Světlo je pro katarantus růžový, stejně jako pro většinu kvetoucích rostlin, naprosto zásadním faktorem, který přímo ovlivňuje jeho růst, vitalitu a především schopnost tvořit květy. Jako rostlina pocházející ze slunných oblastí Madagaskaru má geneticky zakódovanou vysokou potřebu slunečního záření. Pochopení a respektování těchto nároků je klíčem k dosažení bohatého a dlouhotrvajícího kvetení, které je pro tuto letničku tak typické. Nedostatek světla je jednou z nejčastějších příčin, proč katarantus nekvete nebo roste slabě a vytáhle.
Katarantus je heliofilní rostlina, což znamená, že miluje slunce. Pro optimální vývoj vyžaduje minimálně šest až osm hodin přímého slunečního svitu denně. Intenzita slunečního záření má přímý vliv na proces fotosyntézy, při kterém si rostlina vytváří energii potřebnou pro všechny své životní funkce, včetně tvorby poupat a rozkvétání květů. Čím více slunce rostlina dostane, tím kompaktnější bude její růst a tím bohatší a barevnější bude její kvetení.
Ideálním stanovištěm jsou proto jižně, jihozápadně nebo jihovýchodně orientované balkony, terasy a záhony, kde je sluneční svit nejintenzivnější a nejdelší. Na takových místech se katarantus cítí jako doma a odvděčí se záplavou květů od pozdního jara až do prvních podzimních mrazů. Rostlina je také poměrně odolná vůči vysokým teplotám, které často plné slunce doprovázejí, za předpokladu, že má dostatek vláhy.
Naopak, umístění v polostínu nebo stínu je pro katarantus naprosto nevhodné. I když v polostínu může rostlina přežívat a vytvářet listy, její růst bude slabý, stonky budou tenké a vytáhlé, jak se rostlina bude snažit „natáhnout“ za světlem. Kvetení bude v takových podmínkách velmi sporadické nebo se nedostaví vůbec. Stinná stanoviště jsou pro úspěšné pěstování této světlomilné rostliny zcela vyloučená.
Význam světla pro fotosyntézu a kvetení
Světlo je hnacím motorem fotosyntézy, základního procesu, který umožňuje rostlinám přeměňovat světelnou energii na energii chemickou ve formě cukrů. Tyto cukry pak slouží jako zdroj potravy pro růst, dýchání a všechny ostatní metabolické aktivity. Pro katarantus, který investuje obrovské množství energie do neustálé produkce květů, je efektivní fotosyntéza naprosto klíčová. Dostatek světla zajišťuje, že rostlina má dostatek energie nejen pro udržení zdravých listů a stonků, ale i pro tvorbu poupat.
Další články na toto téma
Kromě množství světla (intenzity a délky osvitu) hraje roli i jeho kvalita, tedy spektrální složení. Pro fotosyntézu jsou nejdůležitější modrá a červená složka světelného spektra. Přirozené sluneční světlo obsahuje celé spektrum a je pro rostliny ideální. Modrá složka světla podporuje vegetativní růst, tedy růst listů a stonků, a přispívá ke kompaktnímu tvaru rostliny. Červená složka světla je zase klíčová pro proces kvetení a tvorbu semen.
Nedostatek světla vede k tomu, že rostlina produkuje méně energie. Snaží se tento handicap kompenzovat tím, že zvětšuje plochu listů a prodlužuje stonky (tzv. etiolace), aby zachytila co nejvíce dostupného světla. Tento proces je však pro rostlinu energeticky velmi náročný a nezbývá jí pak dostatek sil na kvetení. Proto rostliny v polostínu sice mohou mít velké listy, ale téměř nekvetou.
Dostatek přímého slunečního světla také přispívá k lepšímu vybarvení květů a listů. U mnoha kultivarů se sytost barev zvyšuje s intenzitou osvětlení. Slunce také pomáhá udržovat listy suché, což snižuje riziko napadení houbovými chorobami. Lze tedy bez nadsázky říci, že slunce je pro katarantus nejen zdrojem energie, ale i důležitým prvkem pro jeho zdraví a krásu.
Optimální umístění v exteriéru a interiéru
Při pěstování venku je výběr stanoviště poměrně jednoduchý. Hledejte nejvíce osluněné místo, které vaše zahrada, balkon nebo terasa nabízí. Jak již bylo řečeno, jižní a západní expozice jsou ideální. Pokud máte možnost volby, místo chráněné před silným větrem bude výhodou, protože vítr může lámat stonky a rychle vysušovat substrát. Katarantus se skvěle hodí do truhlíků na okenní parapety, do závěsných košů nebo jako lem slunných záhonů.
Další články na toto téma
Přestože katarantus miluje slunce, v extrémních podmínkách může dojít k jeho poškození. Během vlny veder, kdy teploty přesahují 35 °C, může nejintenzivnější polední slunce způsobit popálení listů nebo přehřátí kořenů v tmavých nádobách. V takových případech může rostlina ocenit lehký přistínění během poledních hodin, například stínem od budovy, slunečníkem nebo jinými, vyššími rostlinami. Toto opatření je však nutné jen v opravdu extrémních letních dnech.
Při pěstování v interiéru, například při předpěstovávání sazenic nebo při zimování, je zajištění dostatku světla mnohem náročnější. Světla za oknem je výrazně méně než venku, i když se to lidskému oku nezdá. Jediným vhodným místem je parapet u velkého, necloněného okna orientovaného na jih. I zde je však vhodné rostlinu pravidelně otáčet, aby rostla rovnoměrně a nenakláněla se za světlem.
Pokud nemáte k dispozici dostatečně slunné okno, je pro úspěšné pěstování v interiéru nezbytné použít umělé osvětlení. Používají se speciální pěstební lampy nebo zářivky s plným spektrem, které napodobují sluneční světlo. Lampu je třeba umístit dostatečně blízko k rostlině (obvykle 15-30 cm) a svítit 12-16 hodin denně. Umělé osvětlení je klíčové zejména pro vypěstování silných a kompaktních sazenic z výsevů.
Příznaky nedostatku a přebytku světla
Rostlina nám sama dává jasné signály, zda má světla dostatek, nebo naopak málo. Nejzřetelnějším příznakem nedostatku světla je již zmíněný slabý a vytáhlý růst. Stonky jsou dlouhé, tenké, s velkými rozestupy mezi jednotlivými listy (tzv. internodii). Rostlina se viditelně naklání a „táhne“ za zdrojem světla. Listy mohou být světlejší zelené barvy nebo dokonce žloutnou a opadávají, zejména ty spodní.
Hlavním a pro pěstitele nejvíce zklamávajícím důsledkem nedostatku světla je absence kvetení. Rostlina sice může vegetativně přežívat, ale nemá dostatek energie na to, aby nasadila poupata. Pokud váš katarantus roste, ale nekvete, je nedostatek slunce tou nejpravděpodobnější příčinou. Přemístění na slunnější stanoviště obvykle během několika týdnů přinese nápravu a rostlina začne kvést.
Ačkoliv je katarantus velmi světlomilný, i přebytek světla, respektive kombinace extrémního slunečního úpalu a nedostatku vody, mu může uškodit. Příznakem popálení od slunce jsou bílé, nažloutlé nebo hnědé skvrny na listech, které jsou na dotek suché a papírovité. K tomu dochází nejčastěji u rostlin, které nebyly postupně zvykány na přímé slunce (tzv. otužování), například po přenesení ze skleníku nebo z interiéru rovnou na plné slunce.
Dalším projevem stresu z přílišného horka a slunce může být dočasné vadnutí listů během poledne, i když je substrát vlhký. Je to obranný mechanismus, kterým se rostlina snaží snížit odpařování vody. Pokud se listy večer opět narovnají, je vše v pořádku. Pokud však vadnutí přetrvává, je to známka vážnějšího problému, nejčastěji nedostatku vody v kombinaci s přehřátím kořenů. V takovém případě je nutná okamžitá zálivka a případné přistínění.
Adaptace na změnu světelných podmínek
Rostliny jsou schopny se do určité míry adaptovat na různé světelné podmínky, ale vyžaduje to čas. Náhlá a drastická změna je pro ně šokem. Proto je tak důležitý proces otužování na jaře. Sazenice vypěstované ve skleníku nebo doma za oknem mají listy přizpůsobené nižší intenzitě světla. Jejich přímé vystavení ostrému jarnímu slunci by vedlo k jejich spálení. Postupným zvykáním, kdy rostlinu na několik dní umístíme nejprve do polostínu a dobu na slunci postupně prodlužujeme, umožníme listům vytvořit si ochrannou vrstvu a přizpůsobit se novým podmínkám.
Podobný proces je vhodný i na podzim, pokud se rozhodnete rostlinu přezimovat. Přenesení z plného venkovního slunce rovnou do tmavšího interiéru by pro ni byl velký šok a mohla by shodit všechny listy najednou. Je lepší ji několik dní před přemístěním dovnitř umístit na stinnější venkovní místo, aby si postupně zvykla na nižší hladinu osvětlení.
Během pěstování je také dobré sledovat pohyb slunce na vaší zahradě či balkoně během dne a sezóny. Místo, které je slunné na jaře, může být v létě, kdy je slunce výše na obloze, částečně zastíněno například přesahem střechy nebo korunou stromu. Pravidelné pozorování vám pomůže najít skutečně optimální místo pro vaši rostlinu po celou dobu vegetace.
V případě, že nemáte k dispozici ideální slunné stanoviště, ale přesto chcete katarantus pěstovat, volte alespoň místo s co nejdelším dopoledním sluncem. Dopolední slunce není tak ostré jako odpolední a rostliny ho obecně snášejí lépe. I čtyři až pět hodin přímého dopoledního slunce může stačit k tomu, aby rostlina kvetla, i když ne tak bohatě jako na plném slunci. Východní expozice je tedy přijatelným kompromisem, pokud jižní nebo západní není dostupná.
