Zlatá růže, vědecky známá jako Rosa xanthina, je úchvatně krásný keř pocházející z Číny, často přezdívaný královna růží díky svému časnému a hojnému jarnímu kvetení. Tento druh je pro zahradníky obzvláště cenný, protože je jednou z prvních kvetoucích růží, její zlatožluté okvětní lístky rozzáří zahrady již na konci dubna a na začátku května, čímž předčí většinu ostatních odrůd růží. Květy okouzlují nejen svým vzhledem, ale také jemnou, příjemnou vůní, která láká opylující hmyz, jako jsou včely a čmeláci. Vzhled rostliny je také mimořádně atraktivní; její elegantně prohnuté větve jí dodávají elegantní a vzdušný vzhled, takže se skvěle vyjímá jako solitér, ale nabízí také nádherný pohled jako živý plot nebo součást keřových skupin.
Péče o zlatou růži je poměrně jednoduchá, což zvyšuje její popularitu jak mezi začínajícími, tak zkušenými zahradníky. Dobře snáší sušší období a daří se jí v široké škále typů půd, ačkoli dává přednost půdám bohatým na živiny a s dobrou drenáží. Je důležité si uvědomit, že špatně snáší stojatou vodu, proto je při výsadbě nutné zajistit dostatečnou drenáž. Její odolnost vůči chorobám je také pozoruhodná; je obzvláště odolná vůči padlí a černé skvrnitosti, které často postihují růže, což výrazně zjednodušuje ochranu rostlin. Tato vlastnost ji činí obzvláště vhodnou pro organické nebo bio zahrady, kde se chemická ochrana nepoužívá.
Konečná výška a šířka rostliny může dosáhnout až dvou až tří metrů, proto je třeba jí při výsadbě poskytnout dostatek prostoru, aby se mohla plně rozvinout. Kvůli svým obloukovitě převislým větvím by neměla být vysazována příliš blízko jiných rostlin nebo zahradních cest, protože by mohla bránit v průchodu a růstu ostatních rostlin. Zajištění dostatečného prostoru je důležité nejen z estetického hlediska, ale také pro udržení zdraví rostliny, protože dobrá cirkulace vzduchu pomáhá předcházet vzniku houbových chorob. Listí Rosy xanthiny se na podzim zbarvuje do žluto-oranžova, takže má okrasnou hodnotu i mimo období kvetení.
Zlatá růže je vynikající pro vytváření smíšených keřových záhonů, kde ji lze kombinovat s jinými rostlinami s odlišnou dobou kvetení a habitem. Vypadá dobře například vedle modrých a fialových trvalek, jako je levandule nebo šalvěj, které poskytují kontrastní pozadí pro zlatožluté květy. Lze ji také skvěle kombinovat s jarními cibulovinami, jako jsou tulipány a narcisy, a dosáhnout tak neustále se měnícího a barevného pohledu již od začátku sezóny. Vysazená jako živý plot je nejen dekorativní, ale díky svým trnitým větvím může plnit i ochrannou funkci a držet nevítané návštěvníky dál.
Ideální místo pro výsadbu a příprava půdy
Nejideálnějším místem pro zlatou růži je slunné nebo maximálně mírně polostinné stanoviště, kde na ni slunce svítí alespoň šest hodin denně. Hojné sluneční světlo je nezbytné pro bohaté kvetení; ve stínu se rostlina vytahuje a kvete mnohem méně. Důležitá je také ochrana proti větru, zejména v době jarních mrazíků, protože silný, studený vítr může poškodit čerstvé výhony a poupata. Výsadbové místo u zdi nebo plotu orientovaného na jih nebo západ může vytvořit ideální mikroklima, které ji ochrání před drsnějšími povětrnostními podmínkami.
Kvalita půdy je pro úspěšnou výsadbu klíčová. Rosa xanthina má nejraději dobře propustné, kypré půdy bohaté na živiny. Jílovité, zhutněné půdy je nutné před výsadbou vylepšit přidáním písku a vyzrálého kompostu. Kompost nejenže zlepšuje strukturu půdy, ale také dlouhodobě zajišťuje potřebné živiny. Výsadbová jáma by měla být alespoň dvakrát větší než kořenový bal rostliny, a to jak na šířku, tak na hloubku, aby měly kořeny dostatek prostoru k šíření.
Během přípravy půdy před výsadbou je dobré zkontrolovat také hodnotu pH. Zlatá růže se nejlépe vyvíjí v mírně kyselé nebo neutrální půdě (pH 6,0-7,0). Pokud je půda příliš zásaditá, lze pH upravit přidáním síry nebo kyselé rašeliny. Na dno jámy je vhodné umístit vrstvu organického hnoje nebo kompostu a poté ji zakrýt tenkou vrstvou zeminy, aby kořeny nepřišly do přímého kontaktu s koncentrovanou živinou, což by mohlo způsobit popálení. Tato zásoba živin zajistí dostatek energie pro počáteční růst.
Nejlepší dobou pro výsadbu je jaro nebo podzim, kdy je půda ještě nebo již dostatečně prohřátá, ale rostlina je v klidovém stavu. Kontejnerové rostliny lze sázet téměř po celý rok, s výjimkou mrazivých zimních měsíců a nejteplejšího letního období. Po výsadbě je nutná důkladná zálivka, aby se půda dobře přilnula ke kořenům a nezůstaly v ní vzduchové kapsy. Po prolití vodou je třeba v prvních týdnech rostlinu pravidelně, ale střídmě zalévat, aby se podpořilo zakořenění a zabránilo se vysychání. Pokrytí povrchu půdy mulčem (borovou kůrou, kompostem) pomůže udržet vlhkost a zabrání růstu plevele.
Tipy pro odbornou péči a řez
Péče o zlatou růži nevyžaduje žádné zvláštní odborné znalosti, ale je dobré dodržovat několik základních pravidel pro zdraví rostliny a bohaté kvetení. Při zalévání je nejdůležitější střídmost; mladé, čerstvě vysazené rostliny je třeba zalévat pravidelněji, ale již dobře zakořeněné exempláře jsou mimořádně odolné vůči suchu. Během delších, suchých období samozřejmě ocení doplňkovou zálivku, kterou je vhodné provádět v časných ranních nebo večerních hodinách, přímo ke kořenům, a vyhnout se tak smáčení listů, které podporuje houbové choroby.
Doplňování živin je klíčové pro dosažení bohaté záplavy květů. Na začátku jara, na začátku vegetačního období, je vhodné aplikovat dávku vyzrálého kompostu nebo pomalu se uvolňujícího komplexního hnojiva kolem kořenů. Po odkvětu může druhá, menší dávka živin pomoci rostlině regenerovat a vytvořit poupata pro příští rok. Vyvarujte se nadměrného přísunu dusíku, protože ten podporuje růst bujného listí na úkor kvetení. Hnojiva bohatá na draslík naopak podporují tvorbu květů a zvyšují mrazuvzdornost rostliny.
Řez zlaté růže by měl být načasován především po odkvětu, protože květy se vyvíjejí na loňských výhonech. Drastický řez na začátku jara může vést k tomu, že rostlina nevykvete. Po odkvětu odstraňte odkvetlé květy a nemocné, poškozené nebo křížící se větve. Jednou za několik let je také vhodné provést omlazovací řez, při kterém se uříznou nejstarší, přestárlé výhony u základny, čímž se podpoří růst nových, silných výhonů a zachová se krásný tvar keře.
Ochrana rostlin obvykle nezpůsobuje velké problémy, protože Rosa xanthina je poměrně odolná. Mšice se mohou občas objevit na čerstvých výhonech, ale ty lze obvykle snadno odstranit silnějším proudem vody nebo biologickými přípravky na ochranu rostlin (např. postřikem draselným mýdlem). Pro prevenci je důležité dodržovat správnou vzdálenost při výsadbě, aby byla zajištěna dobrá cirkulace vzduchu, a také sbírat a ničit spadané, nemocné listy, aby se snížila šance na přezimování patogenů. Vyvážené zásobování živinami a zálivka také přispívají k celkově dobré kondici a odolnosti rostliny.
Metody množení zlaté růže
Nejjednodušší a nejrozšířenější metodou množení zlaté růže je řízkování dřevitými řízky, které se provádí v klidovém období, na konci podzimu nebo v zimě. K tomu si vyberte zdravé, jednoleté výhony o tloušťce tužky a nařežte z nich asi 20-25 cm dlouhé kousky. Řez proveďte nahoře šikmo nad pupenem a dole rovně pod pupenem, abyste později snadno rozlišili vršek a spodek. Odstraňte spodní listy a řízky ponořte do kořenového stimulátoru pro úspěšnější zakořenění.
Řízky namočené ve stimulátoru zapíchejte do připraveného, kyprého, písčitého substrátu, například do hlubšího květináče nebo přímo do chráněného, stinného záhonu v zahradě. Přibližně dvě třetiny řízku by měly být pod zemí a půdu kolem nich jemně utužte. Je důležité, aby substrát zůstal neustále vlhký, ale aby v něm nestála voda. Květináče zakryjte průhlednou fólií nebo plastovou lahví, abyste vytvořili miniskleník s vysokou vlhkostí, který podporuje zakořenění. Řízky ve volné půdě je dobré na zimu zakrýt listím nebo slámou jako ochranu proti mrazu.
Další, i když méně častou metodou je hřížení, pro které lze použít jeden z dlouhých, ohebných výhonů rostliny. Vybraný výhon ohněte k zemi a v místě, kde se dotýká země, mírně narušte nebo oškrábejte kůru. Tuto poraněnou část připevněte k zemi drátěným háčkem a poté na ni nahrňte zeminu, přičemž konec výhonu nechte na povrchu. Zasypaná část časem zakoření a na jaře nebo na podzim příštího roku lze novou, samostatnou rostlinu oddělit od mateřské rostliny a přesadit na její konečné místo.
Množení ze semen je také možné, i když je to delší a složitější proces a potomci nemusí nutně zdědit všechny vlastnosti mateřské rostliny. Šípky sbírejte na podzim, po dozrání, a poté oddělte semena od dužiny. Semena potřebují k vyklíčení chlad, tj. stratifikaci, proto je uchovávejte smíchaná s vlhkým pískem nebo rašelinou v uzavřeném sáčku v lednici po dobu několika měsíců. Na jaře vysejte semena do sadbovače a udržujte půdu vlhkou. Vzešlé semenáčky opatrně pěstujte, dokud nebudou dostatečně silné k výsadbě ven.
