I přes veškerou péči se může stát, že tvůj porost česneku napadnou choroby nebo škůdci. Včasné rozpoznání příznaků a rychlý a adekvátní zásah jsou klíčové pro minimalizaci škod a záchranu úrody. Mnoho problémů lze přitom předejít správnou prevencí, která zahrnuje výběr zdravé sadby, dodržování osevních postupů, správnou agrotechniku a podporu přirozených nepřátel škůdců. Znalost nejčastějších hrozeb, kterým česnek čelí, ti poskytne potřebný náskok a umožní ti pěstovat zdravé a silné rostliny, které jsou schopny se lépe bránit samy. Tento přehled ti pomůže identifikovat potenciální problémy a navrhne účinná řešení.
Mezi nejzávažnější hrozby pro česnek patří houbové choroby, které se šíří zejména za vlhkého počasí a v hustých, špatně větraných porostech. K nejznámějším patří bílá sklerociová hniloba, fusariová hniloba a rez česneková. Tyto choroby mohou napadat jak podzemní, tak nadzemní části rostliny a v případě silného napadení mohou způsobit totální zničení úrody. Prevence v podobě moření sadby, střídání plodin a zajištění dobré drenáže a vzdušnosti porostu je naprosto zásadní.
Další významnou skupinou jsou škůdci, kteří mohou česnek poškozovat sáním šťáv nebo žírem na různých částech rostliny. Mezi nejnebezpečnější patří háďátko zhoubné, mikroskopický červík, který napadá podzemní části a může zamořit půdu na mnoho let. Dalšími častými škůdci jsou houbomilka česneková, jejíž larvy vyžírají mladé rostliny, a květilka cibulová. Důležitá je pravidelná kontrola porostu a včasný zásah, ať už pomocí mechanické ochrany, biologických přípravků nebo v krajním případě i chemických insekticidů.
Kromě specifických chorob a škůdců může být česnek oslaben i abiotickými faktory, jako jsou nepříznivé povětrnostní podmínky (krupobití, mráz), nesprávná výživa nebo špatný vodní režim. Oslabené rostliny jsou pak mnohem náchylnější k sekundárnímu napadení chorobami a škůdci. Proto je komplexní a správná péče o rostliny, zahrnující všechny aspekty od přípravy půdy až po sklizeň, tou nejlepší a nejúčinnější formou ochrany. Zdravá a vitální rostlina má mnohem větší šanci úspěšně čelit jakémukoli napadení.
Houbové choroby
Bílá sklerociová hniloba, způsobená houbou Sclerotium cepivorum, je jednou z nejdestruktivnějších chorob česneku a cibule. Projevuje se žloutnutím a vadnutím listů, které začíná od špiček. Na kořenech a spodní části cibule se objevuje hustý bílý povlak mycelia, ve kterém se později tvoří malá černá tělíska, takzvaná sklerocia. Tato sklerocia jsou extrémně odolná a dokáží v půdě přežít i více než 10 let, což činí boj s touto chorobou velmi obtížným. Napadené rostliny je nutné okamžitě odstranit i s okolní zeminou a zlikvidovat, a na zamořeném pozemku nepěstovat cibuloviny po mnoho let.
Fusariová hniloba báze je další závažnou chorobou, která napadá česnek z půdy. Projevuje se podobně jako bílá hniloba žloutnutím a odumíráním natě. Kořeny hnědnou a odumírají a na podpučí cibule se objevuje růžový nebo bělavý povlak houby. Cibule postupně měkne a hnije, a to jak na poli, tak později i během skladování. Choroba je podporována vyššími teplotami půdy a mechanickým poškozením rostlin. Prevencí je používání zdravé sadby, dodržování osevních postupů a pěstování na dobře odvodněných půdách.
Rez česneková (Puccinia allii) je choroba napadající nadzemní části rostliny. Na listech a stoncích se objevují typické oranžové až hnědé puchýřky, které později tmavnou. Při silném napadení mohou listy předčasně usychat, což snižuje asimilační plochu a vede k menším cibulím. Choroba se šíří zejména za teplého a vlhkého počasí. Důležité je zajistit dostatečnou vzdálenost mezi rostlinami pro dobrou cirkulaci vzduchu a vyhýbat se přehnojení dusíkem, které podporuje bujný růst náchylný k napadení. Při prvních příznacích je možné použít povolené fungicidy.
Plíseň cibulová, známá také jako plíseň česneková (Peronospora destructor), je další nebezpečnou chorobou, která se projevuje za vlhkého a chladnějšího počasí. Na listech se tvoří světle zelené až nažloutlé skvrny, které se rychle zvětšují a za vlhka se pokrývají šedofialovým povlakem spór. Listy se lámou, vadnou a odumírají. To opět vede k výraznému snížení výnosu. Prevence spočívá v nepřehušťování porostu, zalévání podmokem a volbě vzdušného stanoviště. Chemická ochrana pomocí fungicidů je možná, ale je třeba ji provést včas.
Živočišní škůdci
Háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci) je mikroskopický škůdce, který představuje pro pěstitele česneku obrovské riziko. Napadá podzemní části rostlin, proniká do pletiv a způsobuje jejich deformaci a hnití. Napadené rostliny jsou zakrslé, mají zkroucené a zduřelé listy a cibule jsou měkké, „práškovité“ a snadno podléhají hnilobě. Háďátko dokáže v půdě přežívat mnoho let v dormantním stavu. Absolutním základem prevence je používání certifikované sadby, která je testována na jeho nepřítomnost. Jakmile se háďátko na pozemku objeví, je nutné na mnoho let přerušit pěstování cibulovin.
Houbomilka česneková (Suillia lurida) je moucha, jejíž larvy mohou na jaře způsobit značné škody. Samičky kladou vajíčka na mladé rostliny česneku a vylíhlé larvy se zavrtávají dovnitř a vyžírají vegetační vrchol. To vede k typickému příznaku – centrální list žloutne a lze ho snadno vytáhnout, zatímco ostatní listy zůstávají zelené. Napadená rostlina přestane růst a nevytvoří cibuli. Ochrana spočívá v zakrytí záhonů po výsadbě bílou netkanou textilií, což zabrání mouchám v nakladení vajíček. Tento kryt se ponechává na záhonu až do poloviny května.
Květilka cibulová (Delia antiqua) je další moucha, jejíž larvy poškozují cibuloviny. Její bionomie a způsob poškození jsou velmi podobné houbomilce. Larvy se vžírají do podzemních částí rostlin, tedy do cibulí, a způsobují jejich hnilobu. Napadené rostliny žloutnou, vadnou a odumírají. I zde platí, že nejúčinnější a nejekologičtější ochranou je použití netkané textilie na jaře. Podpora přirozených nepřátel, jako jsou střevlíci nebo dravé ploštice, také pomáhá regulovat populaci těchto škůdců.
Vlnovník česnekový (Aceria tulipea) je mikroskopický roztoč, který škodí sáním na stroužcích česneku, a to především během skladování. Napadené stroužky ztrácejí lesk, vysychají, hnědnou a postupně se scvrkávají. Tento škůdce může také přenášet virové choroby. Během vegetace může způsobovat deformace a žloutnutí listů. Prevencí je skladování česneku v chladných a suchých podmínkách a používání zdravé, nenapadené sadby. Před výsadbou je možné sadbu namořit v sirnatých přípravcích.
Prevence a ošetření
Nejlepším způsobem boje proti chorobám a škůdcům je důsledná prevence. Základem všeho je používání kvalitní a certifikované sadby. Certifikovaná sadba zaručuje, že je materiál zdravý, bez viróz a především bez nebezpečného háďátka zhoubného. Nikdy nevysazuj konzumní česnek ze supermarketu, protože riziko zavlečení chorob na zahradu je obrovské. Před výsadbou je také velmi doporučeno provést moření sadbových stroužků v povoleném fungicidním přípravku, což je ochrání před houbovými chorobami v počátečních fázích růstu.
Dodržování osevního postupu je dalším klíčovým preventivním opatřením. Česnek by se nikdy neměl pěstovat na stejném místě po sobě, ani po jiných cibulovinách (cibule, pór, šalotka). Ideální je dodržet přestávku minimálně 4-5 let. Tímto způsobem přerušíš životní cykly chorob a škůdců, které se specializují na cibuloviny a přežívají v půdě. Vhodnými předplodinami pro česnek jsou například okurky, dýně, košťáloviny nebo luskoviny, které byly hnojeny organickými hnojivy.
Správná agrotechnika také hraje významnou roli. Vyber pro česnek slunné a vzdušné stanoviště s dobře propustnou půdou. Vyhni se přemokřeným a těžkým půdám. Dodržuj doporučené spony výsadby, aby porost nebyl příliš hustý a mohl dobře větrat. Vyvážené hnojení, zejména nepřehnojování dusíkem, přispívá k tvorbě pevných a odolných rostlinných pletiv. Pravidelné odstraňování plevelů je také důležité, protože plevele mohou být hostiteli některých chorob a škůdců.
V případě, že se i přes veškerou prevenci objeví napadení, je důležitý včasný zásah. Pravidelně kontroluj svůj porost a při prvních příznacích choroby nebo škůdce jednej. Silně napadené rostliny je často nejlepší odstranit a zlikvidovat, aby se zabránilo dalšímu šíření. Na trhu je k dispozici řada biologických přípravků (např. na bázi bakterií nebo hub), které jsou šetrné k životnímu prostředí. Chemické postřiky by měly být až poslední možností a je nutné je používat uvážlivě, v souladu s návodem a dodržovat ochranné lhůty.
Skladové choroby
Problémy s chorobami nekončí sklizní. I během skladování může být česnek napaden různými mikroorganismy, které znehodnotí úrodu. Jednou z nejčastějších skladových chorob je peniciliová (zelená) hniloba. Projevuje se tvorbou vodnatých, žlutohnědých skvrn na stroužcích, které se později pokrývají typickým modrozeleným povlakem plísně. K infekci dochází nejčastěji v místech mechanického poškození. Základní prevencí je proto opatrná sklizeň, aby nedošlo k potlučení cibulí, a důkladné usušení česneku před uskladněním.
Další hrozbou je černá plíseň (Aspergillus niger), která se projevuje černým, prášivým povlakem, který se objevuje mezi slupkami nebo přímo na stroužcích. Tato plíseň se šíří zejména při vyšších teplotách a vlhkosti. Napadá především nedokonale usušený nebo mechanicky poškozený česnek. Prevence je tedy stejná jako u zelené hniloby: šetrné zacházení při sklizni a co nejrychlejší a nejdůkladnější sušení.
Bakteriální hniloba může také způsobit značné škody během skladování. Napadené stroužky se stávají sklovitými, vodnatými a později se mění v zapáchající slizkou hmotu. K infekci dochází často již na poli, ale projeví se až při skladování. Bakterie pronikají do cibulí přes poranění. Klíčová je tedy opět prevence mechanického poškození a také výběr zdravé sadby a dodržování osevních postupů, které omezují výskyt patogenů v půdě.
Nejlepší ochranou proti všem skladovým chorobám je dodržení správného postupu po sklizni. Česnek je nutné důkladně, ale šetrně očistit od hlíny a nechat ho dobře proschnout a vyzrát na suchém, vzdušném a stinném místě po dobu několika týdnů. Teprve po dokonalém vysušení natě i slupek je česnek připraven k uskladnění. Skladovací prostory by měly být suché, chladné (ideálně kolem 0 °C) a dobře větrané. Pravidelná kontrola uskladněného česneku a odstraňování jakýchkoli napadených cibulí je samozřejmostí.
