Téma řezu a zkracování česneku může být pro mnohé pěstitele poněkud matoucí, neboť na rozdíl od ovocných stromů či okrasných keřů se u česneku nejedná o klasický tvarovací nebo výchovný řez. Přesto existují specifické pěstitelské zásahy, které zahrnují odstraňování určitých částí rostliny a které mají zásadní vliv na kvalitu a velikost výsledné sklizně. Nejdůležitějším z těchto zásahů je takzvané odhlávkování neboli odstranění květního stvolu u paličákových odrůd. Správné pochopení smyslu a načasování těchto operací je klíčové pro každého, kdo chce z pěstování česneku vytěžit maximum.
Primárním cílem jakéhokoli „řezu“ u česneku je přesměrování energie rostliny tam, kam potřebujeme – tedy do podzemní cibule. Rostlina má přirozenou tendenci investovat energii do svého rozmnožování, což v případě paličáků znamená tvorbu květního stvolu a následně pacibulek. Tento proces je však pro rostlinu energeticky velmi náročný a spotřebovává živiny a asimiláty, které by jinak byly uloženy v cibuli. Jejím odstraněním tedy rostlinu „donutíme“, aby veškerou svou sílu soustředila na zvětšování stroužků.
Na rozdíl od paličáků, odrůdy nepaličáků za normálních podmínek květní stvol netvoří, a proto u nich tento pěstitelský zásah zcela odpadá. U nepaličáků se tedy s žádnou formou řezu či zkracování během vegetace nesetkáme. Veškeré zásahy se u nich omezují na běžnou péči, jako je pletí, okopávání a zalévání. Je tedy naprosto zásadní vědět, jakou odrůdu česneku pěstuješ, abys mohl zvolit správný postup péče.
Kromě odstraňování květních stvolů se někdy diskutuje i o zkracování listů, například jejich svazování nebo lámání, což je praktika známá spíše u cibule kuchyňské. U česneku je však tento postup obecně považován za nevhodný a kontraproduktivní. Listy jsou pro rostlinu životně důležité, protože v nich probíhá fotosyntéza. Jejich poškozením nebo odstraněním bychom rostlinu ochudili o zdroj energie a výsledkem by byly naopak menší cibule. Zdravá a nepoškozená nať je nejlepším předpokladem pro bohatou sklizeň.
Odstraňování květních stvolů (odhlávkování)
Odhlávkování je naprosto klíčový pěstitelský zásah u všech odrůd česneku paličáku. Tyto odrůdy, jakmile dosáhnou určité fáze vývoje (obvykle koncem května a v červnu), začnou ze středu rostliny vyrážet pevný, kulatý květní stvol. Na jeho vrcholu se nachází poupě, ve kterém se později vyvinou pacibulky sloužící k generativnímu rozmnožování. Tvorba tohoto stvolu a pacibulek je pro rostlinu prioritou, a proto do ní investuje obrovské množství energie a živin.
Pokud bychom květní stvol na rostlině ponechali, veškerá energie by směřovala vzhůru do pacibulek a podzemní cibule by zůstala malá a nevyvinutá. Vědecké studie i praktické zkušenosti pěstitelů ukazují, že včasné odstranění květního stvolu může zvýšit výnos (hmotnost cibule) až o 30 % i více. Jedná se tedy o naprosto zásadní operaci, na kterou by žádný pěstitel paličáků neměl zapomenout. Rostlina po odstranění stvolu přesměruje veškerou energii produkovanou listy zpět dolů, do své zásobní části.
Správné načasování je pro úspěch odhlávkování klíčové. Květní stvol je třeba odstranit co nejdříve, dokud je ještě mladý, křehký a stočený do charakteristické spirály nebo „ocásku“. Ideální doba je, když se stvol začne kroutit a dosáhne délky zhruba 15-20 cm. V této fázi ho lze snadno vylomit prsty přímo v místě, kde vyrůstá z posledních listů. Pokud bychom čekali déle, stvol zdřevnatí, narovná se a jeho odstranění je obtížnější a pro rostlinu představuje větší zranění.
Samotné provedení je jednoduché. Mladý stvol uchop mezi prsty a opatrně ho vylom. Pokud je již tužší, je lepší použít ostrý nůž nebo nůžky a odstřihnout ho co nejníže, ale bez poškození listů. Odstraněné květní stvoly v žádném případě nevyhazuj! Jsou vynikající a vyhledávanou kulinářskou pochoutkou. Mají jemnou česnekovou chuť a lze je použít do salátů, pomazánek, naložit je jako okurky nebo je osmažit na pánvi jako chřest.
Proč nezkracovat listy
Mezi některými zahrádkáři se občas šíří mýtus, že svazování, lámání nebo zkracování listů česneku může podpořit růst cibule. Tento názor vychází z podobné praktiky u cibule kuchyňské, kde se polehávání natě považuje za signál ke sklizni. U česneku je však situace zcela odlišná a jakékoli úmyslné poškozování listové plochy je škodlivé. Listy jsou pro rostlinu nenahraditelnou „továrnou na energii“ a jejich plocha je přímo úměrná velikosti budoucí cibule.
Každý list na rostlině česneku vyživuje určitou část budoucí cibule, respektive přispívá k jejímu celkovému růstu. V listech probíhá fotosyntéza, při které se sluneční energie přeměňuje na cukry. Tyto cukry jsou pak transportovány do podzemní části a ukládají se v ní, čímž se cibule zvětšuje. Pokud listy zkrátíme, svážeme nebo zlomíme, omezíme tím plochu schopnou fotosyntézy. Rostlina tak vyrobí méně energie a výsledkem bude nevyhnutelně menší cibule.
Zkracování listů také představuje pro rostlinu zbytečný stres a vytváří otevřené rány. Tato poranění se mohou stát vstupní branou pro různé houbové a bakteriální infekce, které mohou napadnout a znehodnotit celou rostlinu. Zdravá, neporušená rostlina má mnohem lepší přirozenou obranyschopnost proti patogenům. Zkracováním listů bychom tedy nejen snížili výnos, ale zároveň zvýšili riziko napadení chorobami.
Jediným oprávněným důvodem pro odstranění listu je situace, kdy je list silně napaden chorobou, například rzí česnekovou. V takovém případě může jeho včasné odstranění zabránit dalšímu šíření infekce na zbytek rostliny. Jinak ale platí zásada: nech nať česneku růst volně a přirozeně a chraň ji před poškozením. Čím větší, zdravější a zelenější listová plocha, tím větší a kvalitnější cibuli můžeš očekávat při sklizni.
Péče o rostlinu po odstranění stvolu
Po provedení odhlávkování nepotřebuje rostlina žádnou speciální péči nad rámec běžných agrotechnických postupů. Malá ranka, která vznikne po vylomení nebo odstřižení stvolu, se na zdravé a vitální rostlině obvykle rychle a bez problémů zahojí. Je však dobré provádět tento zákrok za suchého a slunného počasí, což minimalizuje riziko proniknutí infekce do rány. Vyhni se odhlávkování za deště nebo když jsou rostliny mokré od rosy.
Období po odhlávkování, tedy především červen, je fází nejintenzivnějšího růstu a zvětšování cibule. V této době je naprosto klíčové zajistit rostlinám dostatek vláhy. Půda by měla být stále mírně vlhká, aby rostlina mohla efektivně transportovat živiny a produkty fotosyntézy do cibule. Pravidelně kontroluj vlhkost půdy a v případě potřeby, zejména v obdobích bez srážek, česnek důkladně zalévej.
V této fázi je také důležité, aby měla rostlina dostatek živin, zejména draslíku. Draslík podporuje ukládání zásobních látek a je zásadní pro velikost a pevnost cibule. Pokud jsi na jaře provedl základní hnojení, mělo by být živin dostatek. V případě pěstování na chudších půdách je možné v tomto období ještě přihnojit hnojivem s vyšším obsahem draslíku, například dřevěným popílkem nebo speciálním hnojivem pro cibuloviny.
Pokračuj také v pravidelném odstraňování plevelů, které by česneku ubíraly vodu a živiny, jež jsou v této kritické fázi tak potřebné. S blížící se sklizní, přibližně 3-4 týdny před plánovaným termínem, je však nutné zálivku postupně omezit a nakonec úplně zastavit. To je nezbytné pro správné vyzrání cibulí a zajištění jejich dobré skladovatelnosti. Rostlina začne sama stahovat živiny z listů, které postupně žloutnou a zasychají.
Řez a úprava po sklizni
S řezem v pravém slova smyslu se u česneku setkáme až po sklizni, při jeho přípravě na sušení a skladování. Po vytažení cibulí z půdy je prvním krokem jejich očištění. Hlínu z kořenů a cibulí odstraňuj opatrně rukama, nikdy je neoklepávej o sebe. Kořeny není nutné ihned stříhat, je lepší je nechat na cibuli během počáteční fáze sušení. Rostliny se obvykle svazují do menších svazků (po 5-10 kusech) a zavěšují na suché, stinné a dobře větrané místo, například na půdu, do kůlny nebo pod střechu pergoly.
Po dokonalém vysušení, které trvá několik týdnů (obvykle 3-4), přichází na řadu finální úprava. Zralost poznáš tak, že krček cibule je zcela suchý, tvrdý a při ohnutí se láme. Teprve v této fázi je bezpečné přistoupit ke zkrácení natě a kořenů. Suchou nať zkrať ostrými nůžkami na délku přibližně 3-5 cm od cibule. Ponechání krátkého krčku pomáhá lépe chránit cibuli před vysycháním a chorobami.
Suché kořeny také zastřihni nůžkami, ale buď opatrný a nestříhej je příliš blízko podpučí (spodní části cibule). Ponechej asi 0,5 cm dlouhé zbytky kořenů. Úplné odstranění kořenů až na podpučí by mohlo narušit celistvost cibule a stát se vstupní branou pro plísně během skladování. Po této úpravě je česnek připraven k finálnímu uskladnění.
Takto upravené a očištěné cibule můžeš skladovat několika způsoby. Nejběžnější je zaplétání do copů (pokud jsi nechal delší nať) nebo skladování v síťových pytlích, prodyšných bedýnkách nebo papírových sáčcích. Důležité je, aby byl skladovací prostor suchý, tmavý, chladný (ideální teplota je kolem 0-2 °C) a dobře větraný. Správně sklizený, usušený a upravený česnek ti takto vydrží v perfektní kondici až do další sklizně.
