Výsadba a množení ořechokřídlce jsou klíčové kroky, které rozhodují o budoucím úspěchu pěstování tohoto atraktivního keře. Správně provedená výsadba poskytne rostlině optimální start do života a zajistí její rychlé zakořenění a zdravý růst. Stejně tak znalost metod množení ti umožní snadno získat nové rostliny a rozšířit tak sbírku ve své zahradě nebo se podělit s přáteli. Ačkoliv se může zdát, že se jedná o složité procesy, s dodržením několika základních pravidel je zvládne i začínající zahradník. Tento článek ti poskytne podrobný návod, jak ořechokřídlec správně vysadit a jak jej úspěšně namnožit.
Úspěch výsadby začíná výběrem kvalitní sazenice. V zahradnictví si vybírej rostliny, které mají zdravé, nepoškozené listy a dobře vyvinutý kořenový systém. Kontejnerované sazenice jsou ideální, protože jejich kořenový bal je kompaktní a při výsadbě se minimálně poškodí. Vyhni se rostlinám se zažloutlými listy, známkami škůdců nebo takovým, jejichž kořeny prorůstají odtokovými otvory kontejneru, což může značit, že jsou přerostlé a jejich kořenový systém může být deformovaný. Kvalitní sazenice je základním kamenem pro budoucí zdravý a vitální keř.
Dalším krokem je správná příprava místa výsadby. Jak již víme, ořechokřídlec miluje slunce a dobře propustnou půdu. Vyber tedy nejprosluněnější místo v zahradě a připrav výsadbovou jámu, která by měla být zhruba dvakrát širší a o něco hlubší než kořenový bal sazenice. Na dno jámy je vhodné umístit drenážní vrstvu z hrubého písku nebo drobného štěrku, zejména pokud je půda v zahradě těžší. Vykopanou zeminu je dobré smíchat s kvalitním kompostem nebo zahradnickým substrátem, což zlepší její strukturu a dodá rostlině potřebné živiny pro začátek.
Před samotným zasazením je důležité sazenici důkladně zalít, případně celý kontejner ponořit do nádoby s vodou, dokud nepřestanou unikat vzduchové bubliny. Tím zajistíš, že kořenový bal bude dostatečně vlhký. Poté rostlinu opatrně vyjmi z kontejneru a zkontroluj kořeny. Pokud jsou příliš husté a stočené, je dobré je jemně rozrušit prsty, aby se lépe rozrůstaly do okolní půdy. Sazenici umísti do jámy tak, aby horní část kořenového balu byla v úrovni okolního terénu, a zasyp připravenou zeminou, kterou lehce přitlač.
Po zasazení je nezbytné rostlinu opět vydatně zalít. Tato zálivka pomůže půdě přilnout ke kořenům a odstraní případné vzduchové kapsy. V prvních týdnech po výsadbě je nutné dbát na pravidelnou zálivku, aby rostlina dobře zakořenila. Kolem sazenice je možné vytvořit malou závlahovou mísu z půdy, která pomůže udržet vodu v oblasti kořenů. Mulčování okolí rostliny vrstvou kůry nebo štěpky také pomůže udržet vlhkost a zabrání růstu plevelů, které by mladé sazenici konkurovaly.
Nejlepší čas na výsadbu
Načasování výsadby hraje významnou roli v úspěšném ujmutí ořechokřídlce. Obecně platí, že nejvhodnějším obdobím pro výsadbu kontejnerovaných sazenic je jaro nebo podzim. Každé z těchto období má své specifické výhody. Jarní výsadba, prováděná po pominutí posledních mrazů (obvykle od dubna do května), dává rostlině celou vegetační sezónu na to, aby si vytvořila silný kořenový systém a dobře se připravila na svou první zimu. Během jara a léta je však nutné věnovat zvýšenou pozornost pravidelné zálivce, zejména v sušších obdobích.
Podzimní výsadba, ideálně v září nebo začátkem října, má také své přednosti. Půda je po létě stále prohřátá, což podporuje rychlý růst kořenů, a zároveň jsou častější srážky, což snižuje nároky na zálivku. Rostlina se může soustředit na zakořenění, protože již nemusí investovat energii do růstu nadzemní části. Do příchodu zimy stihne dobře zakořenit a na jaře pak může rovnou začít s bujným růstem. Je však důležité vysazovat s dostatečným předstihem před příchodem prvních silných mrazů, aby kořeny nebyly poškozeny.
Výsadbě během horkých letních měsíců, zejména v červenci a srpnu, je lepší se vyhnout. Vysoké teploty a intenzivní sluneční záření znamenají pro čerstvě vysazenou rostlinu velký stres. Kořenový systém ještě není schopen dodávat dostatek vody pro kompenzaci velkého výparu z listů, a rostlina tak může snadno zaschnout. Pokud je letní výsadba nevyhnutelná, je nutné zajistit pravidelnou a vydatnou zálivku a případně rostlinu na několik dní po výsadbě mírně zastínit.
Prostokořenné sazenice, které se v případě ořechokřídlce používají méně často, se vysazují výhradně v období vegetačního klidu, tedy buď pozdě na podzim po opadu listů, nebo velmi brzy na jaře před rašením. V obou případech je klíčové, aby se výsadba provedla co nejrychleji a kořeny nezaschly. Správné načasování výsadby je tedy jedním ze základních předpokladů pro to, aby se ořechokřídlec ve vaší zahradě cítil jako doma a odměnil vás svou krásou.
Množení bylinnými řízky
Nejjednodušší a nejspolehlivější metodou množení ořechokřídlce je pomocí bylinných (zelených) řízků. Tato metoda se provádí v pozdním jaře nebo začátkem léta, obvykle v červnu, kdy jsou nové výhony již dostatečně silné, ale ještě nezačaly dřevnatět. Právě v této fázi mají největší schopnost tvořit kořeny. Pro odběr řízků si vyber zdravé, silné a nekvetoucí výhony z mateřské rostliny. Ideální je provést odběr ráno, kdy jsou rostliny plné vláhy.
Samotný řízek by měl být dlouhý přibližně 10–15 cm. Ostrým nožem nebo zahradnickými nůžkami odřízni vrcholovou část výhonu. Spodní řez veď těsně pod párem listů (tzv. kolénkem), protože právě v této oblasti se nachází nejvíce tkání schopných tvořit kořeny. Ze spodní poloviny řízku odstraň všechny listy, aby se snížil výpar vody. Na vrcholu řízku ponech pouze 2–4 listy. Pokud jsou tyto listy příliš velké, je možné je zkrátit na polovinu, což dále omezí ztrátu vody.
Příprava substrátu a stimulace kořenění jsou dalšími důležitými kroky. Pro zakořeňování je ideální lehký a vzdušný substrát, například směs rašeliny a písku nebo perlitu v poměru 1:1. Tento substrát udržuje vlhkost, ale zároveň je dobře propustný a zabraňuje hnilobě. Spodní konec každého řízku je vhodné namočit do práškového nebo gelového stimulátoru růstu, který obsahuje hormony podporující tvorbu kořenů. Ačkoliv ořechokřídlec koření relativně dobře i bez stimulátoru, jeho použití výrazně zvyšuje úspěšnost.
Připravené řízky zapíchej do substrátu tak, aby spodní pár pupenů, ze kterých jsi odstranil listy, byl pod povrchem. Nádobu s řízky je nutné umístit do prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí. Toho lze dosáhnout přikrytím nádoby průhledným plastovým sáčkem nebo umístěním do miniskleníku. Důležité je pravidelné větrání, aby se předešlo vzniku plísní. Nádobu umísti na světlé, ale ne na přímé slunce. Během 4–6 týdnů by řízky měly zakořenit. Jakmile začnou tvořit nové lístky, je to znamení, že se zakořenily a lze je postupně začít otužovat a později přesadit do samostatných květináčů.
Množení dřevitými řízky
Další možností, jak množit ořechokřídlec, je použití dřevitých řízků. Tato metoda se provádí v období vegetačního klidu, tedy od pozdního podzimu do konce zimy. Výhodou je, že v tomto období má zahradník obvykle více času a materiál pro řízkování je snadno dostupný, například při jarním řezu. Pro dřevité řízky se používají vyzrálé, jednoleté výhony, které jsou již plně zdřevnatělé. Ideální tloušťka výhonu je přibližně jako tužka.
Postup je podobný jako u bylinných řízků, ale s několika odlišnostmi. Z vyzrálých výhonů nastříhej řízky o délce asi 15–20 cm. Horní řez veď rovně, těsně nad pupenem, zatímco spodní řez proveď šikmo, pod pupenem. Šikmý spodní řez nejenže pomáhá rozlišit horní a dolní konec řízku, ale také zvětšuje plochu pro případné zakořenění. Z řízků odstraň všechny postranní větvičky a pupeny, kromě horních dvou až tří.
Dřevité řízky lze zakořeňovat několika způsoby. Jednou z možností je napíchat je přímo do připraveného záhonu na chráněném a mírně přistíněném místě v zahradě. Řízky zapíchni do půdy tak, aby vyčnívala pouze horní třetina s pupeny. Půda by měla být dobře prokypřená a vylehčená pískem. Během zimy jsou řízky chráněny přirozenou vlhkostí a na jaře s oteplením začnou rašit a tvořit kořeny. Tato metoda je velmi jednoduchá a nevyžaduje mnoho péče.
Alternativně lze dřevité řízky založit do svazků a uložit je přes zimu do vlhkého písku nebo rašeliny v chladném sklepě či garáži. Na jaře, když se na spodní části řízků začnou tvořit malé hrbolky (kalus), což je základ budoucích kořenů, se řízky vysadí do květináčů nebo na venkovní záhon. Ať už zvolíš jakoukoliv metodu, dřevité řízky obvykle koření pomaleji než bylinné, ale často vedou k vytvoření silnějších a odolnějších mladých rostlin.
Péče o mladé rostliny
Jakmile se ti podaří ořechokřídlec úspěšně namnožit, ať už z bylinných nebo dřevitých řízků, je důležité věnovat náležitou péči mladým rostlinám. Zakořeněné řízky, které začaly tvořit nové listy, je potřeba postupně přivykat na normální podmínky. Tento proces se nazývá otužování. Snižuj postupně vzdušnou vlhkost častějším větráním a postupně vystavuj rostlinky na delší dobu přímému slunci. Tento přechod by měl být pozvolný, aby mladé rostliny neutrpěly šok.
Po otužení je čas přesadit každou rostlinu do vlastního, většího květináče s kvalitním zahradnickým substrátem. Velikost květináče by měla odpovídat velikosti kořenového systému. V této fázi je důležitá pravidelná, ale přiměřená zálivka; substrát by měl být stále mírně vlhký, ale ne přemokřený. Mladé rostliny také ocení občasné přihnojení slabým roztokem tekutého hnojiva pro podporu růstu.
Během první sezóny je nejlepší pěstovat mladé rostliny v květináčích. To ti umožní lépe kontrolovat jejich podmínky, zejména zálivku a ochranu před nepřízní počasí. Květináče můžeš umístit na chráněné místo v polostínu. Aby se rostliny pěkně rozvětvily, je dobré jim zaštípnout vrcholek, jakmile dosáhnou výšky asi 15–20 cm. Tím podpoříš tvorbu postranních výhonů a založíš tak základ pro budoucí kompaktní a hustý keř.
Na trvalé stanoviště do zahrady je nejlepší vysazovat mladé rostliny až následující jaro, kdy už jsou dostatečně silné a mají dobře vyvinutý kořenový systém. Přes zimu je ideální nechat je v květináčích na chráněném místě, například ve studeném skleníku, pařeništi nebo zapuštěné do záhonu a přikryté chvojím. Tímto způsobem zajistíš, že tvoje nově vypěstované ořechokřídlce úspěšně přečkají první zimu a budou připraveny na výsadbu do zahrady, kde ti budou dělat radost po mnoho let.
📷Agnieszka Kwiecień, Nova, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
