Založení sadu jedlých kaštanů nebo výsadba solitérního stromu je významným krokem, který přinese plody až za mnoho let. Proto je klíčové věnovat maximální pozornost jak výběru kvalitního výsadbového materiálu, tak samotnému procesu výsadby a následnému množení. Úspěch celého snažení závisí na pečlivé přípravě a dodržování osvědčených postupů, které zajistí mladým rostlinám ten nejlepší start do života. Správně provedená výsadba a pochopení principů množení jsou základními pilíři pro vypěstování zdravých, vitálních a plodných stromů, které budou ozdobou zahrady a zdrojem lahodných plodů.
Pečlivá příprava místa pro výsadbu je prvním a nejdůležitějším krokem. Jakmile je vybráno vhodné slunné a chráněné stanoviště s mírně kyselou a dobře propustnou půdou, je třeba se zaměřit na samotnou přípravu výsadbové jámy. Jáma by měla být výrazně větší než kořenový bal sazenice, ideálně o rozměrech alespoň 80x80x80 cm. Tento prostor umožní kořenům snadno prorůstat do okolní půdy a poskytne dostatek živin v počáteční fázi růstu. Před výsadbou je nezbytné odstranit z pozemku veškerý plevel, zejména ten vytrvalý, který by mladému stromku konkuroval.
Půda vykopaná z jámy by měla být vylepšena. Spodní, méně kvalitní vrstva se odstraní a horní, úrodnější vrstva se smíchá s kvalitním kompostem, rašelinou nebo speciálním substrátem pro kyselomilné rostliny. Přidání organické hmoty zlepší strukturu půdy, její schopnost zadržovat vodu a poskytne mladému stromu potřebné živiny pro první roky života. V případě těžších půd je vhodné na dno jámy umístit drenážní vrstvu z hrubého štěrku nebo kamínků, která zabrání přemokření kořenů, na které je kaštan velmi citlivý.
Před samotnou výsadbou je také důležité zkontrolovat pH půdy. Jedlý kaštan vyžaduje kyselou reakci, a pokud je půda příliš vápenatá (zásaditá), strom nebude prosperovat a může dokonce uhynout. Pokud analýza ukáže vysoké pH, je nutné půdu upravit přidáním rašeliny, síry nebo speciálních hnojiv pro okyselení půdy. Tyto úpravy je nejlepší provést několik měsíců před plánovanou výsadbou, aby se pH stihlo stabilizovat. Důkladná příprava stanoviště je investicí, která se projeví na rychlosti růstu a celkovém zdraví stromu.
Načasování výsadby je dalším faktorem ovlivňujícím úspěšnost. Ideálním obdobím pro výsadbu je jaro, po odeznění posledních mrazů, nebo podzim, dostatečně dlouho před příchodem prvních silných mrazů. Jarní výsadba dává stromu celou vegetační sezónu na zakořenění, zatímco podzimní výsadba využívá zimní vláhu. Výběr závisí na konkrétních klimatických podmínkách lokality. Vždy je však nutné zajistit, aby mladý stromek nebyl vystaven extrémnímu stresu ze sucha nebo mrazu bezprostředně po výsadbě.
Správný postup výsadby sazenic
Před samotnou výsadbou je nutné připravit sazenici. Pokud je strom pěstován v kontejneru, je třeba ho opatrně vyjmout a zkontrolovat kořenový bal. Jestliže jsou kořeny příliš stočené a husté, je vhodné je na několika místech jemně narušit rukou nebo nožem, aby se podpořil jejich růst do stran do nové půdy. Prostokořenné sazenice, které se sází na jaře, je dobré před výsadbou namočit na několik hodin do vody, aby kořeny nasákly vlhkost. Poškozené nebo příliš dlouhé kořeny se mírně zakrátí ostrými nůžkami.
Do připravené a vylepšené jámy se nasype část zeminy tak, aby sazenice po usazení byla ve stejné hloubce, v jaké rostla ve školce. Místo štěpování musí vždy zůstat dostatečně vysoko nad úrovní terénu, minimálně 10-15 cm. Usazení příliš hluboko může vést k uhnívání kmínku a rozvoji chorob. Sazenici umístíme do středu jámy a postupně přisypáváme připravenou zeminu, přičemž stromkem občas jemně zatřeseme, aby se půda dostala mezi všechny kořeny a nevznikaly vzduchové kapsy.
Po naplnění jámy je nutné půdu kolem sazenice opatrně, ale důkladně ušlapat. Tím se zajistí dobrý kontakt kořenů s půdou a stabilita stromku. Kolem stromku vytvoříme z půdy takzvanou závlahovou mísu, což je malý val, který pomůže zadržet vodu při zálivce a nasměrovat ji přímo ke kořenům. Ihned po výsadbě provedeme vydatnou zálivku, která spotřebuje alespoň 10-15 litrů vody. Tato zálivka pomůže usadit půdu kolem kořenů a zajistí mladému stromku potřebnou vláhu.
Posledním krokem je instalace opěrného kůlu. Ten je nezbytný pro stabilizaci mladého stromku, chrání ho před poškozením větrem a zajišťuje rovný růst kmene. Kůl by měl být zatlučen do jámy ještě před umístěním sazenice, aby se nepoškodily kořeny. Stromek se ke kůlu připevní volným úvazkem ve tvaru osmičky, který zabrání odírání kůry. Nakonec je vhodné okolí stromku zamulčovat vrstvou kůry, která udrží vlhkost, potlačí růst plevele a ochrání kořenový systém.
Generativní množení semeny
Množení jedlého kaštanu ze semen, známé jako generativní množení, je tradiční, ale poměrně zdlouhavá metoda. Její hlavní nevýhodou je, že potomstvo si nemusí zachovat vlastnosti mateřské rostliny, zejména pokud se jedná o šlechtěnou odrůdu. Výsledkem mohou být stromy s menšími nebo méně kvalitními plody. Tato metoda je však vhodná pro pěstování podnoží pro pozdější štěpování nebo pro vytváření lesních porostů a krajinných prvků, kde není uniformita plodů prioritou.
Pro úspěšné klíčení je nutné použít čerstvá a zdravá semena z poslední sklizně. Semena kaštanu rychle ztrácejí klíčivost, pokud vyschnou. Před výsevem musí projít procesem stratifikace, což je simulace zimního období. Semena se smíchají s vlhkým pískem nebo rašelinou, vloží do plastového sáčku s otvory a uloží na 2 až 4 měsíce do chladničky při teplotě kolem 2-4 °C. Během stratifikace je třeba substrát pravidelně kontrolovat, aby nevyschl ani nezačal plesnivět.
Po ukončení stratifikace, obvykle na jaře, se semena vysévají. Je možné je vysévat přímo na venkovní záhon do hloubky asi 5-8 cm, nebo je předpěstovat v hlubších květináčích či kontejnerech. Výsev do kontejnerů poskytuje lepší kontrolu nad podmínkami a chrání mladé semenáčky před škůdci. Substrát by měl být lehký, propustný a mírně kyselý. Klíčení obvykle nastává během několika týdnů po výsevu, jakmile se půda dostatečně prohřeje.
Mladé semenáčky vyžadují pravidelnou péči, zejména zálivku a ochranu před přímým poledním sluncem a plevelem. Během prvního roku dosáhnou výšky 20 až 50 cm. Na trvalé stanoviště se vysazují obvykle až po dvou až třech letech pěstování ve školce, kdy jsou dostatečně silné. Je třeba si uvědomit, že stromy vypěstované ze semene vstupují do plodnosti výrazně později než štěpované stromy, často až po 10 až 15 letech.
Vegetativní metody množení
Vegetativní množení je klíčové pro zachování vlastností šlechtěných odrůd jedlého kaštanu. Nejběžnější a nejúspěšnější metodou je štěpování, které spočívá v přenesení části ušlechtilé odrůdy (roubu) na podnož, což je obvykle semenáč stejného druhu. Tímto způsobem se zajistí, že nový strom bude mít plody totožné s mateřskou rostlinou. Štěpování také výrazně urychluje nástup do plodnosti, často na 3 až 5 let po výsadbě.
Nejčastěji se používá štěpování kopulací nebo do rozštěpu, prováděné v předjaří, kdy jsou podnože v plné míze. Rouby se odebírají v zimě z jednoletých, dobře vyzrálých výhonů ušlechtilých odrůd a uchovávají se v chladu a vlhku až do doby štěpování. Klíčem k úspěchu je dokonalé spojení kambiálních vrstev podnože a roubu, které umožní srůstání pletiv. Spoj je třeba pevně ovázat štěpařskou páskou a zamazat štěpařským voskem, aby se zabránilo vysychání a infekci.
Další, méně častou metodou vegetativního množení, je hřížení. Tato technika spočívá v ohnutí nízko položené větve k zemi, jejím upevnění a zasypání zeminou. V místě kontaktu s půdou, které je možné pro podporu zakořenění mírně naříznout, větev postupně vytvoří vlastní kořeny. Po dostatečném zakořenění, což může trvat i dva roky, se nová rostlina oddělí od mateřského stromu. Tato metoda je poměrně spolehlivá, ale umožňuje získat jen omezený počet nových rostlin.
Množení pomocí řízků je u jedlého kaštanu velmi obtížné a v praxi se téměř nepoužívá. Dřevité i bylinné řízky zakořeňují jen velmi neochotně, a to i s použitím stimulátorů a za optimálních podmínek v množárnách. Pro běžného zahradníka je tato metoda prakticky nerealizovatelná. Proto pro pěstitele, kteří chtějí mít jistotu kvalitní odrůdy a brzkou sklizeň, zůstává nákup kvalitní štěpované sazenice od renomovaného školkaře nejlepší a nejspolehlivější volbou.
Péče o mladé rostliny po množení
Ať už byly rostliny vypěstovány ze semen nebo vegetativně, po množení vyžadují specifickou péči, aby zesílily a připravily se na výsadbu na trvalé stanoviště. Mladé rostliny, zejména v prvním roce, jsou citlivé na konkurenci plevelů, které jim odebírají vodu a živiny. Je proto nezbytné udržovat okolí rostlin bez plevele, ať už ručním pletím nebo použitím mulče. Mulčování navíc pomáhá udržovat rovnoměrnou vlhkost půdy.
Zálivka je v tomto období naprosto klíčová. Substrát v kontejnerech nebo půda na záhoně by neměly nikdy zcela vyschnout. Zalévat je třeba pravidelně a dostatečně, aby se podpořil rozvoj silného a hlubokého kořenového systému. Zároveň je třeba se vyvarovat trvalému přemokření, které by mohlo vést k uhnívání kořenů. S přihnojováním je třeba být opatrný. V prvních měsících si rostliny vystačí s živinami ze substrátu, později je možné začít s aplikací slabého roztoku komplexního hnojiva v intervalech přibližně jednou za dva týdny během vegetace.
Mladé rostliny je také nutné chránit před škůdci a chorobami. Pravidelně kontrolujte listy a stonky, zda se na nich nevyskytují mšice, svilušky nebo první příznaky houbových chorob, jako je padlí. Včasný a cílený zásah vhodným přípravkem, ideálně na biologické bázi, zabrání většímu poškození. Důležitá je také ochrana před slunečním úpalem, zejména u rostlin pěstovaných ve skleníku, které se postupně otužují a zvykají na venkovní podmínky.
Během pěstování ve školce se také formuje základ budoucí koruny. U semenáčů určených jako podnože se zaměřujeme na vypěstování rovného a silného kmínku. U budoucích stromů je možné začít s jemným výchovným řezem, odstraňováním konkurenčních výhonů a postranních větví v nejspodnější části kmene. Cílem je vypěstovat silnou, zdravou a dobře tvarovanou sazenici, která bude mít po výsadbě na trvalé stanoviště ty nejlepší předpoklady pro úspěšný růst.
