Řez jedlého kaštanu je jednou z nejdůležitějších pěstitelských operací, která zásadním způsobem ovlivňuje jeho růst, tvar, zdraví a především plodnost. Ačkoliv se může zdát, že jde o složitou vědu, pochopení základních principů a cílů řezu umožní i méně zkušenému zahradníkovi správně pečovat o svůj strom. Cílený a pravidelně prováděný řez není násilným zásahem, ale promyšlenou pomocí stromu, která vede k vytvoření pevné, vzdušné a plodné koruny. Správná technika řezu je investicí, která se mnohonásobně vrátí v podobě zdravého stromu a bohaté sklizně kvalitních plodů.
Jedlý kaštan, na rozdíl od mnoha jiných ovocných stromů jako jsou jabloně či hrušně, nevyžaduje každoroční intenzivní řez. Má přirozenou tendenci vytvářet rozložitou a poměrně řídkou korunu. Přesto je pravidelný řez nezbytný pro dosažení optimálních výsledků. Hlavním cílem řezu je zapěstovat v mládí pevnou a dobře strukturovanou korunu, v dospělosti ji udržovat prosvětlenou a vitální, a ve stáří ji případně zmladit. Řez také slouží k odstraňování poškozených, nemocných nebo odumřelých větví, což je základní sanitární opatření.
Načasování řezu je klíčové. Hlavní řez se provádí v období vegetačního klidu, ideálně v předjaří (únor, březen), kdy již pominulo nebezpečí nejsilnějších mrazů, ale strom ještě nezačal rašit. V této době jsou dobře viditelné struktura koruny a pupeny a rány se po začátku vegetace rychle hojí. Řez v pozdním podzimu nebo v zimě se nedoporučuje, protože rány jsou po delší dobu vystaveny mrazu a riziku infekce. Během vegetace, v létě, se provádí pouze doplňkový řez, takzvaný letní řez, při kterém se odstraňují především bujně rostoucí svislé výhony (vlky).
Nástroje pro řez musí být vždy ostré a čisté. Ostrý nástroj zanechává hladkou řeznou ránu, která se lépe a rychleji hojí. Tupé nůžky nebo pilka pletiva spíše drtí, což zpomaluje hojení a zvyšuje riziko infekce. Po řezu nemocných větví a před přechodem na další strom je nezbytné nástroje dezinfikovat, například lihem nebo 10% roztokem bělidla, aby se zabránilo přenosu chorob. Všechny větší řezné rány (s průměrem nad 2-3 cm) je nutné ošetřit stromovým balzámem nebo štěpařským voskem, který ránu uzavře a chrání ji před vysycháním a vstupem patogenů.
Základní technikou je řez na větevní kroužek. Při odstraňování celé větve se řez vede těsně podél zduřelé tkáně v místě, kde se větev napojuje na kmen nebo silnější větev. Tento větevní kroužek obsahuje kalusová pletiva, která mají vysokou schopnost hojení a rychlého uzavření rány. Nikdy by se neměl nechávat příliš dlouhý čípek, který by zasychal a stal se vstupní branou pro infekce, ani by se nemělo řezat příliš hluboko do kmene, což by vytvořilo velkou a špatně se hojící ránu.
Výchovný řez mladých stromů
Výchovný řez se provádí v prvních letech po výsadbě, obvykle po dobu 3 až 5 let. Jeho cílem je vytvořit pevnou a dobře strukturovanou kostru koruny, která bude schopna v dospělosti unést tíhu plodů a odolat povětrnostním vlivům. Základem je zapěstování jednoho silného středového výhonu (terminálu) a několika (obvykle 3 až 5) dobře rozmístěných kosterních větví. Tyto kosterní větve by měly vyrůstat z kmene v dostatečných rozestupech a v ideálním úhlu, aby nebyly příliš blízko u sebe a nekonkurovaly si.
V prvním roce po výsadbě se obvykle řez neprovádí, aby se strom mohl soustředit na zakořenění. V druhém roce na jaře se vybere budoucí terminál a 3-4 nejsilnější a nejlépe postavené boční výhony, které budou tvořit první patro kosterních větví. Všechny ostatní výhony, zejména ty, které rostou příliš nízko, jsou příliš slabé nebo konkurují terminálu, se odstraní. Vybrané kosterní větve se mírně zkrátí asi o jednu třetinu, aby se podpořilo jejich rozvětvení.
V následujících letech se postup opakuje. Na terminálu se založí další patro kosterních větví, které by mělo být dostatečně vysoko nad prvním patrem a jeho větve by měly směřovat do mezer mezi větvemi spodního patra. Pokračuje se v odstraňování všech konkurenčních, křížících se, poškozených nebo dovnitř koruny rostoucích výhonů. Cílem je vytvořit vzdušnou, symetrickou korunu pyramidálního tvaru, která je dobře prosvětlená.
Během výchovného řezu je důležité myslet na budoucí výšku kmene. Pokud chceme pod stromem pohodlně procházet nebo sekat trávu, je třeba postupně odstraňovat spodní větve až do požadované výšky. Tento proces by měl být postupný, aby se na kmeni nevytvořily příliš velké rány. Správně provedený výchovný řez v mládí ušetří mnoho práce v dospělosti a položí základ pro zdravý a plodný strom.
Udržovací řez dospělých stromů
Jakmile má strom zapěstovanou pevnou korunu, přechází se na udržovací řez. Ten již není tak radikální a jeho hlavním cílem je udržet korunu zdravou, vzdušnou a plodnou. Dospělé stromy se řežou v intervalu jednoho až tří let, v závislosti na jejich růstu a potřebách. Pravidelná kontrola a menší zásahy jsou vždy lepší než jeden radikální řez po mnoha letech zanedbání.
Základem udržovacího řezu je sanitární řez. Během něj se z koruny odstraňují všechny větve, které jsou suché, nemocné, poškozené mrazem nebo napadené škůdci. Tím se zabraňuje šíření chorob a udržuje se dobrý zdravotní stav stromu. Tyto větve je nutné po odříznutí ihned spálit, aby se zničily případné patogeny.
Druhým krokem je prosvětlovací řez. Cílem je udržet korunu otevřenou, aby se světlo a vzduch dostaly i do jejích vnitřních částí. Odstraňují se větve, které se kříží nebo o sebe odírají, a větve, které směřují dovnitř koruny. Z koruny se také odstraňují takzvaní vlci – bujně rostoucí, svislé výhony, které neplodí a pouze zahušťují korunu a odčerpávají živiny. Část vlků lze odstranit již během léta, což omezí jejich růst v následujícím roce.
Udržovací řez může zahrnovat i mírné zkrácení příliš dlouhých nebo převislých větví, které by se mohly pod tíhou úrody zlomit. Cílem je udržet kompaktní a vyvážený tvar koruny. Je však třeba se vyvarovat přílišného zkracování, protože kaštan plodí na koncích jednoletých výhonů. Příliš radikální řez by mohl výrazně snížit úrodu v následujícím roce.
Zmlazovací řez starých nebo zanedbaných stromů
Staré, dlouho neřezané nebo zanedbané stromy často ztrácejí vitalitu, mají přehoustlou korunu plnou suchého dřeva a jejich plodnost klesá. V takovém případě je možné přistoupit ke zmlazovacímu řezu, který má za cíl obnovit růst a plodnost stromu. Jedná se o radikální zásah, který je pro strom velkým stresem, a proto musí být proveden uvážlivě a ideálně rozložen do několika let.
Prvním krokem je důkladný sanitární řez. Z koruny se odstraní veškeré suché, nemocné a poškozené dřevo. Již tento krok často korunu výrazně prosvětlí a odlehčí. Následně se odstraní větve, které se kříží, a zjevně nevhodně rostoucí větve. Tím získáme přehled o základní struktuře koruny.
Hlavní část zmlazovacího řezu spočívá v postupném zkrácení hlavních kosterních větví. Obvykle se v jednom roce zkrátí jedna až dvě hlavní větve, a to o jednu třetinu až polovinu jejich délky. Řez se vede na vhodně postavenou postranní větev, která převezme funkci prodloužení a odvede tok mízy. Tím se podpoří růst nových, mladých výhonů blíže ke středu koruny. V následujících letech se postupně zmladí další kosterní větve.
Po radikálním řezu strom obvykle reaguje tvorbou velkého množství vlků. Tyto bujné výhony je nutné v následujících letech regulovat. Část z nich se odstraní úplně, část se ponechá a zkrátí, aby se z nich vytvořil nový plodný obrost. Celý proces zmlazení je běh na dlouhou trať a vyžaduje trpělivost a pravidelné zásahy po dobu několika let.
Správné nářadí a technika řezu
Pro úspěšný řez je nezbytné používat kvalitní a vhodné nářadí. Pro tenčí větve (do průměru cca 2 cm) postačí kvalitní dvoubřité zahradnické nůžky. Pro silnější větve (do průměru cca 4-5 cm) se používají pákové nůžky s dlouhými rukojeťmi, které poskytují větší sílu. Na větve, které jsou již příliš silné pro nůžky, je nejlepší použít zahradnickou pilku, ideálně s prohnutým listem, která umožňuje snadný řez i v husté koruně. Pro řez vysokých větví je neocenitelným pomocníkem teleskopická prořezávací pilka nebo nůžky.
Při řezu silnějších větví pilkou je důležité dodržet správný postup, aby se zabránilo odtržení a poškození kůry na kmeni. Nejprve se provede řez na spodní straně větve, asi 20-30 cm od kmene, do hloubky přibližně jedné třetiny průměru větve. Poté se provede druhý řez na horní straně větve, o několik centimetrů dále od kmene než první řez. Větev se vlastní vahou odlomí v místě těchto řezů, aniž by došlo k poškození kmene. Teprve poté se zbývající pahýl čistě odřízne na větevní kroužek.
Bezpečnost práce je při řezu na prvním místě, zejména při práci na žebříku nebo ve výškách. Vždy je třeba zajistit stabilitu žebříku a pracovat tak, abychom se nemuseli příliš natahovat a neztratili rovnováhu. Používání ochranných brýlí je důležité pro ochranu očí před padajícími pilinami a větvičkami. Při práci s pilkou je vhodné používat i pracovní rukavice pro lepší úchop a ochranu rukou.
Po skončení práce je nutné veškeré nářadí pečlivě očistit od zbytků rostlin a pryskyřice a osušit ho. Pravidelné broušení a olejování pohyblivých částí prodlouží životnost nářadí a zajistí jeho spolehlivou funkci. Péče o nářadí je stejně důležitá jako samotná technika řezu a je vizitkou každého dobrého zahradníka.
