Ačkoliv jedlý kaštan pochází z teplejších oblastí, mnohé odrůdy pěstované v našich podmínkách jsou dostatečně odolné, aby úspěšně přečkaly zimu. Přesto je správná příprava na zimní období klíčová, zejména pro mladé a čerstvě vysazené stromy, které jsou na poškození mrazem nejnáchylnější. Cílená péče na podzim, která zahrnuje ochranu kořenového systému i nadzemních částí, pomůže stromu bezpečně překonat mrazivé měsíce a zajistí mu energický start do nové vegetační sezóny. Pečlivé zazimování je investicí do zdraví a dlouhověkosti tohoto cenného stromu.
Příprava na zimu začíná již koncem léta. Od konce července se již nedoporučuje hnojit dusíkatými hnojivy, která podporují růst nových výhonů. Tyto pozdní přírůstky by do příchodu mrazů nestačily dostatečně vyzrát (zdřevnatět) a byly by velmi náchylné k namrznutí. Naopak, na přelomu srpna a září je vhodné aplikovat hnojiva s vyšším obsahem draslíku, který podporuje vyzrávání pletiv a zvyšuje mrazuvzdornost celého stromu.
Důležitou součástí podzimní přípravy je zajištění dostatečné vlhkosti v půdě. Pokud je podzim suchý, je nezbytné strom před příchodem zimy důkladně zalít. Půda by měla být před zamrznutím dobře nasycená vodou. Strom tak bude mít dostatečnou zásobu vláhy na celou zimu a bude lépe odolávat takzvanému fyziologickému suchu. K tomu dochází, když je půda promrzlá a kořeny nemohou přijímat vodu, zatímco nadzemní část ji za slunných zimních dnů stále odpařuje.
Posledním krokem před příchodem mrazů je úklid pod stromem. Veškeré spadané listí a zbytky plodů by měly být pečlivě shrabány a zlikvidovány, ideálně spálením nebo uložením do uzavřeného kompostu. V tomto materiálu mohou přezimovat zárodky houbových chorob a škůdci, kteří by na jaře mohli strom napadnout. Udržování čistoty pod stromem je jedním z nejdůležitějších preventivních fytosanitárních opatření, které výrazně snižuje infekční tlak v následujícím roce.
Zimní řez se u kaštanů obvykle neprovádí. Hlavní řez se provádí v předjaří, v období vegetačního klidu. Na podzim se odstraňují pouze větve, které jsou zjevně poškozené nebo napadené chorobou a mohly by být zdrojem infekce. Jakékoli větší řezné rány je nutné ošetřit stromovým balzámem, aby se zabránilo vstupu patogenů do dřeva během zimních měsíců.
Ochrana kořenového systému
Kořenový systém je pro přežití stromu nejdůležitější, a proto si zaslouží zvláštní pozornost, zejména u mladých stromů v prvních letech po výsadbě. Jejich kořeny ještě nejsou dostatečně hluboko a jsou více ohroženy promrznutím, zvláště v obdobích holomrazů, kdy chybí ochranná sněhová pokrývka. Nejúčinnější ochranou je nastýlka (mulč) z organického materiálu.
Kolem kmene mladého stromku je vhodné na podzim navršit vrstvu materiálu, který poslouží jako izolace. Ideální je vyzrálý kompost, listí (nejlépe z ořešáku, které se pomaleji rozkládá a odpuzuje hlodavce), sláma nebo drcená kůra. Tato vrstva by měla být vysoká alespoň 15-20 cm a měla by pokrývat plochu o něco větší, než byl původní kořenový bal při výsadbě. Mulč nejenže chrání kořeny před mrazem, ale také udržuje vlhkost v půdě a po rozložení ji obohatí o živiny.
Důležité je, aby mulčovací materiál nebyl nahrnut těsně až ke kmeni. Kolem kmínku by měl zůstat malý volný prostor (asi 5-10 cm), aby se zabránilo hromadění vlhkosti přímo na kůře, což by mohlo vést k jejímu zahnívání a rozvoji houbových chorob. Tato ochrana je naprosto nezbytná minimálně po dobu prvních tří až čtyř let po výsadbě, dokud si strom nevytvoří silný a hluboký kořenový systém.
U starších, dobře zakořeněných stromů již není takováto intenzivní ochrana kořenů nutná. Jejich kořenový systém sahá hluboko do půdy, kam mráz proniká jen zřídka. Přesto i u dospělých stromů pravidelné podzimní přidávání vrstvy kompostu pod korunu prospívá zdraví půdy a kořenů, i když jeho hlavní funkcí je již spíše dodání živin než ochrana před mrazem.
Ochrana kmene a větví před mrazem
Nadzemní část stromu je ohrožena především mrazovým poškozením kůry. K tomu dochází typicky koncem zimy a brzy na jaře za slunných, ale mrazivých dnů. Slunce ohřívá tmavou kůru na jižní a jihozápadní straně kmene, což vede k probuzení pletiv pod kůrou. Po západu slunce však teplota prudce klesne hluboko pod nulu, probuzená pletiva zmrznou a popraskají. Vznikají takzvané mrazové trhliny, které jsou vstupní branou pro infekce.
Nejúčinnější ochranou proti mrazovým trhlinám je nátěr kmene a silnějších kosterních větví vápenným mlékem. Bílá barva odráží sluneční paprsky a zabraňuje tak přehřívání kůry. Nátěr se provádí na podzim, po opadu listí, za suchého a bezmrazého počasí. Vápenné mléko lze zakoupit jako hotový produkt nebo si ho připravit smícháním hašeného vápna s vodou do konzistence řidší smetany. Pro lepší přilnavost je možné přidat malé množství hlíny nebo latexu.
Alternativou k vápennému nátěru je obalení kmene jutou, rákosovou rohoží nebo speciálními bílými papírovými páskami. Tyto materiály plní stejnou funkci – stíní kmen a chrání ho před prudkými změnami teplot. Obalení je obzvláště vhodné pro velmi mladé stromky s tenkým kmínkem. Je důležité, aby materiál byl prodyšný a aby byl na jaře včas odstraněn, aby se pod ním nedržela vlhkost a nemnožili škůdci.
Mladé výhony, které nestačily do zimy plně vyzrát, mohou být poškozeny silnými mrazy. Tomuto riziku se předchází ukončením dusíkatého hnojení v létě a podporou vyzrávání pletiv draslíkem. Pokud přesto některé konečky větví namrznou, není třeba panikařit. Poškozené části se jednoduše odstraní při jarním řezu až do zdravého dřeva. Strom obvykle snadno regeneruje.
Péče po zimě a hodnocení poškození
Jakmile pomine nebezpečí silných mrazů, obvykle koncem února nebo začátkem března, je čas na první jarní péči a kontrolu stavu stromu. Ochranné obaly z kmenů se odstraní a vrstva mulče kolem kořenů se může mírně odhrnout od kmene, aby se půda mohla rychleji prohřát a provzdušnit. Pokud byl použit organický mulč, jako je kompost nebo listí, může se zčásti ponechat na místě, kde se postupně rozloží a poslouží jako hnojivo.
Důkladně prohlédneme celý strom, od paty kmene až po konečky větví, a hledáme případná poškození, která zima napáchala. Kontrolujeme kmen a silnější větve, zda se na nich neobjevily mrazové trhliny. Menší praskliny se obvykle samy zahojí, ale větší je vhodné ošetřit stromovým balzámem, aby se předešlo infekci. Sledujeme také, zda nedošlo k ohryzu kmene zvěří, což je častý problém u mladých stromků bez ochrany.
Při jarním řezu odstraníme všechny větve, které jsou zjevně poškozené mrazem – jsou scvrklé, tmavé a lámavé. Řežeme až do zdravého, živého dřeva, které poznáme podle světlé barvy a pevnosti. Odstraní se také všechny větve suché, zlomené nebo napadené chorobami. Tento sanitární řez je základem pro zdravý start do nové vegetační sezóny.
Po zimě je strom často oslabený a potřebuje doplnit energii. První jarní přihnojení komplexním hnojivem a zajištění dostatečné zálivky, pokud je jaro suché, mu pomůže rychle regenerovat a nasadit nové listy a květy. Pečlivá kontrola a následná péče po zimě jsou posledním krokem v cyklu zimování a plynule přecházejí do jarní péče, která položí základy pro budoucí úrodu.
