Borovice lesní je jako původní druh naší flóry dokonale přizpůsobena klimatickým podmínkám střední Evropy, včetně tuhých zim. Její mrazuvzdornost je mimořádná a zdravý, dobře zakořeněný strom na vhodném stanovišti nevyžaduje pro přečkání zimy žádnou speciální ochranu. Během podzimu prochází procesem otužování, kdy v jejích buňkách dochází k biochemickým změnám, které zvyšují jejich odolnost vůči nízkým teplotám a poškození mrazem. Přesto existují specifické situace, jako je péče o čerstvě vysazené mladé stromky nebo o borovice pěstované v nádobách, kdy je vhodné přijmout určitá opatření k jejich ochraně před nástrahami zimy.
Zimní období přináší pro stromy několik typů ohrožení. Nejde jen o samotný mráz, ale také o kombinaci nízkých teplot se silným větrem a intenzivním zimním sluncem. Tato kombinace může vést k fyziologickému suchu, kdy zamrzlá půda neumožňuje kořenům přijímat vodu, zatímco nadzemní část ji stále odpařuje. Dalším rizikem je mechanické poškození způsobené tíhou mokrého sněhu nebo námrazy, které mohou polámat větve.
Mladé stromky jsou v prvních letech po výsadbě zranitelnější než dospělí jedinci. Jejich kořenový systém ještě není plně rozvinutý a kůra je tenčí a citlivější. Z tohoto důvodu si zaslouží zvýšenou pozornost a preventivní ochranu, která jim pomůže bez úhony přečkat kritické období a na jaře úspěšně nastartovat nový růst. Správná příprava na zimu začíná již na podzim a zahrnuje několik jednoduchých, ale účinných kroků.
Pochopení přirozených adaptačních mechanismů borovice a identifikace potenciálních rizik jsou klíčem k úspěšnému zimování. Cílem není strom přehnaně „rozmazlovat“, ale poskytnout mu cílenou pomoc tam, kde je to skutečně potřeba. Tím zajistíme, že i mladé a v nádobách pěstované borovice vstoupí do jara zdravé, silné a připravené na novou vegetační sezónu.
Přirozená mrazuvzdornost
Mimořádná odolnost borovice lesní vůči mrazu je výsledkem komplexních fyziologických a biochemických adaptací. Na podzim, s klesajícími teplotami a zkracujícím se dnem, strom spouští proces zvaný otužování. Během tohoto procesu se v buňkách postupně zvyšuje koncentrace cukrů a dalších osmoticky aktivních látek. Tyto látky fungují jako přirozená nemrznoucí směs, která snižuje bod mrazu buněčné šťávy a zabraňuje tvorbě ledových krystalů uvnitř buněk, což by vedlo k jejich mechanickému poškození a smrti.
Dalším důležitým mechanismem je změna ve složení buněčných membrán. Ty se stávají pružnějšími a propustnějšími, což umožňuje kontrolovaný přesun vody z buněk do mezibuněčných prostor. V mezibuněčných prostorech může voda zmrznout, aniž by poškodila samotné buňky. Tento proces, známý jako mimobuněčné mrznutí, je klíčovou strategií přežití pro mnoho mrazuvzdorných rostlin, včetně borovice.
Jehlice borovice jsou také dobře uzpůsobeny zimním podmínkám. Jejich silná vosková kutikula a zapuštěné průduchy nejenže omezují ztrátu vody během léta, ale poskytují i ochranu v zimě. I během zimy, za slunečných dnů, může docházet k omezené fotosyntéze, a proto je důležité, aby strom měl přístup k vodě, pokud půda není zamrzlá. Přirozená obměna jehličí, kdy na zimu opadají nejstarší ročníky, také přispívá k celkové odolnosti.
Tato přirozená mrazuvzdornost se plně rozvíjí u zdravých, dobře zakořeněných stromů. Mladé sazenice, oslabené stromy nebo jedinci rostoucí na nevhodných stanovištích nemusí být schopni projít procesem otužování dostatečně efektivně. Pozdní hnojení dusíkem, které podporuje růst nových, nevyzrálých pletiv, může tento proces také narušit a snížit tak zimní odolnost stromu.
Ochrana mladých stromků
Mladé borovice v prvních dvou až třech letech po výsadbě jsou na zimní nástrahy citlivější a zaslouží si naši pomoc. Jedním z největších rizik je zimní vysychání, známé také jako fyziologické sucho. K tomuto jevu dochází za slunečných a větrných zimních dnů, kdy je půda promrzlá. Nadzemní část stromu (jehlice) se zahřívá a odpařuje vodu, ale kořeny ji nemohou z ledové půdy doplnit. To vede k dehydrataci a poškození jehličí, které na jaře zhnědne a uschne.
Prevencí proti zimnímu vysychání je důkladná zálivka na podzim, ještě před příchodem prvních mrazů. Je důležité, aby strom vstoupil do zimy s dostatečnou zásobou vláhy v půdě. Pokud zima není příliš tuhá a půda dočasně rozmrzne, je vhodné mladé stromky zalít i během zimy. Další účinnou ochranou je obalení stromku bílou netkanou textilií nebo jutou. Tento obal stíní před ostrým zimním sluncem, snižuje odpar vody a chrání před mrazivým větrem.
Dalším nebezpečím pro mladé stromky je poškození kmínku. Tenká kůra mladých borovic je náchylná k tvorbě mrazových trhlin. Ty vznikají v důsledku velkých teplotních rozdílů mezi osluněnou jižní stranou kmene a mrazivou odvrácenou stranou. Přes den se tmavá kůra na slunci zahřeje a pletiva se roztáhnou, v noci pak při prudkém ochlazení dojde k jejich smrštění a prasknutí. Prevencí je nátěr kmene vápenným mlékem, které odráží sluneční paprsky, nebo obalení kmene jutou či rákosovou rohoží.
Mulčování je dalším zásadním krokem v přípravě mladých borovic na zimu. Silná vrstva (10-15 cm) organického mulče, například borové kůry, štěpky nebo listí, rozprostřená v okolí kmene, funguje jako izolační vrstva. Pomáhá chránit kořenový systém před promrznutím do hloubky a udržuje stabilnější teplotu půdy. Mulč by neměl být nahrnut přímo na kmen, aby se předešlo hnilobě.
Problémy s těžkým sněhem a ledem
Těžký, mokrý sníh představuje pro borovice, zejména ty s hustou a širokou korunou, značné mechanické riziko. Váha sněhové pokrývky může způsobit ohýbání, lámání nebo dokonce rozštípnutí celých větví. Nejvíce ohroženy jsou vícekmenné kultivary nebo stromy s horizontálně rostoucími větvemi. Následná námraza, která se tvoří při mrznoucím dešti, může toto zatížení ještě mnohonásobně zvýšit a způsobit rozsáhlé škody.
Aktivní prevencí proti poškození sněhem je jeho opatrné odstraňování. Pokud napadne velká vrstva mokrého sněhu, je rozumné jej z větví co nejdříve setřást. K tomu použijeme dlouhou tyč nebo smeták s měkkým koncem. Je nutné postupovat velmi opatrně, údery do větví by mohly způsobit více škody než užitku. Sníh se snažíme spíše shrnovat než srážet. Nikdy se nesnažíme odstraňovat ledovou námrazu, protože zmrzlé větve jsou velmi křehké a snadno by se polámaly.
Pasivní prevencí je správné tvarování a výběr kultivaru. U mladých stromů je možné na podzim svázat větve, které by mohly být sněhem poškozeny, k sobě nebo ke kmeni. Použijeme k tomu provaz nebo speciální popruhy, které nezaškrtí kůru. Tím se vytvoří kompaktnější tvar, na kterém se sníh tolik nedrží. Při výběru borovice do oblastí s častými a vydatnými sněhovými srážkami je vhodné volit kultivary s úzkou, sloupovitou korunou, které sněhové zátěži odolávají lépe.
Pokud i přes všechna opatření dojde k poškození a zlomení větve, je nutné na jaře provést odborný sanační řez. Zlomenou větev odřízneme hladkým řezem až u kmene nebo u nejbližšího rozvětvení, abychom nezanechali pahýl. Větší řezné rány je vhodné ošetřit stromovým balzámem, který zabrání pronikání infekcí. Správně provedený řez pomůže stromu ránu rychleji zacelit.
Péče o borovice v nádobách během zimy
Pěstování borovic v nádobách je stále populárnější, ale zimování těchto rostlin vyžaduje zvláštní pozornost. Kořenový systém v nádobě je mnohem více vystaven promrzání než ve volné půdě. Zatímco v zemi teplota jen zřídka klesá hluboko pod bod mrazu, substrát v nechráněné nádobě může promrznout na kost, což vede k poškození a odumření kořenů. Proto je ochrana kořenového balu absolutní prioritou.
Nejlepší metodou ochrany je zapuštění celé nádoby do země na chráněném místě v zahradě, například na záhoně. Půda bude fungovat jako přirozená izolace. Pokud to není možné, je nutné nádobu důkladně zaizolovat. Celý květináč můžeme obalit bublinkovou fólií, jutou, polystyrenem nebo starými dekami a umístit ho na podložku z polystyrenu nebo dřeva, aby byl izolován i od chladné země. Izolační materiál je dobré přikrýt například jutovinou z estetických důvodů.
Další možností je umístit nádobu do většího kontejneru a prostor mezi nimi vyplnit izolačním materiálem, jako je sláma, listí nebo polystyrenová drť. Takto chráněnou nádobu je ideální umístit na místo chráněné před větrem a přímým zimním sluncem, například ke zdi domu orientované na sever nebo východ. Vyhneme se jižní straně, kde by docházelo k velkým teplotním výkyvům.
Zavlažování borovic v nádobách během zimy je také klíčové. I v zimě strom odpařuje vodu a potřebuje ji doplňovat. Substrát v nádobě nesmí nikdy zcela vyschnout. Během období, kdy nemrzne a teploty jsou nad nulou, je nutné borovici občas mírně zalít. Zálivka by měla být jen taková, aby substrát zvlhnul, ale nebyl přemokřený, protože v kombinaci s mrazem by to mohlo kořeny poškodit.
📷 Arnstein Rønning, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons
