Výsadba a množení muškátu s citronovou vůní jsou dva základní zahradnické úkony, které ti umožní nejen založit novou kulturu této úžasné rostliny, ale také ji efektivně rozmnožit a podělit se o ni s přáteli. Správná technika výsadby je předpokladem pro to, aby se rostlina dobře ujala a začala rychle růst. Na druhou stranu, zvládnutí metod množení ti otevře dveře k vytvoření desítek nových, geneticky identických rostlin z jediného mateřského exempláře, a to s minimálními náklady. Ať už jsi začátečník nebo zkušený pěstitel, tyto dovednosti jsou pro úspěšné pěstování Pelargonium crispum nezbytné.
Při výsadbě je nejdůležitější výběr správné nádoby a kvalitního substrátu. Rostlina potřebuje dostatek prostoru pro kořeny, ale zároveň by květináč neměl být příliš velký, aby se v něm nehromadila přebytečná voda. Klíčová je také drenáž, která zabrání uhnívání kořenů, což je pro pelargonie smrtelné nebezpečí. Pečlivá příprava před samotnou výsadbou se ti mnohonásobně vrátí v podobě zdravé a vitální rostliny, která bude od začátku prosperovat.
Množení muškátu s citronovou vůní je překvapivě snadné a nejčastěji se provádí pomocí vrcholových řízků. Tato metoda je velmi spolehlivá a umožňuje získat nové rostliny, které si zachovávají všechny vlastnosti mateřské rostliny, včetně její specifické vůně a tvaru listů. Nejlepší období pro řízkování je od jara do konce léta, kdy jsou rostliny v plné síle a řízky snadno a rychle koření. S trochou trpělivosti si tak můžeš vypěstovat celou sbírku těchto aromatických skvostů.
Alternativou k řízkování je množení semeny, což je sice zdlouhavější a méně jistá metoda, ale může být zajímavým experimentem. Výsev semen se provádí obvykle v předjaří do lehkého výsevního substrátu. Je třeba udržovat konstantní vlhkost a teplotu, aby semena úspěšně vyklíčila. Rostliny vypěstované ze semen se mohou mírně lišit od mateřské rostliny, což může být pro některé pěstitele i zajímavou výzvou a příležitostí k objevení nových variací.
Správný postup při výsadbě
Úspěšná výsadba začíná výběrem vhodné nádoby. Květináč nebo truhlík by měl mít na dně dostatek odtokových otvorů, aby mohla přebytečná voda volně odtékat. Velikost nádoby zvol podle velikosti sazenice – měla by poskytovat dostatek prostoru pro růst kořenového balu, ale ne být zbytečně předimenzovaná. V příliš velkém květináči má substrát tendenci zůstávat dlouho mokrý, což zvyšuje riziko hniloby kořenů. Pro mladou sazenici obvykle postačí květináč o průměru 10 až 12 centimetrů.
Další články na toto téma
Dalším krokem je příprava substrátu. Jak již bylo zmíněno, muškát s citronovou vůní vyžaduje lehkou, vzdušnou a dobře propustnou půdu. Můžeš použít hotový substrát pro pelargonie nebo si namíchat vlastní směs. Před naplněním květináče nezapomeň na dno umístit drenážní vrstvu z keramzitu nebo štěrku. Tato vrstva je absolutně nezbytná pro prevenci přemokření a zajištění zdravého prostředí pro kořeny.
Samotná výsadba je jednoduchá. Vyjmi sazenici opatrně z původního obalu a zkontroluj kořenový bal. Pokud jsou kořeny příliš husté a propletené, jemně je rukama rozvolni, aby se lépe rozrůstaly do nového substrátu. Umísti rostlinu do středu květináče tak, aby horní část kořenového balu byla přibližně jeden až dva centimetry pod okrajem nádoby. Poté postupně dosypávej substrát kolem kořenového balu a lehce ho přitlačuj, abys odstranil vzduchové kapsy.
Po výsadbě je důležité rostlinu důkladně zalít, aby se substrát usadil a dobře přilnul ke kořenům. První zálivka by měla být vydatná, aby voda protekla celým květináčem a začala vytékat odtokovými otvory. Tím zajistíš, že je celý kořenový systém dobře provlhčený. Následně umísti čerstvě zasazenou rostlinu na několik dní na místo chráněné před přímým sluncem, aby se mohla aklimatizovat a zotavit ze stresu z přesazování, než ji vystavíš plnému slunci.
Množení pomocí řízků
Množení řízkováním je nejefektivnější a nejpopulárnější způsob, jak získat nové rostliny muškátu s citronovou vůní. Nejvhodnější doba pro odběr řízků je od pozdního jara do konce léta, kdy jsou mateřské rostliny v plné síle a aktivně rostou. Řízky odebírej ze zdravých, silných a dobře vyvinutých výhonů, které ještě nedřevnatí. Ideální řízek by měl být asi 8 až 10 centimetrů dlouhý a měl by mít alespoň tři až čtyři listové uzly.
Další články na toto téma
K odběru řízků použij ostrý nůž nebo žiletku, abys vytvořil čistý a hladký řez. Řez veď šikmo, těsně pod listovým uzlem, protože právě v této oblasti se nejlépe tvoří kořeny. Po odříznutí odstraň spodní listy, aby na řízku zůstaly jen dva až tři vrchní lístky. Tím snížíš odpařování vody z řízku a veškerá energie se bude moci soustředit na tvorbu kořenového systému. Ponechání příliš mnoha listů by řízek zbytečně vysilovalo.
Před zasazením můžeš spodní část řízku ponořit do stimulátoru růstu kořenů, což je prášek nebo gel obsahující fytohormony. I když to není nezbytně nutné, protože pelargonie koření poměrně ochotně i bez něj, stimulátor může proces zakořenění výrazně urychlit a zvýšit jeho úspěšnost. Připravené řízky zapíchej do malých květináčů nebo sadbovačů naplněných lehkým množitelským substrátem, pískem nebo směsí rašeliny a perlitu.
Nádoby s řízky umísti na světlé, ale ne slunečné místo a udržuj substrát stále mírně vlhký, nikoli však přemokřený. Pro udržení vyšší vzdušné vlhkosti, která podporuje zakořeňování, můžeš květináče přikrýt průhledným plastovým sáčkem nebo je umístit do miniskleníku. Během dvou až čtyř týdnů by řízky měly vytvořit dostatečně silný kořenový systém. Jakmile začnou růst nové lístky, je to znamení, že se řízky ujaly a můžeš je přesadit do větších květináčů.
Výsev semen a jeho specifika
Množení ze semen je méně obvyklá, ale zajímavá metoda, která ti umožní sledovat vývoj rostliny od samého počátku. Semena pelargonií se vysévají obvykle v únoru nebo březnu do výsevních misek nebo malých květináčů. Použij lehký a sterilní výsevní substrát, který předem navlhčíš. Semena rozmísti rovnoměrně po povrchu substrátu a jen velmi lehce je zasyp jemnou vrstvou zeminy nebo písku, protože ke klíčení potřebují světlo.
Pro úspěšné klíčení je klíčové zajistit optimální podmínky. Výsevní nádobu přikryj průhledným víkem nebo fólií, aby se udržela vysoká vzdušná vlhkost, a umísti ji na světlé místo s teplotou kolem 20-22 °C. Substrát udržuj neustále mírně vlhký, nejlépe pomocí rozprašovače, abys nevyplavil semena. Klíčení obvykle trvá jeden až tři týdny, v závislosti na kvalitě semen a podmínkách. Během této doby pravidelně větrej, aby se zabránilo vzniku plísní.
Jakmile se objeví první pravé lístky (tedy druhý pár lístků po děložních), je čas na pikýrování. To znamená, že mladé semenáčky opatrně přesadíš do samostatných malých květináčků, kde budou mít více prostoru pro růst kořenů a další vývoj. Při pikýrování buď velmi opatrný, abys nepoškodil křehký kořenový systém. Použij malý kolík nebo dřívko k opatrnému vyzvednutí semenáčku i s malým kořenovým balem.
Po přesazení mladé rostlinky mírně zalij a umísti je opět na světlé místo, ale chraň je před přímým sluncem. Jakmile rostlinky zesílí a začnou aktivně růst, můžeš je postupně začít otužovat a zvykat na venkovní podmínky. Rostliny vypěstované ze semen mohou kvést o něco později než ty z řízků, ale radost z vlastnoručně vypěstované rostliny od semínka je nezapomenutelná. Navíc, jak bylo řečeno, můžeš se dočkat i zajímavých odchylek od rodičovské rostliny.
Péče o mladé sazenice
Poté, co se řízky ujaly nebo semenáčky zesílily po pikýrování, nastává fáze péče o mladé sazenice. V tomto období je nejdůležitější poskytnout rostlinám optimální podmínky pro další růst a vývoj silného kořenového systému. Mladé sazenice potřebují dostatek světla, ale je třeba je stále chránit před ostrým přímým sluncem, které by mohlo jejich jemné listy popálit. Ideální je umístění na východní okno nebo na místo s rozptýleným světlem.
Zálivka musí být pravidelná, ale umírněná. Substrát by měl mezi jednotlivými zálivkami vždy mírně proschnout. Přemokření je v této fázi velmi nebezpečné a snadno může vést k odumření mladých kořínků. S hnojením začni až ve chvíli, kdy jsou rostliny dobře zakořeněné a viditelně rostou. Použij poloviční dávku tekutého hnojiva pro balkonové rostliny a přihnojuj přibližně jednou za dva až tři týdny, aby měly sazenice dostatek živin pro svůj vývoj.
Jakmile sazenice povyrostou a vytvoří několik párů listů, je vhodné začít s jejich tvarováním. První zaštípnutí vrcholu podpoří větvení a tvorbu kompaktnějšího a hustšího keříku. Tento jednoduchý krok je základem pro budoucí atraktivní vzhled rostliny. V zaštipování pokračuj i v průběhu dalšího růstu, vždy když nový výhon dosáhne délky několika centimetrů. Tím zajistíš, že rostlina bude od mládí pěkně tvarovaná.
Před finálním umístěním na venkovní stanoviště je nezbytné mladé rostliny postupně otužovat. Tento proces by měl trvat alespoň týden až deset dní. Začni tím, že rostliny vyneseš ven na chráněné místo na pár hodin denně a postupně prodlužuj dobu jejich pobytu venku a vystavuj je i přímějšímu slunci. Tímto způsobem si rostliny zvyknou na změnu teploty, světla a proudění vzduchu a předejdeš šoku, který by mohl nastat při náhlém přemístění z chráněného prostředí interiéru na venkovní stanoviště.