Odborně provedený řez patří mezi nejdůležitější pěstitelské zásahy, které přímo ovlivňují zdraví, tvar, růst a především plodnost kdouloně. Ačkoliv se mnozí začínající zahrádkáři řezu obávají, jedná se o nezbytnou činnost, která při správném provedení a načasování přináší stromu obrovský prospěch. Cílem řezu není strom poškodit, ale naopak podpořit jeho vitalitu, vytvořit pevnou a vzdušnou korunu, regulovat úrodu a zajistit produkci kvalitních plodů po mnoho let. Zvládnutí základních principů a technik řezu je proto klíčovou dovedností pro každého, kdo chce z pěstování kdouloně vytěžit maximum.
Řez kdouloně plní několik základních funkcí. První a nejdůležitější je funkce tvarovací, která se uplatňuje zejména v prvních letech po výsadbě a jejímž cílem je založení pevné kostry koruny. Druhou je funkce udržovací, která se provádí na již zapěstovaných stromech a slouží k udržení optimálního tvaru, prosvětlení koruny a podpoře plodnosti. Třetí funkcí je funkce zmlazovací, která se aplikuje u starších, zanedbaných stromů pro obnovení jejich růstu a vitality. V neposlední řadě plní řez i fytosanitární funkci, kdy se odstraňují nemocné, poškozené nebo odumřelé části stromu.
Kdouloň, na rozdíl od některých jiných ovocných druhů, plodí především na krátkém plodném obrostu vyrůstajícím na dvouletém a starším dřevě. Cílem řezu je proto neustále podporovat tvorbu nového, mladého dřeva a zároveň zachovávat dostatek staršího plodonosného obrostu. Je třeba najít správnou rovnováhu mezi růstem a plodností. Příliš radikální řez může vést k bujnému růstu nových výhonů (vlků) na úkor kvetení, zatímco nedostatečný řez vede k postupnému stárnutí stromu, zahušťování koruny a poklesu produkce.
Načasování řezu je dalším kritickým faktorem. Hlavní řez se provádí v období vegetačního klidu, nejčastěji v pozdní zimě nebo brzy na jaře (únor, březen), kdy již nehrozí silné mrazy, ale strom ještě nezačal rašit. V tomto období je strom v plném klidu, rány se dobře hojí a je dobře viditelná struktura koruny bez listí. Doplňkový letní řez, takzvaný Šittův řez, se může provádět v červnu a slouží k odstranění bujně rostoucích letorostů (vlků) a k prosvětlení koruny.
Výchovný řez po výsadbě
Výchovný řez je nejdůležitějším řezem v životě stromu, protože formuje jeho budoucí tvar a strukturu. Provádí se v prvních 3 až 4 letech po výsadbě a jeho cílem je zapěstovat pevnou, stabilní a rovnoměrně rozvětvenou korunu. První řez se provádí ihned po jarní výsadbě, nebo na jaře po podzimní výsadbě. Tento řez, nazývaný také povýsadbový, má za úkol vyrovnat poměr mezi kořenovou a nadzemní částí stromu, která byla při přesazování narušena.
Při povýsadbovém řezu se vybírá budoucí terminální (středový) výhon a 3 až 4 postranní výhony, které budou tvořit základ kosterních větví. Tyto postranní výhony by měly být rovnoměrně rozmístěny kolem kmínku a měly by vyrůstat v optimálním úhlu. Všechny ostatní výhony, zejména ty nízko postavené, konkurenční k terminálu nebo rostoucí pod ostrým úhlem, se odstraní na větevní kroužek. Vybrané kosterní větve se zkrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu, a to vždy na pupen směřující ven z koruny. Terminál se zkrátí tak, aby převyšoval postranní větve o 15-20 cm.
V následujících letech se v rámci výchovného řezu pokračuje ve formování započaté struktury. Každý rok na jaře se zkracují prodlužující se výhony na kosterních větvích a terminálu, opět zhruba o jednu třetinu, aby se podpořilo jejich další větvení. Současně se odstraňují všechny výhony, které rostou nevhodným směrem – dovnitř koruny, kříží se, nebo konkurují hlavním větvím. Cílem je dosáhnout otevřené, vzdušné koruny, kde má každá hlavní větev dostatek prostoru a světla.
Během tohoto období je důležité nechat na větvích vyrůstat i slabší postranní obrost, který sice není součástí kostry, ale přispívá k sílení větví a v budoucnu se stane základem plodonosného dřeva. Odstraňují se pouze ty výhony, které evidentně zahušťují korunu. Po 3-4 letech správně prováděného výchovného řezu by měla být základní kostra koruny hotová a strom postupně přechází do fáze plodnosti.
Udržovací řez plodících stromů
Jakmile je koruna zapěstována a strom vstoupí do plné plodnosti, přechází se od výchovného k udržovacímu řezu. Jeho hlavním cílem již není tvarování, ale udržení dosaženého tvaru, zajištění optimálních světelných podmínek v koruně a podpora pravidelné a kvalitní úrody. Udržovací řez se provádí každoročně v předjaří a je méně radikální než řez výchovný. Správně provedený každoroční řez zabrání stárnutí stromu a nutnosti provádět později drastické zmlazovací zásahy.
Základem udržovacího řezu je prosvětlení koruny. Odstraňují se všechny větve, které rostou směrem do středu koruny, kříží se, zahušťují ji nebo jsou příliš blízko u sebe. Cílem je umožnit přístup světla a vzduchu do všech částí koruny. Dále se odstraňují všechny nemocné, poškozené nebo suché větve, což je důležitý fytosanitární zásah, který omezuje šíření chorob a škůdců.
Dalším krokem je obnova plodonosného dřeva. Jak již bylo řečeno, kdouloň plodí na krátkém obrostu na starším dřevě. Tento obrost časem stárne, jeho plodnost klesá a je třeba ho pravidelně obměňovat. Toho se dosahuje zkracováním starších, odplozených větví, čímž se podpoří růst nových, mladých výhonů v jejich blízkosti. Tento princip, známý jako sesazovací řez na postranní větev, zajišťuje neustálou obnovu a vitalitu plodonosného dřeva.
Součástí udržovacího řezu je také regulace délky jednoletých výhonů. Příliš dlouhé výhony se mírně zkracují, aby se podpořilo jejich větvení a zabránilo se vyholování starších částí větví. Naopak slabé výhony se ponechávají bez řezu, nebo se odstraňují, pokud zahušťují korunu. Cílem je dosáhnout harmonického stavu, kdy strom přiměřeně roste a zároveň bohatě plodí.
Letní řez (Šittův řez)
Letní řez, prováděný obvykle v červnu, je doplňkovým řezem, který má za cíl především omezit bujný růst a zlepšit světelné podmínky pro dozrávající plody. Během jara a začátku léta strom často vytváří silné, vzpřímeně rostoucí letorosty, takzvané vlky. Tyto výhony jsou neplodné, odčerpávají stromu velké množství energie a živin a zastiňují vnitřní části koruny a plody. Jejich včasné odstranění nebo zakrácení má pro strom velký přínos.
Existují dva hlavní způsoby, jak s vlky v létě naložit. První možností je jejich úplné odstranění vylomením nebo odstřižením na větevní kroužek, dokud jsou ještě mladé a bylinné. Tím se energie stromu přesměruje do růstu plodů a tvorby květních pupenů pro příští rok. Tento zásah výrazně prosvětlí korunu a zlepší vybarvení a kvalitu plodů. Je to nejčastější a nejjednodušší forma letního řezu.
Druhou, pokročilejší technikou je takzvaný Šittův řez, který spočívá v zakrácení těchto bujných letorostů zhruba na 3 až 5 listů. Tímto zkrácením se naruší jejich dominantní růst a podpoří se probuzení spících pupenů v úžlabí ponechaných listů. Z těchto pupenů se často ještě do konce vegetace nebo v následujícím roce vyvinou krátké plodonosné výhony. Tímto způsobem lze neplodné dřevo přeměnit na dřevo plodné.
Letní řez by se neměl provádět příliš pozdě, ideálně do konce června či začátku července. Pozdější zásahy by mohly vyprovokovat novou vlnu růstu, která by již do zimy nestačila vyzrát. Je také důležité si uvědomit, že letní řez strom spíše oslabuje a omezuje jeho růst, na rozdíl od zimního řezu, který růst podporuje. Proto je vhodný zejména pro bujně rostoucí stromy, kde je potřeba růst usměrnit a podpořit plodnost.
Zmlazovací řez starých stromů
Zmlazovací řez je radikální zásah, který se provádí u starých, zanedbaných, neplodících nebo přestárlých kdouloní. Cílem tohoto řezu je obnovit vitalitu stromu, podpořit tvorbu nového dřeva a navrátit mu plodnost. K tomuto řezu se přistupuje v případě, že koruna je příliš vysoká, hustá, plná starého a neplodného dřeva a přírůstky jsou velmi slabé. Je to poslední možnost, jak zachránit cenný starý strom.
Zmlazovací řez se provádí v období vegetačního klidu, ideálně v předjaří. Spočívá v hlubokém zkrácení hlavních kosterních větví. Rozsah zkrácení závisí na stavu stromu, ale obvykle se větve zkracují o jednu až dvě třetiny své délky. Řez se provádí na vhodně postavenou nižší postranní větev, která převezme funkci prodlužujícího se výhonu, nebo i na „hladko“, pokud taková větev chybí. Současně se kompletně odstraní veškeré přestárlé, nemocné a zahušťující dřevo uvnitř koruny.
Tento radikální zásah je pro strom velkým šokem, a proto je často lepší rozložit zmlazení do dvou až tří let. V prvním roce se zmladí například polovina koruny a v následujícím roce druhá polovina. Tím se zátěž pro strom zmírní a lépe se s ní vyrovná. Po radikálním řezu strom obvykle reaguje velmi bujným růstem nových výhonů (vlků) ze spících pupenů.
V následujících letech po zmlazovacím řezu je naprosto klíčové provést pečlivý výchovný řez těchto nových výhonů. Z velkého množství vlků je třeba vybrat ty nejvhodněji postavené a z nich zapěstovat novou, menší a produktivnější korunu. Ostatní přebytečné výhony se musí odstranit. Bez této následné péče by se koruna opět nekontrolovaně zahustila a celý efekt zmlazení by přišel vniveč. Správně provedené zmlazení a následná péče mohou prodloužit život a plodnost stromu o mnoho let.
