I přes veškerou péči se může stát, že se tvá japonská okrasná třešeň stane terčem útoku chorob nebo škůdců. Tyto stromy, ač elegantní a krásné, nejsou bohužel imunní vůči problémům, které trápí i jiné ovocné a okrasné dřeviny z rodu Prunus. Klíčem k udržení zdravého stromu není panika, ale prevence, včasné rozpoznání příznaků a rychlý a adekvátní zásah. Pochopení nejběžnějších hrozeb ti umožní chránit tvou sakuru efektivněji a zajistit, aby ti dělala radost po mnoho let. Zdravý a silný strom v dobré kondici je vždy tou nejlepší obranou.
Nejčastější houbové choroby
Jednou z nejzávažnějších a nejrozšířenějších chorob třešní je moniliová spála (způsobená houbou Monilinia laxa). Tato choroba napadá především květy a mladé výhony. Infekce probíhá za chladného a vlhkého počasí v době květu. Napadené květy rychle hnědnou, vadnou a zůstávají viset na stromě, jako by je spálil mráz. Odtud se infekce šíří dál do větviček, které rovněž usychají. Prevencí je zajištění vzdušné koruny a okamžité odstraňování napadených výhonů řezem hluboko do zdravého dřeva.
Další běžnou houbovou chorobou je dírkovitost listů (způsobená houbou Stigmina carpophila). Na listech se objevují malé, obvykle červenohnědé skvrny s tmavším okrajem. Pletivo uvnitř skvrn postupně odumírá a vypadává, čímž v listech vznikají charakteristické dírky, jako by byly prostřílené broky. Při silném napadení mohou listy předčasně opadat, což strom oslabuje. Důležité je na podzim shrabat a zlikvidovat veškeré spadané listí, ve kterém houba přezimuje.
Padlí třešňové (Podosphaera clandestina) je další houbová choroba, která se projevuje bílým, moučnatým povlakem na listech, zejména na jejich spodní straně, a na mladých výhonech. Napadené listy se mohou kroutit, deformovat a předčasně opadávat. Padlí se šíří zejména za teplého a suchého počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí. Prevencí je opět vzdušná koruna a nepřehušťování výsadby. Při prvních příznacích je možné použít přípravky na bázi síry nebo speciální fungicidy.
Klejotok, ačkoliv není chorobou v pravém slova smyslu, je častým a znepokojivým jevem. Jedná se o výron pryskyřice (kleje) z ran na kmeni a větvích, což je obranná reakce stromu na jakékoliv poškození nebo stres – ať už mechanické, způsobené mrazem, nebo jako důsledek napadení houbovými či bakteriálními patogeny. Důležité je najít příčinu a odstranit ji. Prevencí je vyvarovat se poranění kůry, provádět řez v suchém období a udržovat strom v dobré kondici. Místa s klejotokem je vhodné mechanicky očistit a ošetřit dezinfekcí a stromovým balzámem.
Další články na toto téma
Živočišní škůdci a jejich kontrola
Nejběžnějšími a nejznámějšími škůdci sajícími na japonských třešních jsou bezpochyby mšice, zejména mšice třešňová. Tyto drobné organismy se shlukují na spodní straně listů a na mladých, šťavnatých výhonech, kde sají rostlinné šťávy. To vede k deformacím, kroucení listů a zpomalení růstu. Mšice navíc vylučují lepkavou medovici, na které se může následně šířit černá plíseň. Při malém napadení je lze spláchnout vodou nebo použít ekologické přípravky; při silnějším napadení je nutný insekticid.
Dalším obtížným škůdcem mohou být svilušky. Jedná se o velmi drobné roztoče, kteří jsou sotva viditelní pouhým okem. Jejich přítomnost prozradí jemné pavučinky na spodní straně listů a drobné, světlé tečky na listech, které postupně žloutnou a usychají. Sviluškám se daří v horkém a suchém prostředí. Prevencí je udržování vyšší vzdušné vlhkosti, například rosením. K likvidaci se používají specifické přípravky – akaricidy.
Občas se mohou objevit také různé druhy housenek, které požírají listy. Příkladem může být píďalka podzimní nebo různé druhy můr. Většinou nepůsobí fatální škody, ale při silném přemnožení mohou strom výrazně oslabit defoliací. Sběr housenek je účinný při malém výskytu. V případě potřeby lze použít biologické přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, které jsou šetrné k ostatnímu hmyzu, nebo standardní insekticidy.
V neposlední řadě je třeba zmínit vrtuli třešňovou, která sice primárně škodí na plodech, ale může se vyskytnout i na okrasných třešních. Mnohem větším rizikem pro kmen a větve jsou dřevokazní škůdci, jako jsou kůrovci nebo drvopleň. Ti napadají především oslabené, staré nebo stresem poškozené stromy. Jejich přítomnost prozradí dírky v kůře a drtinky. Ochrana spočívá v prevenci – udržování stromu v maximální kondici a odstraňování napadených větví.
Další články na toto téma
Preventivní opatření
Nejlepší ochranou proti chorobám a škůdcům je důsledná prevence. Vše začíná výběrem správného stanoviště. Místo s dostatkem slunce a dobrou cirkulací vzduchu je základ. Na takovém místě listy po dešti rychle osychají, což výrazně omezuje riziko šíření houbových chorob. Vyhni se přehoustlým výsadbám, kde se drží vlhkost a choroby se snadno šíří ze stromu na strom.
Udržuj strom v optimální kondici pomocí správné zálivky a vyváženého hnojení. Strom, který není oslabený stresem ze sucha, přemokření nebo nedostatku živin, má mnohem silnější přirozenou obranyschopnost. Vyvaruj se přehnojování dusíkem, které vede k tvorbě měkkých pletiv, jež jsou pro savé škůdce a houby velmi atraktivní.
Pravidelný, ale citlivý řez je dalším klíčovým preventivním opatřením. Odstraňování nemocných, poškozených a křížících se větví nejen zlepšuje vzhled stromu, ale především zajišťuje prosvětlení a provzdušnění koruny. Veškeré řezné rány prováděj ostrým a čistým nářadím a větší rány ošetři stromovým balzámem. Řez prováděj v období sucha, aby se minimalizovalo riziko infekce.
Důležitá je také hygiena v zahradě. Na podzim důkladně shrab a zlikviduj veškeré spadané listí, protože právě v něm přezimuje mnoho patogenů (např. původce dírkovitosti). Stejně tak odstraňuj ze stromu mumifikované plody, pokud se nějaké vytvoří, jelikož jsou zdrojem infekce moniliové hniloby. Pravidelně kontroluj kmen a větve a včas odstraňuj napadené části.
Biologická a ekologická ochrana
Než sáhneš po chemických postřicích, zvaž vždy nejprve ekologičtější alternativy. Podpora přirozených nepřátel škůdců je jednou z nejlepších dlouhodobých strategií. Vytvoř ve své zahradě prostředí přátelské pro užitečný hmyz, jako jsou slunéčka, zlatoočky, škvoři a pestřenky, které jsou efektivními predátory mšic. Toho dosáhneš výsadbou kvetoucích bylin, jako je kopr, řebříček nebo měsíček, a poskytnutím úkrytů, například v podobě hmyzích hotelů.
Proti mšicím a sviluškám lze v počáteční fázi napadení účinně zasáhnout pomocí postřiků na bázi olejů (řepkový, slunečnicový) nebo draselného mýdla. Tyto přípravky fungují na kontaktním principu – obalí tělo škůdců a udusí je. Jsou šetrné k životnímu prostředí a neohrožují užitečný hmyz. Jejich účinnost však vyžaduje důkladnou aplikaci na všechny části rostliny, zejména na spodní stranu listů.
Proti housenkám motýlů lze velmi úspěšně použít biologický insekticid na bázi bakterie Bacillus thuringiensis. Tato bakterie produkuje toxin, který je jedovatý specificky pro housenky, ale je zcela neškodný pro člověka, domácí zvířata, včely a další užitečný hmyz. Aplikuje se postřikem na listy v době, kdy se housenky aktivně živí.
V boji proti houbovým chorobám lze využít i preventivní postřiky na bázi mědi nebo síry, které se aplikují brzy na jaře před rašením. Tyto přípravky mají široké spektrum účinku a mohou omezit primární infekci. Existují také různé rostlinné výluhy (např. z kopřivy nebo přesličky), které posilují odolnost rostlin a mají mírný fungicidní účinek. Jejich použití je součástí integrovaného přístupu k ochraně rostlin.
Kdy sáhnout po chemické ochraně
Chemická ochrana by měla být vždy až tou poslední možností, když všechny ostatní metody selhaly nebo když je napadení tak silné, že ohrožuje životnost stromu. Před použitím jakéhokoliv chemického přípravku je naprosto nezbytné správně identifikovat chorobu nebo škůdce. Použití nevhodného přípravku je neúčinné, zbytečně zatěžuje životní prostředí a může poškodit i samotný strom. Pokud si nejsi jistý, poraď se s odborníkem v zahradnictví.
Při výběru přípravku dej přednost těm, které jsou selektivní, tedy působí co nejcíleněji na daný problém a co nejméně poškozují ostatní organismy. Pečlivě si přečti a dodržuj návod k použití, zejména doporučené dávkování, ochrannou lhůtu a bezpečnostní pokyny. Nikdy nestříkej za plného slunce, vysokých teplot nebo za větru, aby nedošlo k popálení listů a úletu postřiku na okolní rostliny.
Nejvhodnější doba pro aplikaci postřiků je brzy ráno nebo pozdě večer, kdy je bezvětří a nižší teplota. Nikdy neaplikuj insekticidy v době květu, abys neohrozil včely a další opylovače. Pokud je postřik během květu nevyhnutelný (např. proti moniliové spále), proveď ho výhradně večer, kdy opylovači nelétají.
Pamatuj, že cílem není sterilní zahrada bez jediného škůdce, ale vytvoření zdravé a vyvážené ekosystému, kde jsou choroby a škůdci pod kontrolou. Integrovaná ochrana rostlin, která kombinuje preventivní opatření, biologickou kontrolu a jen v nejnutnějších případech cílené chemické zásahy, je nejudržitelnější a nejefektivnější cestou ke zdravé a krásné japonské třešni.
