Výsadba a množení kokardy

Výsadba a množení kokardy patří mezi ty zahradnické činnosti, které přinášejí téměř okamžitou radost a pocit úspěchu. Tato vděčná a na pěstování nenáročná rostlina se ochotně ujímá na správně zvoleném stanovišti a její rozmnožování je snadné hned několika způsoby. Ať už se rozhodneš pro výsev ze semen, dělení trsů nebo řízkování, s trochou základních znalostí a péče můžeš snadno zaplnit své záhony zářivými květy. Vytvoření ideálních podmínek pro výsadbu je prvním a nejdůležitějším krokem k tomu, aby se kokarda stala dlouhodobou a prosperující součástí tvé zahrady, která bude každoročně přitahovat obdivné pohledy.

Než se pustíš do samotné výsadby, je klíčové věnovat dostatek času přípravě stanoviště. Jak již bylo naznačeno, kokarda je prérijní rostlina, která vyžaduje plné slunce a naprosto dokonale propustnou půdu. Těžká, jílovitá a přemokřená půda je pro ni jistou záhubou, proto nepodceňuj důkladné zrytí záhonu a vylepšení jeho struktury přidáním písku nebo drobného štěrku. Tento krok ti ušetří mnoho zklamání v budoucnu a vytvoří základ pro zdravý a silný růst.

Načasování výsadby je dalším důležitým faktorem. Sazenice vypěstované ze semen nebo zakoupené v zahradnictví je nejlepší vysazovat na venkovní záhon na jaře, po posledních mrazech, což je obvykle v druhé polovině května. To jim poskytne dostatek času na zakořenění a zesílení před příchodem letních veder. Podzimní výsadba je také možná, ale je třeba ji provést dostatečně brzy, aby rostliny stihly do zimy dobře zakořenit.

Při samotné výsadbě dbej na správné rozestupy mezi jednotlivými rostlinami. V závislosti na odrůdě a její konečné velikosti se doporučuje spon přibližně 30 až 40 centimetrů. Dostatečný prostor zajistí dobrou cirkulaci vzduchu, což je zásadní prevence proti houbovým chorobám, a zároveň umožní každé rostlině vytvořit krásný a symetrický trs. Pamatuj, že lépe vypadá několik zdravých a bohatě kvetoucích rostlin než hustý, ale nemocný a slabý porost.

Výsev semen

Množení kokardy ze semen je nejekonomičtější a velmi populární metodou, jak získat velké množství nových rostlin. Semena si můžeš zakoupit nebo je snadno sesbírat z vlastních rostlin na konci sezóny, kdy květy uschnou a vytvoří se charakteristické kulovité semeníky. Měj však na paměti, že u hybridních odrůd si semenáčky nemusí zachovat všechny vlastnosti mateřské rostliny, jako je barva nebo velikost květu, což může být na druhou stranu i zajímavým překvapením.

Výsev můžeš provést buď brzy na jaře do výsevních misek v interiéru, nebo později přímo na venkovní záhon. Pro předpěstování sazenic je ideální období od konce února do dubna. Semena vysej řídce na povrch kvalitního výsevního substrátu, jen lehce je zasyp zeminou nebo vermikulitem, protože ke klíčení potřebují světlo. Misku udržuj při pokojové teplotě a substrát mírně vlhký, například pomocí rozprašovače. Klíčení obvykle trvá dva až tři týdny.

Jakmile semenáčky vytvoří první dva pravé lístky, je čas je přepikýrovat do samostatných květináčků nebo sadbovačů. To jim poskytne více prostoru pro růst a vývoj silného kořenového systému. Sazenice i nadále pěstuj na světlém a teplém místě a před výsadbou ven je nezapomeň postupně otužovat. Otužování znamená, že je budeš na několik hodin denně vynášet ven, aby si zvykly na venkovní podmínky, a postupně dobu pobytu prodlužovat.

Přímý výsev na záhon se provádí koncem dubna nebo v květnu, kdy už nehrozí silné mrazy. Půdu na záhoně pečlivě připrav, zbav ji plevelů a urovnej povrch. Semena vysej do řádků nebo plošně a jen velmi lehce je zaprav do půdy. Záhon udržuj mírně vlhký až do vyklíčení. Po vzejití rostlinky vyjednoť na doporučenou vzdálenost. Rostliny z přímého výsevu obvykle kvetou o něco později než ty předpěstované.

Dělení trsů

Dělení trsů je spolehlivou vegetativní metodou množení, která zaručuje, že nové rostliny budou mít naprosto stejné vlastnosti jako mateřská rostlina. Je to ideální způsob, jak zmladit starší, méně kvetoucí trsy a zároveň získat nové sazenice. Jak již bylo zmíněno v předchozím článku, nejvhodnější dobou pro dělení je jaro, kdy rostliny mají nejvíce síly pro regeneraci. Tento proces by se měl opakovat každé tři až čtyři roky, aby se udržela vitalita porostu.

Proces začíná opatrným vyrytím celého trsu z půdy. Snaž se nepoškodit kořeny více, než je nezbytně nutné. Po vyjmutí trsu z půdy oklep přebytečnou zeminu, abys lépe viděl jeho strukturu a rozložení kořenů a růstových pupenů. Následně trs rozděl na menší části. Menší trsy lze často rozdělit pouze rukama, u větších a hustších budeš potřebovat ostrý nůž, rýč nebo dvě vidle zapíchnuté zády k sobě, kterými trs rozpůlíš.

Každá oddělená část musí mít alespoň jeden zdravý růstový pupen (srdéčko) a dostatek kořenů. Starou, dřevnatou středovou část trsu, která je již neproduktivní, vyhoď. K výsadbě použij pouze zdravé a silné části z okraje původního trsu, protože právě ty jsou nejvitálnější a zajistí bohaté kvetení. Tímto způsobem nejenže rostlinu namnožíš, ale především ji zmladíš a podpoříš její další růst.

Nové sazenice zasaď co nejdříve po rozdělení na připravené, slunné a dobře odvodněné stanoviště. Hloubka výsadby by měla být stejná jako u původní rostliny. Po zasazení půdu kolem rostliny dobře upěchuj a vydatně zalij, aby se kořeny spojily s okolní zeminou. V následujících týdnech dbej na pravidelnou zálivku, dokud rostliny nezačnou evidentně růst. Správně provedené dělení je pro kokardu omlazující kůrou, která jí dodá novou energii.

Množení řízkováním

Množení kokardy pomocí řízků je méně častou, ale stále velmi účinnou metodou, jak získat geneticky identické rostliny. Tato technika je vhodná zejména pro množení specifických kultivarů, u kterých si chceš být stoprocentně jistý zachováním jejich vlastností. Pro řízkování se používají takzvané bazální řízky, což jsou mladé výhonky, které vyrůstají na jaře přímo od kořenového krčku rostliny.

Nejlepší čas pro odběr bazálních řízků je jaro, kdy nové výhonky dosáhnou výšky přibližně 5 až 10 centimetrů. Opatrně odhrň půdu od báze rostliny a ostrým nožem odřízni několik zdravých a silných výhonků co nejblíže u kořenového krčku. Ideální je, pokud se ti podaří odříznout i malou část podzemní báze, takzvanou patku, která často lépe koření. Z odebraných řízků odstraň spodní listy, aby se omezilo vypařování vody.

Připravené řízky zapíchni do květináče nebo sadbovače naplněného lehkým a propustným substrátem, například směsí rašeliny a písku nebo perlitu v poměru 1:1. Konec řízku můžeš před zapíchnutím ošetřit práškovým stimulátorem růstu, což podpoří a urychlí tvorbu kořenů, ale není to nezbytně nutné. Řízky zapíchni do substrátu přibližně do jedné třetiny až poloviny jejich délky.

Nádobu s řízky umísti na světlé, ale ne na přímé sluneční světlo, a překryj ji průhledným plastovým sáčkem nebo víkem, aby se zajistila vysoká vzdušná vlhkost. Substrát udržuj neustále mírně vlhký, ale ne přemokřený. Pravidelně větrej, aby se předešlo vzniku plísní. Během několika týdnů by řízky měly zakořenit, což poznáš podle toho, že začnou tvořit nové lístky. Jakmile jsou dostatečně silné, můžeš je přesadit do samostatných květináčů a pokračovat v pěstování jako u mladých sazenic.

Péče po výsadbě

Bezprostřední péče po výsadbě, ať už se jedná o sazenice ze semen, dělení nebo řízků, je rozhodující pro jejich úspěšné ujmutí a další růst. Nejdůležitějším prvkem v této fázi je správná zálivka. Nově vysazené rostliny ještě nemají plně vyvinutý kořenový systém a jsou náchylné k přeschnutí. Proto je nutné v prvních dvou až třech týdnech udržovat půdu kolem nich konzistentně mírně vlhkou. Zalévej přímo ke kořenům, nejlépe ráno, aby listy stihly do večera oschnout.

Jakmile se rostliny ujmou a začnou viditelně růst, což poznáš podle tvorby nových listů, můžeš postupně snižovat frekvenci zálivky. Kokarda je suchomilná rostlina a v dospělosti snáší sucho velmi dobře. Přechod na režim hluboké, ale méně časté zálivky podpoří růst kořenů do hloubky a učiní rostlinu odolnější vůči přísuškům v budoucnu. Pamatuj, že přemokření je pro kokardu mnohem nebezpečnější než dočasné sucho.

Během prvních týdnů po výsadbě je také důležité udržovat okolí mladých rostlin bez plevelů. Plevel konkuruje sazenicím o vodu, živiny a světlo a může jejich růst výrazně zpomalit. Pravidelné, ale opatrné okopávání nebo ruční pletí je v této fázi velmi prospěšné. Můžeš také použít tenkou vrstvu organického mulče (např. štěpky nebo slámy), který pomůže potlačit růst plevelů a zároveň udrží v půdě vlhkost.

V první sezóně po výsadbě obvykle není nutné kokardy hnojit, zvláště pokud jsi půdu před výsadbou obohatil kompostem. Příliš mnoho živin by mohlo vést k rychlému, ale slabému růstu a menšímu počtu květů. Soustřeď se spíše na podporu zdravého zakořenění a robustního růstu. Pokud jsi vysazoval na jaře, můžeš se dočkat prvních květů již v prvním roce. U rostlin z letního množení se plného kvetení dočkáš spíše až v následující sezóně.