Ačkoliv je kdouloň považována za relativně odolný ovocný strom, ani jí se nevyhýbají různé choroby a škůdci, které mohou významně snížit kvalitu i množství úrody a v krajních případech ohrozit i životnost samotného stromu. Včasná identifikace problému a správně zvolený ochranný zásah jsou klíčové pro udržení stromu v dobré zdravotní kondici. Základem úspěšné ochrany je však především prevence, která zahrnuje správný výběr stanoviště, pečlivou agrotechniku a podporu přirozených nepřátel škůdců. Znalost nejčastějších hrozeb a způsobů, jak jim čelit, je nezbytnou výbavou každého pěstitele.
Mezi nejzávažnější problémy, se kterými se pěstitelé kdouloní potýkají, patří houbové choroby. Vlhké a teplé počasí, zejména na jaře a počátkem léta, vytváří ideální podmínky pro jejich šíření. Tyto choroby napadají listy, květy, plody i větve a mohou způsobit rozsáhlé škody. K nejčastějším patří moniliová spála, která způsobuje zasychání květů a výhonů, a skvrnitost listů, jež vede k jejich předčasnému opadu a celkovému oslabení stromu.
Další významnou skupinu tvoří živočišní škůdci, kteří poškozují strom sáním rostlinných šťáv nebo žírem. Mezi nejběžnější savé škůdce patří mšice, které napadají mladé listy a výhony, deformují je a přenášejí virové choroby. Z žravých škůdců je nejvýznamnější obaleč jablečný, jehož housenky se zavrtávají do plodů a způsobují jejich „červivost“. Včasný monitoring výskytu těchto škůdců a cílený zásah jsou nezbytné pro ochranu úrody.
Kromě přímé ochrany pomocí postřiků hraje zásadní roli integrovaná ochrana rostlin. Tento přístup kombinuje různé metody s cílem minimalizovat použití chemických přípravků. Zahrnuje podporu biodiverzity v zahradě, která láká přirozené predátory škůdců, jako jsou slunéčka, zlatoočky nebo ptáci. Dále klade důraz na preventivní opatření, jako je správný řez pro prosvětlení koruny, odstraňování napadených částí rostlin a likvidace spadaného listí, kde přezimují mnozí patogeni.
Moniliová spála a hniloba
Moniliová spála, způsobená houbou Monilinia laxa, představuje jednu z nejničivějších chorob kdouloně. Infekce se šíří především na jaře v období kvetení, zejména za chladného a deštivého počasí. Spory houby pronikají do stromu přes květy a způsobují jejich rychlé hnědnutí a zasychání. Odtud se infekce šíří dál do větviček a výhonů, které rovněž vadnou a usychají, přičemž uschlé listy na nich zůstávají viset. Napadené části vypadají, jako by byly spálené mrazem nebo ohněm, odtud název „spála“.
Boj s touto chorobou vyžaduje především důsledná preventivní a mechanická opatření. Naprosto klíčové je okamžité odstraňování všech napadených výhonů. Řez je nutné provést hluboko ve zdravém dřevě, alespoň 15-20 cm pod viditelným poškozením, protože mycelium houby prorůstá i do zdánlivě zdravých pletiv. Odstraněné větve je nezbytné ihned spálit nebo jinak bezpečně zlikvidovat, nikdy je nenechávejte v zahradě, protože by se staly zdrojem další infekce.
Chemická ochrana proti moniliové spále je možná, ale musí být provedena preventivně a ve správný čas. Ošetření se provádí vhodnými fungicidy určenými proti této chorobě. První postřik se aplikuje na začátku kvetení a druhý na konci kvetení, případně po odkvětu. Cílem je ochránit citlivé květní orgány, které jsou hlavní vstupní branou infekce. Důležitá je také podzimní likvidace spadaného listí a mumifikovaných plodů, na kterých houba může přezimovat.
Stejný rod houby (Monilinia fructigena) způsobuje také moniliovou hnilobu plodů, která se projevuje později během léta a na podzim. Infekce proniká do plodů nejčastěji skrze poranění způsobená hmyzem, krupobitím nebo praskáním. Na plodech se objevují rychle se zvětšující hnědé hnilobné skvrny, na kterých se později vytvářejí typické soustředné kruhy světlejších polštářků (sporodochií). Napadené plody rychle shnijí a často zůstávají viset na stromě, kde se scvrknou a mumifikují, stávajíce se tak zdrojem infekce pro příští rok. Prevence spočívá v ochraně proti škůdcům poškozujícím plody a v odstraňování všech napadených plodů.
Skvrnitost listů kdouloně
Skvrnitost listů, odborně nazývaná entomoporiová skvrnitost, je další velmi rozšířenou houbovou chorobou, kterou způsobuje patogen Diplocarpon mespili. Tato choroba sice není tak destruktivní jako moniliová spála, ale při silném napadení může strom výrazně oslabit. První příznaky se objevují koncem jara nebo začátkem léta v podobě malých, šedohnědých až černých skvrn na listech. Skvrny se postupně zvětšují, jejich střed světlá a mohou splývat do větších nekrotických ploch.
V důsledku silného napadení dochází k postupnému žloutnutí a předčasnému opadu listů, často již v průběhu léta. Ztráta listové plochy omezuje fotosyntézu, což vede k celkovému oslabení stromu. To se negativně projevuje na velikosti a kvalitě plodů, na vyzrávání dřeva a na snížené mrazuvzdornosti. Strom, který opakovaně trpí silným opadem listů, je oslabený a náchylnější i k dalším chorobám a škůdcům. Choroba může napadat i plody, na kterých vytváří drobné černé skvrnky.
Základem ochrany proti skvrnitosti listů je důsledná podzimní hygiena. Patogen přezimuje na spadaném listí, které je hlavním zdrojem infekce pro následující jaro. Proto je naprosto nezbytné veškeré opadané listí pod kdouloní pečlivě shrabat a zlikvidovat, nejlépe spálením nebo kompostováním horkou metodou. Tento jednoduchý úkon dokáže výrazně snížit infekční tlak v příštím roce. Důležitý je také vzdušný řez koruny, který umožňuje rychlejší osychání listů po dešti.
V případě, že se choroba v předchozím roce vyskytla v silné míře, je na místě chemická ochrana. Ošetření se provádí fungicidy s účinností proti této chorobě, a to opakovaně v intervalech přibližně 10-14 dní. První postřik by měl být aplikován krátce po vyrašení listů, další postřiky následují v závislosti na infekčním tlaku a průběhu počasí. Vždy je nutné dodržovat pokyny výrobce a ochranné lhůty přípravku.
Obaleč jablečný a mšice
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) je jedním z nejvýznamnějších škůdců, kteří poškozují plody kdouloně. Ačkoliv jeho jméno odkazuje na jabloně, jeho housenky napadají široké spektrum jádrovin, včetně kdouloní. Dospělí motýli kladou vajíčka na mladé plody nebo listy. Z vajíček se líhnou malé housenky, které se zavrtávají dovnitř plodů a vyžírají jejich dužninu a jádřinec, který zaplňují tmavým trusem. Napadené plody jsou znehodnocené, často předčasně opadávají a jsou náchylné k sekundárním hnilobám.
Ochrana proti obaleči jablečnému vyžaduje správné načasování zásahu, které se řídí podle letové aktivity motýlů. K signalizaci se používají feromonové lapáky, které odchytávají samečky a umožňují tak stanovit začátek a vrchol jejich letu. Chemický postřik se provádí v době, kdy se líhnou housenky z vajíček, tedy ještě předtím, než se stihnou zavrtat do plodů. Jakmile je housenka uvnitř plodu, je již před postřikem chráněna. V závislosti na klimatických podmínkách může mít obaleč jednu nebo dvě generace za rok.
Mšice jsou dalším velmi častým škůdcem, který napadá především mladé, šťavnaté části rostlin. Na kdouloních se vyskytuje několik druhů mšic, které sají rostlinné šťávy z listů a mladých výhonů. V důsledku sání dochází ke kroucení a deformaci listů, zpomalení růstu výhonů a celkovému oslabení stromu. Mšice navíc vylučují lepkavou medovici, na které se následně šíří houbové choroby známé jako černě, které pokrývají listy černým povlakem a omezují fotosyntézu.
Proti mšicím lze bojovat několika způsoby. Při slabším napadení je možné je mechanicky odstranit proudem vody nebo je rozmačkat. Velmi účinná je podpora jejich přirozených nepřátel, jako jsou slunéčka sedmitečná, larvy zlatooček nebo pestřenek. V případě silného přemnožení je nutné sáhnout po chemické ochraně. Lze použít insekticidy určené proti savému hmyzu (aficidy) nebo ekologičtější přípravky na bázi řepkového oleje či draselného mýdla, které hubí mšice kontaktně udušením.
Bakteriální spála růžovitých (Erwinia amylovora)
Bakteriální spála, způsobená bakterií Erwinia amylovora, je jednou z nejnebezpečnějších a nejvíce obávaných chorob jádrovin, a tedy i kdouloně. Jedná se o karanténní chorobu, jejíž výskyt podléhá ohlašovací povinnosti. Napadení se projevuje velmi rychle a má devastující účinky. Bakterie infikují rostliny nejčastěji přes květy nebo přes poranění a rychle se šíří cévními svazky. Prvními příznaky jsou vodnatění a následné černání a zasychání květů, listů a mladých výhonů.
Charakteristickým znakem, který odlišuje bakteriální spálu od moniliové spály, je hákovité ohýbání špiček napadených letorostů a přítomnost kapiček bakteriálního slizu (exudátu) na infikovaných částech za vlhkého počasí. Tento sliz je mléčně bílý až jantarový a je plný bakterií, které se dále šíří pomocí hmyzu, větru nebo deště. Choroba postupuje velmi rychle a může během krátké doby zničit celý strom.
Ochrana proti bakteriální spále je mimořádně obtížná, protože neexistují žádné účinné chemické přípravky, které by dokázaly chorobu vyléčit. Veškerá opatření jsou proto zaměřena na prevenci a radikální likvidaci zdrojů infekce. Mezi preventivní kroky patří výsadba méně náchylných odrůd a vyvarování se přehnojování dusíkem, které podporuje tvorbu bujných, vodnatých pletiv náchylných k infekci. Důležité je také dezinfikovat nářadí (nůžky, pilky) při řezu, ideálně lihem, aby se zabránilo přenosu bakterií z jednoho stromu na druhý.
Při podezření na výskyt bakteriální spály je nutné okamžitě jednat. Všechny napadené větve je třeba odřezat hluboko ve zdravém dřevě, a to minimálně 40-60 cm pod posledním viditelným příznakem. Odřezané části se musí neprodleně a bezpečně spálit na místě, aby se zabránilo dalšímu šíření. V případě silného napadení celého stromu je bohužel jedinou možností jeho kompletní likvidace včetně kořenů. O výskytu je nutné informovat příslušný rostlinolékařský úřad.
