Nocenka zahradní, ačkoliv je pěstována jako letnička, je ve své domovině trvalkou. Její podzemní část tvoří zásobní kořenové hlízy, podobné hlízám jiřin, které jí umožňují přečkat nepříznivé období. V našich klimatických podmínkách s mrazivými zimami by však tyto hlízy v půdě nepřežily. Pokud se chceš z krásy a vůně jejích květů těšit i v následujícím roce, je nezbytné věnovat pozornost správnému přezimování. Tento proces není nijak složitý a spočívá ve včasném vyjmutí hlíz z půdy a jejich správném uskladnění přes zimu. Zvládnutí této techniky ti umožní nejen zachovat si své oblíbené rostliny, ale také je množit a každým rokem se těšit ze stále silnějších a bohatěji kvetoucích jedinců.
Klíčem k úspěšnému přezimování je správné načasování. S vyjímáním hlíz z půdy není třeba spěchat. Je ideální počkat na první podzimní mrazíky. Mírný mráz, který spálí a zničí nadzemní část rostliny, je pro hlízy signálem, že se mají připravit na období vegetačního klidu. Rostlina stáhne veškeré zbývající živiny z listů a stonků do podzemních hlíz, které se tak stanou silnějšími a odolnějšími. Teprve když nadzemní část zčerná a zvadne, nastává ten správný čas pro jejich sklizeň. Příliš časné vyrytí by mohlo hlízy ochudit o cenné zásobní látky.
Samotné vyrývání hlíz vyžaduje opatrnost, aby nedošlo k jejich mechanickému poškození. Použij rycí vidle nebo rýč a začni kopat v dostatečné vzdálenosti od středu rostliny, abys hlízy nepřesekl. Postupuj opatrně a postupně uvolňuj půdu kolem celého trsu. Poté trs opatrně vyzvedni ze země. Poškozené nebo nahnilé hlízy jsou náchylnější k chorobám během skladování, proto je důležité pracovat co nejšetrněji. Každé poškození je vstupní branou pro infekci.
Po vyrytí je třeba hlízy připravit na uskladnění. Nejprve odstřihni zbytky stonků asi 5-10 cm nad hlízou. Poté hlízy opatrně očisti od hrubé zeminy. Není nutné je omývat vodou, protože přílišná vlhkost by mohla podpořit vznik hniloby. Stačí je nechat několik hodin oschnout na vzduchu a poté zeminu jemně oklepat nebo očistit kartáčkem. Očištěné hlízy je pak nutné nechat několik dní až týdnů důkladně proschnout na dobře větraném, suchém a bezmrazém místě, například v garáži nebo kůlně. Tento proces zvaný „vytvrzení“ pomáhá zacelit drobná poranění a připraví slupku hlízy na dlouhé skladování.
Příprava hlíz na uskladnění
Důkladná příprava hlíz před jejich uložením na zimu je naprosto klíčová pro jejich přežití. Po prvotním očištění a odstřižení stonků následuje fáze sušení a vytvrzování. Hlízy rozlož v jedné vrstvě na noviny, síto nebo do lísky tak, aby se vzájemně nedotýkaly a mohl k nim ze všech stran vzduch. Umísti je na místo, které je chráněné před deštěm a mrazem, ale zároveň je dobře větrané. Ideální teplota pro tuto fázi je kolem 15 °C. Tento proces může trvat jeden až dva týdny.
Během sušení pravidelně hlízy kontroluj. Odstraň jakékoli kusy, které jeví známky hniloby, plísně nebo jsou viditelně poškozené. I malý nakažený kousek může během skladování infikovat ostatní zdravé hlízy. Je lepší obětovat jednu poškozenou hlízu než riskovat ztrátu celé úrody. Správně vysušená a vytvrzená hlíza by měla mít pevnou, mírně svraštělou slupku bez známek vlhkosti.
Někteří zahradníci doporučují před uskladněním ošetřit hlízy fungicidním přípravkem, aby se předešlo napadení houbovými chorobami během zimy. Hlízy lze lehce poprášit práškovým fungicidem. Tento krok není nezbytně nutný, pokud jsou hlízy dokonale zdravé a suché a skladovací podmínky jsou optimální, ale může poskytnout dodatečnou pojistku, zejména pokud jsi měl v minulosti s hnilobou problémy.
Posledním krokem před uložením je označení hlíz. Pokud pěstuješ více barevných variant nocenky, je velmi praktické si ke každé hlíze nebo skupině hlíz připevnit štítek s názvem odrůdy nebo barvou květu. To ti na jaře usnadní plánování výsadby a budeš přesně vědět, co kam sázíš. K označení použij nesmazatelný fix a odolný štítek, který vydrží vlhkost během skladování.
Ideální podmínky pro skladování
Nalezení správného místa pro uskladnění hlíz přes zimu je rozhodujícím faktorem úspěchu. Ideální skladovací prostor musí splňovat tři základní podmínky: musí být tmavý, chladný a bezmrazý. Světlo by mohlo hlízy předčasně probouzet k růstu, zatímco teplota nad 10 °C by vedla k jejich vysychání a scvrkávání. Naopak, teploty pod bodem mrazu by hlízy spolehlivě zničily. Optimální teplota pro skladování se pohybuje mezi 4 a 8 °C.
Vhodným místem může být například suchý sklep, nevytápěná garáž, chladná spíž nebo zahradní domek, u kterého máš jistotu, že nepromrzne. Je důležité, aby v prostoru byla zajištěna alespoň minimální cirkulace vzduchu, která pomáhá předcházet hromadění vlhkosti a vzniku plísní. Vyhni se místům s vysokou vzdušnou vlhkostí, jako jsou vlhké sklepy, ale také místům s příliš suchým vzduchem, například v blízkosti kotle nebo topení.
Pro samotné uskladnění je nejlepší umístit hlízy do nějakého média, které je ochrání před vysycháním a teplotními výkyvy. Skvěle poslouží bedýnka, papírová krabice nebo květináč. Hlízy se ukládají do vrstvy suché rašeliny, písku, pilin, hoblin nebo vermikulitu. Média by měla být jen mírně vlhká, téměř suchá. Hlízy do nich naskládej tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a poté je médiem zcela zasyp. Tento izolační materiál pomáhá udržovat stabilní vlhkost a chrání hlízy.
Alternativní, jednodušší metodou je uložení hlíz do papírových sáčků nebo je jednoduše zabalit do novin. Tato metoda je vhodná, pokud nemáš k dispozici velké množství skladovacího média. I v tomto případě je klíčové zajistit, aby byly hlízy uloženy na chladném a tmavém místě. Ať už zvolíš jakoukoli metodu, je důležité hlízy během zimy alespoň jednou za měsíc zkontrolovat.
Kontrola během zimy a příprava na jaro
Pravidelná kontrola uskladněných hlíz během zimních měsíců je nezbytná. Alespoň jednou za měsíc bedýnky otevři a hlízy vizuálně i pohmatem zkontroluj. Hledej jakékoli známky plísně, hniloby nebo nadměrného scvrkávání. Všechny hlízy, které jsou měkké, plesnivé nebo shnilé, okamžitě odstraň a zlikviduj, aby se nákaza nešířila na ostatní. Pokud zjistíš, že hlízy začínají plesnivět, může to být známkou příliš vysoké vlhkosti. V takovém případě je třeba zajistit lepší větrání nebo přemístit hlízy do suššího prostředí.
Pokud naopak zjistíš, že hlízy jsou příliš scvrklé a vysušené, skladovací prostředí je pravděpodobně příliš teplé nebo suché. Můžeš zkusit skladovací médium (písek, rašelinu) velmi lehce navlhčit pomocí rozprašovače. Je však třeba postupovat velmi opatrně, aby nedošlo k převlhčení a následné hnilobě. Cílem je pouze mírně zvýšit vzdušnou vlhkost v bezprostředním okolí hlíz.
Ke konci zimy, přibližně v březnu, můžeš začít hlízy pomalu připravovat na novou sezónu. Můžeš je vyjmout ze skladovacího materiálu a přenést je na světlejší a o něco teplejší místo (kolem 15-18 °C). Tím je povzbudíš k rašení. Tento krok není nutný, ale může urychlit jejich start po výsadbě ven. V této době je také ideální příležitost k rozdělení velkých trsů hlíz a jejich namnožení pro novou sezónu.
Před samotnou výsadbou ven, která se provádí až po pominutí nebezpečí mrazů v květnu, je možné hlízy předpěstovat. Zasaď je do květináčů s kvalitním substrátem a umísti je na světlé místo, například do skleníku nebo na okenní parapet. Udržuj substrát mírně vlhký. Tímto způsobem získáš silné a dobře vyvinuté sazenice, které po výsadbě na záhon rychle porostou a pokvetou dříve než hlízy sázené přímo ven.
Co dělat, když přezimování není možné
Existují situace, kdy pěstitel nemá vhodné podmínky pro uskladnění hlíz, například bydlí v bytě bez sklepa či jiné chladné místnosti. V takovém případě není třeba na pěstování nocenky rezignovat. I když nelze hlízy uchovat, stále existují jednoduché alternativy, jak si zajistit rostliny pro příští rok. Tou nejjednodušší je pěstovat nocenku každý rok jako klasickou letničku ze semen.
Nocenka vytváří velké množství semen, která se snadno sklízí a mají vysokou klíčivost. Na podzim, když květy odkvetou, se na jejich místě vytvoří velká, černá a vrásčitá semena. Stačí je posbírat, nechat důkladně vyschnout a uskladnit v papírovém sáčku na suchém a tmavém místě. Na jaře, v březnu nebo dubnu, si z nich snadno předpěstuješ nové sazenice. Pěstování ze semen je sice o něco pracnější než výsadba hlíz, ale je to spolehlivý a levný způsob, jak si nocenku každoročně pěstovat.
V oblastech s velmi mírnou zimou, kde teploty jen zřídka klesají pod bod mrazu, je možné zkusit ponechat hlízy v zemi. Je to však riskantní a úspěch není zaručen. Pokud se pro tento experiment rozhodneš, je nezbytné poskytnout hlízám silnou zimní ochranu. Po odumření nadzemní části přikryj místo výsadby vysokou vrstvou izolačního materiálu, například 20-30 cm vrstvou suchého listí, slámy nebo chvojí. Tuto vrstvu je dobré ještě překrýt nepromokavým materiálem, aby se pod ní nedržela vlhkost. I tak ale hrozí, že v případě silnějších mrazů hlízy vymrznou.
Někteří pěstitelé experimentují s přezimováním celé rostliny v nádobě. Pokud pěstuješ nocenku v dostatečně velkém květináči, můžeš ji na podzim před příchodem mrazů přenést do chladné, ale bezmrazé místnosti. Zálivku je třeba výrazně omezit, jen tolik, aby substrát zcela nevyschl. Rostlina pravděpodobně shodí listy a přejde do stavu vegetačního klidu. Na jaře ji pak můžeš přesadit do čerstvého substrátu, začít více zalévat a přihnojovat a vynést ji opět ven. Tato metoda je náročnější na prostor, ale může být úspěšná.
📷 そらみみ, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
