Řez a prořezávání asijského tomelu

Řez je jedním z nejdůležitějších a zároveň nejvíce respektovaných pěstitelských zásahů v životě ovocného stromu. U asijského tomelu, stejně jako u jiných ovocných druhů, slouží správně provedený řez k udržení stromu ve zdravé kondici, k formování pevné a funkční koruny, k podpoře pravidelné a kvalitní plodnosti a k prodloužení jeho celkové životnosti. Mnoho začínajících pěstitelů se řezu obává z neznalosti a strachu, že stromu ublíží. S pochopením základních principů a cílů řezu se však tato činnost stává logickým a nezbytným nástrojem pro dosažení co nejlepších pěstitelských výsledků. Tento článek vás provede různými typy řezu a poskytne praktické rady, jak a kdy tomel správně řezat.

Je důležité si uvědomit, že řez není samoúčelný. Každý střih nůžkami by měl mít svůj jasný důvod a cíl. Ať už se jedná o tvarování mladého stromku, prosvětlování dospělé koruny nebo zmlazování starého jedince, vždy musíme vědět, čeho chceme řezem dosáhnout. Cílem není strom za každou cenu zmenšit, ale vytvořit takovou strukturu koruny, která bude stabilní, vzdušná, dobře osvětlená a bude efektivně produkovat kvalitní ovoce na snadno dostupných větvích.

Tomel plodí na jednoletých výhonech, které vyrůstají z loňského dřeva. Toto poznání je klíčové pro správnou techniku řezu. Naším cílem je tedy podporovat každoroční tvorbu nových, zdravých letorostů a zároveň udržovat rovnováhu mezi růstem a plodností. Příliš radikální řez může vést k bujnému růstu nových výhonů na úkor kvetení, zatímco zanedbaný řez vede k zahuštění koruny, střídavé plodnosti a zhoršení kvality ovoce.

Zvládnutí techniky řezu vyžaduje praxi a pozorování reakcí stromu. Každý strom je individuální a vyžaduje mírně odlišný přístup. Základní principy jsou však univerzální a jejich osvojení je prvním krokem k tomu, abyste se stali sebevědomým a úspěšným pěstitelem. Nebojte se vzít nůžky do ruky; s promyšleným a citlivým přístupem svému stromu jen prospějete a on se vám odmění zdravím a bohatou úrodou.

Základní principy a cíle řezu

Hlavním cílem řezu je vytvoření a udržení pevné, stabilní a dobře strukturované koruny. Základ koruny tvoří terminální výhon (hlavní středová osa) a několik (obvykle 3-4) silných kosterních větví, které by měly vyrůstat z kmene v co nejširším úhlu a být rovnoměrně rozmístěny do stran. Takováto struktura je mechanicky odolná, schopná unést váhu budoucí úrody bez rizika rozlomení a zajišťuje dobrý přístup světla a vzduchu do všech částí koruny. Odstraňují se všechny konkurenční výhony, které by mohly oslabovat terminál, a větve s příliš ostrým úhlem nasazení.

Druhým klíčovým cílem je regulace rovnováhy mezi vegetativním růstem (růstem dřeva a listů) a generativním růstem (tvorbou květů a plodů). Příliš silný růst, často podpořený nadměrným hnojením dusíkem a hlubokým řezem, vede k tomu, že strom investuje veškerou energii do tvorby dřevní hmoty a nekvete. Naopak slabý růst vede k postupnému stárnutí plodného obrostu a poklesu úrody. Cílem řezu je udržovat strom v optimální kondici, kdy každoročně vytváří dostatek nových plodných výhonů, ale zároveň není jeho růst příliš bujný.

Prosvětlení koruny je dalším zásadním úkolem řezu. V husté, neprořezané koruně dochází k vzájemnému stínění listů, což snižuje efektivitu fotosyntézy. Sluneční světlo nemůže proniknout do vnitřních a spodních částí koruny, což má za následek horší kvalitu plodů (jsou menší, méně sladké a hůře vybarvené) a postupné odumírání plodného obrostu uvnitř koruny. Odstraněním zahušťujících, křížících se a do středu rostoucích větví zlepšíme světelné podmínky, což se pozitivně projeví na kvalitě celé sklizně a podpoříme tím i lepší cirkulaci vzduchu, čímž snížíme riziko houbových chorob.

V neposlední řadě slouží řez k udržování zdravotního stavu stromu. Během řezu se odstraňují všechny větve, které jsou suché, poškozené mrazem či mechanicky, napadené chorobami nebo škůdci. Tento tzv. sanitární řez je naprosto nezbytný a měl by být prováděn pravidelně. Odstraněním těchto problematických částí zamezíme šíření infekcí a podpoříme celkovou vitalitu a dlouhověkost stromu. Veškerý odstraněný infekční materiál musí být zlikvidován, nejlépe spálením.

Výchovný řez mladých stromů

Výchovný řez se provádí v prvních třech až čtyřech letech po výsadbě a jeho cílem je vytvořit pevnou a správně tvarovanou korunu, která bude tvořit základ stromu po celý jeho život. Tento řez je naprosto klíčový a jeho zanedbání se v pozdějších letech jen těžko napravuje. Cílem je zapěstovat centrální terminální výhon a 3 až 4 silné, rovnoměrně rozmístěné kosterní větve. První řez se provádí hned na jaře po výsadbě. Sazenici se špičákem (jedním výhonem) zkrátíme ve výšce budoucího kmene (obvykle 80-100 cm), čímž podpoříme rozvětvení.

V druhém roce po výsadbě vybereme z nově narostlých výhonů ten nejvhodnější, který bude pokračovat jako prodloužení kmene (terminál), a 3-4 další, které budou tvořit základ budoucích kosterních větví. Tyto větve by měly vyrůstat z kmene v různých výškách, v co nejširším úhlu a směřovat do různých stran. Všechny ostatní výhony, zejména ty konkurenční k terminálu a ty, které vyrůstají v ostrém úhlu, beze zbytku odstraníme. Vybrané kosterní větve zkrátíme přibližně o jednu třetinu až polovinu, a to tak, aby končily ve stejné výšce (tzv. princip rovnováhy). Řez provádíme na vnější pupen, abychom podpořili růst ven z koruny.

Ve třetím a čtvrtém roce pokračujeme v nastoleném principu. Na kosterních větvích zapěstováváme další větve druhého řádu, které by měly opět směřovat ven z koruny a ne ji zahušťovat. Stále odstraňujeme všechny výhony rostoucí dovnitř koruny, křížící se výhony, konkurenční výhony a takzvané vlky (silné, svisle rostoucí výhony). Terminální výhon stále udržujeme jako dominantní a každoročně ho mírně zkracujeme, abychom podpořili jeho větvení a tvorbu dalších pater koruny. Cílem je vytvořit pyramidální nebo vřetenovitý tvar koruny.

Během výchovného řezu je důležité postupovat s citem a neřezat příliš radikálně, abychom zbytečně neoddalovali nástup stromu do plodnosti. Řez by měl být spíše umírněný a zaměřený na odstranění jen těch opravdu nevhodných výhonů. Cílem není strom za každou cenu zmenšit, ale dát mu správný tvar a strukturu. Po dokončení výchovného řezu, tedy přibližně ve čtvrtém až pátém roce, by měl mít strom pevný základ a přechází se na řez udržovací.

Udržovací řez plodících stromů

Udržovací řez se provádí u dospělých, již plodících stromů a jeho hlavním cílem je udržet korunu vzdušnou, prosvětlenou a zajistit pravidelnou obnovu plodného dřeva. Provádí se každoročně v období vegetačního klidu, nejlépe koncem zimy nebo brzy na jaře (únor, březen), kdy již nehrozí silné mrazy. V tuto dobu jsou na stromě dobře viditelné pupeny a lze lépe posoudit, které větve jsou pro plodnost perspektivní. Řez v tomto období také podporuje růst nových výhonů.

Základem udržovacího řezu je prosvětlení koruny. Odstraňují se všechny větve, které korunu zahušťují, tedy ty, které rostou směrem dovnitř, kříží se s jinými větvemi, rostou příliš blízko u sebe nebo jsou poškozené a nemocné. Dále se odstraňují silné, svisle rostoucí výhony, tzv. vlky, které neplodí a pouze zbytečně zahušťují korunu a odčerpávají stromu energii. Cílem je, aby do každé části koruny mohlo pronikat sluneční světlo a vzduch.

Dalším krokem je obnova plodného obrostu. Jak již bylo zmíněno, tomel plodí na jednoletých výhonech. Starší, odplozené dřevo postupně ztrácí na produktivitě. Proto je třeba starší, převislé a málo rostoucí větve postupně zmlazovat řezem na převod na mladší, vhodně postavený boční výhon. Tímto způsobem se neustále cyklicky obnovuje plodné dřevo a udržuje se vysoká kvalita a velikost plodů. Odstraňuje se také příliš hustý obrost, aby si zbývající plody nekonkurovaly o živiny a světlo.

Během léta, obvykle v červnu nebo červenci, je možné provést doplňkový letní řez. Ten spočívá především v odstraňování nebo zaštipování bujně rostoucích letorostů (vlků), které zbytečně stíní dozrávajícím plodům. Zkrácením těchto letorostů se přesměruje energie stromu do vývoje plodů a podpoří se jejich lepší vybarvení a cukernatost. Letní řez by měl být jen doplňkový a mírný, hlavní řezové práce se provádějí v zimním období.

Zmlazovací řez starších jedinců

Zmlazovací řez se provádí u starších, zanedbaných nebo přestárlých stromů, které mají zahuštěnou korunu, slabé přírůstky a jejichž plodnost a kvalita plodů klesá. Cílem tohoto radikálnějšího řezu je obnovit růstovou vitalitu stromu, podpořit tvorbu nového plodného dřeva a celkově strom „omladit“. Jedná se o náročnější zásah, který je nejlepší rozložit do dvou až tří let, aby strom neutrpěl příliš velký šok a měl čas na regeneraci.

V prvním roce se zaměříme na prosvětlení koruny a redukci její výšky. Odstraníme všechny suché, nemocné a poškozené větve. Dále odstraníme několik velkých, nevhodně rostoucích nebo zahušťujících kosterních větví. Zkrátíme také terminál a hlavní kosterní větve o jednu třetinu až polovinu jejich délky, a to vždy řezem na převod na vhodně postavenou nižší a mladší větev. Tento zásah podpoří růst nových, silných výhonů z spících pupenů v blízkosti řezných ran.

V následujícím roce z nově vyrostlých výhonů vybereme ty nejvhodnější, které poslouží jako základ pro novou korunu, a ostatní odstraníme. Nové výhony zapěstováváme podobně jako při výchovném řezu mladého stromu, tedy je mírně zkrátíme, abychom podpořili jejich další větvení. Pokračujeme v prosvětlování a odstraňování starého, neperspektivního dřeva. Cílem je postupně nahradit starou, vyčerpanou korunu novou, vitální a produktivní.

Zmlazovací řez je pro strom velký stres, proto je nutné ho po takovém zásahu podpořit zvýšenou péčí. Důležitá je dostatečná zálivka a přihnojení, ideálně organickým hnojivem, které dodá stromu potřebnou energii pro regeneraci a tvorbu nových výhonů. Po úspěšně provedeném zmlazovacím řezu může starý strom opět na mnoho let poskytovat bohatou a kvalitní úrodu. Tento řez je však poslední možností a je vždy lepší mu předejít pravidelným a správně prováděným udržovacím řezem.

Nástroje a techniky správného řezu

Pro provádění kvalitního a čistého řezu je nezbytné používat ostré a čisté nářadí. Tupé nářadí způsobuje roztřepené a špatně se hojící rány, které jsou vstupní branou pro infekce. Základní výbavou každého sadaře jsou kvalitní zahradnické nůžky na tenčí větve, pákové nůžky na silnější větve a pilka (ideálně prořezávací pilka s obloukovým listem) na větve, které již nůžkami neustřihneme. Veškeré nářadí je nutné po práci očistit a pravidelně dezinfikovat, zejména při přecházení mezi stromy, abychom zabránili přenosu chorob.

Základní technikou řezu je řez na větevní kroužek. Při odstraňování celé větve vedeme řez těsně podél větevního kroužku, což je mírně zduřelá část v místě, kde větev vyrůstá z kmene nebo z jiné, silnější větve. V tomto místě se nachází hojivé pletivo, které zajistí rychlé a efektivní zacelení rány. Nikdy nenechávejte po řezu dlouhé pahýly (tzv. věšáky), které zasychají a stávají se ohniskem infekcí. Stejně tak neřežte příliš hluboko do kmene, abyste nepoškodili hojivé pletivo.

Při zkracování výhonů se používá technika řezu na pupen. Řez se vede mírně šikmo, asi půl centimetru nad pupenem, a to tak, aby se mírně svažoval směrem od pupenu. Tímto způsobem bude voda stékat pryč a nebude zatékat do rány a pupenu. Důležitý je výběr správného pupenu – pokud chceme, aby nový výhon rostl ven z koruny, řežeme na vnější pupen. Pokud potřebujeme vyplnit prázdné místo uvnitř koruny, můžeme výjimečně řezat na vnitřní pupen.

Všechny větší řezné rány, s průměrem nad 2-3 cm, je vhodné ošetřit stromovým balzámem nebo štěpařským voskem. Tento nátěr ránu zakonzervuje, zabrání jejímu vysychání a ochrání ji před pronikáním vlhkosti a choroboplodných zárodků. Nátěr se aplikuje co nejdříve po provedení řezu na suchou a čistou řeznou plochu. Správná technika řezu a následné ošetření ran jsou klíčové pro rychlou regeneraci stromu a minimalizaci rizika infekce.