Ačkoliv japonské okrasné třešně pocházejí z mírného klimatu a většina kultivarů pěstovaných v našich podmínkách je plně mrazuvzdorná, zimní období pro ně stále představuje určitou zátěž. Správná příprava na zimu a pochopení potenciálních rizik může výrazně přispět k tomu, aby tvůj strom přečkal chladné měsíce bez úhony a na jaře se probudil v plné síle. Zimní péče se zaměřuje především na ochranu mladých, zranitelných stromků a na prevenci poškození, které může být způsobeno nejen mrazem, ale i sluncem a suchem. Pečlivá příprava na zimu je posledním důležitým krokem v celoročním cyklu péče o tento klenot zahrady.
Mrazuvzdornost a výběr kultivaru
Mrazuvzdornost japonských třešní se liší v závislosti na konkrétním kultivaru. Většina běžně prodávaných odrůd, jako je ‚Kanzan‘, ‚Amanogawa‘ nebo ‚Kiku-shidare-zakura‘, je pro naše klimatické podmínky dostatečně odolná a v dospělosti snáší mrazy i pod -20 °C bez větších problémů. Při nákupu je však vždy dobré ověřit si mrazuvzdornost dané odrůdy, zejména pokud pěstuješ strom v chladnějších, vyšších polohách nebo v mrazových kotlinách. Některé méně běžné nebo novější kultivary mohou být citlivější.
Nejvíce náchylné k poškození mrazem jsou mladé stromky v prvních letech po výsadbě. Jejich kořenový systém ještě není plně vyvinutý a jejich tenká kůra je citlivější na teplotní výkyvy. Proto je u mladých stromů zimní ochrana mnohem důležitější než u starších, dobře zavedených jedinců. Jak strom stárne a sílí, jeho odolnost vůči mrazu se přirozeně zvyšuje a potřeba speciální ochrany klesá.
Důležitým faktorem ovlivňujícím zimní odolnost je také celková kondice stromu. Zdravý, dobře živený strom, který nebyl během vegetační sezóny oslaben suchem, chorobami nebo škůdci, vstupuje do zimy mnohem silnější a lépe připravený čelit nepříznivým podmínkám. Pozdní hnojení dusíkem může naopak zimovzdornost snížit, protože podporuje růst nových výhonů, které do zimy nestihnou vyzrát a snadno namrznou.
Klíčové je také správné umístění stromu v zahradě. Chráněné stanoviště, které není vystaveno silným, mrazivým větrům, může výrazně zmírnit dopady zimy. Vyhni se výsadbě do mrazových kotlin, kde se drží studený vzduch a kde jsou stromy více ohroženy pozdními jarními mrazíky, které mohou poškodit rašící pupeny a květy. Pečlivý výběr kultivaru a stanoviště je tedy první a nejdůležitější krok k úspěšnému přezimování.
Další články na toto téma
Ochrana kmene a kořenů
U mladých stromků (první 2-3 roky po výsadbě) je velmi důležitá ochrana kmene. Jejich tenká kůra je náchylná k poškození tzv. mrazovými trhlinami. Ty vznikají v důsledku velkých teplotních rozdílů mezi slunečným zimním dnem a mrazivou nocí. Přes den se tmavá kůra na jižní straně kmene ohřeje sluncem, což způsobí probuzení buněk kambia. V noci pak při prudkém poklesu teploty dojde k jejich poškození a pnutí v kmeni, které může vést k prasknutí kůry a dřeva. Tyto rány se špatně hojí a jsou vstupní branou pro infekce.
Nejlepší ochranou proti mrazovým trhlinám je natření kmene vápenným mlékem nebo použitím bílého nátěru pro stromy. Bílá barva odráží sluneční paprsky a zabraňuje tak přehřívání kmene během dne, čímž snižuje teplotní rozdíly. Nátěr se aplikuje na podzim po opadu listů na kmen a spodní části kosterních větví. Alternativou k nátěru je obalení kmene jutou, rákosovou rohoží nebo speciálními ochrannými páskami a tunely. Tyto materiály poskytují izolaci a stíní kmen před zimním sluncem.
Stejně důležitá je ochrana kořenového systému, zejména u mladých stromů a stromů pěstovaných v nádobách. Promrznutí kořenového balu může být pro strom fatální. Nejjednodušší a nejúčinnější ochranou je vrstva organického mulče (kůra, štěpka, listí) navršená na podzim v oblasti kořenů. Vrstva o tloušťce 10–15 cm funguje jako izolační peřina, která zmírňuje výkyvy teplot v půdě, chrání kořeny před holomrazy a udržuje v půdě vlhkost.
Při aplikaci zimního mulče dej pozor, aby se materiál nedotýkal přímo kmene stromu. Navršení mulče těsně ke kmeni by mohlo vytvořit ideální vlhké prostředí pro hlodavce, jako jsou myši a hraboši, kteří by mohli v zimě okusovat kůru a vážně strom poškodit. Ponechání malé mezery kolem kmene tomuto riziku zabrání. Na jaře je vhodné silnější vrstvu mulče odhrnout, aby se půda mohla rychleji prohřát.
Další články na toto téma
Zimní zálivka a poškození suchem
Mnoho lidí si neuvědomuje, že stromy mohou v zimě trpět nejen mrazem, ale také suchem. Tento jev, známý jako fyziologické sucho, nastává, když je půda promrzlá a kořeny z ní nemohou přijímat vodu. Zároveň však stálezelené části (pokud je strom stálezelený) nebo i samotná kůra a pupeny ztrácejí vodu odpařováním, zejména za slunečných a větrných dnů. Pokud strom nemůže ztracenou vodu doplnit, může doslova uschnout. Okrasné třešně sice opadávají, ale i jejich dřevo a pupeny mohou trpět vysycháním.
Nejlepší prevencí proti zimnímu suchu je důkladná a vydatná zálivka na podzim, ještě před příchodem prvních silných mrazů a zamrznutím půdy. Strom si tak vytvoří dostatečnou zásobu vody, ze které může čerpat během zimy. Zalévej pomalu a hluboce, aby se voda dostala do celé kořenové zóny. Toto je obzvláště důležité u mladých stromů a na lehkých, písčitých půdách, které rychle vysychají.
Během zimy je také možné zalévat, ale pouze v obdobích, kdy poleví mrazy a půda na povrchu rozmrzne. Pokud nastane delší období bez sněhové pokrývky, se slunečným a větrným počasím, je vhodné zkontrolovat vlhkost půdy a v případě potřeby strom zalít. Používej vlažnou vodu a zalévej nejlépe kolem poledne, aby měla voda čas se vsáknout, než půda opět zamrzne. Tato zimní zálivka je klíčová zejména pro stromy pěstované v nádobách.
Ochrana kmene pomocí bílého nátěru nebo obalení jutou pomáhá nejen proti mrazovým trhlinám, ale také omezuje vysychání kmene a větví. Mulčovací vrstva zase zpomaluje promrzání půdy do hloubky, což umožňuje kořenům déle přijímat vodu. Kombinací těchto opatření zajistíš, že tvá třešeň bude mít dostatek vláhy pro přečkání celého zimního období.
Péče o třešně v nádobách
Pěstování japonských třešní v nádobách je možné, zejména u zakrslých nebo pomalu rostoucích kultivarů. Zimování těchto stromů však vyžaduje mnohem více pozornosti, protože jejich kořenový systém je zcela vystaven mrazu. Kořeny v nádobě jsou mnohem náchylnější k promrznutí než kořeny v zemi, a promrznutí celého kořenového balu je pro strom obvykle smrtelné. Proto je nezbytné nádobu důkladně zaizolovat.
Nejjednodušší metodou je obalení celé nádoby několika vrstvami bublinkové fólie, juty nebo starých dek. Izolační materiál pomůže zpomalit promrzání substrátu. Důležité je také izolovat nádobu zespodu, aby chlad nepronikal od země. Postav květináč na dřevěnou desku, polystyren nebo na nožičky, aby nebyl v přímém kontaktu se studenou zemí. Vrchní část substrátu je také nutné zakrýt silnou vrstvou mulče nebo chvojí.
Ideálním řešením je zapustit celou nádobu až po okraj do země na chráněném místě v zahradě. Zemina poskytne přirozenou a nejlepší izolaci. Pokud tuto možnost nemáš, můžeš nádobu umístit na chráněné místo, například ke zdi domu, do nevytápěné garáže, sklepa nebo zahradního domku. Místo by mělo být chladné a tmavé, aby strom nevyrašil předčasně. Teplota by se měla ideálně pohybovat jen několik stupňů nad nulou.
Během zimy nesmíš zapomenout na občasnou zálivku. Substrát v nádobě nesmí nikdy zcela vyschnout. Kontroluj vlhkost přibližně jednou za měsíc a v případě potřeby mírně zalij, aby substrát zůstal lehce vlhký. Při zimování venku zalévej pouze v obdobích bez mrazu. Správně zazimovaná třešeň v nádobě má velkou šanci na úspěšné přežití a na jaře tě opět potěší svými květy.
