Řez japonských okrasných třešní je uměním i vědou zároveň. Na rozdíl od ovocných stromů, kde je řez klíčový pro maximalizaci úrody, u sakur je hlavním cílem podpořit přirozenou krásu, udržet zdraví a zajistit dlouhověkost stromu. Mnoho pěstitelů se řezu obává, protože nesprávný zásah může napáchat více škody než užitku. S trochou znalostí a citlivým přístupem však můžeš svou třešeň formovat tak, aby byla nejen zdravější, ale i estetičtější. Pamatuj, že u těchto elegantních stromů platí zlaté pravidlo „méně je často více“.
Proč a kdy provádět řez
Hlavním důvodem pro řez japonských třešní není snaha o radikální tvarování, ale především péče o zdraví stromu. Primárním cílem je odstranění všech větví, které jsou odumřelé, nemocné nebo poškozené. Takové větve nejenže kazí vzhled stromu, ale mohou být i vstupní branou pro různé choroby a škůdce. Tento typ řezu, nazývaný sanitární, je možné provádět kdykoliv během roku, jakmile problémovou větev objevíš.
Druhým důležitým cílem je udržení vzdušné a prosvětlené koruny. Odstraňují se větve, které se kříží, třou o sebe (což způsobuje oděrky na kůře), rostou směrem dovnitř koruny nebo jsou příliš zahuštěné. Dobrá cirkulace vzduchu a přístup slunečního světla do všech částí koruny je nejlepší prevencí proti houbovým chorobám, jako je padlí nebo moniliová spála. Tento prosvětlovací řez podporuje celkovou vitalitu stromu.
Nejlepší čas pro provádění jakéhokoliv plánovaného řezu (kromě sanitárního) je v létě, ideálně těsně po odkvětu. V tomto období je strom v plné síle a má nejlepší schopnost rychle zahojit řezné rány. Navíc řez v létě minimalizuje riziko infekce houbovými chorobami, které se šíří především v chladném a vlhkém počasí na jaře a na podzim. Další výhodou letního řezu je, že omezuje tvorbu bujných vertikálních výhonů, tzv. vlků, které by jinak po jarním řezu masivně vyrašily.
Vyhni se řezu v zimě nebo brzy na jaře před kvetením. Řezem v tomto období by ses zbytečně připravil o květy, protože květní pupeny jsou již založeny na loňském dřevě. Zimní řez také zvyšuje riziko klejotoku a infekcí. Jedinou výjimkou může být řez u velmi mladých stromků za účelem formování základní struktury koruny, ale i ten je bezpečnější provést v létě.
Další články na toto téma
Nářadí a technika řezu
Pro úspěšný a bezpečný řez je nezbytné používat správné nářadí. Vždy musí být ostré a čisté. Ostré nářadí zanechává hladké řezy, které se stromu lépe a rychleji hojí. Tupé nářadí naopak tkáně trhá a drtí, což zpomaluje hojení a zvyšuje riziko infekce. Před použitím a také při přecházení mezi jednotlivými stromy je vhodné nářadí dezinfikovat, například lihem nebo speciálním dezinfekčním prostředkem, aby se zabránilo přenosu chorob.
Základní výbavou jsou kvalitní zahradnické nůžky pro větve do průměru cca 2 cm. Pro silnější větve je ideální páková nůžková pila nebo speciální prořezávací pilka s jemnými zuby, která zanechává čistý řez. Vyhni se použití nůžek s kovadlinkou, které mohou mačkat pletiva. Při práci ve výškách používej teleskopické nástroje nebo bezpečný a stabilní žebřík.
Samotná technika řezu je klíčová. Větve vždy stříhej nebo řež na tzv. větevní kroužek. To je mírně zduřelá část v místě, kde se větev napojuje na silnější větev nebo kmen. V tomto kroužku se nachází speciální hojivá pletiva, která umožní stromu ránu rychle uzavřít a vytvořit hojivý kalus. Nikdy nenechávej dlouhé „věšáky“ (pahýly), protože ty odumírají a stávají se vstupní branou pro hnilobu. Stejně tak neřež příliš blízko kmene, abys nepoškodil samotný větevní kroužek.
U silnějších větví je důležité použít techniku tří řezů, aby se zabránilo odtržení a poškození kůry na kmeni. První řez veď zespodu větve, asi 20–30 cm od kmene, do hloubky zhruba jedné třetiny průměru větve. Druhý řez veď shora, o několik centimetrů dál od kmene než první řez, a řež, dokud se větev vlastní vahou neodlomí. Teprve poté odřež zbývající pahýl čistým řezem těsně u větevního kroužku. Velké řezné rány (nad 5 cm v průměru) je vhodné ošetřit stromovým balzámem, který zabrání vysychání a pronikání infekcí.
Další články na toto téma
Výchovný řez mladých stromků
Mladé stromky v prvních letech po výsadbě mohou vyžadovat jemný výchovný řez, jehož cílem je vytvořit pevnou, dobře strukturovanou a vyváženou korunu. Tento řez položí základy pro budoucí tvar a zdraví stromu. Cílem není strom zmenšovat, ale usměrňovat jeho růst a předejít budoucím problémům, jako jsou slabé, přetížené větve nebo příliš hustá koruna.
Prvním krokem je výběr terminálního (vrcholového) výhonu, který bude tvořit prodloužení kmene. Odstraň všechny konkurenční výhony, které by s ním mohly soupeřit o dominanci. Dále vyber 3 až 5 silných, dobře rozmístěných bočních větví, které budou tvořit základní kostru koruny. Tyto kosterní větve by měly vyrůstat z kmene v různých výškách a směrech a svírat s kmenem co nejširší úhel, což zajišťuje pevné spojení.
Všechny ostatní slabé, tenké nebo nevhodně rostoucí větvičky odstraň. Kosterní větve je možné mírně zakrátit (asi o jednu třetinu), aby se podpořilo jejich rozvětvení a zesílení. Řez se vede vždy na vnější pupen, aby nový výhon směřoval ven z koruny. Tento proces se opakuje po dobu dvou až tří let, dokud není základní struktura koruny pevně založena.
Pamatuj, že výchovný řez by měl být co nejšetrnější. Odstraňuj jen to, co je nezbytně nutné. Každý řez je pro mladý strom zásahem a příliš radikální řez ho může oslabit. Cílem je pouze jemně usměrnit přirozený růst a vytvořit pevný základ, ze kterého se bude koruna v dalších letech přirozeně rozvíjet.
Udržovací řez dospělých stromů
Dospělé, dobře zapěstované japonské třešně vyžadují jen minimální řez. Většinou si vystačí s občasným udržovacím řezem, který se provádí jednou za několik let, podle potřeby. Cílem tohoto řezu je udržet strom zdravý, bezpečný a v dobré kondici. Radikální zmlazování nebo snaha o zmenšení velikosti stromu řezem je u okrasných třešní obvykle neúspěšná a může vést k jeho poškození.
Při udržovacím řezu se soustřeď především na odstranění odumřelých, nemocných nebo poškozených větví. Důkladně prohlédni celou korunu a odstraň vše, co vypadá nezdravě. Dále se zaměř na prosvětlení koruny. Odstraň větve, které se kříží nebo o sebe třou, a také ty, které rostou dovnitř koruny. Můžeš také odstranit některé slabší větve v místech, kde je koruna příliš hustá.
Někdy je nutné odstranit nízko rostoucí větve, které překážejí v chůzi pod stromem nebo při sečení trávy. Takový řez pro zvýšení podchodné výšky je nejlepší provádět postupně, během několika let, aby se strom lépe vyrovnal se ztrátou větví. Odstraňuj také všechny výhony, které vyrůstají z podnože pod místem štěpování. Tyto „divoké“ výhony by odčerpávaly sílu ušlechtilé naroubované odrůdě.
Celkově by se při jednom udržovacím řezu nemělo odstranit více než 15–20 % celkového objemu koruny. Příliš velký zásah by pro strom znamenal šok a vyvolal by obrannou reakci v podobě masivního růstu slabých, svislých výhonů (vlků), což by vedlo k ještě většímu zahuštění koruny. Postupuj proto opatrně a s rozmyslem, s cílem zachovat přirozenou eleganci a habitus daného kultivaru.
Specifika řezu převislých forem
Převislé (pendula) kultivary japonských třešní, jako je oblíbená ‚Kiku-shidare-zakura‘, vyžadují poněkud specifický přístup k řezu. Jejich větve přirozeně rostou směrem dolů a bez řezu mohou vytvořit příliš hustou, neproniknutelnou „záclonu“, která sahá až na zem. To nejenže nevypadá dobře, ale také to vytváří ideální podmínky pro houbové choroby kvůli nedostatku proudění vzduchu.
Cílem řezu u převislých forem je prosvětlit a odlehčit korunu a zároveň zachovat její elegantní, plačtivý charakter. Po odkvětu odstraň všechny větve, které rostou směrem nahoru nebo dovnitř koruny, což se občas stává. Prořeď nejhustší místa tak, aby světlo a vzduch mohly proniknout do nitra koruny. Odstraň také staré, méně kvetoucí dřevo a podpoř tak růst nových, vitálních převislých výhonů.
Důležité je také upravit délku větví, aby nesahaly až na zem. Větve, které se dotýkají země, mohou být vstupní branou pro infekce z půdy a brání údržbě prostoru pod stromem. Zakracuj je tak, aby končily v dostatečné výšce nad zemí. Tímto zásahem se také opticky odlehčí celkový vzhled stromu a vynikne krása jeho kmene a struktury větví.
U převislých forem je obzvláště důležité odstraňovat veškeré výhony vyrůstající z kmene nebo z horní části koruny, které rostou vzpřímeně. Tyto výhony pocházejí z podnože nebo jsou projevem atavismu a narušovaly by charakteristický převislý tvar. Pravidelným odstraňováním těchto nežádoucích výhonů udržíš čistý a elegantní tvar, pro který jsou tyto kultivary ceněny.
