Okrasná kopřiva je ve své domovině tropickou a subtropickou trvalkou, ale v našich klimatických podmínkách je pěstována převážně jako letnička. Nesnáší totiž mráz a první podzimní mrazíky znamenají pro rostliny ponechané venku jistý konec. Mnoho pěstitelů se proto s nimi na konci sezóny loučí a na jaře si pořizují nové sazenice. Existuje však způsob, jak si své oblíbené a nejkrásnější kultivary uchovat i pro další rok – a tím je zimování. Správně provedené přezimování umožní rostlině přečkat nepříznivé zimní období v interiéru a na jaře z ní opět vypěstovat silného a krásného jedince.
Proces zimování vyžaduje určitou přípravu a zajištění vhodných podmínek, ale není nijak zvlášť náročný. Cílem není, aby rostlina přes zimu bujně rostla, ale aby přešla do klidového stavu, tzv. dormance, během které minimalizuje své životní funkce a přečká období s nedostatkem světla a nižšími teplotami. Klíčem k úspěchu je najít správnou rovnováhu mezi světlem, teplotou a zálivkou. Pokus o udržení rostliny v plném růstu v typických bytových podmínkách s vysokou teplotou a nedostatkem světla obvykle končí neúspěchem – rostlina se vytáhne, zeslábne a stane se náchylnou k chorobám a škůdcům.
Existují dva hlavní přístupy k zimování okrasných kopřiv. Prvním je přezimování celé, dospělé rostliny. Tento způsob je vhodný, pokud máš dostatek prostoru na světlém a chladném místě. Druhým, prostorově úspornějším a často spolehlivějším způsobem, je přezimování mladých rostlinek vypěstovaných z řízků, které si na podzim nařežeš z mateřských rostlin. Mladé rostliny lépe snášejí přechod do interiéru, jsou méně náročné na prostor a na jaře z nich rychleji vypěstuješ nové, vitální sazenice.
Ať už si vybereš jakýkoli způsob, je důležité začít s přípravou včas, ještě před příchodem prvních mrazů. Sledování předpovědi počasí na podzim je proto klíčové. Přenesení rostlin z venkovního prostředí do interiéru je pro ně velkou změnou a stresem, proto je potřeba postupovat uvážlivě a poskytnout jim co nejlepší podmínky pro adaptaci. Úspěšné přezimování je odměňující proces, který ti umožní zachovat cenné genetické materiály a těšit se z krásy tvých oblíbených rostlin rok co rok.
Příprava rostlin na zimní období
Přípravu na zimování je třeba zahájit koncem léta nebo začátkem podzimu, obvykle v září. Postupně začni omezovat hnojení, aby se růst rostliny zpomalil a nové výhony stihly před přenesením dovnitř vyzrát a zpevnit. Příliš „vyhnané“ a měkké tkáně jsou náchylnější k hnilobě a napadení škůdci v zimním období. Poslední dávku hnojiva aplikuj nejpozději v polovině září, poté již nehnoj až do jara. Také postupně mírně omezuj zálivku, ale nenech rostlinu úplně vyschnout.
Než rostliny přeneseš dovnitř, je naprosto nezbytné je důkladně prohlédnout a preventivně ošetřit proti škůdcům. Venku si přirození predátoři často drží škůdce pod kontrolou, ale v teplém a suchém prostředí interiéru se mohou kalamitně přemnožit. Prohlédni pečlivě spodní strany listů, úžlabí a mladé výhonky. I když žádné škůdce nevidíš, je velmi rozumné provést preventivní postřik. Můžeš použít přípravek na bázi řepkového nebo nimbového oleje, který udusí případná vajíčka a larvy škůdců. Rostlinu také můžeš důkladně osprchovat vlažnou vodou.
Pokud se rozhodneš zimovat celou rostlinu, která rostla přes léto na záhoně, je potřeba ji opatrně vyrýt s co největším kořenovým balem a zasadit do květináče. Pro tento účel zvol nádobu, která je jen o málo větší než kořenový bal. Před zasazením je také vhodné rostlinu radikálně seříznout, a to přibližně na výšku 10-15 cm. Tím se sníží odpařovací plocha listů, rostlina lépe zvládne šok z přesazení a bude kompaktnější. U rostlin pěstovaných v nádobách stačí provést mírnější zpětný řez a očistit povrch substrátu od plevele a opadaných listů.
Pokud volíš metodu zimování řízků, je nejvyšší čas si je nařezat. Z mateřské rostliny odeber zdravé vrcholové řízky o délce asi 10 cm. Odstraň spodní listy a nech je zakořenit buď ve sklenici s vodou, nebo přímo v lehkém substrátu. Během několika týdnů vytvoří kořínky a ty budeš mít malé, kompaktní rostlinky připravené na zimování. Tato metoda je velmi efektivní, protože mladé rostliny jsou vitálnější a lépe se adaptují na podmínky v interiéru. Navíc z jedné velké mateřské rostliny můžeš získat velké množství nových sazenic.
Ideální podmínky pro přezimování
Klíčem k úspěšnému přezimování je nalezení vhodného místa. Ideální zimoviště by mělo být světlé a chladné. Světlo je důležité i během zimního klidu, aby si rostlina udržela alespoň minimální fotosyntetickou aktivitu a zcela se nevyčerpala. Nedostatek světla v kombinaci s vysokou teplotou je nejčastější příčinou neúspěchu. V takových podmínkách se rostlina snaží růst, ale tvoří jen slabé, tenké a vytáhlé výhony, které snadno podléhají chorobám.
Optimální teplota pro zimování okrasných kopřiv se pohybuje v rozmezí 10 až 15 °C. Nižší teploty zpomalují metabolismus rostliny a uvádějí ji do stavu dormance. Vhodnými místy mohou být světlé chodby, verandy, zimní zahrady, nevytápěné místnosti s oknem nebo prostory mezi okny. Čím vyšší je teplota, tím více světla rostlina potřebuje. Pokud máš k dispozici pouze teplejší místnost (např. běžný obytný pokoj s teplotou kolem 20 °C), musíš rostlině zajistit co nejvíce světla, ideálně na parapetu jižního nebo západního okna.
Důležitá je také vlhkost vzduchu. Vytápěné interiéry mají často velmi suchý vzduch, což okrasným kopřivám nesvědčí a navíc podporuje množení škůdců, zejména svilušek. Je proto prospěšné zvyšovat vlhkost v okolí rostlin. Můžeš umístit květináče na misky naplněné vlhkým keramzitem nebo kamínky (dno květináče se nesmí dotýkat vody), používat zvlhčovač vzduchu nebo rostliny občas jemně porosit vodou. Rosení prováděj ráno, aby listy stihly do večera oschnout.
Prostorové nároky závisí na zvolené metodě. Celé, i když seříznuté rostliny, zaberou více místa. Naopak malé květináčky s mladými řízky se vejdou i na menší parapet. Ať už zimuješ jakoukoli formou, zajisti, aby se rostliny vzájemně příliš nedotýkaly a aby mezi nimi mohl proudit vzduch. To opět slouží jako prevence proti šíření chorob a škůdců. Pravidelně kontroluj, zda se na rostlinách neobjevily nějaké problémy.
Péče během zimního klidu
Péče o rostliny během zimování je minimalistická. Nejdůležitější je správná zálivka. V chladném prostředí a při minimálním růstu má rostlina jen velmi malou spotřebu vody. Zálivka musí být proto výrazně omezena. Zalévej jen tolik, aby kořenový bal zcela nevyschl. V závislosti na teplotě a velikosti květináče to může znamenat zálivku jednou za 2 až 4 týdny. Před každou zálivkou důkladně zkontroluj vlhkost substrátu. Platí pravidlo, že je mnohem lepší nechat substrát více proschnout, než ho udržovat stále vlhký. Přemokření v zimě je téměř jistou cestou k hnilobě kořenů.
Hnojení je během zimního období zcela tabu. Rostlina je v klidovém stavu a nedokázala by dodané živiny využít. Hnojení by vedlo pouze k zasolení substrátu a poškození kořenů. S přihnojováním začni až na jaře, kdy se obnoví aktivní růst. Jediným zdrojem živin je pro rostlinu to, co zbylo v substrátu z předchozí sezóny, což je pro udržení základních životních funkcí plně dostačující.
Během zimy je normální, že rostlina může ztratit část svých listů. Některé listy mohou zežloutnout a opadat, což je přirozená reakce na změnu podmínek a sníženou intenzitu světla. Nenech se tím znepokojit, pokud rostlina jinak vypadá zdravě a stonek je pevný. Pravidelně odstraňuj všechny opadané a zažloutlé listy, aby se na nich netvořily plísně. Také pokračuj v pravidelných kontrolách na přítomnost škůdců, jako jsou mšice, molice nebo svilušky, kteří se mohou objevit i v zimě.
Pokud se i přes veškerou snahu začnou tvořit slabé a vytáhlé výhony, je to znamení, že kombinace teploty a světla není ideální (obvykle příliš teplo a málo světla). Tyto výhony můžeš zaštípnout, aby se rostlina dále nevysilovala. Neboj se, na jaře po seříznutí obrazí novými, silnými výhony. Zimování není soutěž o krásu; cílem je pouze přežití rostliny v co nejlepší kondici do jara.
Probouzení rostlin na jaře
S příchodem jara, obvykle v březnu, kdy se dny začínají prodlužovat a intenzita slunečního svitu sílí, je čas začít rostliny pomalu „probouzet“ ze zimního spánku. To je také ideální doba pro radikální zmlazovací řez. Všechny přezimované výhony, ať už na staré rostlině nebo na mladých řízkovancích, seřízni na výšku 5-10 cm. Ponech na každém stonku jen několik pupenů. Tento řez se může zdát drastický, ale je naprosto klíčový. Podpoří tvorbu nových, silných a zdravých výhonů z báze rostliny a zajistí, že nová rostlina bude hustá a kompaktní.
Po seřízení je vhodný čas na přesazení. Vyjmi rostlinu z květináče, opatrně odstraň co nejvíce starého substrátu a zkontroluj kořeny. Odumřelé nebo poškozené kořeny odstřihni. Zasaď rostlinu do čerstvého, kvalitního substrátu do květináče odpovídající velikosti. Čerstvý substrát dodá rostlině potřebné živiny pro nový start. Po přesazení rostlinu mírně zalij.
S rostoucí intenzitou světla a teploty postupně zvyšuj i zálivku. Jakmile se objeví nové výhonky a rostlina začne viditelně růst, můžeš začít i s přihnojováním. Začni s poloviční dávkou hnojiva a postupně přejdi na plnou dávku doporučenou výrobcem, přibližně jednou za dva týdny. Umísti rostlinu na co nejsvětlejší místo v interiéru, aby nové přírůstky byly silné a dobře zbarvené.
Ven na konečné stanoviště můžeš rostliny přemístit až poté, co pomine nebezpečí posledních mrazíků, tedy obvykle v druhé polovině května. Předtím je ale nezbytné rostliny postupně otužovat. Během jednoho až dvou týdnů je vynášej ven na několik hodin denně, postupně prodlužuj dobu jejich pobytu venku a přivykej je na přímější slunce. Díky tomuto postupu si z přezimovaných rostlin vypěstuješ krásné a silné jedince, kteří ti budou dělat radost po celou novou sezónu.
