Řez je jedním z nejvýznamnějších pěstitelských zásahů, kterým můžeme aktivně ovlivnit nejen vzhled, ale především zdraví, vitalitu a dlouhověkost svitelu latnatého. Ačkoliv se mnozí začínající zahradníci řezu obávají, při dodržení několika základních pravidel a správného načasování se jedná o rutinní, ale nesmírně prospěšnou činnost. Správně provedený řez podpoří tvorbu pevné a vzdušné koruny, zlepší kvalitu kvetení a sníží riziko výskytu chorob. Tento článek ti poskytne komplexní návod, jak a kdy svitel latnatý řezat, od prvního výchovného řezu po výsadbě až po udržovací řez dospělých stromů.
Svitel latnatý je strom, který obecně řez snáší velmi dobře. Jeho přirozený růstový tvar je malebný, s kulovitou až deštníkovitou korunou, a proto nevyžaduje neustálé a radikální tvarování. Cílem řezu u tohoto druhu není násilně měnit jeho přirozený habitus, ale spíše ho citlivě usměrňovat a udržovat v optimální kondici. Hlavními důvody pro řez svitelu jsou: zapěstování pevné kostry koruny u mladých stromů (výchovný řez), udržení zdravé a prosvětlené koruny u dospělých jedinců (udržovací řez) a odstranění poškozených či nemocných částí (zdravotní řez).
Nejdůležitějším faktorem pro úspěšný řez je jeho správné načasování. Nejvhodnějším obdobím pro většinu řezů svitelu je konec zimy nebo samý začátek jara, obvykle od konce února do konce března. Strom je v této době ještě v hluboké dormanci (vegetačním klidu), takže tok mízy je minimální a strom ztrácí méně energie. Rány způsobené řezem se navíc s nástupem jarní vegetace začnou rychle hojit. Další výhodou zimního řezu je, že koruna je bez listí, což umožňuje dokonalý přehled o její struktuře a usnadňuje rozhodování, které větve je třeba odstranit.
Zásadně se vyhni řezu na konci jara a začátkem léta, kdy strom intenzivně roste a raší. Zbytečně bys ho oslabil a připravil o cenné asimiláty. Stejně tak není vhodný řez v pozdním podzimu, protože rány by se před příchodem zimy nemusely stihnout dostatečně zacelit a mohly by být vstupní branou pro mrazové poškození a infekce. Jedinou výjimkou je letní řez, který se provádí pouze v omezené míře pro odstranění zjevně poškozených, nemocných nebo nevhodně rostoucích letorostů (tzv. vlky).
Nářadí a technika řezu
Pro kvalitní a čistý řez je nezbytné používat správné, ostré a čisté nářadí. Pro tenčí větve do průměru cca 2 cm postačí kvalitní zahradnické nůžky (jednosečné jsou pro dřeviny vhodnější než dvousečné, protože způsobují hladší řez). Na silnější větve použij pákové nůžky nebo ruční pilku (ideálně s prohnutým listem, tzv. ocasku). Pro větve ve výšce je neocenitelným pomocníkem prořezávací pilka na teleskopické násadě. Veškeré nářadí musí být před použitím dokonale ostré, protože tupé nástroje dřevo spíše drtí než řežou, což vede ke špatně se hojícím ranám.
Stejně důležitá jako ostrost je i čistota nářadí. Před řezem a zejména při přecházení mezi jednotlivými stromy je vhodné dezinfikovat čepele nůžek a pily lihem nebo jiným dezinfekčním prostředkem. Tím se zabrání přenosu případných chorob z jednoho stromu na druhý. Tento jednoduchý úkon je klíčový zejména v případě, že odstraňuješ větve napadené nějakou chorobou.
Základní technikou řezu je vedení řezu na tzv. větevní kroužek. Větevní kroužek je mírně zduřelá, často vrásčitá část na bázi větve, v místě jejího napojení na silnější větev nebo kmen. V tomto pletivu se nachází velké množství hojivých buněk, které umožňují rychlé a efektivní zacelení rány (kalusu). Řez se tedy vede těsně za tímto kroužkem, rovnoběžně s ním. Nikdy nenechávej dlouhý pahýl (tzv. věšák), který by zasychal a stal se vstupní branou pro dřevokazné houby. Naopak řez příliš hluboko, který by poškodil samotný větevní kroužek, by vedl k velké a špatně se hojící ráně.
U silnějších větví je pro zamezení rozštípnutí a poškození kůry pod větví nutné použít techniku tří řezů. Nejprve se na spodní straně větve, asi 20-30 cm od kmene, nařízne větev do hloubky zhruba jedné třetiny. Poté se asi 5 cm za tímto řezem (dále od kmene) řeže větev shora, dokud se vlastní vahou neodlomí. Tímto způsobem se bezpečně odstraní většina váhy větve. Nakonec se zbývající pahýl čistě odřízne na větevní kroužek. Rány s průměrem větším než 3-5 cm je doporučeno ošetřit stromovým balzámem, který ránu uzavře a zabrání jejímu vysychání a infekci.
Výchovný řez mladých stromů
Výchovný řez se provádí v prvních několika (cca 3-5) letech po výsadbě a jeho cílem je vytvořit pevnou, stabilní a dobře tvarovanou kostru koruny. Tento řez je pro budoucnost stromu naprosto zásadní. Prvním krokem je určení výšky budoucího kmene. Postupně se odstraňují spodní větve až do požadované výšky (obvykle 1,8-2,2 m, aby byl strom podchodný). Tento proces je dobré rozložit do několika let, aby se na kmeni nevytvořilo příliš mnoho ran najednou.
Dalším úkolem je výběr hlavních kosterních větví. Ideální je vybrat 3 až 5 silných větví, které vyrůstají z kmene v různých směrech a v dostatečných vertikálních rozestupech. Tyto větve by měly s kmenem svírat co nejoptimálnější úhel (ideálně 45-60 stupňů). Větve, které rostou pod příliš ostrým úhlem (tzv. tlakové větvení), jsou náchylné k vylomení a je nutné je odstranit. Odstraňují se také konkurenční výhony, které soupeří s hlavním terminálním výhonem.
Vybrané kosterní větve se v prvních letech mírně zkracují (asi o třetinu až polovinu), a to vždy na vnější pupen. Tím se podpoří jejich zesílení a větvení směrem ven z koruny. Cílem je vytvořit otevřenou, kotlovitou nebo centrální korunu, která bude vzdušná a dobře prosvětlená. Během výchovného řezu se důsledně odstraňují všechny větve, které rostou směrem dovnitř koruny, kříží se s jinými větvemi nebo rostou příliš blízko sebe.
Správně provedený výchovný řez v mládí ušetří mnoho práce v budoucnu. Strom se silnou a dobře strukturovanou korunou bude stabilnější, odolnější proti poškození větrem a sněhem a bude vyžadovat v dospělosti jen minimální udržovací zásahy. Investice času a péče v prvních letech se tak mnohonásobně vrátí v podobě zdravého a krásného stromu.
Udržovací řez dospělých stromů
Jakmile je koruna stromu zapěstována, přechází se k udržovacímu řezu. Ten se provádí pravidelně, ideálně každé 2 až 4 roky, a jeho cílem je udržet korunu zdravou, vitální a prosvětlenou. Tento řez by již neměl být radikální, jedná se spíše o jemné korekce a údržbu. Hlavním úkolem je provést zdravotní kontrolu a odstranit veškeré větve, které jsou suché, nemocné, napadené škůdci nebo mechanicky poškozené.
Dále se provádí prosvětlovací řez. Odstraňují se větve, které korunu zahušťují, zejména ty, které rostou směrem do jejího středu. Odstraňují se také větve, které se o sebe kříží a třou, protože v místech oděru vznikají rány, které jsou vstupní branou pro infekce. Cílem je zajistit, aby do všech částí koruny mohlo pronikat světlo a vzduch, což je nejlepší prevence proti houbovým chorobám a podporuje to rovnoměrné kvetení a dozrávání plodů.
Součástí udržovacího řezu je také kontrola a odstraňování tzv. vlků (též planých výhonů). Jedná se o tenké, rychle rostoucí a obvykle svislé letorosty, které vyrůstají ze staršího dřeva na kmeni nebo kosterních větvích. Tyto výhony jsou neproduktivní, zahušťují korunu a odebírají stromu energii. Vlky je nejlepší odstraňovat již během léta, dokud jsou ještě měkké a dají se snadno vylomit rukou. Pokud přerostou, odstraňují se při zimním řezu.
Udržovací řez by měl respektovat přirozený tvar a velikost stromu. Pokud je nutné zmenšit velikost koruny, provádí se tzv. redukční řez, kdy se jednotlivé větve zkracují převodem na vhodně postavenou postranní větev, která převezme funkci terminálu. Nikdy by se nemělo přistupovat k radikálnímu seřezání (kappování) celé koruny, které strom zmrzačí, způsobí mu obrovský stres a vede k tvorbě velkého množství slabých a nestabilních vlků.
Specifické situace a chyby při řezu
Někdy je nutné přistoupit k řezu i v jiných než ideálních situacích. Například po poškození silným větrem nebo bouřkou je nutné co nejdříve provést bezpečnostní a zdravotní řez a odstranit všechny nalomené a poškozené větve, bez ohledu na roční období. Rány je třeba začistit a ošetřit, aby se minimalizovalo riziko následných problémů.
U starých a zanedbaných stromů, které nebyly dlouho řezány, je někdy nutné provést zmlazovací řez. Tento řez je však třeba provádět velmi opatrně a rozložit ho do několika (2-3) let. Během prvního roku se odstraní nejhorší suché a poškozené větve a koruna se mírně prosvětlí. V následujících letech se pak postupně pokračuje v redukci a tvarování koruny. Příliš radikální zásah najednou by mohl starý strom fatálně oslabit.
Nejčastější chybou při řezu je ponechávání již zmíněných pahýlů, které zasychají a stávají se ložiskem infekcí. Další častou chybou je používání tupého a špinavého nářadí, které způsobuje roztřepené a špatně se hojící rány. Velkou chybou je také příliš radikální řez, který odstraní více než jednu třetinu objemu koruny najednou. Takový zásah je pro strom obrovským šokem.
Vyvaruj se také řezu bez jasného cíle. Než začneš řezat, vždy si strom nejprve z dálky prohlédni, rozmysli si, čeho chceš dosáhnout, a teprve potom začni s prací. Pamatuj, že každý řez je nevratný zásah do živého organismu a měl by být proveden s rozmyslem a citem. Správně provedený řez je však uměním, které se naučíš praxí a které tvému svitelu přinese mnoho benefitů a zajistí mu dlouhý a zdravý život.
📷 Flickr / Szerző: Plant Image Library / Licence: CC BY-SA 2.0
