Pěstování citronovníků přináší mnoho radosti, ale stejně jako jiné rostliny, i ony mohou být napadeny různými chorobami a škůdci. Včasná identifikace problému a rychlý a správný zásah jsou klíčové pro záchranu rostliny a minimalizaci škod. Zdravá, silná a dobře opečovávaná rostlina je přirozeně odolnější, ale i tak je důležité pravidelně kontrolovat její stav. Tento článek ti poskytne přehled nejčastějších chorob a škůdců, se kterými se můžeš u citronovníků setkat, a poradí, jak proti nim účinně bojovat.
Nejlepší obranou proti chorobám a škůdcům je prevence. Ta spočívá v zajištění optimálních pěstebních podmínek, které zahrnují dostatek světla, správnou zálivku, vyváženou výživu a dobrou cirkulaci vzduchu. Oslabené rostliny, které trpí například nedostatkem světla nebo stresem z přemokření, jsou mnohem náchylnější k napadení. Pravidelně kontroluj listy (zejména jejich spodní stranu), stonky a povrch substrátu.
Při objevení prvních příznaků napadení je důležité jednat rychle. Pokud je to možné, izoluj napadenou rostlinu od ostatních, aby se zabránilo šíření. V počátečních fázích často stačí mechanické odstranění škůdců (např. setření vatovým tamponem namočeným v lihu) nebo použití šetrných, ekologických přípravků na bázi oleje či mýdla. K chemickým postřikům sáhni až jako k poslední možnosti.
Při aplikaci jakýchkoli postřiků, ať už ekologických nebo chemických, je důležité ošetřit celou rostlinu, včetně spodní strany listů, kde se škůdci často ukrývají. Postřik je obvykle nutné po několika dnech (cca 7-10) zopakovat, aby se zlikvidovala i nově vylíhnutá generace škůdců z vajíček. Vždy se řiď návodem k použití daného přípravku.
Mezi nejčastější problémy nepatří jen škůdci, ale také fyziologické poruchy způsobené nevhodnými pěstebními podmínkami. Sem patří například opadávání listů v důsledku změny stanoviště, teplotního šoku nebo špatné zálivky. Dále sem patří chloróza (žloutnutí listů) způsobená nedostatkem živin, nejčastěji železa, v důsledku nevhodného pH substrátu. Správná diagnóza je prvním krokem k nápravě.
Další články na toto téma
Saví škůdci
Saví škůdci patří mezi nejrozšířenější nepřátele citrusů pěstovaných v interiérech. Patří sem mšice, molice, svilušky, třásněnky a různé druhy červců (puklice, vlnatky). Všichni tito škůdci poškozují rostlinu sáním rostlinných šťáv, což ji oslabuje, způsobuje deformace listů a mladých výhonů a může vést až k jejich opadu. Navíc často vylučují lepkavou medovici, na které se následně tvoří černé plísně, tzv. černě.
Mšice jsou drobný hmyz zelené, černé nebo žluté barvy, který se shlukuje především na mladých výhonech a spodní straně listů. Lze je snadno spláchnout silnějším proudem vody nebo ošetřit mýdlovým roztokem. Svilušky jsou velmi drobní pavoučci, kteří jsou sotva viditelní pouhým okem. Jejich přítomnost prozradí jemné pavučinky na rostlině a drobné světlé tečky na listech. Daří se jim v suchém a teplém prostředí, takže prevencí je zvyšování vzdušné vlhkosti.
Červci, jako jsou puklice a vlnatky, jsou odolnější škůdci. Puklice mají tvrdý ochranný štítek (pukličku), pod kterým sají. Vlnatky jsou pokryty bílým voskovým povlakem připomínajícím vatu. U obou druhů je účinné mechanické odstranění, například vatovou tyčinkou namočenou v lihu, která naruší jejich ochrannou vrstvu. Následně je vhodné použít postřik na bázi řepkového oleje a lecitinu, který škůdce udusí.
Proti všem těmto škůdcům lze bojovat pomocí biologických nebo chemických insekticidů. Z biologických metod je možné nasadit přirozené predátory, jako jsou draví roztoči proti sviluškám nebo slunéčka proti mšicím, což je však vhodné spíše ve sklenících. Z chemických přípravků vybírej ty, které jsou určeny pro ochranu okrasných rostlin a jsou účinné proti savému hmyzu. Vždy je nutné postřik opakovat.
Další články na toto téma
Houbové choroby
Houbové choroby jsou dalším častým problémem, který ohrožuje citronovníky, zejména při nevhodných podmínkách, jako je vysoká vlhkost, špatná cirkulace vzduchu a přemokřený substrát. Mezi nejběžnější patří padlí, saňová plíseň (černě) a různé druhy hniloby kořenů. Prevence je zde naprosto klíčová a spočívá v zajištění vzdušného stanoviště a správného režimu zálivky.
Padlí se projevuje jako bílý, moučnatý povlak na listech, stoncích a květech. Napadené části rostliny hnědnou a deformují se. Při prvním výskytu je nutné odstranit napadené listy a rostlinu ošetřit vhodným fungicidem. Existují i ekologické přípravky na bázi síry nebo hydrogenuhličitanu sodného. Důležité je zajistit lepší proudění vzduchu kolem rostliny.
Saňová plíseň, známá jako černě, se projevuje černým, sazovitým povlakem na listech a větvích. Tato plíseň sama o sobě rostlině přímo neškodí, ale roste na medovici, kterou produkují saví škůdci. Černý povlak zastiňuje listy a omezuje fotosyntézu. Řešením je tedy v první řadě likvidace škůdců, kteří medovici produkují. Samotný povlak lze poté z listů omýt vlažnou mýdlovou vodou.
Hniloba kořenů je nejzávažnější a často fatální problém způsobený přemokřením substrátu. Půdní houby rodu Phytophthora nebo Pythium napadají kořeny, které hnědnou, měknou a odumírají. Rostlina přestává přijímat vodu a živiny, listy žloutnou, vadnou a opadávají, i když je substrát mokrý. V pokročilém stádiu je záchrana obtížná. V počáteční fázi může pomoci přesazení do nového, suchého a propustného substrátu po důkladném odstranění všech napadených kořenů a ošetření fungicidem.
Fyziologické poruchy
Fyziologické poruchy nejsou způsobeny patogeny, ale nevhodnými pěstebními podmínkami. Jsou to reakce rostliny na stres z prostředí. Jedním z nejčastějších je opadávání listů. To může být způsobeno náhlou změnou stanoviště (např. přenesení z venku dovnitř), teplotním šokem, průvanem, nedostatkem světla v zimě nebo chybami v zálivce (přemokření i přeschnutí). Je důležité identifikovat příčinu a upravit podmínky.
Chloróza, tedy žloutnutí listů se zelenou žilnatinou, je typickým příznakem nedostatku železa. Jak již bylo zmíněno v kapitole o výživě, příčinou je často vysoké pH substrátu způsobené zálivkou tvrdou vodou. Řešením je použití hnojiva pro citrusy s obsahem železa v chelátové formě, úprava zálivkové vody a případné přesazení do vhodného substrátu.
Svinování a zasychání okrajů listů může být způsobeno nízkou vzdušnou vlhkostí, zejména v zimě v přetopených místnostech. Pomůže pravidelné rosení, umístění rostliny na misku s vlhkými oblázky nebo použití zvlhčovače vzduchu. Stejný příznak může být také známkou přehnojení a zasolení substrátu, kdy dochází k popálení kořenů.
Opadávání květů a malých plůdků je do jisté míry přirozený jev, kterým rostlina reguluje počet plodů, které dokáže uživit. Nadměrný opad však může signalizovat problém, jako je stres ze sucha, nedostatek živin (zejména bóru a draslíku) nebo nedostatečné opylení. V interiéru je někdy nutné pomoci s opylením jemným štětečkem. Zajištění stabilních podmínek a vyvážené výživy pomůže tento problém minimalizovat.
Ekologické a biologické metody ochrany
Před sáhnutím po chemických postřicích je vždy vhodné vyzkoušet šetrnější, ekologické a biologické metody ochrany rostlin. Tyto metody jsou bezpečnější pro domácí prostředí, pro užitečný hmyz i pro samotnou rostlinu. Mnohé z nich si lze snadno připravit doma a jsou účinné zejména v počátečních fázích napadení.
Proti savým škůdcům, jako jsou mšice a molice, dobře funguje postřik z mýdlové vody. Rozpusť malé množství zahradnického nebo draselného mýdla (bez parfemace a dalších přísad) ve vodě a aplikuj postřikovačem. Mýdlový roztok naruší ochrannou vrstvu těl škůdců a zahubí je. Podobně fungují i přípravky na bázi řepkového, slunečnicového nebo nimbového (neem) oleje, které na škůdcích vytvoří tenký film a udusí je.
Výluhy z různých rostlin mohou mít také insekticidní nebo fungicidní účinky. Například výluh z kopřiv je účinný proti mšicím a zároveň slouží jako listové hnojivo. Výluh z česneku nebo cibule má repelentní a mírně fungicidní účinky a může pomoci proti houbovým chorobám a některým škůdcům. Tyto přípravky je třeba aplikovat opakovaně.
Biologická ochrana spočívá ve využití přirozených nepřátel škůdců. V podmínkách zimních zahrad nebo skleníků lze nasadit například dravého roztoče Phytoseiulus persimilis proti sviluškám, parazitickou vosičku Encarsia formosa proti molicím nebo slunéčka a jejich larvy proti mšicím. Tito biologičtí pomocníci jsou velmi efektivní a udržují populaci škůdců pod kontrolou bez použití chemie.
📷 Pixabay
