Zimování muškátu s citronovou vůní

Úspěšné přezimování je klíčovým předpokladem pro víceleté pěstování muškátu s citronovou vůní a pro to, abys se z jeho krásy a vůně mohl těšit i v následujících letech. Jelikož tato rostlina pochází z jižní Afriky, není přizpůsobena mrazivým podmínkám středoevropské zimy a venku by nepřežila. Včasné přemístění do vhodného zimního útočiště a zajištění správných podmínek během období vegetačního klidu jsou nezbytné pro její přežití a pro to, aby na jaře opět nabrala sílu k novému růstu. Správně provedené zimování nejenže zachrání rostlinu, ale také ji posílí pro nadcházející sezónu.

Příprava na zimování nezačíná až s prvními mrazy, ale již na konci léta. Postupné snižování zálivky a ukončení hnojení pomůže rostlině zpomalit růst a připravit ji na období odpočinku. Výhony díky tomu lépe vyzrají (zdřevnatí), což zvýší jejich odolnost. Důležité je také načasování přesunu do interiéru – neměl bys čekat na první mráz, ale rostliny schovat, jakmile noční teploty začnou trvale klesat k 5 °C.

Největším úkolem je najít vhodné místo pro přezimování. Ideální je kombinace chladu a světla. Teplota by se měla pohybovat v rozmezí 5 až 10 °C, což rostlině umožní upadnout do skutečného vegetačního klidu, ale zároveň nezmrzne. Současně však potřebuje dostatek světla, aby nedocházelo k jejímu vysilování tvorbou slabých, etiolovaných (vytáhlých a bledých) výhonů. Najít takové místo může být výzva, ale je to pro úspěch naprosto zásadní.

Během zimy se péče o rostlinu radikálně mění. Zálivka se omezuje na absolutní minimum a hnojení se zcela zastavuje. Cílem není podpořit růst, ale pouze udržet rostlinu naživu až do jara. Pravidelná kontrola zdravotního stavu je i v zimě důležitá, aby se předešlo napadení škůdci, kteří se v interiérových podmínkách mohou snadno přemnožit. S trochou péče a správným postupem se ti podaří rostlinu úspěšně provést zimním obdobím.

Příprava rostliny na zimu

Přípravná fáze by měla začít již koncem srpna nebo začátkem září. V tomto období začni postupně omezovat zálivku a prodlužovat intervaly mezi jednotlivými dávkami vody. Zároveň úplně přestaň s hnojením. Těmito kroky vyšleš rostlině signál, že se blíží období klidu. Rostlina zpomalí svůj růst, nové výhony budou kratší a pevnější a pletiva budou lépe vyzrávat, což je důležité pro odolnost vůči nepříznivým podmínkám během zimy.

Před samotným přemístěním rostliny dovnitř je velmi vhodné provést lehký řez. Odstraň všechny odkvetlé květy, suché a poškozené listy a příliš dlouhé, slabé nebo nevhodně rostoucí výhony. Tímto zásahem zmenšíš celkový objem rostliny, což usnadní její umístění na zimovišti, a zároveň snížíš odpařovací plochu listů. Navíc, prosvětlení koruny zlepší cirkulaci vzduchu a omezí riziko vzniku houbových chorob.

Nejdůležitějším krokem před zazimováním je důkladná kontrola rostliny na přítomnost chorob a škůdců. Pečlivě si prohlédni obě strany listů, stonky i povrch substrátu. Pokud objevíš mšice, molice, svilušky nebo jiné nezvané hosty, je nezbytné rostlinu ošetřit ještě před přenesením do interiéru. V teplejším prostředí bytu by se škůdci mohli kalamitně přemnožit a napadnout i ostatní pokojové rostliny. Preventivní postřik vhodným insekticidem nebo přípravkem na bázi oleje je proto velmi dobrý nápad.

Pokud máš rostlinu zasazenou ve volné půdě v zahradě, je třeba ji opatrně vyrýt i s co největším kořenovým balem a zasadit do květináče. Velikost květináče by měla odpovídat velikosti kořenového systému. Na dno nádoby nezapomeň dát drenážní vrstvu. Po přesazení rostlinu mírně zalij a na několik dní ji umísti do stínu, aby se vzpamatovala ze stresu, než ji přeneseš na finální zimní stanoviště.

Ideální podmínky pro zimování

Jak již bylo řečeno, ideální zimoviště je světlé a chladné. Teplota by se měla pohybovat mezi 5 a 10 °C. Vyšší teploty by rostlinu nutily k růstu, což je v období krátkých zimních dnů s nedostatkem světla nežádoucí. Rostlina by vytvářela jen slabé, vytáhlé a řídce olistěné výhony, což by ji zbytečně vysilovalo. Naopak, teploty klesající k bodu mrazu by ji mohly poškodit.

Světlo je druhým klíčovým faktorem. Čím nižší je teplota, tím méně světla rostlina potřebuje. V ideálním rozmezí 5-10 °C je však stále nutné zajistit co nejvíce přirozeného světla. Vhodnými místy mohou být nevytápěné verandy, světlé chodby, garáže s oknem, zasklené lodžie, zimní zahrady nebo chladné ložnice s oknem orientovaným na jih nebo západ. Čím světlejší místo najdeš, tím lépe rostlina přezimuje.

Pokud nemáš k dispozici chladné a světlé místo a musíš zimovat v teplejším bytě, je situace složitější. V takovém případě je třeba rostlinu umístit na nejchladnější možné místo v bytě (např. u okna v nevytápěné místnosti) a zajistit jí co nejvíce světla. V teple bude rostlina pravděpodobně pokračovat v růstu, a proto bude potřeba ji občas mírně zalít. Počítej ale s tím, že nové přírůstky budou slabé a na jaře bude nutný radikálnější řez.

Alternativou pro zimování v tmavých, ale chladných prostorách (např. sklep) je rostlinu na podzim radikálně seříznout, odstranit většinu listů a udržovat substrát téměř suchý. Rostlina v takových podmínkách přežije, ale na jaře bude potřebovat delší čas na regeneraci. Tato metoda je však rizikovější a měla by být až poslední možností. Nejlepší výsledky vždy přináší kombinace chladu a světla.

Péče během zimního klidu

Péče o muškáty během zimy je minimální, ale vyžaduje pozornost. Nejdůležitější je správná zálivka. V chladném prostředí (5-10 °C) se rostliny zalévají jen velmi sporadicky, přibližně jednou za 3-4 týdny. Cílem je pouze zabránit úplnému vyschnutí kořenového balu. Substrát by měl být po většinu času spíše suchý. Před každou zálivkou důkladně zkontroluj vlhkost půdy. Nadměrná zálivka v chladu je nejčastější příčinou úhynu rostlin během zimy, protože vede k hnilobě kořenů.

Během zimního období rostliny v žádném případě nehnoj. Vzhledem k minimálnímu růstu by dodané živiny nedokázaly využít a soli z hnojiv by se hromadily v substrátu, což by mohlo poškodit kořenový systém. S hnojením se začíná až na jaře, když se rostlina probudí a začne viditelně růst. První jarní hnojení by mělo být provedeno slabším roztokem hnojiva.

I v zimě je nutné rostliny pravidelně kontrolovat. Všímej si, zda se na nich neobjevují škůdci, jako jsou mšice nebo molice, kteří mohou v interiérových podmínkách přežívat. Občas také kontroluj, zda listy neopadávají nebo nejeví známky houbových chorob. Žloutnutí a opadávání starších listů je během zimy do jisté míry normální jev. Pokud se však objeví plíseň nebo hniloba, je třeba okamžitě zasáhnout, odstranit napadené části a zajistit lepší větrání.

Zajisti také alespoň minimální cirkulaci vzduchu v místnosti, kde rostliny zimují. Občasné krátké vyvětrání (pozor na mráz!) pomůže snížit riziko vzniku houbových chorob. Neskladuj rostliny příliš natěsnané na sobě. Dostatečný prostor mezi nimi umožní vzduchu lépe proudit a sníží vlhkost v okolí listů, což je důležitá prevence proti plísni šedé.

Přechod na jarní režim

S příchodem jara, obvykle koncem února nebo v březnu, je čas začít rostliny pomalu probouzet ze zimního spánku. Toto je také ideální doba pro hlavní tvarovací a omlazovací řez. Všechny výhony zkrať o třetinu až polovinu, odstraň všechny slabé a suché větvičky. Tento řez podpoří tvorbu nových, silných výhonů a zajistí kompaktní růst v nadcházející sezóně. Neboj se řezat hlouběji, rostlina to dobře snáší a odvděčí se bujným růstem.

Po řezu je vhodné rostlinu přesadit do čerstvého, výživného substrátu. Opatrně ji vyjmi ze starého květináče, odstraň co nejvíce staré zeminy z kořenového balu a zkontroluj stav kořenů. Odumřelé nebo poškozené kořeny odstřihni. Zasaď ji do nového květináče (může být stejné velikosti nebo o něco větší) s čerstvým substrátem pro pelargonie. Po přesazení ji mírně zalij.

S prodlužujícími se dny a stoupajícími teplotami začni postupně zvyšovat frekvenci zálivky. Stále však platí pravidlo, že substrát by měl mezi zálivkami proschnout. Jakmile se objeví první nové lístky a rostlina začne viditelně růst, můžeš začít s přihnojováním. První dávky by měly být poloviční, později přejdi na plné dávkování v pravidelných intervalech. Rostlinu přemísti na co nejsvětlejší místo, aby nové výhony byly silné a zdravé.

Na venkovní stanoviště můžeš rostlinu přemístit až ve chvíli, kdy pomine nebezpečí posledních mrazíků, což je obvykle v polovině května po „ledových mužích“. Před finálním umístěním ven je nezbytné rostlinu postupně otužovat. Několik dní ji vynášej ven jen na pár hodin do stínu a postupně prodlužuj dobu pobytu a vystavení slunci. Tím předejdeš šoku z náhlé změny podmínek a spálení listů.