Výsadba a následné množení svitelu latnatého jsou klíčovými kroky, které rozhodují o budoucím úspěchu pěstování této nádherné dřeviny. Ačkoliv se jedná o poměrně odolný a přizpůsobivý strom, správně provedená výsadba mu poskytne ten nejlepší start do života a zajistí rychlé zakořenění a zdravý růst. Stejně tak znalost metod množení ti umožní rozšířit počet těchto atraktivních stromů ve tvé zahradě nebo se podělit o sazenice s přáteli. Tento článek ti poskytne detailní a praktický návod, jak postupovat při výsadbě svitelu a jaké jsou nejefektivnější způsoby jeho množení, ať už generativní cestou pomocí semen, nebo vegetativně pomocí řízků.
Příprava na výsadbu začíná pečlivým výběrem vhodného stanoviště. Svitel latnatý je teplomilná a světlomilná dřevina, která vyžaduje plné slunce po většinu dne. Ideální je místo chráněné před silnými a studenými větry, například v závětří budov nebo jiných vzrostlých stromů. Půda by měla být především dobře propustná, protože svitel nesnáší přemokření kořenů. Nejlépe se mu daří v hlinitopísčitých půdách s dostatkem humusu a neutrální až mírně zásaditou reakcí. Před samotnou výsadbou je nezbytné místo důkladně připravit, což zahrnuje odstranění veškerého plevele a hluboké zrytí půdy.
Načasování výsadby je dalším důležitým faktorem. Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu stromů s kořenovým balem nebo kontejnerovaných sazenic je jaro, po odeznění posledních silných mrazů, nebo podzim, od konce září do zámrazu. Jarní výsadba dává stromu celou vegetační sezónu na to, aby dobře zakořenil před příchodem zimy. Podzimní výsadba zase využívá zbytkové teplo a vlhkost půdy, což umožňuje kořenům růst ještě před nástupem zimy a strom pak na jaře rychleji raší. Prostokořenné sazenice se vysazují výhradně v bezlistém stavu, tedy na podzim nebo velmi brzy na jaře.
Množení svitelu latnatého nabízí několik možností, z nichž každá má svá specifika. Nejčastěji se množí generativně, tedy semeny. Tato metoda je relativně snadná, ale vyžaduje trpělivost, protože semena potřebují projít procesem stratifikace, aby úspěšně vyklíčila. Vegetativní množení, například pomocí kořenových řízků, je rychlejší a zaručuje, že nová rostlina bude mít naprosto shodné vlastnosti jako mateřská rostlina. Tento způsob je vhodný zejména pro množení specifických kultivarů. Volba metody závisí na tvých zkušenostech, dostupném materiálu a časových možnostech.
Výběr a příprava sazenice
Úspěch výsadby začíná výběrem kvalitní a zdravé sazenice. Ať už kupuješ sazenici v zahradnictví nebo sis ji vypěstoval sám, je důležité věnovat pozornost několika klíčovým znakům. Sazenice by měla mít silný, rovný kmínek bez viditelného mechanického poškození nebo příznaků chorob. Korunka by měla být rovnoměrně rozvětvená a listy (pokud je sazenice v plné vegetaci) by měly mít sytě zelenou barvu bez skvrn či deformací. Zkontroluj také kořenový bal – kořeny by měly být zdravé, světlé a dobře prokořeněné, ale neměly by být přerostlé a kroužit po obvodu kontejneru.
Před samotnou výsadbou je nutné sazenici řádně připravit. Kontejnerovanou sazenici je nejlepší ponořit i s kontejnerem do nádoby s vodou a nechat ji tam tak dlouho, dokud nepřestanou unikat vzduchové bubliny. Tím se zajistí, že kořenový bal bude před výsadbou dokonale provlhčený. Po vyjmutí z kontejneru jemně uvolni kořeny na povrchu balu, zejména pokud jsou hustě propletené. To podpoří jejich prorůstání do okolní půdy. U prostokořenných sazenic je nutné před výsadbou zastřihnout poškozené nebo příliš dlouhé kořeny a celou sazenici namočit na několik hodin do vody.
Příprava se týká i nadzemní části. U mladých sazenic je vhodné provést mírný řez korunky, který pomůže vyrovnat poměr mezi kořenovým systémem a nadzemní částí, což je důležité zejména u prostokořenných sazenic, které při vyorávání přišly o část kořenů. Tento řez snižuje odpařování vody z listů a usnadňuje stromku ujmutí. Odstraňují se především poškozené výhony a korunka se lehce zakrátí, aby se podpořilo budoucí větvení a vytvoření silné kostry koruny.
Při manipulaci se sazenicí buď vždy opatrný, abys nepoškodil kmen nebo kořeny. Zejména místo kořenového krčku, tedy přechod mezi kmenem a kořeny, je velmi citlivé. Nikdy nenechávej kořeny, obzvláště u prostokořenných sazenic, na slunci nebo větru, kde by mohly rychle oschnout. Správná příprava a šetrné zacházení se sazenicí jsou základními předpoklady pro to, aby se strom na novém stanovišti rychle adaptoval a začal prosperovat.
Postup samotné výsadby
Jakmile máš připravené stanoviště i sazenici, můžeš přistoupit k samotné výsadbě. Prvním krokem je vyhloubení výsadbové jámy. Jáma by měla být výrazně větší než kořenový bal sazenice, ideálně dvakrát širší a o něco hlubší. To umožní kořenům snadněji prorůstat do okolní, nakypřené půdy. Při hloubení jámy odděluj vrchní, úrodnější vrstvu zeminy (ornici) od spodní, méně kvalitní vrstvy. Ornici později využiješ pro zasypání kořenového balu.
Na dno jámy je vhodné umístit drenážní vrstvu, například z hrubého štěrku nebo keramzitu, zejména pokud je půda těžší a jílovitá. Na drenážní vrstvu nasyp část vylepšené zeminy. Tu připravíš smícháním původní ornice s kvalitním kompostem nebo zahradnickým substrátem v poměru zhruba 2:1. Přidat můžeš i trochu pomalu rozpustného hnojiva, které podpoří růst kořenů. Vytvoř na dně jámy malý kopeček z této směsi, na který následně umístíš sazenici.
Sazenici umísti do jámy tak, aby kořenový krček byl v úrovni okolního terénu nebo mírně nad ním. Nikdy nesázej strom hlouběji, než rostl ve školce, protože by to mohlo vést k zahnívání kmene. Po usazení stromu začni postupně přisypávat připravenou zeminu a průběžně ji jemně utlačuj, aby se vyplnily všechny vzduchové kapsy kolem kořenů. Během zasypávání můžeš stromem jemně třást, aby se zemina dostala všude. Když je jáma naplněna zhruba do dvou třetin, strom vydatně zalij.
Po vsáknutí vody doplň zbytek zeminy a vytvoř kolem kmene takzvanou závlahovou mísu – malý val ze zeminy, který zajistí, že voda při zálivce steče přímo ke kořenům a nerozlije se do okolí. Nakonec celý strom ještě jednou důkladně zalij. K čerstvě vysazenému stromu je nezbytné umístit opěrný kůl (nebo kůly), který ho bude stabilizovat a chránit před poškozením větrem, dokud pevně nezakoření. Kůl zatluč do jámy ještě před umístěním sazenice, abys nepoškodil kořeny. Strom přivaž k opoře volnou osmičkovou smyčkou pomocí pružného úvazku.
Množení semeny
Množení svitelu latnatého semeny je spolehlivá a přirozená metoda, která ti umožní získat velké množství nových rostlin. Semena se tvoří v charakteristických lampionovitých tobolkách, které dozrávají na podzim. Sběr semen se provádí, když tobolky zhnědnou a začnou se otevírat. Po sběru je nutné semena z tobolek vyluštit a nechat je několik dní proschnout na suchém a větraném místě. Správně usušená a uskladněná semena si udrží klíčivost po několik let.
Klíčovým krokem pro úspěšné vyklíčení semen svitelu je stratifikace. Semena mají tvrdou slupku a dormantní embryo, což v přírodě zabraňuje jejich předčasnému vyklíčení. Pro prolomení dormance je nutné semena vystavit období chladu a vlhka, což napodobuje zimní podmínky. Existuje několik způsobů, jak to provést. Jednou z možností je podzimní výsev přímo na venkovní záhon. Semena projdou přirozenou stratifikací během zimy a na jaře vyklíčí. Záhon je však nutné chránit před ptáky a hlodavci.
Spolehlivější metodou je umělá stratifikace. Nejprve je dobré narušit tvrdou slupku semen (skarifikace), například jemným obroušením smirkovým papírem nebo krátkým spařením horkou vodou. Poté semena smíchej s vlhkým pískem nebo rašelinou, vlož do plastového sáčku s otvory a ulož na 2 až 3 měsíce do chladničky při teplotě kolem 4 °C. Pravidelně kontroluj vlhkost substrátu. Po uplynutí této doby jsou semena připravena k výsevu.
Po stratifikaci se semena vysévají do výsevních misek nebo květináčů naplněných kvalitním výsevním substrátem. Semena zasej do hloubky přibližně 1 cm a substrát udržuj neustále mírně vlhký, ale ne přemokřený. Pro klíčení je ideální teplota kolem 20 °C. Klíčení obvykle trvá několik týdnů. Jakmile semenáčky vytvoří několik pravých listů a jsou dostatečně silné, mohou se přesadit do samostatných květináčů, kde se budou pěstovat další rok či dva, než budou dostatečně silné pro výsadbu na trvalé stanoviště.
Vegetativní množení
Vegetativní množení zaručuje, že získáš rostlinu, která bude geneticky identická s mateřským stromem. To je výhodné zejména u pěstování konkrétních kultivarů s požadovanými vlastnostmi, jako je například specifický tvar koruny nebo barva listů. Pro svitel latnatý je nejúspěšnější metodou vegetativního množení použití kořenových řízků. Tato technika využívá přirozené schopnosti kořenů vytvářet adventivní pupeny, z nichž mohou vyrůst nové výhony.
Nejvhodnějším obdobím pro odběr kořenových řízků je pozdní podzim nebo zima, kdy je strom v plné dormanci. Opatrně odhrab zeminu u paty stromu a odkryj několik silnějších, zdravých kořenů. Z kořenů o tloušťce tužky odstřihni několik segmentů o délce 5 až 10 cm. Je velmi důležité si zapamatovat, který konec řízku byl blíže k mateřské rostlině (proximální) a který byl dále (distální). Aby sis to lépe zapamatoval, můžeš horní konec řízku seříznout rovně a spodní šikmo.
Připravené řízky se sázejí do hlubších nádob nebo truhlíků naplněných vlhkým a dobře propustným substrátem, například směsí písku a rašeliny. Řízky zapichuj do substrátu svisle, přičemž horní (rovný) konec by měl být těsně pod povrchem substrátu. Dbej na správnou polaritu – pokud řízek zasadíš obráceně, nezakoření. Nádoby s řízky umísti do chladného, ale bezmrazého prostředí, jako je skleník, pařeniště nebo sklep.
Substrát udržuj během zimy jen mírně vlhký, aby řízky nezačaly hnít. Na jaře, s rostoucí teplotou a délkou dne, by z horní části řízků měly začít rašit nové výhony. Během vegetační sezóny se z řízků vyvinou nové kořeny a vytvoří se malá sazenička. Mladé rostliny nech v nádobách alespoň jednu celou sezónu, aby dostatečně zesílily. Na trvalé stanoviště je pak můžeš vysadit následující jaro nebo podzim. Množení dřevitými nebo bylinnými řízky je u svitelu méně úspěšné.
📷 Flickr / Szerző: Plant Image Library / Licence: CC BY-SA 2.0
