Výsadba a množení japonského javoru jsou klíčovými kroky, které rozhodují o budoucím zdraví a kráse této elegantní dřeviny. Správně provedená výsadba poskytne rostlině ten nejlepší start do života a umožní jí rychle a zdravě zakořenit. Na druhé straně, úspěšné množení ti umožní rozšířit sbírku těchto fascinujících stromů nebo se podělit o radost z pěstování s přáteli. Ať už jsi zakoupil novou rostlinu v zahradnictví, nebo se chceš pokusit o vlastní rozmnožení, je nezbytné dodržet specifické postupy. Tento článek ti poskytne podrobný návod, jak na to, aby se tvé úsilí setkalo s úspěchem.
Při výběru sazenice v zahradnictví je třeba věnovat pozornost několika důležitým aspektům. Vybírej rostlinu se zdravým, silným kmenem bez známek mechanického poškození nebo napadení chorobami. Korunka by měla být rovnoměrně rozvětvená a listy by měly mít sytou barvu typickou pro daný kultivar, bez skvrn nebo zaschlých okrajů. Zkontroluj také kořenový bal – kořeny by neměly příliš prorůstat z odtokových otvorů kontejneru, což by mohlo značit, že je rostlina v nádobě již příliš dlouho. Investice do kvalitní a zdravé sazenice se ti v budoucnu mnohonásobně vrátí v podobě vitální a krásné rostliny.
Nejlepším obdobím pro výsadbu japonského javoru je jaro nebo podzim. Jarní výsadba, po odeznění posledních mrazů, umožňuje rostlině zakořenit a zesílit během celé vegetační sezóny před příchodem první zimy. Podzimní výsadba, provedená dostatečně včas před příchodem mrazů, zase využívá stále teplé půdy a mírnějšího počasí, což podporuje růst kořenů bez stresu z letních veder. Vyhni se výsadbě během horkých letních dnů nebo v období, kdy je půda zamrzlá. Správné načasování je zásadní pro minimalizaci šoku z přesazení a pro úspěšné uchycení rostliny na novém stanovišti.
Samotný proces výsadby vyžaduje pečlivost a správný postup. Výsadbová jáma by měla být přibližně dvakrát širší než kořenový bal a stejně tak hluboká. Na dno jámy je vhodné umístit drenážní vrstvu štěrku nebo keramzitu, zejména v hůře propustných půdách. Půdu z jámy vylepši smícháním s kvalitním kompostem nebo substrátem pro kyselomilné rostliny. Před umístěním do jámy opatrně uvolni kořenový bal, zejména pokud jsou kořeny stočené. Rostlinu zasaď do stejné hloubky, v jaké rostla v kontejneru, a důkladně ji zalij, aby se půda usadila a přilnula ke kořenům.
Příprava půdy a stanoviště
Důkladná příprava půdy a pečlivý výběr stanoviště jsou absolutním základem pro úspěšné pěstování japonských javorů. Tyto dřeviny mají specifické požadavky na půdní podmínky a nesprávná volba může vést k neuspokojivému růstu nebo dokonce k úhynu rostliny. Japonské javory vyžadují dobře propustnou, mírně kyselou půdu s pH v rozmezí 5,5 až 6,5. Těžké jílovité půdy, které zadržují příliš mnoho vody, jsou pro ně naprosto nevhodné, protože vedou k hnilobě kořenů. Před výsadbou je proto nezbytné zhodnotit kvalitu stávající zeminy a v případě potřeby ji upravit.
Vylepšení půdní struktury je často nezbytným krokem. Pokud je půda na zahradě těžká a jílovitá, je nutné ji odlehčit a zlepšit její propustnost. Toho lze dosáhnout zapracováním velkého množství organického materiálu, jako je kompost, rašelina, písek nebo jemná kůrová drť. Tyto materiály zlepší drenáž, provzdušnění půdy a zároveň ji obohatí o potřebné živiny. Naopak u příliš písčitých půd, které špatně zadržují vodu, pomůže přidání kompostu a rašeliny ke zvýšení jejich schopnosti poutat vlhkost. Cílem je vytvořit kypré a humózní prostředí, ve kterém se kořeny budou moci volně rozrůstat.
Výběr stanoviště je stejně důležitý jako příprava půdy. Japonské javory preferují chráněné polohy v polostínu, kde jsou chráněny před prudkým poledním sluncem a silným, vysušujícím větrem. Ostré slunce, zejména v letních měsících, může spálit jemné listy, což se projeví hnědými a suchými skvrnami na jejich okrajích. Naopak příliš hluboký stín může způsobit, že listy, zejména u červenolistých kultivarů, nebudou mít dostatečně intenzivní zbarvení. Ideální je místo, kam dopadá ranní slunce a odpoledne je přistíněno korunami vyšších stromů nebo budovou.
Při výběru místa je také třeba myslet na budoucnost a konečnou velikost dospělé rostliny. I když zakoupená sazenice může být malá, je důležité zjistit si, do jaké výšky a šířky daný kultivar dorůstá. Poskytni javoru dostatek prostoru, aby se jeho koruna mohla volně rozvíjet a nebyla v budoucnu omezována okolními rostlinami, plotem nebo zdí. Dostatečná cirkulace vzduchu kolem rostliny je také důležitá jako prevence proti houbovým chorobám. Pečlivé plánování předejde nutnosti přesazování v budoucnu, což je pro vzrostlejší javory vždy stresující.
Množení řízkováním
Množení japonských javorů řízkováním je oblíbenou metodou, která umožňuje získat nové rostliny geneticky shodné s mateřskou rostlinou. Tímto způsobem lze zachovat všechny specifické vlastnosti daného kultivaru, jako je barva listů, tvar koruny nebo rychlost růstu. Pro řízkování je nejvhodnější období od konce jara do začátku léta, kdy jsou nové výhony dostatečně vyzrálé, ale ještě plně nezdřevnatěly. Právě tyto takzvané polodřevité řízky mají největší šanci na úspěšné zakořenění. Úspěšnost této metody vyžaduje trpělivost, pečlivost a dodržení správného postupu.
Pro odběr řízků vyber zdravé a silné jednoleté výhony z mateřské rostliny. Řízky by měly být dlouhé přibližně 10 až 15 centimetrů a měly by mít alespoň dva až tři páry listů. Řez proveď ostrým a čistým nožem nebo nůžkami těsně pod listovým uzlem, protože právě v této oblasti se nachází nejvíce tkání schopných tvořit kořeny. Spodní pár listů z řízku odstraň a u větších listů můžeš zkrátit jejich plochu na polovinu, aby se snížil odpar vody. Spodní konec řízku je vhodné ošetřit stimulátorem růstu, který podpoří a urychlí tvorbu kořenů.
Připravené řízky zapíchej do množárenského substrátu, který by měl být lehký, vzdušný a dobře propustný. Ideální je směs rašeliny a písku nebo perlitu v poměru 1:1. Substrát naplň do květináčů nebo množárenských sadbovačů a před zapíchnutím řízků ho mírně navlhči. Řízky zapíchej do substrátu přibližně do jedné třetiny až poloviny jejich délky a jemně je přitlač. Po zasazení je důležité vytvořit pro řízky prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí, aby nezaschly dříve, než vytvoří kořeny. Toho lze dosáhnout překrytím květináče průhledným plastovým sáčkem nebo umístěním do malého skleníčku.
Nádoby s řízky umísti na světlé, ale ne na přímé slunce, a udržuj substrát stále mírně vlhký. Pravidelně kontroluj řízky a větrej, aby se zabránilo vzniku plísní. Zakořenění obvykle trvá několik týdnů až měsíců, v závislosti na kultivaru a podmínkách. Jakmile řízky začnou tvořit nové lístky a při lehkém zatažení kladou odpor, je to znamení, že vytvořily kořeny. Mladé rostlinky pak můžeš opatrně přesadit do samostatných květináčů a pokračovat v jejich pěstování, dokud nebudou dostatečně silné pro výsadbu na trvalé stanoviště.
Množení roubováním
Roubování je pokročilejší, ale velmi spolehlivá metoda množení japonských javorů, která se v komerčních školkách používá nejčastěji. Tato technika spočívá ve spojení části ušlechtilého kultivaru (roubu) s kořenovým systémem odolné podnože. Podnoží je obvykle semenáč původního druhu Acer palmatum nebo jiného odolného druhu javoru, který poskytuje silný a zdravý kořenový systém. Roubováním se zajišťuje, že nová rostlina bude mít přesně ty vlastnosti, které od ní očekáváme, což je u množení semeny nejisté. Tato metoda vyžaduje určitou zručnost a praxi, ale výsledky stojí za to.
Nejčastěji se používá technika roubování do boku nebo kopulace, která se provádí koncem zimy nebo brzy na jaře, kdy jsou rostliny ještě v období vegetačního klidu. Rouby se odebírají z jednoletých, dobře vyzrálých výhonů ušlechtilého kultivaru a uchovávají se v chladu a vlhku až do doby roubování. Podnož by měla mít v místě roubování přibližně stejnou tloušťku jako roub, aby se zajistilo co nejlepší spojení vodivých pletiv. Ostrým roubovacím nožem se na podnoži i na roubu vytvoří hladké, šikmé řezy, které do sebe přesně zapadnou.
Po spojení řezných ploch je nutné roubované místo pevně, ale ne příliš silně, ovázat roubovací páskou nebo lýkem. Tím se zajistí, že se kambium (dělivé pletivo) roubu a podnože dotýkají a mohou srůst. Celé spojení se pak zamaže stromovým balzámem nebo voskem, aby se zabránilo vysychání a pronikání infekce do rány. Správné a pečlivé provedení těchto kroků je klíčové pro úspěšné srůstání a přijetí roubu. Každá nepřesnost může vést k neúspěchu.
Naroubované rostliny je třeba umístit do prostředí s kontrolovanou teplotou a vlhkostí, například do skleníku nebo fóliovníku, aby se podpořil proces srůstání. Během několika týdnů by měly pupeny na roubu začít rašit, což je znamení, že se roubování zdařilo. Jakmile roub začne růst, je možné postupně odstraňovat výhony, které vyrůstají z podnože pod místem roubování. Po dostatečném zesílení a srůstu lze rostlinu postupně otužovat a připravovat na přesazení do většího kontejneru nebo na venkovní stanoviště.
Výsev semen a stratifikace
Množení japonských javorů ze semen je fascinující, i když zdlouhavý proces, který přináší nejisté výsledky ohledně vzhledu potomstva. Semenáče totiž nemusí nést stejné vlastnosti jako mateřská rostlina, zejména pokud se jedná o specifický kultivar. Výsev semen je však skvělý způsob, jak získat velké množství rostlin, které mohou sloužit například jako podnože pro roubování nebo jako zdroj nových, nečekaných variant. Sběr semen se provádí na podzim, kdy jsou dvounažky zralé, což se pozná podle jejich hnědé barvy a suchosti.
Semena japonského javoru mají dormantní (spící) embryo, a aby vyklíčila, musí projít procesem studené stratifikace. Tento proces napodobuje přirozené zimní podmínky, které semena potřebují k přerušení dormance. Stratifikace se provádí tak, že se semena smíchají s vlhkým substrátem, jako je písek, perlit nebo rašelina, a uloží se do plastového sáčku. Sáček se poté umístí do chladničky při teplotě kolem 1–5 °C na dobu přibližně 90 až 120 dní. Během této doby je důležité udržovat substrát mírně vlhký, ale ne mokrý.
Po uplynutí doby studené stratifikace, tedy obvykle koncem zimy nebo brzy na jaře, jsou semena připravena k výsevu. Vysej je do výsevního substrátu do hloubky přibližně jednoho centimetru. Nádoby s výsevem umísti na teplé a světlé místo, ale chraň je před přímým sluncem. Substrát udržuj neustále mírně vlhký. Klíčení může být nepravidelné a může trvat několik týdnů až měsíců. Trpělivost je v této fázi klíčová.
Jakmile semenáčky vytvoří první pravé listy a jsou dostatečně silné, je možné je opatrně přesadit do samostatných malých květináčů. Mladé rostlinky jsou velmi citlivé na přeschnutí i přemokření, proto je třeba jim věnovat zvýšenou péči. V prvním roce je nejlepší je pěstovat v chráněném prostředí, například ve skleníku nebo pařeništi. Teprve v následujícím roce, až dostatečně zesílí, je možné je vysadit na venkovní záhon. Pěstování ze semene je dlouhá cesta, ale pohled na vlastnoručně vypěstovaný javor je velkou odměnou.
