Výsadba a množení trnky

Výsadba a množení trnky obecné jsou činnosti, které zvládne i začínající zahradník, neboť tato rostlina je mimořádně životaschopná a tolerantní. Správně provedená výsadba je základním kamenem pro budoucí zdravý růst a vitalitu keře, který nám pak bude po mnoho let přinášet radost svými květy i plody. Stejně tak množení této dřeviny je poměrně snadné a umožňuje nám rozšířit její pěstování v zahradě nebo se o rostlinný materiál podělit s přáteli. Ať už se rozhodneme pro nákup sazenice, nebo si trnku namnožíme sami, znalost správných postupů je klíčem k úspěchu a k vytvoření silného a prosperujícího keře.

Klíčovým faktorem pro úspěšnou výsadbu je volba správného času. Ideálním obdobím pro sázení trnky jsou podzimní měsíce, konkrétně od října do zámrazu, nebo brzké jaro, hned po rozmrznutí půdy, tedy v březnu a dubnu. Podzimní výsadba má tu výhodu, že rostlina má dostatek času na zakořenění ještě před příchodem zimy a na jaře pak může veškerou energii věnovat růstu nadzemní části. Na jaře vysazené rostliny zase vyžadují pečlivější a pravidelnější zálivku během prvního léta, aby dobře překonaly případná období sucha. Vždy je lepší sázet za oblačného počasí, aby kořeny na slunci a větru zbytečně neosychaly.

Před samotnou výsadbou je důležité připravit sazenici. Pokud jsme zakoupili prostokořennou sazenici, což je u trnky běžné, je nutné její kořeny před výsadbou namočit na několik hodin (obvykle 2-4 hodiny) do vody, aby se dostatečně nasákly a revitalizovaly. Zároveň zkontrolujeme kořenový systém a odstraníme všechny poškozené nebo zaschlé kořeny ostrými nůžkami. Mírné zkrácení příliš dlouhých kořenů podpoří jejich větvení a lepší uchycení v půdě. U kontejnerovaných sazenic je postup jednodušší; rostlinu opatrně vyjmeme z květináče a zkontrolujeme, zda kořenový bal není příliš přerostlý a stočený. Pokud ano, jemně kořeny na povrchu balu rozrušíme, aby se lépe rozrůstaly do okolní půdy.

Výsadbová jáma by měla být dostatečně prostorná, aby se do ní pohodlně vešel celý kořenový systém bez ohýbání a kroucení. Obecně platí, že by měla být zhruba dvakrát širší a o něco hlubší než kořenový bal sazenice. Na dno jámy je vhodné umístit vrstvu kvalitního kompostu nebo dobře uleželého hnoje, který poskytne mladé rostlině startovací dávku živin. Tuto vrstvu je dobré promísit s původní zeminou, aby kořeny nepřišly do přímého kontaktu s koncentrovaným hnojivem. Žádná další speciální úprava půdy obvykle není nutná, jelikož trnka je v tomto ohledu velmi nenáročná.

Při samotném sázení umístíme sazenici do středu jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde kořeny přecházejí v nadzemní část) byl po zasypání v úrovni okolního terénu. Rostlinu zasypáváme postupně zeminou, kterou jsme vykopali, a průběžně ji jemně přitlačujeme, aby se zemina dostala do všech mezer mezi kořeny a nevznikaly vzduchové kapsy. Po úplném zasypání jámy půdu kolem rostliny pevně ušlapeme a vytvoříme malou závlahovou mísu, která pomůže udržet vodu u kořenů. Nakonec rostlinu důkladně zalijeme, a to i v případě, že je půda vlhká. První zálivka je klíčová pro spojení kořenů s okolní půdou.

Množení pomocí kořenových výběžků

Nejjednodušším a nejpřirozenějším způsobem množení trnky je využití jejích kořenových výběžků, známých také jako odkopky. Trnka se přirozeně šíří do svého okolí pomocí podzemních kořenů, z nichž vyrůstají nové mladé rostlinky. Tento způsob je velmi efektivní a zaručuje, že nová rostlina bude mít naprosto stejné vlastnosti jako mateřský keř. Tento proces je nejlepší provádět na podzim po opadu listů nebo brzy na jaře před rašením, kdy jsou rostliny v období vegetačního klidu.

Pro oddělení odkopku nejprve opatrně odhrabeme půdu kolem mladé rostlinky, abychom odhalili spojovací kořen vedoucí od mateřského keře. Ostrým rýčem nebo sekerkou pak tento kořen přesekneme na obou stranách – u mateřské rostliny i na konci výběžku. Je důležité, aby oddělená mladá rostlina měla již vytvořený vlastní, byť malý, kořenový systém, který jí umožní samostatně přijímat vodu a živiny. Čím více vlastních kořenů odkopku ponecháme, tím snáze a rychleji se na novém stanovišti ujme.

Po oddělení rostlinu opatrně vyjmeme ze země a snažíme se zachovat co nejvíce zeminy na jejích kořenech. Nadzemní část mladé rostliny je vhodné mírně zakrátit, přibližně o jednu třetinu až polovinu její délky. Tímto zásahem snížíme odpařovací plochu listů a vyrovnáme poměr mezi kořenovou a nadzemní částí, což rostlině výrazně usnadní zakořeňování a ujímání na novém stanovišti. Takto připravený odkopok můžeme ihned vysadit na trvalé místo podle stejných zásad jako kupovanou sazenici.

Tento způsob množení je nejen jednoduchý, ale také velmi praktický pro kontrolu šíření trnky v zahradě. Místo toho, abychom nežádoucí výběžky pouze likvidovali, můžeme je využít k založení nového keře na jiném místě, k vytvoření živého plotu nebo je darovat jiným zahradníkům. Je to udržitelný a přirozený způsob, jak získat nové rostliny bez jakýchkoli nákladů a s vysokou mírou úspěšnosti. Důležité je pouze zajistit nově vysazeným odkopkům dostatečnou zálivku v prvních týdnech po výsadbě.

Generativní množení semeny

Množení trnky semeny, tedy generativní cestou, je také možné, ale je to proces zdlouhavější a náročnější než vegetativní metody. Rostliny vypěstované ze semen si navíc nemusí zachovat všechny vlastnosti mateřské rostliny a mohou se od ní lišit například velikostí plodů nebo rychlostí růstu. Tato metoda je zajímavá spíše pro šlechtitele nebo pro ty, kteří chtějí získat větší množství rostlin pro krajinné výsadby a nekladou důraz na uniformitu jedinců.

Prvním krokem je sběr zralých plodů na podzim. Plody je nutné nechat přejít mrazem, což napomáhá pozdějšímu klíčení. Po sběru je třeba plody zbavit dužiny, což lze provést jejich rozmačkáním a následným propláchnutím ve vodě. Získáme tak čisté pecky, které obsahují semena. Tyto pecky je nutné nenechat zcela vyschnout, protože by ztratily klíčivost. Je důležité udržovat je ve vlhkém prostředí až do doby stratifikace.

Semena trnky vyžadují pro úspěšné vyklíčení proces zvaný studená stratifikace. To znamená, že musí projít obdobím chladu a vlhka, které simuluje přirozené zimní podmínky. Pecky smícháme s vlhkým pískem nebo rašelinou, vložíme do plastového sáčku s otvory pro větrání a uložíme na 2 až 3 měsíce do chladničky při teplotě kolem 1-5 °C. Během stratifikace je nutné substrát pravidelně kontrolovat a udržovat ho mírně vlhký, ale ne přemokřený.

Na jaře po ukončení stratifikace můžeme semena vysévat. Výsev provádíme do truhlíků s kvalitním výsevním substrátem nebo přímo na venkovní záhon do hloubky asi 2-3 cm. Klíčení může být nepravidelné a trvat několik týdnů až měsíců. Mladé semenáčky je třeba chránit před přímým sluncem a udržovat substrát neustále mírně vlhký. Jakmile rostlinky dostatečně zesílí a vytvoří si několik pravých listů, můžeme je přepikýrovat do samostatných květináčů a dále je pěstovat, dokud nebudou dostatečně silné pro výsadbu na trvalé stanoviště.

Množení dřevitými řízky

Další vegetativní metodou, která je o něco náročnější než množení odkopky, je množení pomocí dřevitých řízků. Tato metoda se provádí v období vegetačního klidu, tedy od pozdního podzimu do konce zimy. Z jednoletých, dobře vyzrátých a zdravých výhonů o tloušťce tužky nastříháme řízky dlouhé přibližně 15-20 cm. Spodní řez vedeme šikmo těsně pod pupenem a horní řez rovně asi centimetr nad pupenem, abychom si jasně označili horní a dolní konec řízku.

Takto připravené řízky můžeme buď rovnou zapíchat na venkovní, dobře připravený záhon, nebo je nechat zakořenit ve vlhkém substrátu ve skleníku či pařeništi. Při venkovním píchání je zapichujeme do půdy tak, aby nad zemí zůstal pouze horní pupen, případně dva. Je důležité půdu kolem řízků dobře utlačit, aby k nim dobře přilnula. Záhon je vhodné chránit před vysycháním a promrzáním, například vrstvou listí nebo chvojí.

Pro zvýšení úspěšnosti zakořenění můžeme spodní konce řízků ošetřit práškovým stimulátorem růstu. Tento krok sice není nezbytně nutný, protože trnka koření poměrně dobře i bez něj, ale může celý proces urychlit a zvýšit procento ujetých řízků. Během jara začnou řízky rašit a vytvářet kořenový systém. Je klíčové udržovat půdu stále mírně vlhkou, ale ne přemokřenou.

Během vegetační sezóny necháme mladé rostlinky na záhoně volně růst a sílit. Na podzim, nebo nejlépe až na jaře následujícího roku, kdy již mají vytvořený dostatečně silný kořenový systém, je můžeme opatrně vyrýt a přesadit na jejich finální stanoviště v zahradě. Množení dřevitými řízky vyžaduje o něco více trpělivosti, ale umožňuje získat větší počet nových rostlin z jednoho mateřského keře.

Péče po výsadbě

Bezprostřední péče po výsadbě je rozhodující pro správné uchycení a další vývoj mladé rostliny. Nejdůležitějším prvkem je pravidelná a dostatečná zálivka, zejména během prvního roku. Půdu v okolí sazenice udržujeme mírně vlhkou, ale dáváme pozor na přemokření. Zaléváme méně často, ale zato vydatněji, aby se voda dostala až k nejspodnějším kořenům a stimulovala je k růstu do hloubky. To rostlině zajistí lepší stabilitu a odolnost vůči budoucím přísuškům.

Velmi prospěšné je zamulčování okolí nově vysazené trnky. Vrstva mulče, například z kůry, štěpky, slámy nebo posekané trávy, pomáhá udržovat v půdě vlhkost, zabraňuje růstu plevelů, které by mladé rostlině konkurovaly v příjmu vody a živin, a chrání kořenový systém před extrémními teplotami, jak v létě, tak v zimě. Mulčovací vrstva by měla být vysoká asi 5-10 cm a neměla by se přímo dotýkat kmínku rostliny.

Po výsadbě je také vhodné provést tzv. povýsadbový řez. U prostokořenných sazenic zkrátíme všechny výhony přibližně o jednu třetinu. Tento zásah podpoří rozvětvení a vytvoření husté a kompaktní koruny a zároveň, jak již bylo zmíněno, vyrovná poměr mezi poškozeným kořenovým systémem a nadzemní částí. U kontejnerovaných sazenic, jejichž kořenový systém není při výsadbě narušen, není tento řez tak nutný, ale i zde může pomoci k lepšímu tvarování budoucího keře.

V prvních letech po výsadbě není potřeba trnku přihnojovat, pokud jsme při výsadbě přidali do jámy kompost. Mladá rostlina si vystačí s živinami v půdě. Důležitá je pravidelná kontrola a odstraňování plevelů v bezprostředním okolí keře. Také sledujeme zdravotní stav rostliny a případný výskyt škůdců či chorob, abychom mohli včas zasáhnout. Správnou péčí v tomto kritickém období položíme pevný základ pro zdravý a silný keř, který nám bude dělat radost po mnoho let.