Zimování je pro pěstitele levandule korunkaté ve středoevropských podmínkách jednou z největších výzev. Tento druh, pocházející z teplejších oblastí Středomoří, je podstatně citlivější na nízké teploty než jeho běžnější příbuzná, levandule lékařská. Zatímco levandule lékařská snáší mrazy i pod -20 °C, mrazuvzdornost levandule korunkaté se pohybuje jen okolo -5 až -10 °C. Úspěšné přezimování proto vyžaduje pečlivou přípravu a adekvátní ochranu, která rostlině pomůže přečkat kritické zimní měsíce a na jaře opět bohatě obrazit a kvést.
Klíčem k úspěšnému přezimování je pochopení toho, co rostlinu v zimě nejvíce ohrožuje. Není to jen samotný mráz, ale často ještě více kombinace mrazu a zimní vlhkosti. Kořeny levandule nesnášejí přemokření v žádném ročním období, ale v zimě je pro ně stojatá voda v chladné půdě naprosto likvidační. Proto je nejdůležitějším přípravným krokem, který se provádí již při výsadbě, zajištění dokonale propustné půdy. Rostlina v suché půdě snese mnohem nižší teploty než rostlina v půdě vlhké.
Dalším nebezpečím je zimní slunce v kombinaci s mrazem a větrem. Během slunečných, ale mrazivých dnů se stálezelené listy levandule mohou přehřívat a odpařovat vodu. Zmrzlá půda však neumožňuje kořenům tuto ztracenou vodu doplnit, což vede k fyziologickému suchu a poškození rostliny, které se projeví zhnědnutím a uschnutím listů a výhonů. Ochrana by se tedy měla zaměřit nejen na izolaci proti chladu, ale také na stínění před zimním sluncem a ochranu před vysušujícím větrem.
Příprava na zimu začíná již na konci léta. Přestaň s jakýmkoliv hnojením nejpozději v srpnu, aby nové výhony stačily do zimy dostatečně vyzrát a zdřevnatět. Měkké, nevyzrálé výhony jsou na mráz velmi náchylné. Po odkvětu proveď lehký zpětný řez, ale hlavní, hlubší řez si nech až na jaro. Ponechání větší části rostliny přes zimu poskytuje určitou přirozenou ochranu kořenovému krčku a spodním pupenům.
Posledním krokem před samotným zazimováním je úklid okolí rostliny. Odstraň spadané listí a další organický materiál, který by mohl přes zimu zahnívat a stát se zdrojem chorob. Půda kolem rostliny by měla být čistá a volná. S aplikací zimní ochrany vyčkej až po prvních slabých mrazících, které rostlinu „upozorní“, aby se připravila na vegetační klid. Příliš brzké zakrytí by mohlo vést k zapaření a rozvoji plísní.
Ochrana rostlin ve volné půdě
Rostliny pěstované na záhoně vyžadují ochranu přizpůsobenou místním klimatickým podmínkám. V teplejších oblastech, kde teploty jen zřídka klesají pod -5 °C, může stačit jednoduchá ochrana. Základem je přihrnutí vrstvy lehkého, vzdušného mulče ke kořenovému krčku rostliny. Ideální je suché listí, sláma nebo kompost. Tato vrstva izoluje nejcitlivější část rostliny před promrznutím.
V chladnějších oblastech, kde jsou mrazy silnější a častější, je nutná důkladnější ochrana. Po přihrnutí mulče ke kořenům je vhodné celou nadzemní část rostliny zakrýt. Nejlepším materiálem je chvojí z jehličnanů (smrk, jedle, borovice). Chvojí rostlinu účinně chrání před mrazem, větrem a zimním sluncem, ale zároveň je dostatečně prodyšné, takže pod ním nedochází k hromadění vlhkosti a zapaření.
Nikdy nepoužívej k zakrytí levandule neprodyšné materiály, jako jsou igelitové fólie, plastové kbelíky nebo neprodyšné textilie. Pod takovým krytem dochází ke kondenzaci vlhkosti, což v kombinaci s kolísáním teplot vytváří ideální prostředí pro rozvoj houbových chorob a hniloby. Pokud chceš použít bílou netkanou textilii, zajisti, aby byla napnutá na konstrukci, která se nedotýká přímo rostliny, a aby byl zajištěn dostatečný přístup vzduchu.
Na jaře, když pomine nebezpečí silných mrazů (obvykle v březnu nebo začátkem dubna), je čas zimní kryt postupně odstraňovat. Nedělej to najednou během slunečného dne, aby rostlina neutrpěla šok z náhlé změny teploty a intenzity světla. Ideální je odkrývat rostlinu postupně během několika dnů, nejlépe za podmračeného počasí. Po odstranění krytu můžeš provést jarní řez a odstranit všechny poškozené nebo namrzlé části.
Zimování rostlin v nádobách
Pěstování levandule korunkaté v nádobách poskytuje velkou výhodu v možnosti jejího přemístění na chráněné zimoviště. Kořenový bal v nádobě je totiž mnohem náchylnější k promrznutí než kořeny v zemi, a proto je přezimování venku bez ochrany velmi riskantní. Ideálním řešením je přenést nádobu do chladného, světlého a bezmrazého prostoru. Vhodná je například nevytápěná garáž s oknem, zimní zahrada, zasklená lodžie nebo chladná chodba.
Optimální teplota pro přezimování je mezi 5 a 10 °C. V těchto podmínkách rostlina přejde do stavu vegetačního klidu (dormance), ale nebude vystavena poškozujícímu mrazu. Důležité je zajistit dostatek světla, aby rostlina zcela neoslábla. Během zimování v interiéru je nutné dramaticky omezit zálivku. Substrát stačí udržovat jen mírně vlhký, zalévej jen jednou za několik týdnů, aby kořeny úplně nevyschly. Přemokření v zimě je fatální.
Pokud nemáš možnost přenést rostlinu dovnitř, musíš nádobu co nejlépe zaizolovat venku. Květináč postav na podložku z polystyrenu nebo dřeva, aby nebyl v kontaktu se studenou zemí. Celou nádobu, včetně stran a vrchu, obal izolačním materiálem, jako je bublinková fólie, jutovina, staré deky nebo polystyrenové desky. Cílem je zabránit promrznutí kořenového balu.
Nadzemní část rostliny chraň stejně jako u rostlin ve volné půdě, tedy vrstvou chvojí. Celou takto zabalenou nádobu umísti na chráněné místo, například ke zdi domu, kde bude chráněna před větrem a srážkami. Důležité je zabránit, aby se do substrátu dostávala nadměrná zimní vlhkost z deště nebo tajícího sněhu. Na jaře rostlinu opět postupně odkrývej a aklimatizuj na venkovní podmínky.
Péče po zimě a jarní regenerace
První jarní péče je klíčová pro úspěšný start do nové sezóny. Jakmile pomine největší nebezpečí mrazů, odstraň zimní ochranu. Neunáhli se s tímto krokem, pozdní mrazíky by mohly poškodit čerstvě narašené výhony. Po odkrytí rostlinu pečlivě prohlédni a zhodnoť její stav. Je normální, že některé konečky výhonů mohou být po zimě suché nebo namrzlé.
Nyní přichází čas na jarní řez. Ostrými nůžkami odstraň všechny viditelně poškozené, namrzlé nebo suché části. Řež až do zdravého, živého dřeva. Poté proveď tvarovací řez celého keře, kterým podpoříš větvení a kompaktní růst. Neboj se rostlinu zkrátit, ale pamatuj na pravidlo nikdy neřezat do starého, bezlistého dřeva, ze kterého levandule špatně obráží.
Po řezu můžeš začít s velmi opatrnou zálivkou, pokud je jaro suché. S první zálivkou počkej, až se půda dostatečně prohřeje a rostlina začne jevit známky nového růstu. S přihnojováním buď také velmi opatrný. Pokud je to nutné, aplikuj malé množství kompostu nebo pomalu se uvolňujícího hnojiva s nízkým obsahem dusíku.
Buď trpělivý. Někdy trvá déle, než levandule po zimě začne rašit, zejména pokud byla zima tuhá. Dej jí čas na regeneraci. Pokud jsi provedl všechny kroky správně, brzy by se měly objevit nové zelené výhonky a rostlina by se měla připravit na další sezónu plnou voňavých květů. Správné zazimování je investicí, která se ti vrátí v podobě zdravé a vitální rostliny.
