Výsadba a následné množení rozchodníkovce nachového patří mezi nejjednodušší a nejvděčnější zahradnické činnosti, které s jistotou zvládne i úplný začátečník. Tato mimořádně odolná a přizpůsobivá rostlina se ochotně ujímá na většině slunných stanovišť s dobře propustnou půdou a rychle vytváří atraktivní, husté trsy. Správně provedená výsadba je základním kamenem pro zdravý růst a bohaté kvetení v následujících letech. Stejně tak jednoduché je i její množení, které ti umožní snadno a levně rozšířit tuto krásnou trvalku po celé zahradě nebo se o ni podělit s přáteli. Ať už zakládáš nový záhon, nebo jen chceš omladit stávající porost, s rozchodníkovcem je úspěch téměř zaručen.
Před samotnou výsadbou je klíčové věnovat čas a péči přípravě půdy. Rozchodníkovec nachový, jako typický sukulent, nesnáší přemokření, a proto je alfou a omegou úspěchu dokonalá drenáž. Vybrané místo nejprve důkladně odplevel, aby nově vysazená rostlina nemusela soutěžit o vodu a živiny s nežádoucí vegetací. Následně zryj půdu do hloubky alespoň jednoho rýče, tedy zhruba 25-30 centimetrů. Pokud je tvá půda těžká, jílovitá a špatně propustná, je v této fázi nezbytné zapracovat do ní větší množství hrubého písku, drobného štěrku nebo perlitu, které zlepší její strukturu a odvodnění.
Naopak, pokud je půda příliš chudá a písčitá, je vhodné ji obohatit o malé množství dobře vyzrálého kompostu. Kompost dodá potřebné organické látky a pomůže půdě lépe zadržovat vláhu, aniž by došlo k jejímu přemokření. Vyvaruj se však použití čerstvého hnoje nebo nadměrného množství živinami bohatých substrátů, které by vedly k příliš bujnému, ale slabému a náchylnému růstu. Cílem je vytvořit vyvážené prostředí, které se co nejvíce podobá přirozenému stanovišti této rostliny.
Samotná výsadba je již jednoduchý proces. Vykopej jámu, která je přibližně dvakrát širší než kořenový bal sazenice a o něco hlubší. Na dno jámy můžeš pro jistotu přidat tenkou vrstvu štěrku jako dodatečnou drenáž. Rostlinu opatrně vyjmi z kontejneru, lehce rozruš kořenový bal, pokud je příliš hustý a zapletený, a umísti ji do jámy tak, aby vrchol kořenového balu byl v úrovni okolního terénu. Nakonec jámu zasyp připravenou zeminou, lehce ji přitlač a důkladně zalij, aby se půda usadila kolem kořenů.
Ideální čas pro výsadbu
Načasování výsadby hraje důležitou roli v tom, jak rychle a úspěšně se rostlina na novém stanovišti ujme. Pro rozchodníkovec nachový jsou ideální dvě období v roce: jaro a podzim. Každé z těchto období má své specifické výhody. Jarní výsadba, prováděná po odeznění posledních silných mrazů, obvykle od dubna do května, dává rostlině celou vegetační sezónu na to, aby si vytvořila silný a rozsáhlý kořenový systém. To jí umožní lépe se připravit na první zimu a v následujícím roce již plně kvést.
Podzimní výsadba, obvykle od konce srpna do začátku října, je také velmi vhodná. Půda je v tomto období ještě prohřátá z léta a zároveň bývá více přirozené vláhy z podzimních dešťů. Rostlina se tak může soustředit na zakořenění bez stresu z letních veder a sucha. Je však důležité provést výsadbu dostatečně včas, aby rostlina stihla dobře zakořenit ještě před příchodem prvních mrazů, což obvykle trvá 4 až 6 týdnů. Příliš pozdní podzimní výsadba by mohla vést k vymrznutí rostliny.
Při výběru konkrétního dne pro výsadbu je ideální zvolit den, kdy je zataženo a chladněji. Výsadba za plného slunce a v horkém počasí rostlinu zbytečně stresuje a zvyšuje riziko šoku z přesazení. Pokud nemáš na výběr a musíš sázet v horkém dni, udělej to raději pozdě odpoledne nebo večer, aby měla rostlina přes noc čas se aklimatizovat, než na ni začne opět pálit slunce. Po výsadbě je důležité rostlinu pravidelně, ale přiměřeně zalévat, dokud se viditelně neujme a nezačne růst.
Kontejnerované sazenice, které zakoupíš v zahradnictví, lze teoreticky sázet po celou vegetační sezónu, od jara do podzimu. Jejich kořenový systém je kompaktní a při přesazování se neporuší tolik jako u prostokořenných rostlin. I přesto je lepší se vyhnout nejteplejším a nejsušším letním měsícům (červenec, začátek srpna), kdy by péče o nově vysazenou rostlinu byla náročnější a vyžadovala by velmi častou a pečlivou zálivku. Jaro a podzim tedy zůstávají nejoptimálnějšími a nejjistějšími termíny.
Množení dělením trsů
Dělení trsů je nejjednodušší, nejrychlejší a nejspolehlivější metodou množení rozchodníkovce nachového. Tato technika nejenže poskytuje nové, životaschopné rostliny, ale zároveň slouží k omlazení a ozdravení starších, přerostlých trsů. Starší trsy mohou po několika letech začít uprostřed řídnout a ztrácet na vitalitě, což je přirozený proces. Dělení tento problém elegantně řeší a navrací rostlinám jejich původní sílu a kompaktní tvar. Ideální čas pro dělení je na jaře, jakmile se objeví první nové výhony, které jsou vysoké jen několik centimetrů.
Samotný proces je fyzicky nenáročný. Ostrým rýčem nebo rycími vidlemi opatrně obryj celý obvod trsu a snaž se ho vyrýt s co největším a nejméně porušeným kořenovým balem. Jakmile máš trs venku z půdy, můžeš ho rozdělit. U menších trsů to někdy jde udělat i rukama, u větších a hustších budeš potřebovat ostrý nůž, sekeru nebo dva rýče, které proti sobě zapíchneš do středu trsu a páčením ho rozdělíš. Každá oddělená část by měla mít alespoň 2-3 silné růstové pupeny a dostatečnou porci zdravých kořenů.
Při dělení odstraň všechny suché, odumřelé nebo poškozené části, zejména ze středu starého trsu. Získáš tak čisté a zdravé sazenice připravené k další výsadbě. Tyto nové rostliny můžeš okamžitě zasadit na připravené stanoviště do stejné hloubky, v jaké rostly původně. Po výsadbě je důkladně zalij, aby se půda dobře spojila s kořeny. Nově vysazené oddělky se obvykle velmi rychle ujímají a často kvetou již v prvním roce po rozdělení.
Dělení trsů se doporučuje provádět přibližně jednou za 3 až 5 let. Pravidelné omlazování udržuje rostliny v dobré kondici, podporuje bohaté kvetení a zabraňuje jejich přerůstání a slábnutí. Je to také skvělý způsob, jak získat velké množství nového rostlinného materiálu zcela zdarma, což oceníš zejména při osazování větších ploch nebo při tvorbě nových trvalkových záhonů. Z jednoho velkého trsu můžeš snadno získat 5 až 10 nových, plnohodnotných rostlin.
Množení stonkovými řízky
Další velmi úspěšnou a jednoduchou metodou množení rozchodníkovce je pomocí stonkových řízků. Tuto techniku lze provádět od pozdního jara do poloviny léta, kdy jsou stonky již dostatečně vyzrálé, ale ještě nezačaly dřevnatět. Množení řízkováním je ideální, pokud potřebuješ větší počet nových rostlin a nechceš narušovat mateřský trs. Rozchodníkovec koření velmi ochotně, často i bez použití kořenového stimulátoru, což celý proces ještě zjednodušuje.
Pro odběr řízků si vyber zdravé, silné a nekvetoucí výhony. Ostrým nožem nebo nůžkami odstřihni vrcholovou část stonku o délce přibližně 10-15 centimetrů. Řez veď těsně pod listovým uzlem (místem, kde vyrůstá list). Z dolní poloviny řízku opatrně odstraň listy, aby se snížilo odpařování vody a aby holá část stonku mohla být zapíchnuta do substrátu. Ponech pouze několik listů na vrcholu řízku, které budou zajišťovat fotosyntézu.
Připravené řízky můžeš nechat několik hodin až jeden den zavadnout na stinném místě. Tím se zacelí řezná rána a sníží se riziko hniloby po zapíchnutí do vlhkého substrátu. Poté řízky zapíchej do květináče nebo sadbovače naplněného lehkým a propustným substrátem, ideálně směsí písku a rašeliny nebo speciálním substrátem pro množení. Do substrátu je zapíchni tak hluboko, aby byly spodní listové uzly (ze kterých jsi odstranil listy) pod povrchem, protože právě z nich se budou tvořit nové kořeny.
Nádobu s řízky umísti na světlé, ale ne přímým sluncem osvětlené místo a udržuj substrát mírně vlhký, nikoliv však přemokřený. Pro udržení vyšší vzdušné vlhkosti můžeš květináč překrýt průhledným plastovým sáčkem nebo víkem, které je však potřeba pravidelně větrat, aby se zabránilo vzniku plísní. Během několika týdnů by řízky měly zakořenit. Poznáš to tak, že při lehkém zatažení ucítíš odpor a rostlinky začnou tvořit nové lístky. Jakmile jsou dostatečně prokořeněné, můžeš je přesadit do samostatných květináčů nebo přímo na záhon.
Množení listovými řízky
Méně obvyklou, ale přesto fascinující a funkční metodou množení rozchodníkovce je použití listových řízků. Stejně jako mnoho jiných sukulentů, i rozchodníkovec nachový má schopnost regenerovat celou novou rostlinu z jediného listu. Tato metoda je sice pomalejší než dělení trsů nebo stonkové řízkování, ale umožňuje získat potenciálně velké množství nových rostlin z minimálního množství materiálu. Je to skvělý způsob, jak experimentovat a pozorovat neuvěřitelnou vitalitu těchto rostlin.
Pro množení listovými řízky si vyber zdravé, plně vyvinuté a nepoškozené listy ze středu stonku. List opatrně odlomi od stonku tak, aby u jeho báze zůstala i malá část stonkového pletiva. Právě v tomto místě se nacházejí buňky schopné vytvořit nové kořeny a následně i novou rostlinku. Pokud list jen utrhneš uprostřed řapíku, pravděpodobnost úspěchu bude mnohem menší. Odběr listů je nejlepší provádět na jaře nebo začátkem léta.
Odebrané listy nech, podobně jako stonkové řízky, jeden až dva dny volně ležet na suchém a stinném místě. Řezná plocha tak zaschne a vytvoří se na ní tenká ochranná vrstva (kalus), která zabrání hnilobě po položení na vlhký substrát. Mezitím si připrav mělkou misku nebo sadbovač naplněný lehkým, písčitým substrátem. Substrát mírně navlhči, ale nesmí z něj kapat voda.
Zavadlé listy jednoduše polož naplocho na povrch substrátu tak, aby se jejich báze (místo, kde byly připevněny ke stonku) dotýkala vlhkého povrchu. Můžeš je také mírně šikmo zapíchnout do substrátu. Misku umísti na teplé a světlé místo bez přímého slunečního záření. Substrát udržuj jen velmi mírně vlhký pomocí rozprašovače, aby listy nezačaly hnít. Během několika týdnů až měsíců se na bázi listů začnou tvořit drobné kořínky a následně i miniaturní růžice nových lístků. Jakmile nová rostlinka dosáhne velikosti několika centimetrů a má vlastní kořenový systém, můžeš ji opatrně oddělit od starého listu a přesadit.
