Krásenka zpeřená je ve své podstatě typickou letničkou, což znamená, že její životní cyklus je omezen na jednu vegetační sezónu. S příchodem prvních podzimních mrazů rostlina ukončuje svůj růst, odumírá a zimu nepřežívá. Z tohoto důvodu se v našich klimatických podmínkách nepokoušíme o klasické přezimování celé rostliny, jako je tomu u trvalek. Přesto existují způsoby, jak si krásu této rostliny zajistit i pro následující rok. Hlavní a nejspolehlivější metodou je sběr a správné uskladnění semen, která na jaře znovu vysejeme a vypěstujeme si tak novou generaci silných a zdravých rostlin.
Jelikož je krásenka jednoletá rostlina citlivá na mráz, jakýkoliv pokus o její přenesení do interiéru a udržení přes zimu by byl s největší pravděpodobností neúspěšný. Rostlina je naprogramována k tomu, aby po odkvětu a vytvoření semen odumřela. I kdyby se nám podařilo ji udržet naživu v bezmrazé místnosti, byla by slabá, vytáhlá a náchylná k chorobám. Tento postup je tedy neefektivní a zbytečný, protože pěstování ze semen je mimořádně snadné a rychlé.
Celý proces „přezimování“ krásenky se tedy soustředí na budoucnost, konkrétně na semena. Na podzim, po odkvětu, necháme na rostlinách dozrát několik nejhezčích a největších květů. Z těchto květů se vyvinou semeníky plné semen. Sběr provádíme za suchého počasí, kdy jsou semena plně zralá, tmavá a snadno se uvolňují. Sesbíraná semena je klíčové důkladně vysušit na teplém a větraném místě, aby se zabránilo jejich plesnivění během skladování.
Správně usušená a uskladněná semena v papírových sáčcích na chladném a suchém místě si udrží vysokou klíčivost po několik let. Tímto jednoduchým postupem si můžeme každoročně zajistit bohatou úrodu krásenek a dokonce si vytvořit vlastní semennou banku. Navíc, pokud pěstujeme více odrůd vedle sebe, může dojít k jejich zkřížení a v další generaci se můžeme dočkat zajímavých a nečekaných barevných kombinací, což přidává na pěstování další prvek napětí a zábavy.
V některých mírnějších oblastech s nepříliš tuhými zimami se může krásenka na záhoně sama vysemenit. Semena, která popadají na zem, přečkají zimu v půdě a na jaře, když se oteplí, spontánně vyklíčí. Tento samovýsev může být vítaným překvapením, ale je třeba počítat s tím, že rostlinky vzejdou náhodně a často je nutné je protrhat. Spoléhat se pouze na samovýsev není příliš spolehlivé, protože silné mrazy nebo zimní vlhkost mohou většinu semen zničit. Sběr a kontrolovaný výsev na jaře je proto mnohem jistější metodou.
Další články na toto téma
Životní cyklus jednoleté rostliny
Pochopení životního cyklu krásenky je klíčové k tomu, abychom věděli, proč se nepřezimovává. Jako jednoletá rostlina (letnička) je geneticky naprogramována k dokončení celého svého vývoje – od vyklíčení ze semene, přes růst, kvetení, tvorbu semen až po odumření – během jediného roku. Celý její smysl existence je soustředěn do jedné vegetační sezóny. Tento cyklus je řízen jak vnitřními hodinami rostliny, tak vnějšími faktory, jako je délka dne a teplota.
Na jaře, když se půda prohřeje, semeno vyklíčí. Následuje fáze vegetativního růstu, kdy rostlina vytváří kořeny, stonek a listy, aby nashromáždila dostatek energie pro kvetení. Jakmile dosáhne určité velikosti a délka dne je příznivá, přechází do generativní fáze – začíná tvořit poupata a kvést. Cílem kvetení je přilákat opylovače, aby došlo k oplození a následné tvorbě semen, která zajistí přežití druhu do další generace.
Po úspěšném opylení a vytvoření zralých semen rostlina splnila svůj úkol. Její fyziologické procesy se začínají zpomalovat a postupně směřují k zániku. Tento proces se nazývá senescence a je přirozenou součástí života letniček. Příchod prvních mrazů tento proces pouze urychlí a dokončí. Pokoušet se tento přirozený cyklus zvrátit je v podstatě boj s větrnými mlýny. Rostlina by neměla dostatek energie na další růst a byla by velmi náchylná k chorobám.
Proto je nejlepší strategií respektovat její přirozenost. Těšit se z její krásy od léta do podzimu a na konci sezóny jí poděkovat sběrem semen, která nám umožní celý tento úžasný cyklus zopakovat v následujícím roce. Pěstování letniček ze semen má své jedinečné kouzlo a každý rok nám dává příležitost experimentovat s novými odrůdami a kompozicemi v zahradě.
Další články na toto téma
Sběr a skladování semen
Nejefektivnější formou „přezimování“ krásenky je sběr jejích semen. Tento proces je jednoduchý a zvládne ho i naprostý začátečník. Na konci léta a začátkem podzimu si na rostlinách vybereme několik nejzdravějších a nejkrásnějších květů. Tyto květy ponecháme na rostlině, aby plně odkvetly a začaly tvořit semeníky. Je důležité je nechat na rostlině co nejdéle, aby semena měla dostatek času plně dozrát a nashromáždit zásobu živin pro budoucí klíčení.
Zralost semen poznáme podle několika znaků. Okvětní lístky zcela opadají a hlavička květu (semeník) začne zasychat a hnědnout. Samotná semena, která jsou podlouhlá a tenká, změní barvu ze zelené na tmavě hnědou až černou. Zralá semena se při lehkém dotyku snadno oddělují od lůžka. Ideální čas pro sběr je suchý, slunečný den, protože sběr vlhkých semen zvyšuje riziko jejich pozdějšího plesnivění. Semeníky můžeme odstřihnout celé nebo semena opatrně vydrolit do dlaně či papírového sáčku.
Po sklizni je naprosto nezbytné semena nechat důkladně doschnout. Rozprostřeme je v tenké vrstvě na talíř, podnos nebo husté síto a umístíme je na suché, teplé a dobře větrané místo. Místo by nemělo být na přímém slunci, které by mohlo semena poškodit. Během sušení, které může trvat jeden až dva týdny, je občas promícháme, aby prosychala rovnoměrně. Dokonale suchá semena jsou tvrdá a při pokusu o ohnutí se snadno zlomí.
Jakmile jsou semena suchá, očistíme je od zbytků okvětí a stopek a uložíme je do vhodných obalů. Nejlepší jsou papírové sáčky nebo obálky, které umožňují semenům „dýchat“. Můžeme použít i skleněné uzavíratelné nádoby, ale pouze v případě, že jsme si naprosto jisti, že jsou semena dokonale suchá. Každý obal si pečlivě označíme názvem rostliny, ideálně i odrůdou a rokem sklizně. Skladujeme je na chladném, tmavém a suchém místě, jako je spíž nebo zásuvka stolu. Správné skladování zajistí vysokou klíčivost i po několika letech.
Podzimní úklid záhonu
Po příchodu prvních silnějších mrazů, které rostliny krásenky definitivně zničí, nastává čas na podzimní úklid záhonu. Zmrzlé a odumřelé stonky a listy ztratí svou estetickou hodnotu a je vhodné je odstranit. Rostliny vytrhneme i s kořeny nebo je odstřihneme těsně u země. Tento krok je důležitý nejen z estetického hlediska, ale také z fytosanitárního. Odstraněním rostlinných zbytků snížíme riziko přezimování zárodků chorob a škůdců, které by mohly na jaře napadnout nové výsadby.
Rostlinné zbytky můžeme zkompostovat, ale pouze za předpokladu, že byly rostliny během vegetace zcela zdravé. Pokud jsme na nich pozorovali výskyt chorob, jako je padlí, nebo silné napadení škůdci, je bezpečnější je spálit nebo vyhodit do komunálního odpadu. Kompostování napadeného materiálu by mohlo vést k zamoření celého kompostu a následnému šíření chorob po celé zahradě v další sezóně.
Po odstranění rostlin je vhodné záhon zrýt nebo alespoň hluboce zkypřit. Podzimní rytí pomáhá provzdušnit půdu, zlepšit její strukturu a vystavit přezimující škůdce a jejich vajíčka mrazu a ptákům. Pokud je půda chudá, je podzim ideální dobou pro zapracování organické hmoty, jako je hnůj nebo hrubý kompost. Přes zimu se tyto materiály částečně rozloží a na jaře bude půda dokonale připravená pro novou výsadbu.
Někteří zahrádkáři preferují ponechat odumřelé stonky některých rostlin na záhoně přes zimu jako úkryt pro užitečný hmyz a jako přirozenou ochranu půdy. U krásenky, která má tendenci se rozkládat na nevzhlednou hmotu, to však není nejlepší volba. Lepší je záhon vyčistit a povrch půdy ochránit vrstvou spadaného listí nebo kompostu, což poslouží stejnému účelu, ale vypadá lépe a zároveň obohacuje půdu o živiny.
