Výsadba a následné množení hrachoru širolistého patří mezi základní zahradnické dovednosti, které umožňují rozšířit tuto nádhernou popínavou rostlinu po celé zahradě nebo se o ni podělit s přáteli. Proces výsadby je relativně jednoduchý, avšak vyžaduje pečlivou přípravu stanoviště, aby se rostlině od začátku dařilo a mohla naplno rozvinout svůj potenciál. Správný čas výsadby, příprava půdy a následná péče o mladou sazenici jsou klíčové pro její úspěšné uchycení a zdravý růst. Hrachor širolistý lze množit několika způsoby, přičemž nejběžnější a nejjednodušší je množení semeny nebo dělením starších trsů, což umožňuje pěstitelům zvolit metodu, která nejlépe vyhovuje jejich podmínkám a zkušenostem.
Úspěšná výsadba začíná důkladnou přípravou půdy na zvoleném stanovišti. Hrachor preferuje hluboce zrytou, dobře propustnou a na živiny bohatou půdu. Před samotnou výsadbou je tedy nezbytné zbavit místo veškerého plevele a půdu prokypřit alespoň do hloubky 30–40 centimetrů. Do připravené půdy je ideální zapravit vrstvu kvalitního kompostu nebo dobře uleželého hnoje, který zlepší její strukturu a poskytne rostlině potřebné živiny pro start. Pokud je půda těžká a jílovitá, přidejte písek nebo jemný štěrk pro zlepšení drenáže a prevenci přemokření kořenů, které by mohlo vést k jejich uhnívání.
Nejlepší čas pro výsadbu předpěstovaných sazenic hrachoru je na jaře, po pominutí posledních mrazů, tedy obvykle v květnu. To dává rostlině dostatek času na zakořenění a zesílení před příchodem letních veder. Sazenici opatrně vyjměte z kontejneru a zasaďte ji do připravené jamky tak, aby byl kořenový bal ve stejné úrovni s okolním terénem. Po zasazení půdu kolem rostliny jemně přitlačte a důkladně zalijte, aby se kořeny dobře spojily s půdou. Je také vhodné rovnou k rostlině umístit oporu a jemně k ní navést první výhony, aby se mohla začít pnout správným směrem.
Množení hrachoru širolistého je možné provádět dvěma hlavními způsoby: generativně semeny a vegetativně dělením trsů. Množení semeny je snadné a umožňuje získat velké množství nových rostlin. Semena lze vysévat na podzim přímo na stanoviště, nebo je předpěstovat na jaře doma či ve skleníku. Naopak dělení trsů je spolehlivá metoda pro získání identických rostlin a omlazení starších, méně kvetoucích jedinců. Každá z těchto metod má své specifické postupy a výhody, které je dobré znát pro dosažení nejlepších výsledků.
Příprava stanoviště a půdy
Pečlivá příprava místa pro výsadbu je naprosto zásadní pro budoucí zdraví a vitalitu hrachoru širolistého. Prvním krokem je výběr vhodného stanoviště, které by mělo být na plném slunci a ideálně chráněné před silným větrem. Jakmile je místo vybráno, je nutné se zaměřit na kvalitu půdy. Hrachor vyžaduje půdu, která je bohatá na organickou hmotu a zároveň dobře propustná. Půdu je třeba zrýt do hloubky alespoň jednoho rýče, tedy přibližně 30 až 40 centimetrů, aby se kořenový systém mohl volně rozrůstat do hloubky. Důkladné prokypření také zlepší přístup vzduchu ke kořenům.
Po zrytí je na řadě vylepšení půdní struktury a její obohacení o živiny. Ideálním doplňkem je dobře vyzrálý kompost nebo uleželý hnůj, který se zapraví do půdy. Na jeden metr čtvereční se doporučuje přidat zhruba jedno až dvě vědra kompostu. Tento organický materiál nejenže dodá potřebné živiny, ale také zlepší schopnost písčité půdy zadržovat vodu a naopak u těžké jílovité půdy zlepší její drenáž a vzdušnost. Vyhněte se použití čerstvého hnoje, který by mohl popálit citlivé kořeny mladých sazenic.
Důležitým aspektem je také pH půdy. Hrachor širolistý preferuje neutrální až mírně zásaditou půdní reakci, tedy pH v rozmezí 6,5 až 7,5. Pokud je půda na vaší zahradě příliš kyselá, je vhodné ji upravit přidáním mletého vápence nebo dřevěného popela. Pro zjištění pH půdy je možné použít jednoduché testovací sady dostupné v zahradnických centrech. Správné pH zajistí, že rostlina bude schopna efektivně přijímat všechny potřebné živiny z půdy.
Před samotnou výsadbou je nutné z připraveného záhonu odstranit veškeré plevele, včetně jejich kořenů, které by mohly mladé sazenici konkurovat v příjmu vody a živin. Rovněž je vhodné připravit a nainstalovat opěrnou konstrukci, ať už se jedná o treláž, plot nebo jednoduché tyče. Instalace opory před výsadbou zabrání pozdějšímu poškození kořenového systému rostliny. Takto komplexně připravené stanoviště poskytne hrachoru ten nejlepší start do života a je základem pro jeho bohatý růst v následujících letech.
Výsadba sazenic
Nejčastějším a nejjednodušším způsobem, jak založit porost hrachoru širolistého, je výsadba předpěstovaných sazenic. Ty lze zakoupit v zahradnictvích nebo si je předpěstovat ze semen. Ideální doba pro výsadbu ven na trvalé stanoviště je na jaře, obvykle v druhé polovině května, kdy již nehrozí pozdní jarní mrazíky. Rostliny tak mají dostatek času na zakořenění a aklimatizaci před nástupem letních veder, což výrazně zvyšuje jejich šance na přežití a silný růst v prvním roce.
Před samotným aktem výsadby je vhodné sazenici v kontejneru důkladně prolít vodou. To usnadní její vyjmutí z květináče a minimalizuje šok z přesazení. Na připraveném stanovišti vykopejte jamku, která je přibližně dvakrát širší a o něco hlubší než kořenový bal sazenice. Dno jamky je možné ještě vylepšit přidáním hrsti kompostu nebo speciálního substrátu pro kvetoucí rostliny. Opatrně vyjměte sazenici z kontejneru, a pokud jsou kořeny na dně příliš stočené, jemně je rukou rozvolněte, aby se lépe rozrůstaly do stran.
Sazenici umístěte do středu jamky tak, aby horní část jejího kořenového balu byla v rovině s okolním terénem. Příliš hluboké zasazení by mohlo vést k zahnívání kořenového krčku, naopak příliš mělké by způsobilo vysychání kořenů. Jamku následně zasypte připravenou zeminou, kterou kolem rostliny lehce, ale pevně přitlačte, aby se odstranily vzduchové kapsy. Tím zajistíte dobrý kontakt kořenů s půdou, což je klíčové pro rychlé uchycení.
Ihned po výsadbě je nutné rostlinu vydatně zalít. První zálivka by měla být opravdu důkladná, aby se půda propojila a usadila kolem kořenů. V následujících týdnech po výsadbě je třeba udržovat půdu stále mírně vlhkou, dokud rostlina viditelně nezačne růst a tvořit nové výhony. Jakmile je sazenice zasazena, je také nejvyšší čas začít ji navádět na připravenou oporu, aby se její úponky mohly co nejdříve zachytit a začít šplhat vzhůru.
Množení semeny
Množení hrachoru širolistého semeny je velmi efektivní a oblíbená metoda, která umožňuje získat velké množství nových rostlin s minimálními náklady. Semena si lze zakoupit nebo je možné je sklidit z vlastních rostlin na konci sezóny. Pro sklizeň je nutné nechat na rostlině několik květenství, aby se z nich vyvinuly semenné lusky. Tyto lusky se sklízejí, jakmile zhnědnou a jsou na dotek suché, ale ještě předtím, než puknou a semena se samovolně rozptýlí. Sklizená semena je potřeba nechat doschnout na suchém a vzdušném místě a poté je uskladnit v papírovém sáčku v chladu a temnu.
Semena hrachoru mají tvrdou slupku, která může bránit klíčení. Proto je před výsevem vhodné provést skarifikaci, tedy narušení této slupky. Toho lze dosáhnout buď jemným obroušením semene pilníkem či brusným papírem, nebo namočením semen na 12 až 24 hodin do vlažné vody. Semena, která nabobtnají a zvětší svůj objem, jsou připravena k výsevu. Tento proces výrazně zvyšuje a urychluje klíčivost.
Výsev semen je možné provést dvěma způsoby: buď přímo na podzim na venkovní záhon, nebo na jaře pro předpěstování sazenic v interiéru. Podzimní výsev napodobuje přirozený cyklus rostliny, kdy semena projdou chladným obdobím, což pomáhá narušit dormanci. Na jaře pak semena spolehlivě vyklíčí. Pro předpěstování se semena vysévají v březnu nebo dubnu do sadbovačů nebo malých květináčů naplněných kvalitním výsevním substrátem. Semena se sejí do hloubky přibližně 1–2 centimetry.
Po výsevu je nutné udržovat substrát neustále mírně vlhký, ale ne přemokřený. Klíčení obvykle trvá 2 až 4 týdny při teplotě kolem 18–20 °C. Jakmile sazeničky vytvoří několik pravých listů a jsou dostatečně silné, je možné je přesadit do větších květináčů. Ven na trvalé stanoviště se mladé rostlinky vysazují až v druhé polovině května, kdy už nehrozí mrazy. Před výsadbou je vhodné sazenice postupně otužovat, tedy zvykat je na venkovní podmínky.
Množení dělením trsů
Vegetativní množení dělením trsů je spolehlivou a rychlou metodou, jak získat nové rostliny hrachoru širolistého. Tato technika je ideální pro omlazení starších, méně vitálních rostlin, které již nekvetou tak bohatě jako dříve. Dělením získáme geneticky identické jedince, což je výhodou, pokud si přejeme zachovat vlastnosti konkrétní odrůdy. Nejvhodnější dobou pro dělení trsů je buď brzké jaro, těsně před začátkem rašení, nebo podzim, po odkvětu a seříznutí nadzemních částí. Jarní termín je často preferován, protože rostliny mají celou sezónu na to, aby dobře zakořenily a zesílily.
Proces dělení začíná opatrným vyrytím celého trsu z půdy. Je důležité postupovat s citem a použít rýč nebo rycí vidle, abychom co nejméně poškodili kořenový systém. Snažte se vyjmout co největší kořenový bal. Po vyjmutí trsu z půdy z něj opatrně odstraňte přebytečnou zeminu, abyste dobře viděli na strukturu kořenů a kořenový krček, ze kterého vyrůstají pupeny. Tím získáte přehled, kde je nejlepší trs rozdělit.
Samotné dělení se provádí ostrým nožem, rýčem nebo rukama, v závislosti na velikosti a hustotě trsu. Cílem je rozdělit původní rostlinu na několik menších částí. Každá nová oddělená část musí mít alespoň jeden až tři silné a zdravé pupeny (očka) a dostatečně vyvinutý kořenový systém. Příliš malé oddělky s málo kořeny a bez pupenů by se nemusely ujmout. Poškozené nebo suché části kořenů je vhodné před výsadbou odstřihnout.
Nově získané oddělky je nutné zasadit co nejdříve, aby kořeny zbytečně neosychaly. Sází se na předem připravené stanoviště do stejné hloubky, v jaké rostly původně. Po zasazení půdu kolem rostliny dobře přitlačte a vydatně zalijte. V následujících týdnech je potřeba udržovat půdu pravidelně vlhkou, aby se podpořilo zakořenění a růst nových výhonů. Dělením omlazené rostliny obvykle již v následujícím roce bohatě kvetou a vykazují novou vitalitu.
