Otázka zimování pestrovky kulovité je pro mnoho pěstitelů zajímavým tématem. Tato rostlina pochází z tropických a subtropických oblastí, a proto je v našich středoevropských klimatických podmínkách pěstována téměř výhradně jako letnička. Nedokáže přečkat venku naše mrazivé zimy a první silnější mráz ji spolehlivě zničí. Přesto existují určité možnosti a alternativy, jak si tuto krásnou rostlinu uchovat i přes zimu, i když se nejedná o standardní a vždy úspěšný postup. V následujících kapitolách prozkoumáme, jaké jsou teoretické možnosti přezimování a jaké jsou praktičtější alternativy k zajištění rostlin pro další sezónu.
V našem klimatu je tedy standardním a nejpraktičtějším přístupem pěstovat pestrovku jako jednoletou rostlinu. Každé jaro si buď předpěstuješ nové sazenice ze semen, nebo zakoupíš již hotové sazenice v zahradnictví. Tento cyklus je jednoduchý, spolehlivý a každoročně ti zaručí zdravé a vitální rostliny. Po příchodu prvních mrazů, kdy rostliny zhnědnou a odumřou, je jednoduše odstraníš ze záhonu a zkompostuješ, čímž připravíš místo pro jarní výsadbu.
Tento jednoletý cyklus má mnoho výhod. Nemusíš se starat o složité a prostorově náročné přezimování. Každý rok máš navíc možnost vyzkoušet nové odrůdy s různými barvami a výškami. Pěstování ze semen je navíc velmi ekonomické a umožňuje ti vypěstovat si velké množství rostlin za minimální náklady. Sběr vlastních semen z rostlin na konci sezóny je pak uspokojivým zakončením pěstitelského roku a zajištěním kontinuity pro rok následující.
Přesto se někteří zahradníci, zejména ti s vášní pro experimentování, mohou pokusit o přezimování celé rostliny. Tento postup je však náročný a vyžaduje specifické podmínky, jako je chladná, ale bezmrazá a světlá místnost. Úspěšnost není zaručena a často je jednodušší a efektivnější se spolehnout na každoroční nový výsev. Pokus o přezimování může být zajímavou výzvou, ale je třeba k němu přistupovat s realistickým očekáváním.
Nejlepší a nejjistější alternativou k přezimování celé rostliny je sběr a uskladnění semen. Pestrovka vytváří velké množství semen, která si při správném skladování udrží dobrou klíčivost. Tímto způsobem si snadno zajistíš genetický materiál svých oblíbených rostlin pro příští jaro. Sběr semen je jednoduchý, prostorově nenáročný a představuje přirozený způsob, jak uzavřít životní cyklus této krásné letničky.
Další články na toto téma
Jednoletka nebo trvalka?
Z botanického hlediska je pestrovka kulovitá ve své domovině, tedy v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky, krátkověkou trvalkou nebo polokeřem. V prostředí, kde teploty nikdy neklesají pod bod mrazu, dokáže růst a kvést po několik let. Její dřevnatějící stonky a vytrvalý kořenový systém jí umožňují přečkat období sucha a s příchodem dešťů opět obrazit. Tento fakt vysvětluje, proč je možné se pokusit o její přezimování i v našich podmínkách.
V mírném klimatickém pásmu, kam patří i Česká republika, se však její životní cyklus dramaticky mění. Není schopna odolat našim zimním mrazům. Jakmile teplota klesne pod 0 °C, její nadzemní část zmrzne a odumře. Na rozdíl od mrazuvzdorných trvalek nepřežije ani její kořenový systém, a to ani pod sněhovou pokrývkou nebo vrstvou mulče. Z tohoto důvodu ji musíme v našich zahradách pěstovat jako letničku.
Pojem „letnička“ tedy v tomto případě nepopisuje její skutečnou botanickou podstatu, ale spíše způsob jejího využití v našich klimatických podmínkách. Je to rostlina, která svůj kompletní životní cyklus od vyklíčení přes růst, kvetení až po tvorbu semen dokončí během jedné vegetační sezóny a s příchodem zimy hyne. Každý rok je tedy nutné založit novou kulturu.
Tento osud sdílí pestrovka s mnoha dalšími oblíbenými okrasnými rostlinami, které pocházejí z teplejších částí světa. Patří sem například pelargonie (muškáty), petúnie, begónie nebo gazánie. I tyto rostliny jsou ve své domovině trvalkami, ale u nás je pěstujeme jako letničky, případně se je pokoušíme zimovat v chráněných prostorách, což je přesně ten případ, o kterém budeme hovořit dále.
Další články na toto téma
Možnosti přezimování v mírném klimatu
Pokud se i přes výše uvedené skutečnosti rozhodneš pro experiment a pokusíš se pestrovku přezimovat, musíš jí zajistit vhodné podmínky. Celý proces začíná na podzim, ještě před příchodem prvních mrazů. Vyber nejzdravější a nejkompaktnější rostliny, ideálně ty, které rostou v nádobách. Pokud máš rostliny na záhoně, budeš je muset opatrně vyrýt s co největším kořenovým balem a přesadit je do dostatečně velkého květináče.
Klíčem k úspěšnému přezimování je umístění rostliny do správného prostředí. Ideální je světlá, chladná, ale bezmrazá místnost. Optimální teplota pro přezimování se pohybuje mezi 5 a 10 °C. Vhodnými prostory mohou být zimní zahrady, nevytápěné verandy, světlé chodby, garáže s oknem nebo chladné světlé sklepy. Naopak teplé obytné místnosti s ústředním topením jsou pro přezimování zcela nevhodné kvůli vysoké teplotě a nízké vzdušné vlhkosti.
Během zimního období přejde rostlina do stavu vegetačního klidu, tzv. dormance. Její růst se téměř zastaví a nároky na vodu budou minimální. Zálivku omez na naprosté minimum. Zalévej jen velmi střídmě, přibližně jednou za 3-4 týdny, pouze tolik, aby kořenový bal zcela nevyschl. Trvalé přemokření v chladném prostředí by vedlo k jisté hnilobě kořenů a úhynu rostliny. Během zimy rostlinu vůbec nehnoj.
Na jaře, obvykle v březnu, kdy se začnou prodlužovat dny a zvyšovat intenzita světla, můžeš rostlinu probudit. Přemísti ji na teplejší a světlejší místo a mírně zvyšte zálivku. V této době je také vhodné rostlinu hluboce seříznout, aby se podpořilo vytvoření nových, silných výhonů. S vynášením ven opět počkej až po „zmrzlých mužích“, tedy v druhé polovině května, a rostlinu postupně otužuj. Takto přezimovaná rostlina může mít náskok před těmi pěstovanými ze semen.
Příprava rostlin na zimní období
Pečlivá příprava rostlin na podzim je zásadní pro zvýšení šance na úspěšné přezimování. Tento proces by měl začít ještě předtím, než teploty klesnou k bodu mrazu. Sleduj předpověď počasí a rostliny určené k přezimování přesuň do chráněných prostor včas. I jeden jediný noční mrazík může rostlinu vážně poškodit a zmařit veškeré tvé úsilí.
Před přemístěním dovnitř rostlinu důkladně prohlédni a očisti. Odstraň všechny odkvetlé květy, suché, poškozené nebo nemocné listy a stonky. Je také velmi důležité zkontrolovat, zda na rostlině nejsou nějací škůdci, jako jsou mšice, molice nebo svilušky. Zavlečení škůdců do zimoviště by mohlo být fatální nejen pro samotnou pestrovku, ale i pro ostatní přezimující rostliny. V případě potřeby proveď preventivní postřik vhodným přípravkem na přírodní bázi.
Před zimováním je vhodné rostlinu mírně seříznout. Zkrať všechny výhony přibližně o jednu třetinu až polovinu jejich délky. Tento řez pomůže zkompaktnit tvar rostliny, sníží odpařovací plochu a omezí její energetické výdaje během zimy. Rostlina se tak bude moci lépe soustředit na udržení životaschopnosti kořenového systému a hlavních stonků. Radikálnější řez si nech až na jaro.
Posledním krokem je úprava zálivky. Již několik týdnů před plánovaným přesunem začni postupně omezovat zálivku. Půda by měla být před přemístěním do zimoviště jen mírně vlhká, nikoli čerstvě zalitá. Tím rostlině signalizuješ, že se blíží období klidu, a zároveň snížíš riziko hniloby kořenů v chladném a méně větraném prostředí zimoviště. Během zimy pak dodržuj velmi střídmý zavlažovací režim.
Sběr semen jako alternativa k přezimování
Vzhledem k náročnosti a nejistému výsledku přezimování celé rostliny je sběr a uchování semen zdaleka nejjednodušší, nejspolehlivější a nejpraktičtější metodou, jak si zajistit pestrovky pro následující sezónu. Pestrovka kulovitá je velmi plodná a z jediné rostliny můžeš získat stovky semen. Tato metoda je prostorově nenáročná a nevyžaduje žádné speciální vybavení ani zimoviště.
Pro sběr semen vyber ty nejhezčí, největší a nejzdravější květy na rostlině. Ponech je na stonku co nejdéle, dokud zcela nedozrají a nezačnou zasychat. Zralé květenství poznáš tak, že změní barvu na hnědou nebo slámovou a na dotek je suché a papírově šustivé. Sběr prováděj za suchého, slunečného dne, aby semena nebyla vlhká.
Celá usušená květenství odstřihni a přenes je na suché místo, kde je nech ještě několik dní doschnout, například rozložená na papíře nebo v papírovém sáčku. Jakmile jsou dokonale suchá, můžeš z nich semena snadno získat. Jednoduše květenství rozemni mezi prsty nad miskou nebo listem papíru. Mezi uschlými listeny a zbytky květu najdeš drobná, nenápadná semínka.
Získaná semena je potřeba očistit od zbytků rostlinného materiálu, který by mohl plesnivět. Prosetím přes síto nebo jemným profouknutím oddělíš semena od plev. Čistá semena nasyp do papírového sáčku nebo obálky. Důležité je sáček pečlivě označit názvem rostliny a rokem sběru. Skladuj je na suchém, tmavém a chladném místě, například v krabici ve skříni nebo v chladné komoře. Správně uskladněná semena si udrží dobrou klíčivost po dobu 1-2 let.
