Mandloň trojlaločná, známá také jako mandloňka, je jednou z nejkouzelnějších a nejpozoruhodnějších ozdob jarních zahrad. Svými hustými, plnými, růžovými květy, které se objevují brzy na jaře, často ještě před rašením listů, přitahuje pohledy a je jedním z prvních poslů probouzející se přírody po zimě. Tento okrasný keř nebo malý stromek, pocházející z Číny, si získává srdce zahrádkářů nejen svou krásou, ale i relativně snadnou péčí. Správnou výsadbou a trochou pozornosti se může stát na léta klenotem naší zahrady, který nás každé jaro obdaruje bohatou záplavou květů.
Prunus triloba, jak napovídá její vědecký název, patří do rodu Prunus, je tedy blízce příbuzná třešni, slivoni a mandloni. Ve svém přirozeném prostředí roste jako větší keř nebo menší strom a její výška může dosáhnout 2-3 metrů. Listy se objevují po odkvětu, jsou trojlaločné, svěže zelené a na podzim se zbarvují do žlutavých odstínů, než opadají. Její skutečné kouzlo však spočívá v plných, růžových květech o průměru 2-3 centimetry, které kvetou začátkem dubna a hustě pokrývají loňské výhony, čímž vytvářejí skutečný oblak květů. Rostlina je mrazuvzdorná, takže ji lze bezpečně pěstovat i v klimatu České republiky.
V zahradnictvích se s mandloní trojlaločnou nejčastěji setkáme ve dvou základních formách: keřové a na kmínku roubované, takzvané vysokokmenné variantě. Keřová forma působí přirozeněji, skvěle se vyjímá jako solitér nebo jako součást keřových skupin a lze ji pěstovat i jako živý plot, i když se k tomuto účelu používá méně často. Vysokokmenná mandloň je elegantnější rostlina, která funguje jako malý stromek a je ideální volbou do předzahrádek, k terasám nebo jako centrální prvek menších zahrad. U této varianty se ušlechtilá část roubuje na podnož (nejčastěji nějaký druh slivoně nebo myrobalánu), čímž vzniká malý stromek s pravidelnou, kulovitou korunou.
Ačkoliv je nejrozšířenější odrůda ‚Multiplex‘ (nebo ‚Plena‘) s plnými růžovými květy, existují i jiné varianty, i když se v obchodech vyskytují méně často. Základní druh má například jednoduché květy, ale jeho okrasná hodnota zaostává za ušlechtilými odrůdami s plnými květy. Při nákupu je důležité věnovat pozornost stavu rostliny: u variant roubovaných na kmínku zkontrolujte srůst roubu, aby byl neporušený a bez poškození. Stav kořenového systému je také klíčový, proto je vhodné vybrat kontejnerovanou rostlinu, jejíž kořenový bal již dobře prorostl zeminou, což zajišťuje úspěšné zakořenění.
Ideální místo pro výsadbu a příprava půdy
Jednou z nejdůležitějších podmínek pro bohaté kvetení mandloně trojlaločné je výběr správného místa pro výsadbu. Rostlina je výslovně světlomilná, proto pro ni vybereme slunné, světlé místo v zahradě, kde bude mít alespoň 6-8 hodin přímého slunečního svitu denně. Na stinném nebo polostinném místě bude kvetení mnohem slabší, výhony se budou vytahovat a rostlina bude náchylnější k chorobám. Důležitá je také ochrana před větrem; ačkoliv mandloň není příliš choulostivá, na chráněnějším stanovišti květy déle vydrží a rostlina se bude cítit lépe.
Co se týče typu půdy, mandloň je poměrně tolerantní, ale nejlépe se jí daří v dobře propustných, na živiny bohatých, kyprých půdách. Nemá ráda zamokřené, jílovité, zhutněné půdy, protože takové prostředí vede k hnilobě kořenů a úhynu rostliny. Pokud je půda v naší zahradě příliš těžká, jílovitá, před výsadbou je bezpodmínečně nutné její strukturu vylepšit. Toho lze dosáhnout přimícháním zralého kompostu, písku nebo jemného štěrku, což pomůže půdu nakypřit a odvést přebytečnou vodu. Příliš lehké, písčité půdy lze naopak obohatit o živiny a zlepšit jejich schopnost zadržovat vodu přidáním organické hmoty, jako je kompost nebo dobře uleželý hnůj.
Příprava výsadbové jámy je klíčovým krokem pro úspěšné zakořenění rostliny. Velikost jámy by měla být vždy větší než kořenový bal nebo kontejner rostliny; obecným pravidlem je vykopat jámu alespoň dvakrát širší a jedenapůlkrát hlubší. To zajistí, že se kořeny v počátečním období mohou snadno šířit v nakypřené půdě. Vykopanou zeminu je vhodné shromáždit na kolečko nebo plachtu, aby se později dala snadno smíchat s půdními vylepšujícími materiály před jejím navrácením.
Zeminu vykopanou z jámy obohatíme o organické látky, abychom rostlině poskytli optimální prostředí. Přimíchejte do ní hojně zralého kompostu nebo kvalitního, pytlovaného hnoje. To nejenže dodá rostlině živiny v počáteční fázi vývoje, ale také zlepší strukturu půdy a její vodní režim. Nikdy nepoužívejte čerstvý hnůj, protože by mohl spálit mladé, citlivé kořeny. Pečlivá příprava půdy je nejlepší investicí, která se v budoucnu odvděčí zdravou, silně rostoucí a bohatě kvetoucí rostlinou.
Proces výsadby a počáteční péče
Nejideálnějším obdobím pro výsadbu mandloně je podzim (od konce září do prvních mrazů) nebo časné jaro (březen-duben). Výhodou podzimní výsadby je, že rostlina má během zimy čas se usadit a s jarním oteplením může okamžitě začít s vývojem kořenů, takže letní horka očekává se silnějším kořenovým systémem. Jarní výsadba může být také úspěšná, ale v tomto případě je třeba v letních měsících věnovat zvýšenou pozornost pravidelné zálivce, aby mladá rostlina nevyschla. Kontejnerované rostliny lze sázet téměř po celý rok za bezmrazého počasí, ale je vhodné se vyhnout výsadbě v letních vedrech.
Před zahájením výsadby kontejnerovanou rostlinu důkladně zalijte, aby kořenový bal zcela navlhl a bylo snazší ji vyjmout z květináče. Opatrně rostlinu vyjměte a prohlédněte její kořenový systém. Pokud kořeny kruhovitě prorostly kořenový bal, jemně je prsty uvolněte, abyste je povzbudili k šíření do nové půdy. Umístěte rostlinu do středu připravené výsadbové jámy tak, aby kořenový krček (část, kde se kmen setkává s kořeny) byl v jedné rovině s okolní úrovní terénu. U variant roubovaných na kmínku dbejte na to, aby místo roubování bylo alespoň 5-10 centimetrů nad úrovní terénu.
Jakmile je rostlina umístěna ve správné výšce, začněte jámu zasypávat vylepšenou zeminou. Zeminu vracejte postupně, po částech, a přitom ji jemně utužujte, aby kolem kořenů nezůstaly vzduchové kapsy, které by mohly způsobit vysychání kořenového systému. Na závěr výsadby vytvořte kolem kmene rostliny malou misku, která pomůže závlahové vodě dostat se přímo ke kořenové zóně. Poté rostlinu důkladně prolijte, použijte alespoň 10-15 litrů vody, aby se půda dobře provlhčila a usadila kolem kořenů.
Péče po výsadbě je klíčová v prvních týdnech a měsících. Pro udržení vlhkosti půdy a zabránění růstu plevele rozprostřete kolem rostliny 5-8 cm silnou vrstvu mulče (např. borová kůra, dřevní štěpka, kompost), ale od kmene ponechte malou mezeru, abyste předešli hnilobě. Vysokokmenné varianty je v prvních jednom až dvou letech vhodné připevnit k opoře, aby je vítr nemohl vyvrátit, dokud se jejich kořenový systém neposílí. Oporu zapíchněte na straně proti převládajícímu směru větru a kmen k ní připevněte volným, osmičkovým úvazem, aby nedošlo k poškození kůry.
Metody množení mandloně trojlaločné
Množení mandloně je možné několika vegetativními metodami, které zaručují, že vlastnosti nové rostliny budou shodné s mateřskou rostlinou. Množení semeny se nedoporučuje, protože potomci nezdědí plné květy ušlechtilých odrůd a výsledkem bude méně atraktivní rostlina podobná základnímu druhu. Nejčastěji používanými a v podmínkách domácí zahrady úspěšně proveditelnými metodami jsou zelené řízkování a hřížení. Profesionální zahradnictví dávají přednost roubování, zejména při produkci vysokokmenných forem.
Zelené řízkování je jedním z nejoblíbenějších způsobů množení. Nejvhodnější dobou je pozdní jaro nebo časné léto (květen-červen), kdy jsou čerstvé výhony již polodřevité. Vyberte zdravý, silný výhon o tloušťce tužky a odřízněte z něj 10-15 cm dlouhý kus, těsně pod listovým uzlem. Spodní listy řízku odstraňte, ponechte pouze horní 2-4 listy, které můžete rozpůlit, abyste snížili odpařování. Konec řízku ponořte do kořenového stimulátoru a poté je zapíchejte do lehkého, vlhkého substrátu (např. směs perlitu a rašeliny). Pro zajištění vysoké vlhkosti přikryjte nádobu průhlednou fólií nebo plastovou lahví a udržujte ji na světlém, ale ne na přímém slunci. Zakořenění obvykle trvá 4-8 týdnů.
Hřížení je mimořádně jednoduchá a téměř vždy úspěšná metoda, která je obzvláště účinná u keřových forem mandloně. Brzy na jaře vyberte k zemi blízký, ohebný, mladý výhon. Část výhonu, která bude v kontaktu se zemí, opatrně nařízněte nebo poraňte na malém úseku ostrým nožem, abyste podpořili tvorbu kořenů. Vykopejte malou rýhu, ohněte výhon dolů, poraněnou část upevněte v zemi drátěným háčkem a poté ji zakryjte zeminou. Konec výhonu přivažte k opoře, aby stál vzpřímeně. Půdu udržujte neustále vlhkou. Zakořeněná část obvykle do podzimu nebo následujícího jara vytvoří dostatek kořenů, aby ji bylo možné oddělit od mateřské rostliny a začít samostatný život.
Roubování je nejprofesionálnější metoda množení, která se používá především k vytváření vysokokmenných stromů. K tomu je zapotřebí podnož, která poskytne kořenový systém a kmen rostliny, a ušlechtilý roub, který pochází z požadované odrůdy mandloně. Podnoží je nejčastěji nějaký odolný druh slivoně (např. myrobalán) nebo ptačí třešeň. Roubování se obvykle provádí v zimě (kopulací) nebo brzy na jaře (očkováním). Tato metoda vyžaduje velkou odbornost, praxi a speciální nástroje, proto se při množení v domácích zahradách používá méně často. Výsledkem úspěšného roubování je ušlechtilá koruna s bohatým kvetením, rostoucí na silné a odolné podnoži.
