Zlato balkónů, neboli dvouzubec, je v našich klimatických podmínkách pěstováno převážně jako jednoletá rostlina. Jeho domovinou jsou oblasti Mexika a Arizony, což znamená, že není přizpůsobeno k přežití mrazivých zim typických pro střední Evropu. S příchodem prvních podzimních mrazů jeho vegetační cyklus venku končí a rostlina odumírá. Přesto se mnoho nadšených pěstitelů ptá, zda je možné tuto nádhernou rostlinu nějakým způsobem uchovat do další sezóny. Ano, přezimování dvouzubce je možné, ale je třeba zdůraznit, že se jedná o proces náročný, s nejistým výsledkem a často se z něj nevyvine tak vitální rostlina jako z nové, jarní sazenice. Tento článek ti nabídne podrobný návod a zvážení všech pro a proti, pokud se rozhodneš pokusit se o tento pěstitelský experiment.
Hlavním důvodem, proč se dvouzubec běžně nepřezimovává, je jeho charakter letničky, která je vyšlechtěna pro maximální výkon během jedné sezóny. Rostliny pěstované z nových sazenic jsou obvykle zdravější, kompaktnější a kvetou bohatěji než rostliny, které prošly stresem z přezimování. Náklady na pořízení nových sazenic na jaře jsou navíc relativně nízké. Přezimování tak dává smysl spíše pro zkušené pěstitele, kteří chtějí zachovat nějaký specifický, těžko dostupný kultivar, nebo pro ty, kteří to berou jako zajímavou výzvu a experiment.
Pokud se pro přezimování rozhodneš, klíčové je načasování. Rostlinu je nutné přenést z venkovního stanoviště dovnitř ještě před příchodem prvních mrazů. Sleduj pečlivě předpověď počasí na podzim a jakmile se noční teploty začnou trvale blížit k 5 °C, je nejvyšší čas jednat. I jeden lehký mrazík může rostlinu nenávratně poškodit. Rostlina by měla být před přemístěním v co nejlepší kondici – zdravá, bez známek chorob nebo napadení škůdci.
Před samotným přemístěním je nutné rostlinu radikálně seříznout. Všechny výhony zkrať přibližně na délku 10-15 cm. Tento krok je nezbytný z několika důvodů: sníží se odpařovací plocha listů, což pomůže rostlině lépe zvládat suchý vzduch v interiéru, zredukuje se riziko přenosu škůdců a chorob a podpoří se kompaktní růst na jaře. Po řezu rostlinu důkladně prohlédni a odstraň všechny suché, poškozené nebo nemocné části. Je také vhodné preventivně ji ošetřit insekticidním a fungicidním přípravkem.
Substrát v nádobě by měl být před přezimováním mírně vlhký, nikoliv však přemokřený. Pokud je rostlina v příliš velkém truhlíku, je možné ji opatrně vyjmout s menším kořenovým balem a přesadit do menšího květináče, který nezabere tolik místa. To však představuje pro rostlinu další stres. Často je jednodušší ponechat ji v původní nádobě, pokud to prostorové možnosti dovolují.
Další články na toto téma
Výběr správného zimoviště
Nalezení vhodného místa pro přezimování je nejdůležitějším a často nejobtížnějším úkolem. Ideální zimoviště pro dvouzubec musí splňovat dvě základní podmínky: musí být světlé a chladné. Světlo je nezbytné, aby rostlina mohla alespoň minimálně fotosyntetizovat a přežila zimu v dobré kondici. Nedostatek světla vede k tvorbě slabých, vytáhlých a etiolovaných (nevybarvených) výhonů, které rostlinu vyčerpávají a jsou náchylné k chorobám. Ideální je umístění u okna orientovaného na jih nebo západ.
Teplota je druhým klíčovým faktorem. Musí být nízká, aby se rostlina uvedla do stavu vegetačního klidu (dormance) a nesnažila se aktivně růst. Optimální teplota pro přezimování se pohybuje mezi 5 a 10 °C. Vyšší teploty, zejména v kombinaci s nedostatkem světla (což je typické pro vytápěné obytné místnosti), vedou k již zmíněnému slabému růstu a vyčerpání rostliny. Vhodnými prostory tak mohou být světlé a chladné chodby, verandy, zimní zahrady, garáže s oknem nebo nevytápěné místnosti.
Naopak, zcela nevhodné jsou tmavé a mrazivé sklepy nebo teplé obývací pokoje. Ve tmě rostlina nepřežije a v mrazu zmrzne. V teplém pokoji s ústředním topením bude trpět kombinací vysoké teploty, nedostatku světla a velmi suchého vzduchu, což jsou ideální podmínky pro napadení škůdci, jako jsou svilušky nebo molice. Výběr správného místa je tedy kompromisem mezi světlem a teplotou a je naprosto zásadní pro úspěch celého procesu.
Během zimy je důležité rostlinu pravidelně, ale jen zběžně kontrolovat. Sleduj, zda se neobjevují škůdci nebo plísně. Vzhledem k utlumeným životním funkcím by měla být rostlina v relativně stabilním stavu. Pokud se objeví nějaké suché nebo plesnivé části, okamžitě je odstraň. Dbej také na to, aby na rostlinu nesvítilo přímé zimní slunce přes okno, které by ji mohlo popálit a předčasně probudit z dormance.
Další články na toto téma
Péče během zimního období
Péče o dvouzubec během zimy je minimalistická. Jejím cílem je pouze udržet rostlinu naživu, nikoliv podporovat její růst. Nejdůležitější je správná zálivka, která by měla být velmi omezená. V chladném prostředí rostlina odpařuje jen minimum vody a její kořenový systém je téměř neaktivní. Substrát by měl jen mírně vyschnout, ale nikdy ne úplně. Zalévej přibližně jednou za 3 až 4 týdny, a to jen malým množstvím vody, aby se substrát pouze lehce navlhčil. Přemokření v chladu je nejrychlejší cestou k hnilobě kořenů a jistému úhynu rostliny.
Během celého zimního období rostlinu vůbec nehnoj. Vzhledem k tomu, že je ve stavu vegetačního klidu, nepotřebuje žádné další živiny. Jakýkoliv pokus o hnojení by byl kontraproduktivní, vedl by k hromadění solí v substrátu a mohl by poškodit kořeny. S hnojením se začíná až na jaře, kdy se rostlina probouzí a začíná znovu aktivně růst.
Důležitá je také kontrola škůdců. Suchý vzduch v interiéru, i když je chladno, může nahrávat rozvoji savých škůdců, jako jsou svilušky, mšice nebo molice. Pravidelně kontroluj listy (i jejich spodní stranu) a stonky. Při prvním náznaku napadení okamžitě zasáhni. Vzhledem k tomu, že je rostlina v interiéru, je vhodné použít ekologické přípravky na bázi olejů nebo mýdla. Chemické postřiky v uzavřené místnosti nejsou vhodné.
Na konci zimy, obvykle koncem února nebo začátkem března, můžeš pozorovat první známky probouzení rostliny. Mohou se objevit nové malé lístky nebo výhonky. To je signál, že se dny prodlužují a rostlina reaguje na zvyšující se intenzitu světla. V tomto okamžiku je možné mírně zvýšit frekvenci zálivky, ale stále velmi opatrně. Je to také vhodná doba pro lehký tvarovací řez, pokud je to potřeba.
Příprava na novou sezónu
S příchodem jara (březen, duben) je čas začít rostlinu připravovat na návrat ven. Přemísti ji na co nejsvětlejší místo a postupně zvyšuj teplotu. Můžeš ji například přesunout z chladné chodby na teplejší verandu. S rostoucí teplotou a světlem začni také postupně zvyšovat zálivku. Jakmile rostlina začne viditelně rašit a tvořit nové, zdravé výhony, je čas na první přihnojení. Použij poloviční dávku hnojiva pro start růstu (s vyšším obsahem dusíku).
V dubnu, kdy je rostlina již plně probuzená a roste, je vhodná doba na přesazení. Opatrně ji vyjmi z květináče, zkontroluj kořenový systém a odstraň všechny odumřelé nebo poškozené kořeny. Opatrně oklep starý substrát a zasaď rostlinu do čerstvého, kvalitního substrátu pro balkónové rostliny. Můžeš ji vrátit do původní, vyčištěné nádoby nebo zvolit o něco větší. Po přesazení ji důkladně zalij.
Než rostlinu umístíš natrvalo ven, je naprosto nezbytné ji otužovat. Rostlina pěstovaná uvnitř je zvyklá na stabilní podmínky a přímé slunce a vítr by ji mohly spálit a poškodit. Začni tím, že ji budeš dávat ven jen na pár hodin denně na stinné a chráněné místo. Postupně dobu pobytu venku prodlužuj a rostlinu pomalu zvykej na přímější slunce. Tento proces by měl trvat alespoň jeden až dva týdny.
Na konečné venkovní stanoviště přemísti rostlinu až po odeznění rizika posledních jarních mrazíků, tedy v polovině května. I po úspěšném přezimování je třeba počítat s tím, že rostlina může být slabší a začne kvést o něco později než nově zakoupené sazenice. S náležitou péčí by se však měla během několika týdnů plně aklimatizovat a odměnit tě za tvou snahu další sezónou plnou květů.
