Chrpa polní, neboli Centaurea cyanus, je skutečně milá a všestranná rostlina, která svými nebesky modrými květy vnáší do naší zahrady atmosféru letních polí. Její hodnota není jen estetická, neboť se již dlouho používá v lidovém léčitelství i v gastronomii, její jedlé květy mohou být zvláštní ozdobou salátů a dortů. Její pěstování nevyžaduje žádné zvláštní odborné znalosti, a proto ji lze s důvěrou doporučit i začínajícím zahrádkářům, neboť se za minimální péči odvděčí bohatým kvetením. Klíčem k úspěchu je výběr správného stanoviště a správné načasování výsevu, kterým se budeme podrobněji věnovat později.
Chrpa polní je mimořádně oblíbená letnička, která patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a je původní v Evropě a západní Asii. Původně byla známá jako plevel na obilných polích, zejména v pšenici, odtud pochází i její český název. Dnes se však v důsledku intenzivnějšího zemědělství její divoké populace značně zmenšily a na mnoha místech byla dokonce prohlášena za chráněnou. Její popularita jako zahradní rostliny je neutuchající, neboť kromě klasické modré existuje dnes i řada šlechtěných odrůd, takže se můžeme setkat s bílými, růžovými, fialovými a bordó variantami, které záhony ještě více zpestřují.
Je důležité zmínit i ekologickou roli rostliny, neboť její květy jsou mimořádně bohaté na nektar a pyl, a proto představují důležitý zdroj potravy pro včely, čmeláky a další opylující hmyz. Záhon plný chrp může v zahradě vytvořit skutečnou bzučící oázu, čímž přispívá k udržení místní biodiverzity a ochraně opylovačů. Přítomnost rostliny tedy neposkytuje jen estetický zážitek, ale aktivně podporuje zdravé fungování ekosystému zahrady. Tato vlastnost ji činí obzvláště cennou v biozahradách a na pozemcích, které reprezentují přírodní styl.
Všestrannost chrpy se projevuje i v jejím využití; sušené okvětní lístky se často používají jako složka čajových směsí, potpourri a kosmetických přípravků. Pro své protizánětlivé a dezinfekční účinky se v lidovém léčitelství používala i jako oční obklad při léčbě zánětu spojivek. V gastronomii se používá nejen jako dekorativní prvek, ale pro svou jemnou, kořenitou chuť i k dochucování salátů, dezertů a nápojů. Všechny tyto vlastnosti společně činí z chrpy mimořádně cennou a oblíbenou rostlinu, která má své místo téměř v každé zahradě.
Výběr vhodného stanoviště
Jednou z nejdůležitějších základních podmínek pro pěstování chrpy je pečlivý výběr vhodného stanoviště. Tato rostlina je vysloveně světlomilná, proto pro ni vybereme slunnou, světlou část zahrady, kde na ni bude svítit přímé slunce alespoň 6-8 hodin denně. Na stinném nebo polostinném místě se rostlina vytáhne, její stonky zeslábnou a kvetení bude mnohem slabší, dokonce i barva květů může být bledší. Dostatek slunečního světla je nezbytný pro kompaktní, keřovitý růst a vývoj květů s intenzivní, živou barvou.
Pokud jde o typ půdy, chrpa je poměrně tolerantní, ale nejlépe se jí daří v dobře propustných, kyprých půdách s mírně vápenatým nebo neutrálním pH. Příliš těžké, jílovité půdy pro ni nejsou ideální, protože stojatá voda může vést k hnilobě kořenů, což způsobí úhyn rostliny. Pokud je půda v naší zahradě taková, je vhodné před výsevem zlepšit její strukturu pískem nebo jemným štěrkem pro lepší odvodnění. Středně živná půda je nejvhodnější; v příliš živné, čerstvě hnojené půdě rostlina spíše rozvíjí své listy na úkor květů.
Chrpa dobře snáší sucho, a proto ji lze úspěšně pěstovat i v těch částech zahrady, kde se jiným, na vodu náročnějším rostlinám již nedaří. Je obzvláště vhodná do skalek, na svahy nebo do extenzivních květinových záhonů vyžadujících malou péči. Je však důležité zajistit mladým, klíčícím rostlinám neustále mírně vlhkou půdu, dokud nezesílí. Později, dospělé rostliny, již mnohem lépe odolávají kratším obdobím sucha a pomocí svého hluboko sahajícího kořenového systému dokážou přijímat potřebnou vlhkost i z hlubších vrstev půdy.
Z hlediska společenstva se chrpa výborně kombinuje s jinými jednoletými polními květinami, jako je vlčí mák (Papaver rhoeas), heřmánek (Matricaria chamomilla) nebo měsíček lékařský (Calendula officinalis), čímž můžeme vytvořit přirozeně působící louku s polními květinami. Dobře vypadá i na okrajích trvalkových záhonů, kde může svými živými barvami vyplnit sezónní mezery. Dbejme na to, aby ji sousední rostliny nepotlačovaly, zajistěme jí dostatek prostoru pro růst, aby vzduch mohl dobře proudit a předešlo se tak případným houbovým onemocněním, jako je padlí.
Taje výsevu a předpěstování sazenic
Množení chrpy se nejjednodušeji provádí výsevem semen, který můžeme provést přímo na záhon, na jejich konečné místo. Ideální doba pro výsev je jaro, po odeznění mrazů, obvykle od začátku dubna do konce května. Podzimní výsev je také možnou a úspěšnou metodou, kterou je vhodné provést kolem září až října; takto vysetá semena přezimují a na jaře vyklíčí dříve a silněji, což má za následek dřívější a delší období kvetení. Podzimní výsev může být obzvláště výhodný v sušších a teplejších oblastech, kde jarní sucho může ohrozit mladé klíčící rostlinky.
Semena sejeme do hloubky přibližně 0.5-1 cm do pečlivě připravené, zkypřené a odplevelené půdy. Výsev lze provádět do řádků nebo jednoduše rozptýlením po ploše, v druhém případě dosáhneme přirozenějšího, lučního efektu. Po výsevu semena přikryjeme tenkou vrstvou zeminy a poté půdu jemně utlačíme, například prkénkem, aby semena měla dobrý kontakt s půdou. Po výsevu plochu důkladně zalijeme jemným rozprašovačem vody, přičemž dáváme pozor, abychom semena nevyplavili z místa. Během klíčení udržujeme půdu neustále mírně vlhkou.
Ačkoli je přímý výsev nejběžnějším postupem, chrpu můžeme pěstovat i ze sazenic, což může být užitečné zejména tehdy, pokud chceme dosáhnout dřívějšího kvetení, nebo pokud je v zahradě mnoho slimáků, kteří by mohli poškodit křehké klíčící rostlinky. S předpěstováním sazenic začneme 6-8 týdnů před plánovanou výsadbou, v interiéru nebo ve vytápěném skleníku. Semena sejeme do květináčů nebo misek naplněných kyprou zeminou pro sazenice. Ke klíčení potřebuje chrpa světlo, proto semena přikryjeme jen velmi tenkou vrstvou zeminy, nebo je jen lehce zatlačíme na povrch půdy. Sazenice pěstujeme na světlém místě, při teplotě kolem 15-20 °C, a před výsadbou je postupně otužujeme venkovním podmínkám.
Vzešlé rostlinky, ať už z přímého výsevu nebo ze sazenic, je třeba podle potřeby jednotit, aby měly rostliny dostatek prostoru pro vývoj. Ideální vzdálenost mezi rostlinami je přibližně 15-25 cm; v hustším porostu budou rostliny soutěžit o světlo a živiny, což povede k slabšímu růstu a menšímu počtu květů. Během jednocení odstraníme nejslabší a nejméně vyvinuté rostlinky. Tento úkon je klíčový pro vytvoření bujného, zdravého a bohatě kvetoucího porostu chrpy.
Péče během období kvetení
Chrpa je poměrně nenáročná rostlina, avšak několika drobnými praktikami můžeme výrazně prodloužit její dobu kvetení a zvýšit výnos květů. Jedním z nejdůležitějších úkonů je pravidelné odstraňování odkvetlých květenství. Tento postup, zvaný „deadheading“, brání rostlině ve tvorbě semen a povzbuzuje ji k produkci dalších a dalších květů. Jednoduše odštípněte zvadlé květy i s jejich stonky až po první pár listů. Tímto způsobem může kvetení trvat až do podzimních mrazů.
Pokud jde o zálivku, chrpa je poměrně odolná vůči suchu, jakmile zesílí. V počáteční fázi vývoje, od klíčení po tvorbu poupat, je důležitá pravidelná, mírná zálivka, aby půda zůstala neustále mírně vlhká. Dospělé rostliny stačí zalévat během delších, suchých období. Vyvarujte se přelévání, protože stojatá voda může způsobit hnilobu kořenů a činí rostlinu náchylnější k houbovým chorobám. Zálivku provádějte pokud možno v ranních nebo večerních hodinách a vodu dodávejte přímo ke kořenům, abyste se vyhnuli namočení listů.
Doplňování živin obecně není nutné, zvláště pokud je naše půda středně živná. Přebytek živin, zejména používání hnojiv s vysokým obsahem dusíku, podporuje růst zelené hmoty na úkor kvetení. Pokud je půda velmi chudá, na začátku období kvetení jí můžeme jednou podat vyváženou, na fosfor a draslík bohatší tekutou výživu, která podpoří tvorbu květů. Ve většině případů však chrpa krásně kvete i v chudších půdách, ba co víc, často právě to z ní dostane ty nejkrásnější, nejintenzivněji zbarvené květy.
Chrpa je obecně odolná vůči chorobám a škůdcům, ale občas může problém způsobit padlí, zejména v hustém porostu a za vlhkého, teplého počasí. Pro prevenci zajistěte dostatečnou vzdálenost mezi rostlinami pro dobrou cirkulaci vzduchu a vyhněte se zalévání listů. Mšice se mohou objevit i na mladých výhoncích a poupatech; proti nim můžeme bojovat přírodními metodami, například postřikem z kopřivového odvaru nebo draselného mýdla. Pokud chcete nasbírat semena pro výsev v příštím roce, ke konci období kvetení nechte na rostlině dozrát několik krásných, zdravých květenství. Semena lze snadno získat ze zralých, suchých tobolek.
