Krásenka zpeřená patří mezi nejvděčnější letničky, které lze snadno vypěstovat přímo ze semen. Její výsadba a následné množení nejsou nijak složité, což z ní činí ideální rostlinu pro začínající pěstitele i pro děti, které se učí základům zahradničení. Možnosti pěstování jsou dvě: buď přímý výsev na venkovní záhon, nebo předpěstování sazenic v interiéru pro dosažení dřívějšího kvetení. Obě metody mají svá specifika a výhody, přičemž volba závisí především na klimatických podmínkách dané oblasti a na tom, kdy si přejeme, aby rostliny začaly kvést. Správné načasování a dodržení základních postupů zajistí bohatou úrodu květů po celé léto.
Přímý výsev na stanoviště je nejjednodušší a nejpřirozenější způsob pěstování krásenky. Semena se vysévají na jaře, jakmile pomine nebezpečí posledních mrazíků a půda se dostatečně prohřeje. V podmínkách střední Evropy je ideální doba pro výsev obvykle od konce dubna do konce května. Před samotným výsevem je nutné záhon pečlivě připravit – půdu zrýt, prokypřit, odstranit plevel a urovnat povrch hráběmi. Semena se vysévají řídce do hloubky přibližně půl centimetru až jednoho centimetru. Příliš hluboký výsev by mohl zabránit klíčení.
Po výsevu je důležité udržovat půdu rovnoměrně vlhkou, ale nikoliv přemokřenou, dokud semena nevyklíčí, což obvykle trvá jeden až tři týdny v závislosti na teplotě. Jakmile mladé rostlinky povyrostou a vytvoří si několik pravých listů, je čas na jejich protrhání neboli jednocení. Cílem je nechat mezi jednotlivými rostlinami dostatečný prostor, aby si navzájem nekonkurovaly v přístupu ke světlu, vodě a živinám. Doporučený spon se liší podle odrůdy, ale obecně se pohybuje mezi 30 až 50 centimetry.
Další možností je předpěstování sazenic v interiéru, které umožňuje uspíšit kvetení o několik týdnů. S výsevem do sadbovačů nebo malých květináčů se začíná přibližně 4 až 6 týdnů před termínem posledních očekávaných mrazů, tedy obvykle v březnu nebo začátkem dubna. Nádoby naplníme kvalitním výsevním substrátem, na který lehce zatlačíme semena a jen velmi tence je zasypeme. Pro úspěšné klíčení je zásadní udržovat substrát neustále mírně vlhký a zajistit dostatek světla a tepla, ideálně na světlém okenním parapetu.
Po vyklíčení a zesílení sazeniček je důležité je postupně otužovat, než je vysadíme na venkovní stanoviště. Otužování je proces postupného přivykání rostlin na venkovní podmínky, jako je přímé slunce, vítr a nižší teploty. Sazenice začneme vynášet ven na několik hodin denně na chráněné místo a dobu pobytu venku postupně prodlužujeme. Po jednom až dvou týdnech otužování jsou rostliny připravené na trvalou výsadbu na záhon, což se provádí po pominutí nebezpečí mrazů, tedy nejčastěji v druhé polovině května.
Další články na toto téma
Přímý výsev na záhon
Přímý výsev je pro krásenku velmi oblíbenou metodou, protože je nenáročný a respektuje přirozený cyklus rostliny. Klíčem k úspěchu je správné načasování. Půda by měla být již dostatečně prohřátá jarním sluncem, s teplotou alespoň 15 °C. Příliš časný výsev do studené a vlhké půdy může vést k tomu, že semena shnijí dříve, než stačí vyklíčit. Proto je lepší počkat na stabilní jarní počasí, obvykle po „ledových mužích“ v polovině května, což je pro většinu oblastí sázka na jistotu.
Příprava záhonu před výsevem je zásadní. Půda musí být zbavena všech konkurenčních plevelů, které by mladým rostlinkám ubíraly světlo a živiny. Důkladné zkypření půdy rýčem nebo kultivátorem zajistí dobré provzdušnění a usnadní kořenům pronikání do hloubky. Povrch záhonu je následně potřeba urovnat hráběmi, aby vznikla jemná a rovná struktura ideální pro výsev. Pokud je půda velmi chudá, je možné do ní před výsevem lehce zapracovat tenkou vrstvu vyzrálého kompostu.
Samotný výsev se provádí do řádků nebo plošně. Výsev do řádků usnadňuje pozdější pletí a jednocení. Vytvoříme mělké rýhy, hluboké asi jeden centimetr, a do nich se snažíme co nejřidčeji umístit semena. Poté je jemně zahrneme zeminou a lehce přitlačíme. Při plošném výsevu semena rovnoměrně „rozhodíme“ po připravené ploše a následně je lehce zapravíme do půdy hráběmi. Ať už zvolíme jakýkoliv způsob, je důležité semena nezasít příliš hluboko.
Po výsevu je nezbytná jemná zálivka, ideálně pomocí kropítka s jemným rozstřikovačem, aby nedošlo k vyplavení semen. Půdu je třeba udržovat rovnoměrně vlhkou až do vyklíčení. Jakmile se objeví první rostlinky, je důležité pokračovat v opatrném zalévání. Po vytvoření dvou až tří párů pravých listů přichází na řadu jednocení. Tento krok je nezbytný, protože příliš hustý porost by vedl ke slabým, vytáhlým rostlinám, které by si navzájem konkurovaly a málo kvetly.
Další články na toto téma
Předpěstování sazenic
Předpěstování sazenic v teple domova je skvělou volbou pro zahrádkáře, kteří chtějí mít náskok a těšit se z květů krásenky co nejdříve. Ideální doba pro zahájení výsevu je březen. Pro tento účel budeme potřebovat mělké výsevní misky, sadbovače nebo malé květináče a kvalitní, lehký výsevní substrát. Substrát by měl být sterilní, aby se předešlo houbovým chorobám, které napadají klíčící rostlinky, jako je například padání klíčních rostlin.
Nádoby naplníme substrátem, lehce jej utlačíme a povrch zarovnáme. Semena krásenky rozmístíme na povrch v dostatečných rozestupech, abychom později usnadnili přepichování. Není nutné je zasypávat silnou vrstvou zeminy; postačí je jen lehce poprášit substrátem nebo vermikulitem, protože ke klíčení potřebují světlo. Po výsevu substrát opatrně zvlhčíme, ideálně pomocí rozprašovače, a nádobu můžeme přikrýt průhledným víkem nebo fólií, abychom zajistili vysokou vzdušnou vlhkost, která podporuje klíčení.
Výsevní nádoby umístíme na světlé a teplé místo s teplotou okolo 20-22 °C. Jakmile se objeví první klíčky, je nutné odstranit kryt, aby se zajistila cirkulace vzduchu a předešlo se plísním. Sazenice potřebují co nejvíce světla, aby byly silné a kompaktní. Nedostatek světla by způsobil jejich vytahování a slábnutí. Pokud nemáme k dispozici dostatečně světlý okenní parapet, můžeme si pomoci umělým osvětlením pomocí speciálních pěstebních zářivek.
Jakmile sazenice vytvoří první pár pravých listů (ty, které se tvarem liší od děložních lístků), je čas je přepíchat do samostatných malých květináčů nebo kelímků. Tento krok jim poskytne více prostoru pro růst kořenového systému. Při přepichování postupujeme opatrně, abychom nepoškodili křehké kořínky. Sazenice pěstujeme dále na světlém místě a před finální výsadbou ven je nezapomeneme postupně otužovat, aby si zvykly na venkovní podmínky a neutrpěly šok.
Výsadba sazenic na záhon
S výsadbou předpěstovaných sazenic na trvalé stanoviště začínáme až v okamžiku, kdy je to bezpečné, tedy po pominutí veškerého rizika jarních mrazíků. Ve středoevropských podmínkách je tento termín obvykle v druhé polovině května, po takzvaných „zmrzlých mužích“. I dobře otužené sazenice by mráz poškodil nebo zcela zničil, proto se nevyplácí spěchat. Den před plánovanou výsadbou je dobré sazenice vydatně zalít, aby se kořenový bal snadno vyjímal z nádob a aby rostliny měly dostatek vláhy pro první dny na novém místě.
Před samotnou výsadbou ještě jednou zkontrolujeme a připravíme záhon. Odstraníme případný nově vzešlý plevel a půdu lehce nakypříme. Pro každou sazenici vyhloubíme jamku, která by měla být o něco větší než její kořenový bal. Rozestupy mezi jamkami volíme podle vzrůstnosti konkrétní odrůdy; pro nižší odrůdy postačí 30 cm, zatímco vysoké a bujně rostoucí kultivary potřebují spon 50 až 60 cm. Dostatečný prostor je zásadní pro dobrou cirkulaci vzduchu a prevenci chorob.
Opatrně vyjmeme sazenici z květináče či sadbovače tak, abychom neporušili kořenový bal. Rostlinu vložíme do připravené jamky a obsypeme zeminou. Je důležité ji zasadit do stejné hloubky, v jaké rostla v pěstební nádobě. Příliš hluboká výsadba by mohla vést k zahnívání stonku. Po zasazení půdu kolem rostliny jemně, ale pevně přitlačíme, abychom zajistili dobrý kontakt kořenů s okolní zeminou a odstranili vzduchové kapsy.
Ihned po výsadbě je nutné každou sazenici důkladně zalít. Vydatná zálivka pomůže usadit půdu kolem kořenů a zajistí rostlině potřebnou vláhu pro úspěšné zakořenění. V následujících dnech a týdnech je třeba dbát na pravidelnou zálivku, dokud rostliny viditelně nezačnou růst a sílit. Jakmile se krásenky ujmou, jejich potřeba vody se sníží a péče o ně se stane mnohem jednodušší. Správně provedená výsadba je základem pro celou úspěšnou pěstební sezónu.
Množení a sběr semen
Krásenka zpeřená je jednoletá rostlina, což znamená, že celý svůj životní cyklus dokončí během jedné sezóny a na zimu odumírá. Přirozeně se množí semeny, která se na podzim sama vysemení na záhon a na jaře dalšího roku mohou vyklíčit. Pokud si však chceme zachovat konkrétní odrůdu nebo mít kontrolu nad tím, kde nám krásenky porostou, je ideální si semena na konci sezóny sesbírat a uschovat na příští jaro. Sběr vlastních semen je snadný a ekonomický způsob, jak si zajistit osivo pro další rok.
Se sběrem semen začínáme na podzim, kdy květy začínají odkvétat a tvořit semeníky. Zralá semena poznáme tak, že okvětní lístky opadají a lůžko květu, na kterém semena sedí, uschne a zhnědne. Samotná semena jsou podlouhlá, tmavě hnědá až černá a při dotyku se snadno uvolňují. Je důležité sbírat semena za suchého a slunného počasí, protože vlhká semena by mohla při skladování plesnivět. Odkvetlé květy se semeny jednoduše odstřihneme nebo odlomíme a shromáždíme do papírového sáčku nebo misky.
Po sklizni je nezbytné semena důkladně vysušit, aby se zajistila jejich dlouhá klíčivost. Rozprostřeme je v tenké vrstvě na talíř nebo síto a necháme je několik týdnů doschnout na suchém, teplém a dobře větraném místě, mimo přímé sluneční záření. Během sušení je občas promícháme, aby prosychala rovnoměrně. Jakmile jsou semena dokonale suchá, což poznáme tak, že se snadno lámou, můžeme je očistit od zbytků rostlinného materiálu.
Očištěná a suchá semena uskladníme v papírových sáčcích nebo sklenicích s víčkem, které je ochrání před vlhkostí. Každý sáček či sklenici je dobré pečlivě označit názvem odrůdy a rokem sklizně. Pro skladování je ideální chladné, tmavé a suché místo, například spíž nebo skříň. Správně uskladněná semena krásenky si udrží dobrou klíčivost po dobu několika let, obvykle tří až pěti. Na jaře je pak můžeme použít pro přímý výsev nebo předpěstování sazenic.
