Přestože je douglaska tisolistá odolný jehličnan, který ve své domovině čelí i drsným zimním podmínkám, úspěšné přezimování v zahradě vyžaduje určitou přípravu a pochopení rizik, která zimní období přináší. Zima pro stromy neznamená jen chlad a mráz, ale také specifické hrozby jako je zimní sucho, poškození těžkým sněhem nebo popraskání kůry vlivem velkých teplotních výkyvů. Mladé, čerstvě vysazené stromy jsou obzvláště zranitelné a vyžadují naši zvýšenou pozornost. Správná příprava na zimu zajistí, že tvá douglaska vstoupí do jara zdravá, silná a připravená na novou vegetační sezónu. Tento článek ti poradí, jaké kroky podniknout, aby tvůj strom přečkal zimu bez úhony.
Podzimní příprava
Příprava na zimu začíná již na podzim, dlouho před příchodem prvních mrazů. Jedním z nejdůležitějších úkolů je zajistit, aby strom vstoupil do zimního období s dostatečnou zásobou vody. Pokud je podzim suchý, je naprosto klíčové douglasku, zejména mladé exempláře, důkladně a vydatně zalít. Tato zálivka, provedená před zamrznutím půdy, vytvoří v kořenové zóně zásobu vláhy, ze které bude strom moci čerpat během mírnějších zimních dnů. Tím se výrazně sníží riziko poškození zimním vysycháním.
V rámci podzimní přípravy je také vhodné zkontrolovat a případně doplnit mulčovací vrstvu kolem kmene. Vrstva mulče o výšce 10-15 cm funguje jako izolace, která pomáhá chránit kořenový systém před promrzáním a zmírňuje teplotní výkyvy v půdě. Mulč také zabraňuje nadměrnému odpařování vody z půdy. Použij organický materiál, jako je kůra, štěpka nebo listí, ale dbej na to, aby se mulč nedotýkal přímo kmene, což by mohlo vést k zahnívání.
Na konci podzimu ukonči veškeré hnojení, zejména dusíkatými hnojivy. Hnojení v tomto období by mohlo stimulovat nový růst, který by nestihl do zimy dostatečně vyzrát a byl by náchylný k omrznutí. Pokud chceš podpořit vyzrávání pletiv a mrazuvzdornost, můžeš na konci léta nebo začátkem podzimu aplikovat hnojivo s vyšším obsahem draslíku (tzv. podzimní hnojivo).
Před příchodem sněhu proveď vizuální kontrolu koruny. Odstraň všechny suché, zlomené nebo viditelně oslabené větve, které by se pod tíhou sněhu mohly ulomit a způsobit větší poškození stromu. U mladých stromků s více terminálními výhony (konkurenčními vrcholy) je vhodné ponechat jen ten nejsilnější a nejrovnější, aby se předešlo jejich rozlomení.
Ochrana před mrazem a sluncem
Zimní slunce, přestože není tak silné jako v létě, může v kombinaci s mrazem napáchat škody. Během slunečných zimních dnů se tmavá kůra na jižní a jihozápadní straně kmene zahřívá, což může probudit buňky k aktivitě. Po západu slunce však teplota prudce klesá, což vede k pnutí a následnému praskání kůry. Tyto mrazové trhliny jsou nejen neestetické, ale také představují vstupní bránu pro infekce.
Nejvíce ohroženy jsou mladé stromy s tenkou a hladkou kůrou. Účinnou ochranou je obalení kmene jutovou páskou, rákosovou rohoží nebo speciální papírovou páskou pro stromy. Světlý materiál odráží sluneční paprsky a zabraňuje tak přehřívání kmene. Alternativou je nátěr kmene vápenným mlékem (tzv. bílení kmenů), které má stejný ochranný efekt. Nátěr nebo obal aplikuj na podzim a na jaře ho odstraň.
Dalším rizikem je již zmíněné zimní vysychání, kterému se také říká fyziologické sucho. Jehličnany, na rozdíl od listnatých stromů, si ponechávají jehličí po celou zimu a i v tomto období dochází k odpařování vody (transpiraci). Pokud jsou kořeny v zamrzlé půdě a nemohou přijímat novou vodu, strom postupně vysychá. To se projeví na jaře hnědnutím a opadem jehličí. Nejlepší prevencí je důkladná podzimní zálivka a dostatečná vrstva mulče.
U mladých, čerstvě vysazených stromků na velmi exponovaných a větrných místech může být prospěšné vytvořit dočasnou zástěnu, například z jutoviny nebo stínící sítě, která je ochrání před vysušujícím větrem a ostrým zimním sluncem. Tato ochrana je obvykle nutná pouze v první nebo druhé zimě po výsadbě, než strom dostatečně zakoření.
Ochrana před sněhem a ledem
Těžký a mokrý sníh představuje pro jehličnany značné riziko, zejména pro jejich větve. Hmotnost sněhu může vést k ohýbání, lámání nebo dokonce rozštípnutí celých větví či vrcholů. Nejvíce ohroženy jsou stromy s hustou korunou a vícevrstevnatým větvením, kde se sníh snadno zachytává. Pravidelné a opatrné setřásání sněhu z větví je proto velmi důležitým preventivním opatřením.
Pro setřásání sněhu používej smeták nebo dlouhou tyč a sníh odstraňuj jemnými pohyby směrem odspodu nahoru. Nikdy do větví netluč, zejména pokud jsou zmrzlé, protože jsou velmi křehké a snadno by se zlomily. Pravidelně kontroluj strom po každém vydatnějším sněžení, zvláště pokud se jedná o těžký, mokrý sníh. Včasným zásahem můžeš předejít nevratnému poškození.
U mladých stromků nebo sloupovitých kultivarů může být účinnou prevencí svázání koruny. Větve se opatrně přitáhnou k sobě a k hlavnímu kmeni a volně se svážou provazem na několika místech po celé výšce koruny. Tím se vytvoří kompaktnější tvar, který lépe odolává tlaku sněhu a zabrání se rozklopení větví. Na jaře, po odeznění nebezpečí sněžení, je nutné provaz odstranit, aby nebránil růstu.
Podobné nebezpečí jako sníh představuje i ledovka. Vrstva ledu může větve zatížit ještě více než sníh a riziko polámání je extrémně vysoké. Na rozdíl od sněhu se led z větví nesnaž mechanicky odstraňovat, protože by téměř jistě došlo k jejich poškození. V tomto případě je nutné vyčkat, až led roztaje přirozenou cestou. Jedinou prevencí je udržování stromu v dobré kondici s pevným a zdravým dřevem.
Ochrana před zvěří
Zimní období je časem, kdy zvěř často trpí nedostatkem potravy a mladé stromky se pro ni stávají lákavým cílem. Králíci a zajíci mohou způsobit vážné škody ohlodáváním kůry u paty kmene. Pokud je kůra ohlodána po celém obvodu, je narušen tok živin a strom může uhynout. Nejúčinnější ochranou je použití plastových nebo pletivových chráničů kmene, které se instalují na podzim a na jaře se sundávají.
Vysoká zvěř, jako jsou srnci nebo jeleni, může poškodit stromky okusováním mladých výhonků a pupenů. V zimě si také samci s oblibou vytloukají paroží o mladé kmínky, čímž mohou strhnout kůru a vážně strom poškodit. V oblastech s vysokým stavem zvěře je nejspolehlivější ochranou individuální oplocení stromku nebo oplocení celého pozemku. Oplocení musí být dostatečně vysoké (alespoň 1,5 metru), aby ho zvěř nepřeskočila.
Existují také různé chemické repelenty (pachové ohradníky), které mají zvěř odrazovat. Jejich účinnost však může být proměnlivá a často se snižuje po dešti nebo sněžení, takže je nutné aplikaci opakovat. Vždy se řiď návodem k použití a ověř si, že je přípravek vhodný pro použití na daný druh dřeviny.
Kromě volně žijící zvěře mohou v zimě škodit i hlodavci, jako jsou myši a hraboši, kteří si pod sněhovou pokrývkou mohou pochutnávat na kořenech nebo kůře u země. Udržování bezplevelného kruhu kolem stromu a odstranění vysoké trávy před zimou jim znesnadní úkryt. Mulčovací vrstva by neměla být příliš vysoká a neměla by poskytovat ideální podmínky pro jejich hnízdění.
