Ačkoliv ořechokřídlec clandonský pochází z teplejších oblastí Asie, jedná se o poměrně odolný keř, který ve většině oblastí střední Evropy zvládá zimu bez větších problémů. Jeho mrazuvzdornost se obvykle uvádí v rozmezí -20 až -24 °C, což je pro většinu našich zahrad dostačující. Přesto je důležité vědět, jak mu pomoci zimu co nejlépe přečkat, zejména v prvním roce po výsadbě, ve vyšších polohách nebo v oblastech s holomrazy. Správná příprava na zimu zajistí, že keř neutrpí zbytečné škody a na jaře opět bujně obrazí.
Klíčem k úspěšnému přezimování je pochopení, jak tento keř roste. Ořechokřídlec kvete na jednoletém dřevě, což znamená, že pro kvetení není podstatné, zda jeho nadzemní části přežijí zimu bez poškození. Nejdůležitější je ochránit jeho kořenový systém a kořenový krček, tedy místo těsně nad zemí, odkud na jaře vyrůstají nové výhony. I když celá nadzemní část omrzne až k zemi, pokud je kořenový krček zdravý, keř na jaře spolehlivě zregeneruje.
Příprava na zimu nezačíná s prvním mrazem, ale již na konci léta a na podzim. Správná péče v tomto období je zásadní pro to, aby výhony stihly dostatečně vyzrát a zdřevnatět, což zvyšuje jejich odolnost vůči nízkým teplotám. Jakékoliv pěstitelské zásahy, které by podporovaly pozdní růst, jsou v tomto období nežádoucí a mohly by rostlině spíše uškodit. Je potřeba nechat rostlinu, aby se přirozeně připravila na vegetační klid.
V tomto článku si podrobně projdeme všechny kroky, které vedou k úspěšnému přezimování ořechokřídlece. Zaměříme se na správnou podzimní péči, vysvětlíme si, proč je zimní přikrývka důležitá a jak ji správně vytvořit, a poradíme, co dělat s keřem během zimy a brzy na jaře. Cílem je poskytnout ti jistotu, že tvůj ořechokřídlec přečká i tuhou zimu v plné síle a na jaře tě opět potěší svým bujným růstem.
Podzimní příprava je základ
Úspěšné přezimování začíná již na konci léta. Od srpna je naprosto klíčové přestat s jakýmkoliv hnojením, zejména hnojivy obsahujícími dusík. Dusík podporuje růst nových, měkkých pletiv, a pokud bychom ho dodávali i na konci sezóny, rostlina by vytvářela nové výhony, které by neměly šanci do příchodu mrazů dostatečně vyzrát a zdřevnatět. Tyto nevyzrálé části by pak byly extrémně náchylné k namrznutí.
Další články na toto téma
Stejně tak je důležité od konce léta a na podzim postupně omezovat zálivku. Nech půdu, aby přirozeně vysychala, a zalévej jen v případě opravdu extrémního a dlouhotrvajícího podzimního sucha. Suchší podmínky signalizují rostlině, že se blíží období klidu, a podporují vyzrávání dřeva. Neustále vlhká půda na podzim by mohla rostlinu stimulovat k růstu a zároveň by zvyšovala riziko poškození kořenů mrazem.
Jednou z častých otázek je, zda stříhat ořechokřídlec na podzim. Odpověď je jednoznačná: nestříhat! I když odkvetlé a suché stonky nemusí vypadat příliš atraktivně, ponech je na rostlině po celou zimu. Tyto staré výhony fungují jako přirozená ochrana kořenového krčku před mrazem a sněhem. Jejich odstraněním bys odkryl nejcitlivější část rostliny. Radikální řez se provádí zásadně až na jaře.
Nechej na keři i spadané listí z okolních stromů, pokud nějaké napadá do jeho blízkosti. Vrstva listí vytvoří přirozenou izolační vrstvu, která chrání kořeny před promrzáním. Není potřeba na podzim okolí keře úzkostlivě čistit. Příroda si často umí poradit sama a vytvořit si vlastní ochranné mechanismy, které bychom měli respektovat a využívat ve svůj prospěch.
Důležitost zimní přikrývky
Zimní přikrývka, neboli mulčování, je nejdůležitějším praktickým krokem pro ochranu ořechokřídlece před zimou. Jejím cílem není zabránit promrznutí půdy, to ani není možné, ale zmírnit teplotní výkyvy a ochránit kořenový krček a mělce uložené kořeny před poškozením silnými mrazy. Je to obzvláště důležité v oblastech, kde v zimě bývá málo sněhu, protože sněhová pokrývka je tím nejlepším přirozeným izolantem.
Další články na toto téma
S aplikací zimní přikrývky nespěchej. Je důležité počkat na první silnější mrazy, kdy povrch půdy již mírně promrzne. Předčasné přikrytí by mohlo vést k zapaření, rozvoji plísní a také by mohlo poskytnout úkryt hlodavcům, kteří by mohli rostlinu poškodit. Správný čas je obvykle na konci listopadu nebo v prosinci, v závislosti na průběhu počasí.
Jako materiál pro zimní přikrývku můžeš použít různé organické materiály. Velmi dobře poslouží shrabané listí (ideálně z ovocných stromů, ne z ořešáku), sláma, seno nebo kůrový mulč a štěpka. Kolem báze keře nahrň hromádku tohoto materiálu do výšky alespoň 15 až 20 centimetrů. Tato „peřina“ účinně ochrání spící pupeny na kořenovém krčku, ze kterých na jaře vyroste nový keř.
Kromě přihrnutí mulče můžeš přes celý keř přehodit i několik chvojových větví, například ze smrku nebo jedle. Chvojí pomáhá zadržet sníh, chrání před zimním sluncem, které může být v kombinaci s mrazem škodlivé, a zároveň nezabraňuje cirkulaci vzduchu tak jako neprodyšné materiály. Vyhni se použití igelitových fólií nebo jiných neprodyšných krytů, pod kterými by rostlina mohla trpět plísněmi.
Péče během zimy
Jakmile je rostlina správně připravena a přikryta, péče během samotné zimy je prakticky nulová. Ve volné půdě si příroda poradí sama. V žádném případě rostlinu v zimě nezalévej, i kdyby půda vypadala suchá. Rostlina je v období dormance (vegetačního klidu) a nepřijímá vodu. Jakákoliv zálivka by mohla vést k tvorbě ledu u kořenů a jejich poškození.
Důležitá je kontrola zimní přikrývky. Po silném větru nebo oblevě se může stát, že se mulč sesedne nebo ho vítr částečně odnese. Občas tedy zkontroluj, zda je kořenový krček stále dobře chráněn, a v případě potřeby mulč doplň. Pokud napadne dostatečná vrstva sněhu, je to ta nejlepší ochrana. Můžeš k rostlině sníh i přihrnout z okolních cestiček.
Zvláštní pozornost si zaslouží rostliny pěstované v nádobách. Kořenový bal v nádobě je mnohem více vystaven promrzání než ve volné půdě. Nádobu je ideální na zimu buď zapustit do země na záhoně, nebo ji alespoň obalit jutou, bublinkovou fólií nebo polystyrenem a postavit na podložku, aby nepromrzala odspodu. Nádobu je také vhodné umístit na chráněné místo, například ke zdi domu.
U rostlin v nádobách je také třeba dávat pozor na zimní sucho. Pokud je zima mrazivá a bez sněhu, může kořenový bal zcela vyschnout. Během období, kdy mrazy poleví a teplota je nad nulou, je dobré substrát velmi mírně zalít, aby kořeny úplně neuschly. Opět platí, že zálivka musí být velmi opatrná a jen v době oblevy.
Jarní probouzení
S příchodem jara nastává čas na postupné odzimování. S odstraňováním zimní přikrývky opět nespěchej. Počkej, až pomine nebezpečí nejsilnějších mrazů, obvykle na přelomu března a dubna. Příliš brzké odstranění krytu by mohlo rostlinu vystavit poškození pozdními mrazíky, které mohou být velmi zrádné. Odstraňuj mulč postupně, během několika dní, aby si rostlina zvykla na změnu teplot.
Nejprve odstraň chvojí, pokud jsi ho použil. Po několika dnech opatrně odhrň i vrstvu listí nebo jiného mulče od kořenového krčku. Část mulče můžeš nechat rozprostřenou v okolí rostliny, kde poslouží jako zdroj organické hmoty. Toto období je ideální pro kontrolu stavu rostliny po zimě. I když se může zdát, že všechny staré výhony jsou suché a mrtvé, nepropadej panice, je to normální.
Po odstranění zimní ochrany a v době, kdy už nehrozí silné mrazy, přichází na řadu nejdůležitější jarní práce – radikální řez. Všechny loňské výhony seřízni ostrými nůžkami přibližně 10 až 15 cm nad zemí. Tento řez je nezbytný pro aktivaci spících pupenů na bázi rostliny a pro růst nových, silných výhonů, které v létě pokvetou.
Po řezu můžeš k rostlině přidat tenkou vrstvu kompostu, která jí dodá energii pro start do nové sezóny. S rašením ořechokřídlec obvykle nespěchá a čeká na teplejší počasí, takže buď trpělivý. Teprve když se půda dostatečně prohřeje, začnou se objevovat nové, svěže zelené výhonky, což je znamení, že přezimování bylo úspěšné a můžeš se těšit na další sezónu plnou modrých květů.
