitým podzimním úkolem je důkladné vyčištění záhonu od spadaného listí, které může být zdrojem přezimujících chorob.
Samotná zimní ochrana se aplikuje až po příchodu prvních trvalejších mrazů, obvykle v listopadu. Předčasné zakrytí by mohlo vést k zapaření rostlin nebo k jejich poškození hlodavci, kteří by si pod krytem našli útočiště. Nejdůležitějším prvkem ochrany je ochrana kořenového krčku a místa očkování, což je nejcitlivější část rostliny. Toho se dosahuje přihrnutím zeminy, kompostu nebo rašeliny.
Příprava rostlin na podzim
Úspěšné přezimování začíná správnou péčí již na konci léta a na podzim. Klíčové je umožnit rostlinám, aby přirozeně ukončily vegetaci a připravily se na období klidu. Od srpna je nutné přestat používat hnojiva obsahující dusík. Dusík podporuje růst nových, bylinných výhonů, které by do příchodu mrazů nestihly dostatečně vyzrát a dřevnatět. Takové výhony jsou velmi náchylné k namrznutí, což rostlinu zbytečně vysiluje a otevírá bránu pro vstup infekcí.
Další články na toto téma
Místo dusíku je v tomto období vhodné aplikovat hnojiva s vysokým obsahem draslíku. Draslík hraje zásadní roli ve vyzrávání rostlinných pletiv, zpevňuje buněčné stěny a zvyšuje koncentraci buněčných šťáv, což funguje jako přirozená „nemrznoucí směs“ a zvyšuje celkovou mrazuvzdornost rostliny. Takzvaná podzimní hnojiva jsou pro tento účel ideální. Poslední aplikace by měla proběhnout nejpozději koncem srpna.
S blížící se zimou je také vhodné postupně omezovat zálivku. Tím se rostlinám signalizuje, že se blíží období sucha a chladu, a motivuje je to k ukončení růstu. Před samotným zamrznutím půdy je však velmi důležité provést jednu poslední, vydatnou zálivku. Ta zajistí, že půda v kořenové zóně bude dostatečně vlhká a rostliny nebudou během zimy trpět suchem, zejména v zimách bez sněhové pokrývky.
Důležitou součástí podzimní přípravy je sanitární úklid. Je naprosto nezbytné pečlivě shrabat a odstranit veškeré spadané listí zpod keřů. Na těchto listech přezimují spory houbových chorob, jako je černá skvrnitost nebo rez. Jejich odstraněním a likvidací (ideálně spálením, ne kompostováním) výrazně snížíme infekční tlak na jaře a zajistíme rostlinám zdravější start do nové sezóny.
Ochrana kořenového systému
Nejdůležitější a nejcitlivější částí každé růže, včetně těch půdopokryvných, je kořenový krček a místo očkování (u roubovaných odrůd). Právě tato oblast, kde nadzemní část přechází v kořeny, je nejvíce ohrožena poškozením mrazem. Proto je základem veškeré zimní ochrany důkladné zabezpečení této partie. Nejúčinnější a nejjednodušší metodou je takzvané nakopčení.
Další články na toto téma
Nakopčení se provádí až po příchodu prvních silnějších mrazů, kdy se denní teploty již trvale drží blízko nuly, obvykle v průběhu listopadu. K základně každé rostliny se nahrne kopeček materiálu do výšky přibližně 20-30 cm. Tento kopeček vytvoří izolační vrstvu, která chrání spící očka na bázi výhonů a místo očkování před promrznutím a teplotními výkyvy.
Jako materiál pro nakopčení je nejvhodnější použít kvalitní kompost nebo směs zeminy s rašelinou. Kompost má tu výhodu, že na jaře po rozhrnutí poslouží jako cenné hnojivo. Nedoporučuje se používat pouze samotnou rašelinu, protože ta má tendenci nasáknout velké množství vody a v zimě promrzat v ledový krunýř. Je také možné použít zeminu přímo ze záhonu, ale je třeba dát pozor, aby nedošlo k obnažení kořenů v okolí.
Alternativou k sypkým materiálům může být i mulč z listí nebo slámy, ale u něj hrozí větší riziko, že se v něm usídlí hlodavci, kteří by mohli okusovat kůru růží. Proto je vždy jistější použít zeminu nebo kompost. Správně provedené nakopčení je naprostým základem a u mnoha odolných odrůd půdopokryvných růží v mírnějších polohách může být i jedinou potřebnou zimní ochranou.
Ochrana nadzemní části
Kromě kořenového krčku může být mrazem, větrem a zimním sluncem poškozena i nadzemní část rostlin, tedy jejich výhony. Ačkoliv jsou půdopokryvné růže obecně nízké a často je v zimě přirozeně chrání sněhová pokrývka, v zimách bez sněhu nebo ve vyšších a větrnějších polohách je vhodné poskytnout jim dodatečnou ochranu. Sníh je totiž vynikající izolant, ale nelze se na něj vždy spolehnout.
Nejčastěji používaným a velmi účinným materiálem pro ochranu nadzemní části je chvojí z jehličnanů, například ze smrku, jedle nebo borovice. Chvojí se volně naskládá na celý porost růží po provedení nakopčení. Jeho výhodou je, že vytváří vzdušnou izolační vrstvu, která chrání před mrazem a větrem, ale zároveň je prodyšná a nezpůsobuje zapaření rostlin. Navíc účinně stíní a chrání výhony před zimním sluncem.
Zimní slunce může být pro rostliny nebezpečné, zejména v předjaří, kdy již má velkou sílu, ale půda je stále zamrzlá. Slunce ohřívá výhony, což v nich probouzí mízu a metabolické procesy. V noci však teploty opět klesají hluboko pod nulu, což vede k pnutí a praskání pletiv. Chvojí tomuto jevu, známému jako „mrazové desky“, účinně zabraňuje tím, že udržuje výhony ve stabilnější, nižší teplotě.
Další možností, zejména pro menší plochy nebo jednotlivé rostliny, je použití bílé netkané textilie. Ta se volně přehodí přes rostliny a její okraje se zajistí kameny nebo zeminou. Textilie chrání před větrem a sluncem a částečně i před mrazem. Je důležité použít právě bílou textilii, která odráží sluneční paprsky a nepřehřívá se. Černá textilie je pro tento účel zcela nevhodná. Pod textilií je však třeba občas kontrolovat vlhkost, aby nedocházelo k rozvoji plísní.
Odzimování a přechod na jaro
Stejně jako je důležité správné načasování zazimování, je klíčové i správné odzimování. Odstranění zimní ochrany ve správný čas je zásadní pro zdravý start do nové vegetační sezóny. S odstraňováním ochrany bychom neměli spěchat. Předčasné odzimování může vystavit narašené pupeny poškození pozdními jarními mrazíky. Naopak příliš pozdní odstranění krytu může vést k zapaření rostlin a předčasnému vyrašení slabých, vytáhlých výhonů pod krytem.
Ideální dobou pro odstraňování zimní ochrany je období, kdy již nehrozí silné a dlouhotrvající mrazy, obvykle koncem března nebo začátkem dubna, v závislosti na počasí a nadmořské výšce. Doporučuje se postupovat v několika krocích. Nejprve se odstraní vrchní kryt, jako je chvojí nebo netkaná textilie. Tím se rostliny začnou postupně otužovat a přivykat jarnímu slunci a proudění vzduchu.
Po několika dnech až týdnu, kdy si rostliny zvyknou na nové podmínky, lze opatrně rozhrnout kopeček zeminy nebo kompostu, kterým byl chráněn kořenový krček. Tuto práci je nejlepší provádět za podmračeného dne, aby citlivé části rostliny nebyly vystaveny okamžitému šoku z přímého slunce. Kompost se jemně rozprostře po okolí rostliny, kde poslouží jako první jarní přihnojení.
Po úplném odstranění zimní ochrany nastává čas na jarní řez. Během řezu se odstraní všechny namrzlé, poškozené, slabé a nemocné výhony. Teprve po tomto kroku můžeme plně zhodnotit, jak rostliny zimu přečkaly, a zahájit cyklus jarní péče, který zahrnuje přihnojení, kypření půdy a přípravu na novou, bohatě kvetoucí sezónu.
