Ačkoliv jsou kopretiny považovány za relativně odolné a nenáročné rostliny, ani jim se nevyhýbají různé choroby a útoky škůdců. Včasné rozpoznání problému a rychlý a adekvátní zásah jsou klíčové pro udržení rostlin v dobré kondici a pro záchranu bohaté úrody květů. Pravidelná a pečlivá kontrola rostlin by se měla stát běžnou součástí tvé péče. Věnuj pozornost jakýmkoli změnám na listech, stoncích či květech, jako jsou skvrny, povlaky, deformace nebo přítomnost drobného hmyzu. Zdravá a silná rostlina, které je poskytována optimální péče, je přirozeně odolnější, ale i tak je dobré být připraven a vědět, jak v případě potíží postupovat.
Prevence je vždy tím nejlepším a nejúčinnějším opatřením. Základem je dodržování správných pěstebních postupů. Zajisti rostlinám dostatek slunce, kvalitní a dobře propustný substrát a vyváženou zálivku bez přemokření. Důležité je také zajistit dobré proudění vzduchu mezi rostlinami, což znamená nesázet je příliš hustě k sobě. To pomáhá rychlejšímu osychání listů a výrazně snižuje riziko vzniku a šíření houbových chorob.
Při nákupu nových sazenic je vždy důkladně prohlédni, zda si s nimi domů nepřinášíš i nějaké nezvané hosty. Pokud objevíš napadenou rostlinu, okamžitě ji izoluj od ostatních, abys zabránil dalšímu šíření problému. Odstraňuj všechny napadené části rostliny a pravidelně likviduj spadané listí a odkvetlé květy z okolí rostlin, protože v nich mohou přezimovat zárodky chorob a škůdců.
Posilování přirozené obranyschopnosti rostlin je další formou prevence. Používání organických hnojiv a přípravků na bázi bylinných výluhů (např. z přesličky rolní, která obsahuje křemík zpevňující buněčné stěny) může zvýšit odolnost rostlin vůči patogenům. Stejně tak podpora přítomnosti užitečného hmyzu ve tvé zahradě, jako jsou slunéčka sedmitečná (berušky), zlatoočka nebo pestřenky, ti pomůže udržet populace škůdců, jako jsou mšice, pod kontrolou.
Nejčastější saví škůdci
Mezi nejrozšířenější škůdce, kteří napadají kopretiny, patří savý hmyz. Mšice jsou pravděpodobně nejznámější. Jsou to malé, obvykle zelené, černé nebo žluté, a shlukují se především na nejmladších částech rostlin – na vrcholech výhonů, poupatech a spodní straně mladých listů. Sáním rostlinných šťáv způsobují deformace, kroucení listů a oslabují celou rostlinu. Navíc vylučují sladkou medovici, která láká mravence a na které se často rozvíjí černá houbová plíseň, tzv. čerň.
Proti mšicím lze bojovat několika způsoby. Při slabém napadení je můžeš zkusit odstranit mechanicky silným proudem vody nebo je rozmačkat prsty. Účinné jsou také postřiky na bázi mýdlové vody nebo řepkového oleje. V zahradnictvích jsou k dostání i komerční přípravky na přírodní bázi (obsahující pyrethriny nebo neemový olej). V případě silného a opakovaného napadení je někdy nutné sáhnout po systémových chemických insekticdech, které rostlina vstřebá a škůdci se otráví při sání.
Dalším častým škůdcem jsou molice, drobný bílý okřídlený hmyz připomínající miniaturní mušky. Nejčastěji se zdržují na spodní straně listů a při vyrušení se rozletí v hejnu. Stejně jako mšice sají rostlinné šťávy a způsobují žloutnutí a opadávání listů. K jejich monitorování a částečnému odchytu slouží žluté lepové desky, které se rozmístí v blízkosti rostlin. Chemická ochrana je podobná jako u mšic, je však důležité postřik aplikovat důkladně na spodní stranu listů.
Svilušky jsou velmi drobní roztoči, pouhým okem téměř neviditelní. Jejich přítomnost prozradí jemné pavučinky na rostlině a drobné světlé tečky na listech, které postupně žloutnou, hnědnou a zasychají. Sviluškám se daří v suchém a teplém prostředí, takže prevencí může být občasné rosení rostlin. K jejich likvidaci se používají specifické přípravky – akaricidy. Je důležité postřik opakovat, protože akaricidy obvykle nepůsobí na vajíčka.
Houbové choroby
Kopretiny mohou být náchylné k některým houbovým chorobám, zejména pokud nejsou pěstovány v optimálních podmínkách. Nejčastější je padlí, které se projevuje jako bílý až šedivý moučnatý povlak na listech, stoncích a někdy i květech. Napadené části rostliny postupně hnědnou a odumírají. Padlí se šíří především v teplém a vlhkém počasí, při střídání vysokých a nízkých teplot a při nedostatečném proudění vzduchu. Prevencí je tedy vzdušné stanoviště a zalévání přímo ke kořenům. Při prvním výskytu odstraň napadené listy a aplikuj fungicidní postřik (na bázi síry, mědi nebo specifické fungicidy).
Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je další běžnou houbovou chorobou, která napadá především oslabené nebo poškozené části rostliny. Projevuje se jako šedý, prachový povlak, který se rychle šíří zejména za vlhkého a chladného počasí. Nejčastěji napadá květy, které začnou hnědnout a zahnívat, ale může se objevit i na stoncích a listech. Je nezbytné okamžitě odstraňovat všechny napadené části, aby se zabránilo dalšímu šíření spor. Důležitá je prevence v podobě vzdušného stanoviště a opatrné zálivky.
Hniloba kořenů a stonků je velmi závažný problém, který je téměř vždy způsoben přemokřením substrátu a špatnou drenáží. Půdní houby (např. rodu Pythium nebo Phytophthora) napadají kořenový systém, který přestává plnit svou funkci. Rostlina začne vadnout, žloutnout a chřadnout, i když je půda mokrá. Báze stonku může být zčernalá a měkká. Záchrana takto postižené rostliny je velmi obtížná. Jedinou šancí je rostlinu vyjmout z půdy, odstranit všechny napadené kořeny a části stonku a přesadit ji do nového, sterilního a dobře propustného substrátu.
Rez je méně častá, ale přesto možná choroba, která se projevuje tvorbou oranžových až hnědých kupek (spór) na spodní straně listů. Na vrchní straně se pak objevují žluté skvrny. Silně napadené listy usychají a opadávají. Stejně jako u ostatních houbových chorob je důležité odstraňovat napadené listy a zajistit dobré proudění vzduchu. V případě potřeby lze použít fungicidní přípravky určené k potlačení rzí.
Živočišní škůdci a ostatní problémy
Kromě savého hmyzu mohou kopretiny občas potrápit i další živočišní škůdci. Slimáci a plzáci si rádi pochutnávají na mladých listech a květech, přičemž za sebou zanechávají typické okousané díry a stříbřité slizové stopy. Aktivní jsou především v noci a za vlhkého počasí. Obranou je ruční sběr, použití ekologických granulí na bázi fosforečnanu železitého nebo instalace různých bariér, jako jsou pivní pasti nebo pásky z měděného plechu kolem pěstebních nádob.
Larvy různých druhů hmyzu, jako jsou například housenky můr, mohou také způsobovat požerky na listech a květech. Obvykle se nevyskytují v takovém množství, aby rostlinu vážně ohrozily, a často stačí jejich ruční sběr. V případě přemnožení je možné použít biologické přípravky na bázi bakterie Bacillus thuringiensis, které jsou specificky účinné proti housenkám a jsou šetrné k ostatnímu hmyzu.
Někdy mohou problémy signalizovat i fyziologické poruchy, které nejsou způsobeny chorobou ani škůdcem, ale nevhodnými pěstebními podmínkami. Žloutnutí listů (chloróza) může být způsobeno nejen nedostatkem živin (např. železa), ale také příliš zásaditou půdou nebo zaléváním tvrdou vodou. Hnědnutí a zasychání okrajů listů je zase často příznakem přehnojení, zasolení substrátu nebo prudkých výkyvů v zálivce.
Květy se neotvírají nebo se zavírají během dne. Toto je přirozené chování kopretin. Jejich květy se často zavírají na noc nebo za zamračeného, deštivého počasí, a znovu se otevírají s příchodem slunce. Není to tedy známka žádného problému, ale fascinující adaptace této rostliny. Pokud by se však květy neotevíraly ani na plném slunci, může to být signál vážnějšího problému, například poškození kořenů nebo silného stresu rostliny.
Integrovaná ochrana rostlin
Nejmodernějším a nejudržitelnějším přístupem k ochraně rostlin je takzvaná integrovaná ochrana. Tento systém kombinuje různé metody a upřednostňuje ty, které jsou co nejšetrnější k životnímu prostředí. Chemické postřiky by měly být až tou poslední možností, když všechny ostatní metody selžou. Základem je již zmíněná prevence – pěstování zdravých a odolných rostlin v optimálních podmínkách.
Důležitou součástí integrované ochrany je biologická kontrola, tedy podpora přirozených nepřátel škůdců. Vytvářej na své zahradě podmínky, které přilákají užitečný hmyz, jako jsou slunéčka, zlatoočka, pestřenky nebo dravé ploštice. Můžeš jim poskytnout úkryt v podobě hmyzích hotelů nebo pěstovat rostliny, které je lákají, například kopr, fenykl nebo měsíček. Tento přístup pomáhá udržovat rovnováhu a zabraňuje přemnožení škůdců.
Pokud je nutné použít postřik, dej přednost přípravkům na biologické nebo přírodní bázi. Patří sem produkty obsahující rostlinné oleje (řepkový, neemový), draselná mýdla, výtažky z rostlin (pyrethrum) nebo prospěšné mikroorganismy. Tyto přípravky mají obvykle kratší ochrannou lhůtu a menší dopad na necílové organismy než syntetické chemické pesticidy. Při jejich aplikaci vždy dodržuj bezpečnostní pokyny.
Chemické pesticidy používej uvážlivě a cíleně. Vždy si nejprve přesně urči, jaký škůdce nebo choroba tvou rostlinu trápí, a vyber přípravek, který je určený specificky proti tomuto problému. Použití širokospektrálních insekticidů může zlikvidovat i užitečný hmyz a narušit tak přirozenou rovnováhu. Postřik aplikuj v době, kdy nelétají včely a další opylovači, tedy brzy ráno nebo pozdě večer.
