Choroby a škůdci přísavníku pětiprstého

Přísavník pětiprstý je obecně považován za velmi odolnou a zdravou rostlinu, která netrpí na choroby a škůdce tak často jako jiné okrasné rostliny. Jeho robustní povaha a rychlý růst mu umožňují snadno překonat menší problémy a poškození. Přesto se ani jemu občas nevyhnou určité potíže, zejména pokud jsou pěstební podmínky neoptimální. Oslabené rostliny, například ty trpící suchem, přemokřením nebo nedostatkem živin, jsou k napadení náchylnější. Včasné rozpoznání příznaků a správný zásah jsou klíčové pro udržení rostliny v dobré kondici a pro zabránění šíření problému.

Nejčastějšími problémy, se kterými se můžeš u přísavníku setkat, jsou houbové choroby, především padlí. Tyto choroby se obvykle objevují v teplém a vlhkém počasí a v hustých, špatně větraných porostech. Jejich výskyt lze často omezit preventivními opatřeními, jako je správný výběr stanoviště a udržování vzdušného porostu pomocí řezu. Pokud se choroba přesto objeví, je důležité jednat rychle a zabránit jejímu dalšímu šíření.

Co se týče škůdců, přísavník nemá mnoho specifických nepřátel. Většinou ho napadají běžní polyfágní škůdci, jako jsou mšice nebo svilušky, a to zejména na mladých, šťavnatých výhoncích. V některých oblastech může být vážným problémem invazivní brouk listopas japonský. Rozsah poškození je obvykle spíše estetický a jen zřídka ohrožuje život celé rostliny. Přesto je dobré porost pravidelně kontrolovat a v případě silného napadení zasáhnout.

Klíčem k prevenci je udržování celkové vitality rostliny. Silná a zdravá rostlina, která má optimální podmínky pro růst – dostatek slunce, přiměřenou zálivku a vyváženou výživu – si dokáže s mnoha problémy poradit sama. Pravidelná péče, včetně odstraňování suchých a poškozených částí a kontroly růstu, je nejlepší obranou. V tomto článku se podrobně podíváme na nejčastější choroby a škůdce, naučíme se je identifikovat a probereme možnosti ekologické i chemické ochrany.

Padlí a jiné houbové choroby

Padlí je jednou z nejrozšířenějších houbových chorob, která může postihnout i přísavník. Projevuje se typickým bílým až našedlým moučnatým povlakem na listech, stoncích a mladých výhonech. Tento povlak je tvořen myceliem houby a lze ho snadno setřít prstem. Napadené listy mohou postupně žloutnout, hnědnout, kroutit se a předčasně opadávat. Silné napadení oslabuje celou rostlinu, snižuje její estetickou hodnotu a může omezit její růst.

Padlí se nejlépe daří v teplém a vlhkém prostředí s nedostatečnou cirkulací vzduchu. Proto jsou nejvíce ohroženy rostliny v hustých, neprořezávaných porostech, na stinných a vlhkých místech. Prevence je základem boje proti této chorobě. Zajisti, aby měl přísavník dostatek prostoru a aby kolem něj mohl proudit vzduch. Pravidelným prořezáváním a odstraňováním přebytečných výhonů udržuj porost vzdušný. Zalévej rostlinu přímo ke kořenům a vyhni se zbytečnému kropení listů.

Pokud se padlí přesto objeví, při prvních příznacích odstraň a znič všechny napadené části rostliny. Nikdy je nedávej na kompost, protože by se spory houby mohly dále šířit. Při slabším napadení můžeš vyzkoušet ekologické postřiky na bázi hydrogenuhličitanu sodného (jedlé sody), mléka nebo olejových přípravků. V případě silného a opakovaného napadení může být nutné sáhnout po chemických fungicidech určených specificky proti padlí. Postřik je třeba aplikovat důkladně na celou rostlinu a obvykle ho po několika dnech opakovat.

Další houbovou chorobou, která se může objevit, je listová skvrnitost. Projevuje se vznikem hnědých až černých skvrn na listech, které se mohou postupně zvětšovat a splývat. Silně napadené listy mohou rovněž předčasně opadávat. Postup ochrany je podobný jako u padlí: prevence spočívající ve vzdušném porostu, odstraňování napadených listů a v případě nutnosti použití fungicidů. Klíčové je také shrabání a likvidace spadaného listí na podzim, protože houba v něm může přezimovat.

Mšice a další saví škůdci

Mšice jsou běžným škůdcem na mnoha zahradních rostlinách a nevyhýbají se ani přísavníku. Tyto malé, obvykle zelené nebo černé, hmyzí potvůrky se shlukují na nejmladších a nejměkčích částech rostliny – na vrcholech výhonů a na spodní straně mladých listů. Sáním rostlinných šťáv způsobují deformace, kroucení listů a zpomalení růstu. Navíc vylučují lepkavou medovici, na které se může následně tvořit černá plíseň (čerň), což dále snižuje estetickou hodnotu rostliny.

Při slabém napadení je nejjednodušší a nejekologičtější metodou likvidace mšic jejich mechanické odstranění. Můžeš je jednoduše rozmáčknout prsty nebo je spláchnout silným proudem vody ze zahradní hadice. Tento postup je třeba několikrát opakovat. Velmi účinné je také podpořit na zahradě výskyt přirozených nepřátel mšic, jako jsou slunéčka sedmitečná, zlatoočka a jejich larvy, nebo pestřenky. Vytvořením vhodného prostředí pro tento užitečný hmyz můžeš udržet populaci mšic pod kontrolou přirozenou cestou.

Pokud je napadení silnější, můžeš sáhnout po ekologických postřicích. Velmi dobře fungují přípravky na bázi řepkového oleje nebo draselného mýdla, které škůdce udusí. Lze také použít výluhy z kopřiv nebo tabáku. Aplikuj postřik důkladně na napadená místa, zejména na spodní stranu listů, kde se mšice nejčastěji skrývají. Chemické insekticidy by měly být až poslední možností, protože hubí i užitečný hmyz. Pokud se pro ně rozhodneš, zvol selektivní přípravky určené přímo na mšice.

Kromě mšic se na přísavníku mohou objevit i svilušky, zejména za horkého a suchého počasí. Jsou to drobní pavoučci, kteří také sají rostlinné šťávy a jejich přítomnost prozradí jemné pavučinky na spodní straně listů a mezi výhony. Napadené listy mají stříbřitý nádech a postupně žloutnou a usychají. Proti sviluškám pomáhá zvýšení vzdušné vlhkosti (např. rosením rostliny) a použití akaricidů nebo přípravků na bázi olejů.

Listopas japonský

Listopas japonský (Popillia japonica) je invazivní druh brouka, který se v posledních letech šíří i v Evropě a může napáchat značné škody na široké škále rostlin, včetně přísavníku. Dospělí brouci jsou velmi žraví a způsobují charakteristický skeletový žír na listech. Vyžírají měkká pletiva mezi žilnatinou, takže z listů zbývá jen „krajka“. Při silném napadení může být rostlina během krátké doby téměř kompletně zbavena listové plochy.

Dospělí brouci jsou asi 1 cm velcí, mají kovově zelenou hlavu a hruď a měděně hnědé krovky. Jsou aktivní během teplých slunečných dnů, obvykle od června do srpna. Jednou z nejúčinnějších metod boje proti nim, zejména na menších plochách, je ruční sběr. Nejlepší je sbírat je brzy ráno, kdy jsou méně aktivní. Brouky setřásej do nádoby s mýdlovou vodou, kde se utopí. Tato metoda je sice pracná, ale velmi účinná a ekologická.

Na trhu jsou k dispozici také feromonové lapače, které lákají dospělé brouky. Tyto lapače mohou být užitečné pro monitoring výskytu a pro snížení počtu brouků v oblasti. Je však důležité je umístit v dostatečné vzdálenosti od chráněných rostlin, protože by mohly paradoxně přilákat více brouků do tvé zahrady, než kolik jich chytí. Umísti je na okraj pozemku, daleko od přísavníku.

Chemická ochrana je možná, ale měla by být použita s rozvahou. Existují insekticidy, které jsou účinné proti listopasům, ale je třeba vybrat takové, které jsou šetrné k opylovačům a dalším užitečným organismům. Postřik je nejúčinnější, když je aplikován přímo na žeroucí brouky. Larvy (ponravy) listopase žijí v půdě a živí se kořínky trav, takže poškozují trávník. Proti nim lze bojovat aplikací parazitických hlístic do půdy, což je biologická a velmi účinná metoda.

Abiotická poškození a fyziologické poruchy

Kromě chorob a škůdců může být přísavník poškozen i nepříznivými vnějšími vlivy, které se souhrnně označují jako abiotická poškození. Jedním z častých problémů je poškození mrazem. Mladé, nevyzrálé výhony mohou být poškozeny pozdními jarními mrazíky. Toto poškození se projeví zčernáním a zvadnutím mladých lístků a výhonů. Rostlina obvykle dobře regeneruje a vyrazí nové výhony z nižších pupenů, ale je dobré poškozené části po odeznění mrazů odstřihnout.

Dalším problémem může být úpal listů. K tomu dochází, když je rostlina vystavena příliš intenzivnímu slunečnímu záření, zejména v kombinaci s nedostatkem vody. Projevuje se vznikem velkých, hnědých, suchých skvrn na listech, které jsou nejvíce vystaveny slunci. Nejčastěji se to stává u rostlin pěstovaných u jižních zdí, které akumulují teplo. Prevencí je zajištění dostatečné zálivky během horkých dnů a případně přistínění mladých rostlin v prvním roce po výsadbě.

Nedostatek nebo přebytek živin, jak bylo popsáno v předchozím článku, také patří mezi fyziologické poruchy. Žloutnutí listů (chloróza) může být způsobeno nejen nedostatkem dusíku, ale i železa nebo hořčíku, zejména v půdách s vysokým pH (vápenatých). Pokud listy žloutnou, ale žilnatina zůstává zelená, jedná se pravděpodobně o chlorózu způsobenou nedostatkem železa. V takovém případě pomůže aplikace hnojiva s obsahem železa v chelátové formě.

Fyzické poškození, například od sekačky, stavebních prací nebo silného větru, může také oslabit rostlinu a vytvořit vstupní bránu pro infekce. Snaž se chránit kořenový krček a hlavní kmínek před mechanickým poškozením. Pokud dojde k většímu poškození větve, proveď čistý řez a odstraň poškozenou část. Zdravá rostlina si s takovým zraněním obvykle snadno poradí a rychle ho zahojí.

Prevence jako nejlepší ochrana

Nejlepším a nejúčinnějším způsobem, jak udržet přísavník zdravý, je prevence. Vytvoření optimálních pěstebních podmínek je základem všeho. Pečlivý výběr stanoviště s dostatkem slunce a dobrou cirkulací vzduchu je prvním krokem k prevenci houbových chorob. Stejně tak je důležitá dobře připravená, propustná půda, která zabrání přemokření kořenů a podpoří silný růst.

Pravidelná a správně provedená péče je dalším pilířem prevence. Udržuj porost vzdušný pomocí pravidelného řezu, odstraňuj odumřelé, nemocné nebo poškozené výhony. Tím nejen zlepšíš vzhled rostliny, ale také omezíš místa, kde by se mohly množit choroby a škůdci. Důsledně odstraňuj spadané listí na podzim, zejména pokud se v něm v minulé sezóně vyskytly houbové choroby.

Vyvážená zálivka a hnojení jsou klíčové pro udržení vitality rostliny. Silná, dobře živená a přiměřeně zalévaná rostlina je mnohem odolnější vůči napadení. Vyhni se přehnojování dusíkem, které vede k tvorbě měkkých pletiv, jež jsou pro škůdce a choroby velmi atraktivní. Naopak podpora výživy draslíkem posiluje rostlinu a zvyšuje její přirozenou obranyschopnost.

Pravidelná vizuální kontrola rostliny ti umožní odhalit jakýkoli problém v jeho samém počátku. Prohlížej listy (i zespodu), stonky a nové výhony. Čím dříve problém objevíš, tím snazší a účinnější bude zásah. Včasné odstranění několika napadených listů nebo malé kolonie mšic může zabránit masivnímu rozšíření a nutnosti použití chemických postřiků. Být pozorným zahradníkem je ta nejlepší ochrana, jakou můžeš svému přísavníku poskytnout.