Cedr atlaský je proslulý svým přirozeně malebným a často nepravidelným růstem, který mu dodává jedinečný charakter a majestátnost. Na rozdíl od mnoha jiných zahradních dřevin nevyžaduje pravidelný tvarovací řez a nejkrásnější je často právě tehdy, když mu dovolíme růst volně a bez zásahů. Přesto mohou nastat situace, kdy je řez nutný nebo žádoucí, ať už z důvodů zdravotních, bezpečnostních, nebo pro mírnou korekci tvaru. Je však naprosto klíčové přistupovat k řezu cedru s velkou opatrností a znalostí, protože neuvážený zásah může strom trvale poškodit a narušit jeho přirozenou krásu. Tento článek ti poskytne podrobné informace o tom, kdy, jak a proč cedr řezat.
Základní pravidlo, které bys měl mít při úvahách o řezu cedru vždy na paměti, zní: méně je více. Cedry, stejně jako většina jehličnanů, velmi špatně regenerují ze starého, neolistěného dřeva. To znamená, že pokud uřízneš větev v místě, kde již nejsou žádné jehlice, s největší pravděpodobností z tohoto místa již nevyraší nový výhon. Radikální zmlazovací řez, který je běžný u listnatých keřů, je u cedru naprosto nemyslitelný a vedl by k jeho trvalému znetvoření. Jakýkoli řez by se měl proto omezit na mladší, olistěné části větví.
Nejčastějším a nejdůležitějším typem řezu u cedru je řez sanitární. Jeho cílem je udržet strom zdravý a bezpečný. Tento řez se provádí za účelem odstranění všech větví, které jsou suché, zlomené, napadené chorobami nebo škůdci. Odstraňují se také větve, které se o sebe třou a kříží, protože v místech odřené kůry mohou snadno pronikat infekce. Sanitární řez přispívá k prosvětlení koruny, zlepšuje cirkulaci vzduchu a snižuje tak riziko vzniku houbových chorob.
Nejvhodnější dobou pro provádění jakéhokoli řezu u cedru je období vegetačního klidu, tedy pozdní zima nebo úplný začátek jara (únor, březen), ještě předtím, než strom začne rašit. V tomto období je proudění mízy minimální, což snižuje riziko silného výronu pryskyřice a strom se na jaře může okamžitě začít hojit. Vyhni se řezu v období plné vegetace, zejména na jaře, kdy strom investuje veškerou energii do růstu nových výhonů. Řez v pozdním létě nebo na podzim se také nedoporučuje, protože by mohl stimulovat růst nových pletiv, která by nestihla do zimy vyzrát.
Při řezu vždy používej ostré a čisté nářadí. Pro tenčí větve postačí kvalitní zahradnické nůžky, pro silnější větve použij pilku s jemnými zuby (tzv. ocasku). Tupé nářadí způsobuje roztřepené rány, které se špatně hojí. Po každém řezu, zvláště pokud odstraňuješ nemocné části, je vhodné nářadí dezinfikovat lihem nebo jiným dezinfekčním prostředkem, aby se zabránilo přenosu patogenů na zdravé části stromu nebo na jiné rostliny v zahradě.
Další články na toto téma
Technika správného řezu
Při odstraňování celé větve je klíčové provést řez správným způsobem, aby se rána co nejlépe a nejrychleji zahojila. Větev nikdy neřež těsně u kmene, ale ani nenechávej příliš dlouhý čípek. Správný řez se vede na tzv. větevní kroužek. To je mírně zduřelá, často vrásčitá část na bázi větve, kde se větev napojuje na kmen nebo na silnější nosnou větev. Tento kroužek obsahuje speciální hojivá pletiva, která dokáží ránu rychle uzavřít a zabránit tak pronikání infekce do kmene. Řez veď mírně šikmo, těsně za vnějším okrajem tohoto kroužku.
Pokud odstraňuješ silnější a těžší větev, je důležité použít tzv. techniku tří řezů, aby se předešlo rozštípnutí a stržení kůry z kmene. První řez veď zespodu větve, asi 20-30 cm od kmene, a to zhruba do jedné třetiny až poloviny průměru větve. Druhý řez veď shora, asi 5-10 cm dále od kmene než první řez. Váha větve způsobí, že se čistě odlomí v místě mezi oběma řezy. Nyní ti zbude jen krátký pahýl, který můžeš bezpečně a čistě odříznout třetím řezem na větevní kroužek, jak bylo popsáno výše.
Při zkracování větví, například pokud potřebuješ omezit jejich délku, řež vždy na postranní rozvětvení. Najdi na větvi vhodnou, zdravou postranní větvičku nebo výhon, který roste správným směrem, a proveď řez těsně za tímto rozvětvením. Postranní větvička pak převezme funkci terminálního výhonu a zajistí další růst. Tento způsob řezu je mnohem přirozenější a estetičtější než pouhé „useknutí“ větve v polovině, které by zanechalo nevzhledný pahýl a mohlo by vést k jeho zasychání.
Po dokončení řezu je vhodné ošetřit větší řezné rány, obvykle ty s průměrem nad 3-5 cm. K ošetření se používá stromový balzám nebo štěpařský vosk, který ránu uzavře, zabrání jejímu vysychání a ochrání ji před pronikáním vlhkosti a houbových patogenů. Menší rány obvykle není nutné ošetřovat, protože cedr si s nimi díky produkci pryskyřice poradí sám. Před aplikací balzámu se ujisti, že je povrch řezu hladký a čistý.
Další články na toto téma
Výchovný řez u mladých stromů
V prvních několika letech po výsadbě může být u mladého cedru prospěšný lehký výchovný řez. Jeho cílem není tvarování, ale zapěstování silné a zdravé kostry koruny. Hlavní pozornost věnuj terminálnímu výhonu, tedy vrcholu stromu. Někdy se stane, že strom vytvoří dva nebo více konkurenčních vrcholů. V takovém případě je důležité vybrat ten nejsilnější a nejlépe postavený a ostatní odstranit. Tím zajistíš, že strom bude mít jasný centrální kmen, což je důležité pro jeho budoucí stabilitu a vzhled.
Dále kontroluj korunu a odstraňuj případné silně konkurenční větve, které rostou příliš strmě vzhůru, téměř souběžně s terminálem. Tyto větve mají často slabé napojení na kmen a v dospělosti by se mohly pod tíhou sněhu nebo při silném větru vylomit. Odstraňuj také větve, které rostou směrem dovnitř koruny nebo se kříží s jinými, silnějšími větvemi. Cílem je vytvořit vzdušnou, pravidelně rozloženou strukturu bez zbytečného zahuštění.
Veškeré zásahy v rámci výchovného řezu by měly být co nejmenší a nejjemnější. Čím dříve problémovou větev odstraníš, tím menší bude řezná rána a tím lépe se strom zahojí. Většinu těchto korekcí lze provést obyčejnými zahradnickými nůžkami. Je lepší provádět malé úpravy každý rok, než jednou za pár let provádět radikální zásah. Pamatuj, že cílem není změnit přirozený tvar cedru, ale pouze usměrnit jeho růst a odstranit potenciální budoucí problémy.
U některých specifických kultivarů, například u převislých forem jako je ‚Glauca Pendula‘, se výchovný řez zaměřuje na vyvazování a usměrňování hlavního výhonu, aby se dosáhlo požadovaného tvaru a výšky. I zde platí, že samotný řez by měl být minimální a měl by se omezit pouze na odstranění nežádoucích nebo poškozených větví. Hlavní roli zde hraje spíše tvarování pomocí opor a vyvazování než samotné stříhání.
Redukční řez a specifické případy
Redukční řez, jehož cílem je zmenšení celkové velikosti stromu, je u cedru velmi problematický a měl by být zvažován pouze v nejnutnějších případech, například když strom přerostl vymezený prostor a ohrožuje budovy nebo elektrické vedení. Jak již bylo řečeno, cedr špatně obráží ze starého dřeva, takže radikální zkrácení koruny je vyloučeno. Redukce se musí provádět postupně, po malých krocích a s maximální opatrností, aby byl zachován alespoň částečně přirozený vzhled stromu.
Pokud je redukce nezbytná, provádí se metodou zpětného řezu na postranní větve. To znamená, že se celá větev zkrátí řezem na vhodnou, dostatečně silnou postranní větev, která je blíže ke kmeni. Tímto způsobem lze postupně zmenšit obvod celé koruny. Nikdy by se však nemělo odstranit více než 20-25 % listové plochy najednou, protože by to pro strom představovalo obrovský stres. Takto rozsáhlý a technicky náročný zákrok by měl vždy provádět certifikovaný a zkušený arborista.
Zvláštním případem je řez poškozených stromů, například po vichřici nebo silné sněhové nadílce. V takovém případě je nutné co nejdříve odstranit všechny zlomené a nalomené větve. Roztřepené rány je třeba začistit ostrým nožem do hladka a ošetřit stromovým balzámem. Cílem je minimalizovat riziko infekce a pomoci stromu co nejrychleji zahájit proces hojení. I když může strom po takovém zásahu vypadat neforemně, s časem a dobrou péčí dokáže často poškození zacelit a vytvořit novou, i když třeba nepravidelnou, korunu.
Pro milovníky tvarovaných dřevin existují specifické techniky, jak z cedru vytvořit zahradní bonsaj nebo jiný umělecký tvar. Toho se dosahuje především pravidelným zaštipováním nových jarních výhonů (tzv. svíček), ještě než se na nich plně vyvinou jehlice. Zaštípnutím se zkrátí roční přírůstek a podpoří se větvení, což vede k postupnému zahuštění koruny. I zde je však řez do starého dřeva tabu. Jedná se o velmi pokročilou techniku vyžadující mnoho let zkušeností a trpělivosti.
Čemu se při řezu vyvarovat
Existuje několik zásadních chyb, kterých se pěstitelé při řezu cedru často dopouštějí. Tou největší je již zmíněný radikální řez do starého dřeva. Nikdy nezkracuj větve na holé, neolistěné části v domnění, že znovu obrazí. Neobrazí. Stejně tak je chybou provádět příliš hluboký řez a odstraňovat více než čtvrtinu koruny najednou. Takový zásah strom extrémně oslabí a může vést k jeho postupnému chřadnutí a úhynu.
Další častou chybou je nesprávné načasování řezu. Řez uprostřed léta nebo na podzim může strom poškodit, jak bylo vysvětleno dříve. Drž se období vegetačního klidu na konci zimy. Vyvaruj se také používání tupého nebo špinavého nářadí, které způsobuje ošklivé rány a zvyšuje riziko přenosu chorob. Vždy investuj do kvalitního vybavení a udržuj ho v čistotě a ostré.
Chybou je také ponechávání dlouhých pahýlů (tzv. „věšáků“) po odřezaných větvích. Tyto pahýly nejsou schopny se zahojit, postupně zasychají a stávají se vstupní branou pro dřevokazné houby, které mohou proniknout až do kmene. Vždy řež na větevní kroužek nebo na postranní rozvětvení. Stejně tak je špatně provedený řez příliš hluboko, který zasahuje do kmene a poškozuje větevní kroužek.
V neposlední řadě se vyvaruj snahy přetvořit cedr do nepřirozeného, geometrického tvaru, jako je koule nebo kužel, pokud se nejedná o kultivar k tomu určený a pěstovaný od mládí. Přirozená, mírně nepravidelná krása je největší předností tohoto stromu. Snaha vnutit mu přísný tvar často končí poškozením a ztrátou jeho jedinečného charakteru. Pokud toužíš po striktně tvarovaném živém plotu, zvol raději tis nebo zerav, které řez snášejí mnohem lépe.
