Choroby a škůdci pivoňky banátské

Ačkoliv je pivoňka banátská považována za poměrně odolnou a robustní trvalku, ani jí se zcela nevyhýbají různé choroby a škůdci, které mohou ohrozit její krásu i vitalitu. Klíčem k udržení zdravé rostliny je prevence, která spočívá ve vytvoření optimálních pěstebních podmínek, a také včasné rozpoznání příznaků a rychlý zásah. Správně zvolené stanoviště, vzdušná a propustná půda, umírněná zálivka a vyvážená výživa jsou nejlepší obranou proti většině problémů. V tomto článku se podrobně seznámíme s nejčastějšími chorobami a škůdci, kteří mohou pivoňku banátskou potrápit, a poradíme, jak proti nim efektivně a šetrně bojovat.

Největším nepřítelem pivoněk jsou bezesporu houbové choroby, kterým se daří především ve vlhkém a teplém prostředí s nedostatečnou cirkulací vzduchu. Právě proto je tak důležité sázet pivoňky na vzdušná místa s dostatečnými rozestupy od ostatních rostlin. Přehoustlé porosty, kde nemůže proudit vzduch, jsou doslova líhní pro různé patogeny. Stejně tak je rizikové zalévání na list, zejména ve večerních hodinách, kdy listy nemají šanci do noci oschnout. Vlhké prostředí je ideální pro klíčení a šíření spór hub.

Důležitou součástí prevence je také podzimní úklid. Po skončení vegetace, když listy zežloutnou a zavadnou, je nutné všechny nadzemní části rostliny odstranit a spálit nebo vyhodit do komunálního odpadu. Nikdy je nenechávej ležet přes zimu na záhoně a ani je nedávej do kompostu, protože právě na odumřelých rostlinných zbytcích přezimují spóry mnoha chorob, které by na jaře znovu napadly rašící výhony. Tímto jednoduchým krokem výrazně snížíš infekční tlak v příští sezóně.

Pravidelná kontrola rostlin během celé vegetační sezóny je nezbytná pro včasné odhalení jakýchkoliv problémů. Prohlížej listy z obou stran, stonky i poupata. Jakmile objevíš první příznaky napadení, jako jsou skvrny na listech, povlaky plísně nebo zdeformovaná poupata, okamžitě odstraň a znič postižené části. Tím můžeš zabránit dalšímu šíření choroby na zbytek rostliny a okolní porost. Včasný zásah často znamená, že se obejdeš bez chemických postřiků.

Plíseň šedá (Botrytis paeoniae)

Plíseň šedá, způsobená houbou Botrytis paeoniae, je bezpochyby nejčastější a nejzávažnější chorobou, která pivoňky postihuje. Tato choroba dokáže napadnout všechny nadzemní části rostliny – mladé výhony, stonky, listy i poupata. Nejvíce škod páchá za chladného a deštivého jarního počasí. Prvními příznaky jsou mladé výhony, které náhle zvadnou, zhnědnou a zhroutí se, jakoby byly napadeny mrazem. Na bázi těchto výhonů, těsně u země, lze často pozorovat šedivý, sametový povlak houby.

Choroba se dále šíří na stonky, listy a zejména na poupata. Napadená poupata zhnědnou, změknou, pokryjí se typickým šedým povlakem a nikdy se nerozvinou. Na listech se objevují velké, tmavé, vodnaté skvrny, které se rychle šíří. Stonky mohou být napadeny v jakékoliv výšce, objeví se na nich hnědé léze, které se postupně rozšíří po celém obvodu a způsobí vadnutí a odumření části stonku nad postiženým místem.

Boj s plísní šedou začíná prevencí. Zásadní je zajistit vzdušné stanoviště, nepřehnojovat dusíkem, který tvoří měkká a náchylná pletiva, a zalévat zásadně ke kořenům, nikoli na listy. Důsledně odstraňuj všechny napadené části rostliny, jakmile se objeví, a na podzim proveď pečlivý úklid všech odumřelých zbytků. V případě silného nebo opakovaného výskytu je možné sáhnout po chemické ochraně.

Fungicidní postřiky je nutné provádět preventivně, ještě před propuknutím choroby, nebo při prvních příznacích. První postřik se doporučuje na jaře, když výhony dosahují výšky asi 10-15 cm, a v případě deštivého počasí se opakuje po 10-14 dnech až do doby před rozkvětem. Použít lze přípravky na bázi mancozebu, fenhexamidu nebo specializované fungicidy určené proti plísni šedé. Vždy se řiď návodem k použití a dodržuj ochranné lhůty.

Listové skvrnitosti a další houbové choroby

Kromě plísně šedé mohou pivoňky trápit i další houbové choroby, které se projevují především jako skvrny na listech. Jednou z nich je kladosporiová skvrnitost (Cladosporium paeoniae), která se projevuje tvorbou velkých, purpurově hnědých skvrn na listech, které mají často lesklý povrch. Další je septoriová skvrnitost (Septoria paeoniae), jež vytváří menší, kulaté šedohnědé skvrny s tmavším okrajem. Tyto choroby obvykle neohrožují život rostliny, ale při silném napadení mohou snižovat její estetickou hodnotu a oslabovat ji snížením asimilační plochy listů.

Prevence proti listovým skvrnitostem je v podstatě stejná jako u plísně šedé. Nejdůležitější je podzimní odstranění a likvidace veškeré nadzemní hmoty, protože právě na spadaných listech houby přezimují. Zajištění dobré cirkulace vzduchu a zalévání podmokem také výrazně omezí šíření těchto chorob. Při prvním výskytu skvrn napadené listy ihned odstraň.

Chemická ochrana je nutná jen při velmi silném a každoročně se opakujícím napadení, které by mohlo rostlinu výrazně oslabit. Lze použít širokospektrální fungicidy na bázi mědi nebo mancozebu, a to v období po odkvětu, kdy se skvrny obvykle začínají nejvíce šířit. Postřik je třeba aplikovat na obě strany listů. Většinou si však s těmito chorobami poradíš pouze důslednými preventivními a hygienickými opatřeními.

Méně častou, ale o to nebezpečnější chorobou je verticiliové vadnutí (Verticillium spp.). Jedná se o půdní houbu, která proniká do rostliny kořeny a ucpává cévní svazky. To se projevuje náhlým vadnutím a usycháním jednotlivých stonků nebo i celé rostliny, přestože má dostatek vláhy. Na řezu stonkem jsou viditelné zhnědlé cévní svazky. Proti této chorobě neexistuje účinná chemická ochrana a napadenou rostlinu je nutné celou i s kořenovým balem odstranit a spálit. Na zamořeném místě by se neměly pěstovat další náchylné rostliny po dobu několika let.

Živočišní škůdci

Pivoňky naštěstí netrpí na velké množství živočišných škůdců, ale několik z nich je může občas potrápit. Nejznámější jsou mravenci, které lze často pozorovat na poupatech pivoněk. Mezi pěstiteli panuje mýtus, že mravenci pomáhají poupatům se otevřít, ale není to pravda. Mravence na poupata láká sladká a lepkavá medovice, kterou poupata vylučují. Mravenci pivoňce přímo neškodí, pouze si na ní pochutnávají, a jejich přítomnost je spíše estetickým problémem.

Problém s mravenci nastává v okamžiku, kdy si na pivoňku začnou „pást“ mšice. Mravenci totiž mšice ochraňují před jejich přirozenými nepřáteli (slunéčky, zlatoočkami) a na oplátku od nich získávají sladkou medovici, kterou mšice vylučují. Mšice sají na mladých výhonech a listech, čímž rostlinu oslabují a mohou deformovat její růst. Pokud tedy na pivoňce objevíš mšice, je třeba zasáhnout. Při malém výskytu je stačí rozmáčknout prsty nebo omýt silným proudem vody. Při větším napadení lze použít ekologické přípravky na bázi řepkového oleje nebo mýdla, případně insekticidy určené proti savému hmyzu.

Dalšími škůdci mohou být háďátka, mikroskopičtí červi, kteří napadají kořeny a způsobují jejich deformace a zduření. Napadená rostlina špatně roste, je slabá, málo kvete a může postupně odumírat. Diagnostika je obtížná bez laboratorního rozboru, ale podezření můžeš mít u rostlin, které dlouhodobě neprosperují bez zjevné příčiny. Ochrana je složitá, spočívá hlavně v prevenci – nákupu zdravé sadby a pěstování aksamitníků (afrikánů) v okolí, jejichž kořeny vylučují látky, které háďátka odpuzují.

Vzácněji se mohou na listech objevit larvy pilatek nebo housenky motýlů, které vykusují díry do listů. Většinou se nejedná o kalamitní výskyt a stačí škůdce ručně sesbírat. Proti lalokonoscům, jejichž larvy ožírají kořeny a dospělí brouci v noci vykusují charakteristické zálivy na okrajích listů, lze bojovat pomocí parazitických hlístic rodu Heterorhabditis, které se aplikují do půdy formou zálivky.

Virové choroby a abiotická poškození

Virové choroby jsou u pivoněk poměrně vzácné, ale pokud se objeví, jsou neléčitelné. Nejznámější je kroužkovitost pivoňky (Peony ringspot virus), která se projevuje tvorbou světle zelených nebo žlutých soustředných kruhů, skvrn nebo vzorů na listech. Tyto příznaky jsou nejzřetelnější na jaře a v létě mohou být méně viditelné. Virus rostlinu obvykle nezahubí, ale oslabuje ji a snižuje její estetickou hodnotu. Jelikož neexistuje lék, napadenou rostlinu je nejlepší zlikvidovat, aby se virus nešířil na další. Virus se přenáší při dělení rostlin infikovaným nářadím nebo savým hmyzem.

Kromě chorob a škůdců může být pivoňka poškozena i abiotickými faktory, tedy nepříznivými vlivy prostředí. Jedním z nejčastějších problémů je nekvětení, jehož příčinou může být příliš hluboká výsadba, jak již bylo zmíněno. Dalšími důvody mohou být nevhodné stanoviště (příliš mnoho stínu), přehnojení dusíkem, nedostatek vláhy na jaře, poškození puků pozdními jarními mrazíky nebo příliš časté přesazování.

Poškození mrazem se může projevit na jaře, kdy mladé rašící výhony zčernají a odumřou po pozdním mrazíku. Rostlina obvykle obrazí z náhradních pupenů, ale v daném roce již nemusí kvést. Proti tomu lze bojovat lehkým přikrytím netkanou textilií v noci, kdy hrozí mráz. Úpal listů se zase projevuje hnědými, suchými skvrnami na listech vystavených přímému polednímu slunci, zejména pokud rostlina nemá dostatek vody. To jen podtrhuje důležitost výběru správného, polostinného stanoviště pro pivoňku banátskou.