Pochopení světelných nároků pestrovky kulovité je absolutním základem pro její úspěšné pěstování. Tato rostlina je doslova dítětem slunce. Její původ v tropických a subtropických oblastech ji předurčuje k životu na plně osluněných stanovištích, kde může bez omezení čerpat energii ze slunečních paprsků. Poskytnutí dostatečného množství přímého slunečního světla je tou nejdůležitější podmínkou, která ovlivňuje vše od pevnosti stonků, přes sytost barvy listů až po to nejdůležitější – bohatost a kvalitu kvetení. Jakékoli kompromisy v otázce světla se negativně projeví na celkovém vzhledu a vitalitě rostliny.
Pestrovka kulovitá je klasifikována jako heliofilní rostlina, což v překladu znamená „milující slunce“. Pro optimální růst a vývoj vyžaduje minimálně 6 až 8 hodin přímého slunečního svitu denně. Čím více slunce jí dopřeješ, tím lépe bude prosperovat. Ideální je proto umístění na jižně, jihozápadně nebo jihovýchodně orientovaných záhonech, terasách či balkonech, které nejsou stíněny stromy, budovami nebo jinými překážkami. Pouze na takovém místě dokáže rostlina plně rozvinout svůj potenciál.
Světlo je pro rostlinu klíčovým zdrojem energie pro fotosyntézu. Během tohoto procesu rostlina přeměňuje světelnou energii, vodu a oxid uhličitý na cukry, které slouží jako palivo pro její růst a kvetení. Při nedostatku světla je proces fotosyntézy omezen, rostlina produkuje méně energie, což se zákonitě projeví na jejím vzhledu. Je slabá, málo kvete a je náchylnější k chorobám. Zajištění dostatku světla je tedy přímou investicí do zdraví a krásy tvých pestrovek.
Intenzita a délka slunečního svitu přímo ovlivňují kvetení. Pestrovka je rostlinou, která pro iniciaci kvetení potřebuje dlouhé dny a vysokou intenzitu světla, což přesně odpovídá podmínkám našeho léta. Dostatek slunce stimuluje tvorbu květních hormonů, což vede k nasazování velkého množství poupat. Květy na plném slunci jsou navíc větší, pevnější a mají mnohem sytější a zářivější barvu. Naopak ve stínu jsou květy malé, bledé a jejich počet je výrazně redukován.
Při plánování výsadby proto vždy ber ohled na dráhu slunce po tvé zahradě během dne. Pozoruj, která místa jsou osluněná nejdéle, a právě ta rezervuj pro své pestrovky a jiné sluncemilné letničky. Vyhýbej se místům pod vzrostlými stromy, u severních zdí nebo v těsné blízkosti vysokých keřů. Správný výběr stanoviště z hlediska světelných podmínek je polovina úspěchu a ušetří ti mnoho starostí a zklamání v průběhu sezóny.
Další články na toto téma
Význam slunečního světla pro kvetení
Přímá souvislost mezi množstvím slunečního světla a bohatostí kvetení je u pestrovky kulovité naprosto evidentní. Sluneční záření je spouštěčem a zároveň motorem celého procesu kvetení. Rostlina, která má dostatek energie z fotosyntézy, si může dovolit „investovat“ tuto energii do tvorby reprodukčních orgánů, tedy květů. Bez dostatečného přísunu světla se rostlina soustředí pouze na přežití, což znamená tvorbu listů a stonků ve snaze dosáhnout světla, a na kvetení jí již nezbývá energie.
Intenzita světla ovlivňuje nejen počet květů, ale i jejich kvalitu. Květenství pestrovky, které je tvořeno barevnými listeny, získává svou sytou a zářivou barvu právě díky slunci. Pigmenty, jako jsou antokyany, které jsou zodpovědné za fialové, růžové a červené odstíny, se tvoří ve větší míře při vysoké úrovni osvětlení. Ve stínu jsou barvy bledé, nevýrazné a květy působí mdle. Plné slunce je tedy nezbytné pro dosažení té charakteristické, zářivé krásy, pro kterou si pestrovku ceníme.
Délka dne, odborně fotoperioda, také hraje svou roli. Pestrovka je rostlinou dlouhého dne, což znamená, že kvete nejlépe, když délka světelného dne přesahuje určitou kritickou hranici, což v našich podmínkách nastává právě v letních měsících. Dlouhé dny od konce jara do konce léta poskytují ideální signál pro zahájení a udržení kvetení. S postupným zkracováním dnů na podzim se intenzita kvetení přirozeně snižuje, i když rostlina pokračuje v kvetení až do prvních mrazů.
Z praktického hlediska to znamená, že jakékoli zastínění, i částečné, bude mít negativní dopad na kvetení. Pokud je rostlina zastíněna například jen po část odpoledne, bude kvést méně než rostlina, která je na slunci celý den. Při pěstování v nádobách máš výhodu, že je můžeš během dne přemisťovat tak, abys maximalizoval dobu jejich oslunění. Pamatuj, že pro pestrovku neexistuje nic jako „příliš mnoho slunce“.
Další články na toto téma
Ideální umístění v zahradě
Při výběru konkrétního místa v zahradě hledej otevřené, ničím nestíněné plochy. Ideální jsou jižně orientované záhony, skalky nebo svahy, které jsou vystaveny slunci po celý den. Tyto lokality se navíc rychleji prohřívají, což pestrovce, jakožto teplomilné rostlině, maximálně vyhovuje. Jihozápadní a západní expozice jsou také velmi dobré, protože poskytují dostatek intenzivního odpoledního slunce.
Vyhýbej se výsadbě na východní stranu, pokud je po zbytek dne stíněna, protože dopolední slunce samo o sobě nemusí být pro bohaté kvetení dostačující. Absolutně nevhodná jsou severně orientovaná stanoviště, která jsou po většinu dne ve stínu. Zde by pestrovka sice mohla přežívat, ale byla by vytáhlá, slabá a téměř by nekvetla. Pěstování na takovém místě by bylo jen ztrátou času a energie.
Při plánování smíšených záhonů umisťuj pestrovku do popředí nebo vedle nižších rostlin, aby nebyla zastíněna svými vyššími sousedy. Je důležité myslet na to, jak se záhon bude vyvíjet v průběhu sezóny. Rostliny, které jsou na jaře malé, mohou v létě dosáhnout značné výšky a začít stínit okolí. Kombinuj pestrovku s jinými sluncemilnými letničkami a trvalkami, které mají podobné nároky, jako jsou například aksamitníky, cínie, šalvěje, levandule nebo rozchodníky.
Pokud pěstuješ pestrovku v nádobách na balkoně či terase, platí stejná pravidla. Vyber si ten nejslunnější kout. Jižně orientovaný balkon je naprostý ideál. Pokud máš balkon orientovaný na východ nebo západ, umísti nádoby na okraj, kde bude sluneční svit nejdéle. I v nádobách dbej na to, aby si rostliny vzájemně nestínily. Pravidelné otáčení nádob může pomoci zajistit rovnoměrný přísun světla ze všech stran.
Důsledky nedostatku světla
Nedostatek světla je pro pestrovku jedním z největších stresových faktorů a jeho projevy jsou velmi zřetelné. Prvním a nejviditelnějším příznakem je takzvané etiolování. Rostlina se ve snaze dosáhnout zdroje světla začne nepřirozeně vytahovat do výšky. Její stonky jsou slabé, tenké a mají prodloužené internodia (části stonku mezi jednotlivými listy). Taková rostlina je křehká, snadno se láme a má tendenci se kácet.
Dalším důsledkem je změna barvy a velikosti listů. Listy na zastíněné rostlině jsou často větší a tenčí, což je strategie rostliny, jak maximalizovat plochu pro zachycení omezeného množství světla. Jejich barva je však světle zelená, mdlá a postrádá zdravý, sytý odstín. Celá rostlina působí chřadnoucím a nezdravým dojmem. Ztrácí svou typickou kompaktnost a hustotu.
Největším zklamáním pro pěstitele je však dopad nedostatku světla na kvetení. Jak již bylo mnohokrát zmíněno, na stinném místě pestrovka kvete jen velmi málo nebo vůbec. Pokud se nějaké květy přece jen vytvoří, jsou malé, jejich barva je bledá a jejich životnost je kratší. Rostlina prostě nemá dostatek energie na to, aby vytvořila a udržela kvalitní květenství. Pěstování pestrovky pro květy na stinném místě je tedy předem odsouzeno k neúspěchu.
Rostliny oslabené nedostatkem světla jsou také mnohem náchylnější k napadení chorobami a škůdci. Jejich pletiva jsou měkčí a slabší, což usnadňuje pronikání patogenů a sání škůdců. V kombinaci s vyšší vlhkostí a menším prouděním vzduchu, které jsou pro stinná místa typické, se výrazně zvyšuje riziko houbových chorob, jako je padlí nebo plíseň šedá. Zdravá a vitální rostlina na plném slunci má mnohem lepší přirozenou obranyschopnost.
Adaptace na různé světelné podmínky
Ačkoliv je pestrovka jednoznačně sluncemilná, je třeba zmínit, jak se chová v různých typech oslunění. Na absolutně plném slunci, kde je vystavena přímým paprskům od rána do večera, bude nejvíce prosperovat. Bude kompaktní, hustě větvená a obsypaná květy. V takových podmínkách je však nutné dbát na dostatečnou a pravidelnou zálivku, protože půda se bude rychleji přehřívat a vysychat. Použití mulče může pomoci udržet kořeny v chladu a vlhku.
V podmínkách lehkého polostínu, kde je rostlina osluněna například jen polovinu dne (cca 4-6 hodin), ještě stále může uspokojivě růst a kvést. Její růst bude o něco vyšší a řidší a počet květů bude menší než na plném slunci, ale stále může být dekorativní. Toto je naprosté minimum, které bys jí měl dopřát. Jakékoli další omezení světla již povede k výrazně neuspokojivým výsledkům.
Při přechodu z chráněného prostředí (např. při předpěstování sazenic doma) na přímé venkovní slunce je nutné rostliny postupně otužovat. Mladé sazenice, které vyrostly za oknem, nejsou zvyklé na plnou intenzitu UV záření a přímé slunce by mohlo jejich listy popálit. Proces otužování, kdy rostliny postupně zvykáš na venkovní podmínky, je proto nezbytný. Začni s několika hodinami venku v polostínu a postupně prodlužuj dobu pobytu a vystavení přímému slunci.
Je také dobré vědět, že v extrémně horkých a suchých klimatických oblastech (např. ve Středomoří) může pestrovka ocenit lehký odpolední stín, který ji ochrání před největším úpalem. V našich středoevropských podmínkách však toto neplatí. Naše léta obvykle nejsou tak intenzivní, aby slunce rostlině ublížilo, a proto pro ni vždy platí pravidlo: čím více slunce, tím lépe.
