Zimní období představuje pro japonské javory, pocházející z mírnějšího klimatu, významnou výzvu. Jejich úspěšné přezimování je klíčové pro to, aby na jaře opět v plné síle a kráse vyrašily. Správná příprava na zimu a vhodná ochrana před mrazem, zimním sluncem a vysušujícím větrem mohou zásadně ovlivnit jejich kondici a předejít vážnému poškození či dokonce úhynu. Ačkoli mnoho moderních kultivarů je již poměrně odolných, zejména mladé, čerstvě vysazené rostliny a javory pěstované v nádobách vyžadují naši pečlivou pozornost a pomoc, aby bezpečně přečkaly nástrahy zimy. V tomto článku se podrobně zaměříme na všechny kroky, které je třeba podniknout pro úspěšné zimování těchto zahradních klenotů.
Příprava na zimu začíná již na konci léta a na podzim. V tomto období je zásadní postupně omezovat zálivku a zcela přestat s hnojením, zejména přípravky obsahujícími dusík. Cílem je, aby rostlina ukončila růst nových výhonů a veškerou energii soustředila na vyzrávání pletiv. Dobře vyzrálé, zdřevnatělé větve jsou mnohem odolnější vůči nízkým teplotám a lépe snášejí mráz. Příliš pozdní hnojení a nadměrná zálivka by naopak podpořily růst mladých, měkkých výhonů, které by zima s jistotou poškodila.
Důležitým krokem je také důkladný úklid spadaného listí z okolí stromu. Ačkoli se může zdát, že vrstva listí poskytuje přirozenou izolaci, často je také útočištěm pro přezimující škůdce a spory houbových chorob. Odstraněním listí snížíš riziko infekce v příštím roce. Místo toho je mnohem vhodnější použít k ochraně kořenů vrstvu kvalitního mulče, jako je kůra nebo štěpka, která je čistá a neobsahuje zárodky chorob. Tato vrstva navíc lépe reguluje vlhkost a teplotu půdy.
Před příchodem prvních silných mrazů je vhodné provést poslední vydatnou zálivku. Tento krok je obzvláště důležitý v letech s suchým podzimem. Půda by měla být před zamrznutím dostatečně vlhká, aby kořeny měly přístup k vodě i během zimy v obdobích, kdy půda dočasně rozmrzne. Zabrání se tak takzvanému fyziologickému suchu, kdy rostlina ztrácí vodu odpařováním, ale ze zmrzlé půdy ji nemůže doplnit. Tento problém je častou příčinou usychání a poškození dřevin během zimy.
Ochrana kořenového systému
Kořenový systém je nejcitlivější částí japonského javoru a jeho ochrana před promrznutím má nejvyšší prioritu. I když je nadzemní část rostliny schopna snášet určité mrazy, poškození kořenů je často nevratné a fatální. Nejúčinnějším způsobem, jak chránit kořeny rostlin pěstovaných ve volné půdě, je aplikace silné vrstvy mulče. Po opadu listí a před příchodem mrazů rozprostři kolem kmene vrstvu organického materiálu, jako je drcená kůra, dřevní štěpka nebo kompost, ve výšce alespoň 10 až 15 centimetrů.
Mulčovací vrstva funguje jako izolační deka, která zpomaluje promrzání půdy do hloubky a chrání kořeny před extrémními teplotními výkyvy. Pomáhá udržovat stabilnější teplotu půdy a zabraňuje poškození jemných kořenových vlásečnic holomrazy. Mulč by měl pokrývat celou plochu pod korunou stromu, kde se nachází většina kořenů. Je však důležité dbát na to, aby se mulčovací materiál přímo nedotýkal kmene stromu, protože by to mohlo vést k zadržování vlhkosti u paty kmene a vzniku houbových chorob. Nech kolem kmene malý volný prostor.
U mladých a čerstvě vysazených javorů, které ještě nemají hluboce zakořeněný systém, je tato ochrana obzvláště důležitá. Jejich kořeny se nacházejí v horních vrstvách půdy, které snadno promrzají. V oblastech s očekávanými velmi silnými mrazy a malou sněhovou pokrývkou, která by fungovala jako přirozená izolace, je možné mulčovací vrstvu ještě navýšit nebo doplnit o přikrytí chvojím. Chvojí navíc pomáhá zadržovat sníh a brání jeho odfoukání větrem.
Na jaře, po odeznění největších mrazů, je vhodné silnou vrstvu mulče částečně odhrnout od kmene, aby se půda mohla rychleji prohřát a „nadechnout“. Tím se podpoří rychlejší nástup vegetace. Část mulče lze ponechat na místě po celou sezónu, protože i v létě plní důležitou funkci – udržuje vlhkost, potlačuje růst plevelů a chrání půdu před přehříváním. Ochrana kořenů je skutečně základním kamenem úspěšného přezimování.
Ochrana kmene a koruny
Kromě kořenů je třeba věnovat pozornost také ochraně nadzemní části, tedy kmene a větví. Kmen mladých stromků je náchylný k poškození tzv. mrazovými trhlinami. Ty vznikají v důsledku velkých teplotních rozdílů mezi dnem a nocí. Během slunečného zimního dne se tmavá kůra na jižní a jihozápadní straně kmene silně ohřeje, zatímco v noci teplota prudce klesne hluboko pod bod mrazu. Toto pnutí vede k praskání kůry a dřeva, čímž vznikají vstupní brány pro infekce.
Nejlepší ochranou proti mrazovým trhlinám je obalení kmene vhodným materiálem. Tradičně se používá juta, rákosové rohože nebo speciální papírové pásky. V poslední době je velmi oblíbená bílá netkaná textilie, která odráží sluneční paprsky, a tím zabraňuje přehřívání kmene. Obal by měl sahat od země až po první větve koruny. Důležité je kmen obalit volně, aby pod obalem mohl proudit vzduch, a na jaře ochranu včas odstranit. Alternativou může být nátěr kmene vápenným mlékem, které má stejný reflexní účinek.
Koruny mladých nebo choulostivějších kultivarů, zejména těch se stříhanými listy (skupina Dissectum), mohou být také poškozeny silným mrazem nebo námrazou. V případě očekávaných extrémních mrazů je možné celou korunu volně obalit do bílé netkané textilie. Je důležité, aby textilie nebyla příliš utažená a nepolámala jemné větvičky. Tato ochrana by měla být pouze dočasná, po dobu trvání největších mrazů, aby se pod ní nehromadila vlhkost a nešířily se houbové choroby.
Zvláštní pozornost si zaslouží ochrana před poškozením sněhem. Těžký, mokrý sníh může polámat větve, zejména u kultivarů s převislým nebo rozložitým růstem. Pokud napadne větší vrstva sněhu, je vhodné jej z větví opatrně setřást. U vícekmenných nebo křehkých tvarů může pomoci volné svázání koruny provázkem, které zabrání jejímu rozlomení pod tíhou sněhu. Pečlivá příprava a ochrana nadzemních částí zajistí, že javor vstoupí do jara bez zbytečného poškození.
Zimování javorů v nádobách
Japonské javory pěstované v nádobách jsou na poškození mrazem zdaleka nejnáchylnější a vyžadují nejdůkladnější zimní ochranu. Kořenový systém v nádobě není chráněn izolační vrstvou okolní zeminy a může promrznout ze všech stran, což je pro rostlinu téměř vždy fatální. Ponechat nádobu s javorem bez ochrany na terase či balkóně přes zimu je velkým rizikem, které se nemusí vyplatit. Zimování těchto rostlin vyžaduje specifický a pečlivý přístup.
Ideálním řešením je přemístění nádoby na chráněné, chladné a tmavé místo, kde teplota neklesá hluboko pod bod mrazu. Vhodná je nevytápěná garáž, studený sklep, zahradní domek nebo chladná chodba. Teplota by se měla ideálně pohybovat mezi -5 °C a +5 °C. Rostlina v tomto prostředí bezpečně přečká zimu ve vegetačním klidu. I na takovém zimovišti je však nutné substrát občas, zhruba jednou za měsíc, mírně zalít, aby kořenový bal zcela nevyschl.
Pokud nemáš možnost umístit rostlinu dovnitř, je nutné nádobu i rostlinu důkladně zaizolovat venku. Nádobu nejprve postav na izolační podložku, například na polystyrenovou desku nebo dřevěný rošt, aby nebyla v přímém kontaktu se studenou zemí. Samotný květináč pak obal několika vrstvami izolačního materiálu – osvědčila se bublinková fólie, staré deky nebo polystyrenové desky, které se zvenku ještě převážou jutou pro estetičtější vzhled. Cílem je vytvořit co nejsilnější izolační vrstvu kolem kořenového balu.
Stejně tak je důležité chránit i nadzemní část. Korunu je vhodné přikrýt bílou netkanou textilií, která ji ochrání před mrazivým větrem a zimním sluncem. Celou takto zabezpečenou rostlinu umísti na co nejchráněnější místo, například ke zdi domu, do rohu balkonu nebo do závětří. I přes veškerou ochranu je nutné během zimy kontrolovat vlhkost substrátu a v dnech, kdy nemrzne, jej v případě potřeby mírně zalít. Pečlivé zimování v nádobách je náročnější, ale umožní ti těšit se z krásy javoru i na místech, kde by ve volné půdě růst nemohl.
