Ladoňka je plně mrazuvzdorná cibulovina, která je dokonale přizpůsobena podmínkám mírného klimatického pásu. Ve volné půdě v zahradě přezimuje bez jakýchkoli problémů a nevyžaduje žádnou speciální ochranu. Správná příprava na zimu a pochopení procesů, které v cibulce během chladného období probíhají, jsou však důležité pro zajištění bohatého kvetení v následující sezóně. Ať už pěstuješ ladoňku v záhonu, trávníku nebo v nádobách, několik jednoduchých kroků pomůže cibulkám úspěšně přečkat zimu a na jaře se probudit v plné síle.
Přirozená odolnost a příprava na zimu
Ladoňka pochází z horských oblastí, kde jsou zimy často drsné a sněhová pokrývka je běžná. Díky tomu si vyvinula vysokou odolnost vůči mrazu a je schopna přežít i teploty hluboko pod bodem mrazu. Cibulka v sobě obsahuje zásobní látky, včetně cukrů, které fungují jako přirozená nemrznoucí směs a chrání buňky před poškozením mrazem. Klíčové pro úspěšné přezimování je, aby cibulka měla dostatek času na „vyzrátí“ a přípravu na období klidu.
Tato příprava probíhá v období po odkvětu, kdy listy rostliny postupně žloutnou a zatahují se. Během této doby probíhá intenzivní fotosyntéza a veškerá energie a živiny se přesouvají z listů do cibulky, kde se ukládají na příští rok. Proto je naprosto zásadní nechat listy přirozeně odumřít a neodstraňovat je předčasně. Cibulka, která si stihne vytvořit dostatečné zásoby, je silná, zdravá a mnohem lépe připravená čelit zimním podmínkám. Tento proces je nejdůležitějším krokem v přípravě na zimu.
Jakmile listy zcela zaschnou, což bývá obvykle na začátku léta, cibulka vstupuje do fáze dormance. V tomto stavu přečká léto i podzim a čeká na jarní oteplení. Během podzimu, kdy klesá teplota půdy, se v cibulce aktivují fyziologické procesy, které ji připravují na příchod mrazů. Zároveň začíná vytvářet nové kořeny, které ji ukotví v půdě a na jaře jí umožní rychle čerpat vodu a živiny. Podzimní zakořenění je pro úspěšné přezimování velmi důležité.
Největším nebezpečím pro ladoňku během zimy není samotný mráz, ale spíše nadměrná vlhkost v kombinaci s mrazem. Těžká, nepropustná půda, ve které stojí voda, může vést k hnilobě cibulek nebo k jejich poškození ledem. Proto je nejdůležitější prevencí pro úspěšné přezimování zajištění dokonalé drenáže již při výsadbě. V dobře odvodněné půdě přečká ladoňka zimu bez jakékoli újmy.
Ochrana výsadeb v záhonech a trávníku
Ve volné půdě, ať už v trvalkovém záhonu, na skalce nebo v trávníku, je ladoňka zcela soběstačná a obvykle nevyžaduje žádnou zimní přikrývku. Sněhová pokrývka, pokud napadne, slouží jako ideální a přirozená izolační vrstva. Chrání půdu před hlubokým promrznutím a prudkými výkyvy teplot, které mohou nastat během zimních oblev a následných mrazů. Sníh udržuje teplotu půdy relativně stabilní a chrání cibulky před poškozením.
V oblastech s malým množstvím sněhu nebo v případě holomrazů, kdy silné mrazy přicházejí bez sněhové pokrývky, může být prospěšné poskytnout mladým nebo čerstvě vysazeným cibulkám lehkou ochranu. K tomuto účelu je ideální vrstva organického mulče, například spadaného listí, chvojí, slámy nebo drcené kůry. Mulč aplikuj na podzim po prvních mrazících, kdy je půda již chladná, ale ještě nezamrzla. Vrstva by měla být lehká a vzdušná, asi 5-10 cm vysoká.
Tato přikrývka nejenže izoluje půdu, ale také zabraňuje jejímu nadměrnému vysychání a chrání ji před erozí. Na jaře je však důležité mulč včas odstranit nebo alespoň odhrnout, jakmile se začnou objevovat první výhonky. Těžká a mokrá vrstva mulče by mohla bránit rašícím rostlinám v přístupu ke světlu a vzduchu a podporovat rozvoj plísní. Chvojí je z tohoto pohledu ideální, protože je vzdušné a snadno se na jaře odstraňuje.
U starších, dobře zavedených porostů není zimní přikrývka obvykle nutná vůbec. Cibulky jsou již hluboko a pevně zakořeněné a jsou na zimní podmínky plně adaptované. Pokud máš ladoňky zplanělé v trávníku, je péče ještě jednodušší. Trávník sám o sobě poskytuje dostatečnou izolaci a na podzim na něm přirozeně ulpí vrstva spadaného listí, která poslouží jako zimní peřina.
Přezimování ladoňky v nádobách
Pěstování ladoňky v květináčích, truhlících a jiných nádobách je stále populárnější, ale přezimování v takových podmínkách vyžaduje zvýšenou pozornost. Substrát v nádobě promrzá mnohem rychleji, hlouběji a ze všech stran, na rozdíl od půdy v záhonu, která je izolována okolní zeminou. Cibulky v nádobách jsou tak vystaveny mnohem nižším teplotám a větším teplotním výkyvům, což je může poškodit nebo zcela zničit.
Existuje několik způsobů, jak ladoňky v nádobách úspěšně přezimovat. Nejjednodušší a nejbezpečnější metodou je zapustit celou nádobu až po okraj do země na chráněném místě v zahradě, například v záhonu nebo ve skleníku. Okolní půda bude nádobu izolovat a vytvoří pro cibulky podmínky podobné jako při pěstování ve volné půdě. Na jaře, před rašením, nádobu opět vyjmeš a umístíš na požadované místo.
Pokud nemáš možnost nádobu zapustit do země, je třeba ji důkladně zaizolovat. Můžeš ji obalit několika vrstvami bublinkové fólie, juty, starých dek nebo polystyrenem. Důležité je izolovat nádobu ze všech stran, včetně dna. Postav ji na podložku z polystyrenu nebo dřeva, aby nebyla v přímém kontaktu se studenou zemí. Nádobu umísti na chráněné místo, například ke zdi domu, do závětří, kde bude chráněna před mrazivým větrem a přímým zimním sluncem.
Další možností je přemístění nádoby do chladného, tmavého a bezmrazého prostoru, jako je nevytápěná garáž, sklep nebo zahradní domek. Teplota by se měla ideálně pohybovat jen několik stupňů nad nulou. Během zimy je třeba substrát v nádobě občas velmi mírně zalít, aby cibulky zcela nevyschly. Substrát by měl být jen nepatrně vlhký, nikoli mokrý. Přílišná zálivka v kombinaci s chladem by vedla k hnilobě. Na jaře, jakmile pomine nebezpečí silných mrazů, nádobu postupně přivykej na venkovní podmínky.
Co nedělat během zimy
Existuje několik běžných chyb, kterých je třeba se při přezimování ladoňky vyvarovat. Nikdy nenechávej nádoby s ladoňkami na otevřeném, nechráněném místě, jako je balkon nebo terasa, bez jakékoli izolace. Promrznutí kořenového balu je téměř jisté a cibulky to pravděpodobně nepřežijí. Stejně tak je chybou přenést nádoby na zimu do teplé obytné místnosti. Ladoňka, stejně jako většina jarních cibulovin, potřebuje projít obdobím chladu (tzv. vernalizace), aby na jaře vykvetla. Teplé přezimování by tento cyklus narušilo a rostlina by nevytvořila květy.
Vyhni se také zbytečnému zalévání záhonů během zimy, pokud nemrzne. Půda má v tomto období dostatek přirozené vlhkosti a dodatečná voda by jen zvyšovala riziko hniloby. Výjimkou mohou být extrémně suché zimy bez sněhu, kdy by mírná zálivka během oblevy mohla být prospěšná, ale to je v našich podmínkách spíše vzácné. Důvěřuj přírodě; ladoňka je na zimní podmínky dobře připravena.
Na podzim se vyhni rytí a hlubokému kypření půdy v místech, kde máš ladoňky vysazené. Mohl bys poškodit již zakořeňující cibulky nebo narušit jejich klid. Veškeré větší úpravy záhonů je lepší provádět v létě, kdy jsou cibulky v dormanci, nebo na podzim před výsadbou. Po výsadbě už do půdy zbytečně nezasahuj.
Na jaře buď trpělivý a neodstraňuj zimní přikrývku příliš brzy, pokud ještě hrozí silné mrazy. Na druhou stranu, nenechávej ji na záhonu příliš dlouho, aby nebránila rašení. Sleduj předpověď počasí a přizpůsob se aktuálním podmínkám. Správné načasování jarních prací je důležité pro hladký start do nové vegetační sezóny.
