Úspěšné přezimování dřišťálu Darwinova je zásadním předpokladem pro to, aby na jaře opět zazářil v plné kráse. Ačkoliv je tento stálezelený keř považován za relativně mrazuvzdorný, pochází z mírnějších oblastí Jižní Ameriky, a proto může být v našich podmínkách, zejména v chladnějších a výše položených oblastech, poškozen silnými mrazy a zimním suchem. Pečlivá příprava na zimu a poskytnutí adekvátní ochrany, zvláště u mladých rostlin, výrazně zvyšuje jejich šanci na přežití bez úhony. Zimování není jen o ochraně před mrazem, ale také o zajištění dostatečné vláhy a ochraně před zimním sluncem a větrem.
Klíčovým aspektem, který je u stálezelených keřů často podceňován, je riziko fyziologického sucha. Tento jev nastává, když rostlina svými listy odpařuje vodu (transpirace), což se děje i v zimě za slunečných a větrných dnů, ale její kořeny nemohou přijímat vodu ze zamrzlé půdy. Rostlina tak paradoxně usychá, i když má kolem sebe sníh. Listy hnědnou, kroutí se a opadávají. Prevencí je důkladná zálivka na podzim, ještě před příchodem mrazů, a následné zalévání během zimních oblev.
Mladé a čerstvě vysazené keře jsou na zimní podmínky nejcitlivější. Jejich kořenový systém ještě není plně vyvinut a nezasahuje do takové hloubky, což je činí náchylnějšími k promrznutí a vyschnutí. Pro ně je zimní ochrana naprosto nezbytná. Ta by měla zahrnovat jak ochranu kořenového systému, tak i nadzemní části. Starší, dobře zakořeněné a na vhodném, chráněném stanovišti pěstované rostliny jsou již podstatně odolnější a často si poradí i bez speciální péče, i když i ony ocení některé přípravné kroky.
Přípravu na zimu bychom neměli nechávat na poslední chvíli. Měli bychom na ni myslet již v průběhu pozdního léta a podzimu. Důležité je včas ukončit hnojení dusíkatými hnojivy, aby nové výhony stačily do zimy dostatečně vyzrát a zpevnit. Měkké, nevyzrálé dřevo je velmi náchylné k poškození mrazem. Stejně tak je vhodné provést podzimní úklid spadaného listí v okolí keře, aby se snížilo riziko přezimování chorob a škůdců.
Příprava rostliny na zimu
Správná příprava dřišťálu na zimu začíná již koncem léta. Klíčové je přestat rostlinu hnojit hnojivy s vysokým obsahem dusíku, a to nejpozději koncem července. Dusík podporuje růst nových, měkkých výhonů, které by do příchodu mrazů nestihly dostatečně vyzrát (zdřevnatět). Takové nevyzrálé výhony jsou extrémně citlivé na poškození mrazem. Naopak, v srpnu nebo začátkem září je možné aplikovat takzvané podzimní hnojivo s vyšším obsahem draslíku. Draslík podporuje vyzrávání pletiv a zvyšuje celkovou odolnost rostliny vůči nízkým teplotám.
Dalším zásadním krokem je zajištění dostatečné hydratace před zimou. Na podzim, zejména v říjnu a listopadu, je nutné rostlinu důkladně a opakovaně zalévat, zvláště pokud je podzim suchý. Půda v kořenové zóně by měla být před příchodem prvních mrazů dokonale nasycená vodou. Stálezelené keře jako dřišťál odpařují vodu i v zimě, a pokud vstoupí do zimy s vodním deficitem, riziko poškození zimním suchem se dramaticky zvyšuje. Tato podzimní zálivka je jedním z nejdůležitějších opatření.
Před zimou není vhodné provádět žádný radikální řez. Řez by mohl rostlinu zbytečně oslabit a stimulovat ji k rašení nových výhonů, které by mráz spálil. Případný řez a tvarování je nejlepší nechat až na jaro, po odeznění největších mrazů, kdy bude možné zároveň odstranit případné namrzlé větvičky. Na podzim se omez pouze na odstranění zjevně nemocných nebo poškozených částí, aby se zamezilo šíření infekce.
Posledním krokem v přípravě je kontrola celkového zdravotního stavu rostliny. Ujisti se, že keř není napaden škůdci nebo chorobami, které by ho mohly během zimy dále oslabovat. Pečlivě odstraň veškeré spadané listí a rostlinné zbytky z okolí keře, protože v nich mohou přezimovat patogeny. Čisté okolí rostliny je důležitou součástí fytosanitární prevence a pomůže keři vstoupit do zimy v co nejlepší kondici.
Ochrana kořenového systému
Ochrana kořenů před promrznutím je pro úspěšné přezimování dřišťálu naprosto zásadní, zvláště u mladých rostlin a v oblastech se silnými mrazy a malou sněhovou pokrývkou. Sníh funguje jako vynikající přírodní izolant, ale nelze na něj vždy spoléhat. Nejúčinnější a nejjednodušší metodou ochrany kořenového systému je aplikace silné vrstvy mulče. Mulčování vytvoří izolační bariéru, která zpomalí promrzání půdy a udrží její teplotu stabilnější.
Jako mulčovací materiál lze použít různé organické materiály. Velmi dobře poslouží spadané listí (ideálně z listnatých stromů, jako je dub nebo buk), sláma, chvojí, drcená kůra nebo dobře vyzrálý kompost. Vrstva by měla být vysoká alespoň 10–15 centimetrů a měla by pokrývat celou kořenovou zónu, která zhruba odpovídá průměru koruny keře. Mulč je nejlepší aplikovat po prvních lehkých mrazících, kdy je půda ještě relativně teplá, ale drobní hlodavci si v něm již nebudou hledat zimní úkryt.
Při aplikaci mulče je důležité dbát na to, aby materiál nebyl nahrnut přímo ke kmeni rostliny. Kolem kmene by měl zůstat volný prostor o průměru několika centimetrů, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu a předešlo se hnilobě a vzniku plísní v této citlivé oblasti. Tento „dýchací“ prostor je velmi důležitý pro zdraví kořenového krčku.
Pokud pěstuješ dřišťál v květináči, je ochrana kořenů ještě důležitější, protože substrát v nádobě promrzá mnohem rychleji a hlouběji než půda v zahradě. Květináč je nutné důkladně zaizolovat. Můžeš ho obalit jutou, bublinkovou fólií nebo polystyrenem a postavit ho na podložku (např. dřevěnou desku nebo polystyren), aby nebyl v přímém kontaktu se zmrzlou zemí. Další možností je zapustit celý květináč do země na chráněném místě v zahradě. Nikdy nenechávej květináč stát nechráněný na terase nebo balkóně přes zimu.
Ochrana nadzemní části
Kromě kořenů je nutné chránit i nadzemní část dřišťálu, tedy jeho větve a listy. Největší nebezpečí pro stálezelené listy nepředstavuje samotný mráz, ale kombinace mrazu, zimního slunce a větru. Ostré zimní slunce, zejména v únoru a březnu, může listy popálit a způsobit jejich nadměrný odpar vody v době, kdy jsou kořeny ještě ve zmrzlé půdě. Silný, mrazivý vítr zase listy mechanicky poškozuje a dále vysušuje.
Nejlepší ochranou je obalení celého keře vhodným materiálem. Ideální je bílá netkaná textilie, která rostlinu chrání před sluncem a větrem, ale zároveň je prodyšná a propouští část světla a vzduchu. Tím se snižuje riziko zapaření a vzniku plísní. Alternativou může být juta nebo stínící sítě. Nikdy nepoužívej neprodyšné materiály jako igelitové fólie, pod kterými se sráží vlhkost a rostlina by mohla zplesnivět nebo shnít.
Konstrukci pro ochranný kryt je dobré vytvořit z několika bambusových tyčí nebo dřevěných latí zapíchnutých do země kolem keře. Přes tuto konstrukci pak snadno přetáhneš textilii, která se tak nebude přímo dotýkat listů, což zajistí lepší izolaci a cirkulaci vzduchu. Textilii u země zajisti kameny nebo přihrnutím zeminy, aby ji neodnesl vítr. S instalací ochranného krytu nespěchej, proveď ji až ve chvíli, kdy se očekávají trvalejší mrazy, obvykle koncem listopadu nebo začátkem prosince.
Pro ochranu před poškozením sněhem, zejména těžkým a mokrým, je dobré volně svázat větve keře k sobě provázkem. Tím se zabrání jejich rozlomení pod tíhou sněhové nadílky. Pokud napadne velké množství sněhu, je dobré ho z větví pravidelně a opatrně setřásat. Sníh u kořenů je naopak velmi prospěšný jako izolační vrstva, proto ho od kmene neodhrabuj, ale naopak ho k němu můžeš přihrnout.
Péče během zimy a na jaře
Péče o dřišťál nekončí instalací zimní ochrany. I během zimy je potřeba rostlinu občas zkontrolovat. Jak již bylo zmíněno, jedním z nejdůležitějších úkonů je zálivka během bezmrazých dnů. Pokud teplota vystoupí nad nulu a půda na povrchu rozmrzne, je to ideální příležitost k mírnému zalití rostliny. Tato dodatečná vláha pomůže dřišťálu lépe zvládnout období, kdy je půda zmrzlá. Zalévej ideálně v poledních hodinách, aby voda stihla vsáknout dříve, než opět přijdou noční mrazy.
Kontroluj také stav zimního krytu. Po silném větru nebo sněžení se ujisti, že je textilie stále na svém místě a není potrhaná. V případě potřeby ji oprav nebo znovu upevni. Pokud je zima mírná s častými oblevami, je dobré občas kryt na chvíli odkrýt a rostlinu vyvětrat, aby se předešlo vzniku plísní. To platí zejména pro dny, kdy je zataženo a nemrzne.
S odstraňováním zimní ochrany na jaře nespěchej. Častou chybou je příliš brzké odkrytí rostlin při prvních teplých dnech. Nejnebezpečnější období pro stálezelené keře jsou často konec zimy a začátek jara (únor, březen), kdy jsou již dny slunečné a relativně teplé, ale noci stále mrazivé a půda je ještě promrzlá. Právě v tuto dobu je riziko popálení listů a fyziologického sucha největší. Zimní kryt proto odstraňuj postupně, ideálně za zamračeného počasí.
Jakmile půda zcela rozmrzne a nebezpečí silných mrazů pomine, obvykle koncem března nebo začátkem dubna, můžeš odstranit i mulčovací vrstvu z listí nebo slámy. Ponechání tenčí vrstvy kompostu nebo kůry je naopak prospěšné. Po odstranění ochrany rostlinu důkladně prohlédni a odstraň všechny mrazem poškozené, suché nebo nemocné větvičky. Tento jarní řez podpoří nový růst a pomůže keři rychle regenerovat po zimě.
📷 Michael Wolf, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
